chlo0opek komentáře u knih
Problém povídek obecně je, že než se stačíte pořádně sžít s hlavními představiteli, je po povídce. Tento případ platí i pro tuto knihu. Některé povídky jsou takové "průtokové" - prostě vámi jen tak protečou a za nedlouho na ně zapomenete (hlavně ze začátku, např. Smrt Jacka Hamiltona, Pitevní sál čtyři), jiné ve vás zas přece jen něco zanechají (např. povídka Sestřičky z Elurie se mi vyloženě líbila). Stephen to však ve své profesi umí a umí zkrátka psát poutavě - takže i ty slabší povídky se daly dobře zkousnout, i přesto, že povídky zrovna k mému oblíbenému žánru nepatří..
Celkově lepší 3*.
Tak, co napsat k téhle knize? No tak třeba že má hodně stránek:).
Ale jinak je to teda kniha, která se čte dobře, takže to vlastně ani nevadí, má dobrou, promyšlenou zápletku i zajímavé rozuzlení, hezký obal, i dobrý název, kterému v zimě může dodat tu správnou atmosféru i pravé zimní počasí za okny a občas i zajímavé příběhové zvraty..
Na druhou stranu mohlo být rozuzlení odhaleno i pozdějc, místy bylo něco nakousnuto a pak se k tomu autor již nevrátil, ale jinak tomu nemám moc co vytknout..
Dlouho jsem se rozhodoval, zda dát plný počet, či nikoliv (je to tak někde mezi), ale nakonec se misky mých hodnotících vah převážily přece jen k těm pěti hvězdičkám.
No, marná sláva, tohle my, Češi, umíme asi nejlíp. Zarputile bojovat jeden proti druhému. Kdybysme tak uměli říci NE i ostatním národům, jako aktuálně třeba odmítnout tu ukrajinskou invazi, kterou na nás páchají:(. To se musí Chodové obracet v hrobě. Taková novodobá robota, akorát že hlavně po finanční stránce.
Nicméně, kniha je pěkně napsaná, i když, samozřejmě, to nářečí bylo zvlášť ze začátku dost obtížné. Ale člověk si zvykne a už mu to ani moc nepřijde.
Kniha mne původně zaujala velmi dobrým hodnocením a také příslibem, že kromě dětí ji čtou i jejich rodiče. Tak jsem se do ní začetl… a po několika příbězích zase odložil s tím, že se k ní už asi nevrátím. Příběhy na mne byly už asi moc dětské, se skutečnými praktickými radami neměly nic společného. Nečekal jsem vyloženě konkrétní rady, jak se zachovat v těžkých situacích ve vztahu rodič-dítě, spíš jen nějaký ten nástin, či nápad na řešení těchto problémů, ale kniha se udávala naprosto odlišným směrem. Paní Láry Fáry měla tu kouzelnou věc, tu geniálního papouška, kteří problém vyřešili za ostatní, což samozřejmě se skutečností nemá nic společného, tak jsem knihu odložil jako pro mne bezcennou.
Jelikož jsem nedočetl (a asi skutečně už asi nikdy nedočtu), hodnotit hvězdičkami nebudu.
Nemám rád knihy s otevřeným koncem. Od autora je to sice pochopitelné, ale ani tak mě to nepřesvědčí, abych tento fakt neprojevil do hodnocení. Kniha se totiž stává takovým "průtokáčem". Na jednu stranu dostanete dobrou vyšetřovací zápletku s nějakým tím ukončením, na stranu druhou se však kniha zabývá příběhem dalším, který Vám však autor objasní (pravděpodobně) až v nějaké další. Tím se závěr téhle "průtokové" knihy stane trochu méně zajímavý a důležitý; vlastně je na stejné úrovni, jako otázka, jak bude pokračovat ten paralelní. Takže když si za pár měsíců položím otázku, jak to vlastně dopadlo, je dost možné, že si vzpomenu pouze na ten druhý, nedokončený příběh a na ten "hlavní" si už ani nevzpomenu. Což je škoda, nemyslíte?
Tak neřekl bych, že kniha je vyloženě doslova nabita dobrodružnými a nebezpečnými událostmi téměř na každé stránce. I přesto se ale dá tahle kniha číst dobře, zajímavé je i vyprávění skrze 14letou holku, ale dovedu si představit, že kdybych četl knihu v pubertě, asi bych si ji užil více. Takhle spíše průměr.
Místy až moc optimistické, všude samý kamarád, každý každému pomáhá, všechno tak nějak vychází až moc dobře (jasně, jsou tam výjimky), ale jinak dobrý. Zvláště ta první část o životě lovců v divočině byla pěkně čtivá; naopak druhá část, o životě otce mi tam moc neseděla. Když jsem ji četl jako mladší, líbila se mi víc; nyní celkově lepší 3*.
Určitě dobrý důvod, jak ke čtení dostat mladou generaci. Zábavnou formou se stanou detektivy a musím uznat, že i mne, jako zástupce té střední generace, to přišlo také dobré. A sympatické je i to, že se nenásilnou formou snaží i o nějaké to poučení, což je prima. Možná, když už bych měl přečteno víc těchto knih, bych hodnotil níže, ale takto dávám 4*.
Dobře srozumitelná angličtina, příběh fajn, klidně bych však snesl, kdyby byl ještě delší. I dějově kniha v pohodě - zkrátka verneovka, jak jsme zvyklí.
"Tolikrát vykreslené manželské krize učí vážit si každodenního všedního rodinného života, i když jeho jednotvárnost nám jde často na nervy, neboť jeho cenu si uvědomíme teprve tehdy, když se rozpadá."
A přesně tahle věta obsažená v doslovu charakterizuje docela přesně o čem že tahle kniha pojednává. Není v ní totiž vyloženě kladná postava, vždyť vlastně i ústřední postava ženy je spíše negativní, protože opustí rodinu se třemi dětmi. Těžko v tomto chování můžeme vidět příkladné jednání kladné postavy. A za sebe musím říct, že jsem v knize "fandil" otci; vždyť ten nic vyloženě špatného neudělal, za co by pak měl dopadnout tak, jak dopadl. Kdyby mi někdo řekl, že lze napsat kniha vlastně čistě o rozchodu dvou lidí tak, že se u ní nebudu nudit a navíc mne při čtení bude neustále nutit přemýšlet a porovnávat situaci v knize s mou vlastní (vždyť mně přece nic takového nehrozí... ale moment, nemyslel si přece přesně tohle i onen manžel.?.?.?), tak dotyčnému věřit nebudu, ale po dočtení této knihy už bych toto netvrdil. Kniha je jinak velmi dobrá v popisu lidských pocitů během tohoto jejich těžkého životního období, jde i více do hloubky, než je to obvyklé, ale to je také důvod, že po přečtení v člověku asi jen tak nenabyde touha přečíst ji v dohledné době znovu - není to zrovna oddychové čtení.
Občas zajímavé slohové obraty, ale jinak se jedná o průměrnou detektivku, která toho už názvem hodně prozrazuje. Teda vlastně skoro všechno. Nebýt toho hloupého názvu, mohlo být hodnocení lepší o ten moment překvapení, i když spíše ani tak ne, protože mě už ani během vyšetřování vlastně ani příliš nezajímalo, o které z dam se to zrovna mluví, spíš jsem si už přál, ať už to nějak skončí. Ještěže byla ta kniha tak krátká. Slabší 3*.
Ačkoliv se jedná o knihu od slavné Agathy, po přečtení musím uznat, že ani tohle nijak nezměnilo fakt, že kniha samotná příliš čtivá a zajímavá zkrátka nebyla. Když jsem knihu nečetl, nijak zvlášť jsem neměl nutkavou potřebu pokračovat ve čtení, příběh tak nějak nezajímavě plynul a nejvíc zklamal závěr - ať již rozhřešením samotným, tak i objasňováním skrze "natvrdlou" paní Oliverovou (to bylo také tak trochu laciné...) Naštěstí byla tato kniha krátká, takže nakonec se to vydržet přece jen dalo...
Když o tom tak přemýšlím, možná s touto autorkou nebudem naladěni na stejnou notu. Vždyť i kniha, kterou jsem od ní četl minule, mě nijak nenadchla. A to se jednalo o Deset malých černoušků, kteří zde přitom figurují na předních příčkách žebříčku těch nej knih...
Po přečtení jedné knihy na stejné téma jsem dostal chuť se o tomto pozoruhodném doktorovi dozvědět víc, tak jsem sáhl po dalším titulu, tentokrát od jiného autora. Bohužel přímo autor se s Dr. Schweitzerem stýkal vždy na omezenou dobu, takže tahle kniha nedosahovala takové zajímavé akčnosti a bezprostřednosti o životě pana doktora a o dění v nemocnici, jako ta předchozí. A jelikož právě tohle byl ten pravý motor, který mě držel u tohoto tématu, a místo toho jsem dostal (hlavně v závěru) jen výtažky přímo z doktorovic děl, která sice byla filozoficky zajímavá, ale o to hůř se četla, nemohu tentokrát dát tak dobré hodnocení. No, dám nakonec 3*, ale nutno říci, že teda slabší...
Možná místy trochu až dost odvážná kniha na toto téma, ale určitě je to alespoň něco, co Vám velmi dobře pomůže s tímto ožehavým tématem předstoupit před Vaše malé děti. Hlavně si ji prvně přečtěte Vy sami, jak ostatně doporučují i samotní autoři;-). Lepší 4*.
Střídali se zde básně k zamyšlení, až skoro fylozofické a na druhou stranu zas dost dětské, až to zavánělo tak trochu infantilností. Ve výsledku takový básnický průměr, přiznám se, že jsem čekal víc...
No, tentokrát po přečtení knihy nepřišlo nějaké to vau, to bylo překvapivé, promyšlené či tak něco, ale spíše: to jsem nějak nepobral... Nevím, zda to bylo zapříčiněno množstvím postav s podobnými přijmeními nebo tím, že jsem četl knihu nějak moc přerušovaně, ale ani to spíš ne... ale jelikož byla tahle kniha relativně krátká, rozhodl jsem si to znovu ověřit a přelouskat ji znovu. Tentokrát již byly detaily i osoby jasnější, ale ani tak jsem z toho vyloženě na větvi nebyl. Přišlo mi, že komisaři k odhalení zločinu pomahla z velké části intuice či náhoda, a že to nebylo způsobeno vyloženě důsledným vyšetřováním... Zkrátka to vypadá, že při dalším pokračování z této série se nejspíš bude muset komisař obejít už bez mé přítomnosti...
Tak holt nevím, nějak mi tato kniha zrovna jako jedna z nejlepších knih za poslední dobu, jak někdo o ní napsal, rozhodně nepřišla. Děj se jaksi ne moc záživně vleče, jen málokdy Vás donutí k tomu, abyste pokračovali bez ohledu na okolnosti ve čtení, jako se to stává u lepších knih. Do příběhu mi nesedla ani romantická zápletka hlavních hrdinů (zvláštní bylo, že ačkoli byla kapitola s intimní scénou napsaná dobře, přišla mi nejméně patřící do celé této knihy a vůbec se mi zde nelíbila). A přitom, když jsem si přečetl námět knihy, zdálo se, že má ambice stát se možná víc, než naprůměrným dílem v mém honocení ...ale zkrátka skutek utek.
Příběh celkem o ničem zásadním, ani se 2x dobře nečetla, aspoň že byla tak krátká. Čekal jsem od této knihy rozhodně víc. Lehce slabší 3*.
Ve časech vydání této knihy bych ji určitě hodnotil výše, ale v dnešní době mi přišla zbytečně "slohově barvitá". Rozličná přirovnání, personifikace, či metafory byli opravdu všudypřítomné a ve většině případech toto vedlo pouze k znesnadnění čtení vedoucímu k neustálém vracení se v textu, abych pochopil, co mi tím vlastně spisovatel chtěl říct. Jinak příběh jako takový (s přihlédnutím na onu dobu vzniku) byl docela zajímavý.
Ze začátku jsou ty doplňující příběhy zajímavé, ale když je to stále pořád dokola, už to trochu upadá. Zvláště v první polovině knihy se mi navíc vzpomínky neustále vracely ke zfilmované verzi a stále jsem viděl pana Hrušínského, jak to krásně zahrál. A ke konci se to už nečetlo tak dobře, jako na prvních stranách, holt tomu jaksi docházelo takové to správné tempo. Ve výsledku takový průměr.