charlie_ando komentáře u knih
Už druhý poutavý příběh družstva B, jejichž revírem je nebezpečná planeta Luzná, jejich tempo je vražedné a jejich soupeři jsou nejhrozivější šelmy všech druhů a velikostí... V hlavní roli je prostořeký vojín Kazi, z kterého se postupně stává opravdu pořádný parchant. Honza Slívka nám čtenářům serviruje oddechovou jednohubku, která má rychlý spád (ve svém závěru až frenetické tempo) a čte se jedním dechem. Masomlejnek vol. 2 se mi opravdu líbil, ale oproti prvnímu dílu jsem narazil na dva prvky, které mi trochu pokazili velmi dobrý celkový dojem z knihy, respektive v prvním dílu mi až tolik nevadily. Za prvé, na to jak dobře a barvitě dokáže Honza vykreslit prostředí a všemožné obyvatele cizí planety, tak je až neuvěřitelně skoupý na slovo ohledně výzbroje a výstroje svých hrdinů, to platí i o technice, kterou používá Česká armáda. A přitom by to dle mého názoru knihu posunulo kvalitativně ještě dál. A za druhé, v prvním dílu mi to švejkování během výcviku "lidové" armády přišlo zábavné, ale během nekompromisních bojů na Luzné už zas tolik ne, zvlášť když z důstojníků výsadbu Gama udělá jednolitou zbabělou masu schovanou někde v bunkru. Chápu proč to autor udělal, ale myslím si, že ve vysoce konkurenčním prostředí profesionálních vojáků by jeho ústřední postavy ještě víc vynikli. Poslední drobnost, když se tedy jedná o military sci-fi tak trochu zamrzí absence vyznamenání, velké části hodností a celkově výrazného zjednodušení armádního prostředí. Přes obě své výtky se už moc těším na třetí díl Masomlejnku, je totiž potřeba odhalit mnohé tajemství mimozemského světa.
Klasická publikace od ČeskéhoCestovatele vyprávějící osudy německých císařských letců nad bitevními poli Velké války (první díl z připravované trilogie). Dle abecedního pořadí jsou popisovány tragické i šťastnější životní příběhy nejen stíhacích es, prostřednictvím krátkých i delších medailonků. Autor nezapomíná ani na jejich soupeře z řad dohodových stihacíh letců. Nechybí ani popis některých leteckých jednotek, jednotlivých bojišť a bokorysy a technickými parametry stíhaček, které němečtí letci sedlali. Výrazněji jsou například zmínění Rudolf Berthold, který byl stíhán těžkými zraněními, nebo Oswald Boelcke, jenž se stal otcem vzdušného boje, ale jsou tu i popsány osudy dvou budoucích nacistických pohlavárů Hermana Göringa a Roberta von Greima. Celkový vcelku kladný dojem z četby sráží urputná snaha za každou cenu přijít se senzací, což mi přijde zbytečné, když si čtenář uvědomí kolik zdrojů musel autor projít a jaké úsilí musel vynaložit, aby tento souhr dramatických lidských osudů sestavil.
Nakladatelství Epocha nakročilo touto knihou do 21. století. Nechci být přehnaně jízliví, ale prostě nejde si neodpustit pár poznámek. Knihu jsem dlouho vyhlížel a moc jsem se na ní těšil. Opravdu mě potěšilo, že je kniha opatřena adekvátním množstvím map jak samotných bitev tak i celých tažení (to v téhle knižní řadě nebylo vůbec pravidlem). Mám rád styl psaní pana Radka Fukali a ani tentokrát mě nezklamal, dokáže být čtivý a zároveň čtenář ví, že text, který je mu předkládán je opřený o spoustu zdrojů a pramenů. Kniha nestraní ani jedné straně ba naopak snaží se předkládat vyvážený pohled na obě bojující strany tohoto tragického konfliktu. Co zamrzí, je dle mého názoru trochu uspěchaná poslední čtvrtina knihy (podobný pocit jsem měl už i u jeho předchozí knihy Lev Severu) a to ač se jedná o sérii "Polozapomenuté války", že se člověk dozví jen velmi málo o tom s čím, jak a kdo bojoval pod slavnými válečníky. Přitom by stačilo jen pár uzavřených bloků vložených do textu, kde by byla popsána výzbroj a výstroj a struktura jednotlivých válčících armád. Poslední připomínka je k přehlednosti textu, který je plný citací z románu Ohněm a mečem, což neni vůbec na škodu a autor s nimi velmi dobře pracuje, ale proč nejsou odlišeny kurzívou!? Přes moje výtky se jedná o nadprůměrnou a kvalitní knihu, která přináší hodnotné čtení na v současnosti velmi aktuální téma.
Kniha byla pro mě trochu zklamáním, protože jsem od ní asi čekal něco trochu jiného. Thomas Anderdon představuje historii německých pancéřových průzkumných praporů během druhé světové války. Stručně popisuje jak použitou techniku tak vývoj organizační struktury během největšího světového konfliktu. Předkládá i zkušenosti a analýzy frontových velitelů. Nejsilnější stránkou knihy jsou použité fotografie a jejich množství. Můj celkový dojem ze čtení, ale sráží dolů nekvalitní překlad, který je často kostrbatý a zmatený. To co mi v knize, ale opravdu chybělo byl popis samotné bojové činnosti průzkumných praporů, o ní se dozvíte jen na pár místech a velmi stručně. Celkové hodnocení je tedy trochu rozporuplné, ale pro modeláře bojové techniky se určitě jedná o bohatý zdroj inspirace.
Dalibor Vácha vypráví poutavě a citlivě životní příběh nebeského boxéra a jezdce Vildy Jakše. Kniha je plná napínaveho boxu, krásných žen a touhy létat a bojovat nejen s německými okupanty, ale i s vnitřním démonem. Jako obvykle obohacující čtenářský zážitek, který u mě boduje díky skvěle práci s atmosférou, kdy autor dokáže pečlivě střídat laskavé a humorné pasáže s úseky, kdy je napětí až hmatatelné.
Klasická knížka od ČeskéhoCestovatele vyprávějící o boji finských sokolů (už druhý díl) během tzv. "Pokračovací války" za druhé světové války na východní frontě. Na stránkách knihy sledujeme osudy jednotlivých pilotů, leteckých jednotek, ale i strojů, které s takovou bravurou sedlali. Autor si několikrát dovolil odbočit i k pozemním operacím, jako např. k bitvě o ostrov Suursaari, které však popisuje komplexně. Jediné, co možná trochu zamrzí je uspěchaný konec, kdy závěrečným tuhým až existenčním bojům je věnována jen jediná kapitola "Horké léto 1944". Když se člověk přenese přes osobitý vypravěčský styl tak typický pro toto nakladatelství, dostane se mu řada zajímavých informací s bohatým obrazovým doprovodem.
Knihu jsem zaregistroval, už když vyšla v originálu před dvěma roky, ale neodhodlal jsem se ke koupi a tak mě Albatros/CPress velmi mile překvapil, když knihu na jaře tohoto roku pustil na pulty českých knihkupectví. Je to ten druh knihy, která vymazává bílá místa na mapě historie a to vcelku dost zásadně, protože si myslím, že na toto téma by člověk našel v české knihovně pouze jen jediný titul (už hodně letitý) a to knihu Janusze Piekalkiewicze Rommel - Tajná válka v Africe 1941-1943, která už jak z názvu vyplývá se zabývá pouze Africkým válčištěm a primárně jednotkou FAK 621 a jejím čtením amerického diplomatického kódu. Kniha Christiana Jenningse dává komplexní pohled nato jak Třetí říše prolamovala cizí kódy, ale i jak pohlížela na spolehlivost svého vlastního šifrování, bere to hodně ze široka a začíná už během první světové války, tak aby odkryl všechny důležité souvislosti. Kniha je plná spousty nových informací, pro čtenáře si troufnu říct prakticky neznámých, protože historii píší vítězové a kdo by se přeci chlubil tak hlubokým selháním... Kniha je navzdory svému tématu, které popisuje čtivá a má dramatický spád a to především díky tomu, že jednotlivé události jsou pevně svázány s osobami, které pracovali na prolamování spojeneckých kódů. Bohužel mám ke knize dvě výtky. První a ta zásadní se týká velmi odbytého překladu Jiřího Berky, někdy jsem měl jen divný pocit ze skladby věty, ale když někdo nezvládne přeložit vzducholoď nebo pomocný křižník, zůstává nad tím opravdu rozum stát... Druhá připomínka se týká někdy až velmi volnému (zkreslujícímu) představení vojensko-politických okolností a je otázkou jestli za to může špatný překlad a korektura, nebo to bylo už součástí původního textu, kdo zná dobře historii druhé světové tak ho to nezaskočí. Přes mé dvě výtky je to titul, který můžu vřele doporučit, protože i po 75 letech přináší spoustu nových informací a přiměje čtenáře přemýšlet.
Luboš Taraba je můj oblíbený autor a vcelku mi i sedí výběr témat v cyklu polozapomenuté války od nakladatelství Epocha. Proto jsem se těšil na knihu na téma války o rakouské dědictví, která má velký přesah do české historie. Jako vždy se autorovi daří zdařile proplétat dění na bitevních polích s politickými souvislostmi a diplomatickými hrátkami, ale to co mě zaskočilo byla forma vyprávění, kdy bylo v textu použito vcelku velké množství citací z dobových pamětí (což není na škodu), ale ty nebyly nijak odlišeny (např. kurzívou) a text se tak stával vcelku nepřehledný. Přitom jiný můj oblíbený autor takto s textem pracuje a nemám s tím žádný problém. Takže trochu zklamání, ale jinak určitě zajímavé a přínosné čtení o méně známém historickém tématu.
Klasická knížka od ČeskéhoCestovatele vyprávějící o nasazení španělských dobrovolníků (letců-stíhačů a pěšáků z "Modré divize") během druhé světové války na východní frontě. Když se člověk přenese přes osobitý vypravěčský styl tak typický pro toto nakladatelství, dostane se mu řada zajímavých informací s bohatým obrazovým doprovodem.
Po Křižníku Thor, který se mi opravdu líbil, jsem se velmi těšil na další knihu Františka Novotného a to bude asi ten problém. Mé očekávání bylo asi až příliš velké. 'Osudový konvoj' není špatná kniha a má vše, co se mi líbilo na předchozí knize autora, ale tak nějak mi nesedla. Bude to asi tou okultní linkou, která mi přišla trochu nepatřičná a lehce přitažená za vlasy (jedná se spíš o práci s drobnými detaily, která pak kazí celkový dojem). Přitom oba prolínající se světy byly vykresleny velmi podrobně, lodě byly popsány do poslední šroubku a širé moře prosáklo každou stránkou knihy. Jak byla propracovaná technická stránka lodí tak na druhou stranu autor trochu podcenil vzdušný prostor a Luftwaffe většinou létala v létě 1946 se stroji, které byly zastaralé už před rokem 1942 (to se týká hlavně palubních letounů). Poslední věc, která mě asi nejvíc mrzela, že část Atlantik, která popisovala samotnou bitvu o osudový konvoj mohla být delší ač se asi jedná o 50% knihy, úvod v Americe (a nebyl špatný) si odkrojil až příliš moc prostoru. Přes všechny mé výtky (jedná se spíš jen o detaily, ale i ty tvoří celkový dojem) si myslím, že je kniha čtivá a rád jsem si ji přečetl.
Tato útlá publikace skrývá nadstandardní zážitek. Odvážím se říct, že v povedené sérii DUEL od nakladatelství Osprey Publishing patří určitě mezi ty nejpovedenější, alespoň mezi těmi, co jsem četl. Velmi skromný prostor skrývá poutavou grafickou a fotografickou výbavu, jak je zvykem u tohoto anglického military nakladatelství, ale hlavně je plná spousty zajímavých informací a snaží se přinést na pravou míru některé mýty a historické polopravdy. Velmi čtivý a vyvážený text od Roberta Forczyka vtáhne čtenáře do neúprosného nejen vzdušného souboje mezi iniciativními důstojníky Luftwaffe a zarputilým velitelem Bomber Command RAF Arthurem Harrisem. Boj v temnotách nad hořícími městy třetí říše byl totiž významně ovlivněn i soubojem tajných služeb a vědeckotechnickým pokrokem na obou stranách fronty. Zajímavé čtení, které vrhá trochu světla na dramatickou historii skrytou pod rouškou temnoty.
Knížka se jmenuje Hrdinové, ale kromě těch kamenných menhirů, které nesou jejich jméno. Stojících na osamocené mohyle uprostřed malebného údolí někde na Severu, tu žádného nenajdete. No možná jednoho... Já jsem si vybral Curndena Dávivce... ale můžete vybírat z velkého množství postav (asi 70) vice či mé sympatických... Ač těch opravdu hlavních je asi 10, kolem nich se točí vyprávění. O čem je vlastně tahle knížka? Je o tří denní bitvě na jednom zapomenutém místě, kde se střetnou válečníci Severu (ne nepodobní Skotům, Irům a Vikingům) s armádou Království (červené kabáty prozrazují, inspiraci v anglických červeno kabátnících) a o tom co bitevní vřava dělá s lidmi. Ač je to válkou protřelý starý lord maršál Kroy nebo kluk Beck co mu teče mléko po bradě a ještě před týdnem oral pole doma na statku. Z knížky je cítit velká inspirace R. Holmesem a jeho studií Obrazy války. Ale na stránkách se jenom nebojuje. Díky velkému počtu postav je čtenáři umožněno vidět zlomové okamžiky těch několika dnů očima vždy několika protagonistu a to dává knížce neuvěřitelnou plasticitu. A když tu do sebe nejsou zaklesnuté meče a válečné sekery najdete tu spoustu přátelství, intrik, nějakou tu zradu, politiku, snahu žít obyčejný život a dokonce i lásku (několik málo postav jsou i ženy...). Všechno to hemžení je zasazeno do kouzelného "fantasy" světa. I když nevím jestli jeden mág a jedna čarodějnice dělají "fantasy" (zvlášť, když jejich kouzlení je vlastně chemie v praxi), klidně by to mohla být bitva Stoleté války. Knížka je čtivá a v některých okamžicích uhání jako splašený kůň, že není prostor se nadechnout a někdy autor dokáže zvolnit a dá prostor těm nejniternějším pocitům. Pro mě čtení dosáhlo vrcholu v kapitolách Oběti, Most, Krev a samotný závěr přinesl několik nečekaných dějových zvratů. Konečné hodnocení je velmi kladné a můžu všem jen doporučit. Skvělé odpočinkové čtení na dlouhé zimní večery.