Cleo De Nile komentáře u knih
Série Divergence se mi ani trochu nelíbila, a navíc jsem byla obeznámena s faktem, že je to pro mnoho fanoušků Veronicy Roth slabší, než zmiňovaná trilogie. Opravdu nevím, jak je možné, že jsem si knížku nakonec pořídila a přečetla ale, ale jsem za to neskutečně ráda, protože mě to bavilo, a moc. Hlavní postavy jednají rozumně, ale nikoliv přehnaně vyspěle, jsou sympatičtí a i když je vám jich líto, nejsou to žádní ufňukánci. Prostředí, které si Veronica vymyslela a do detailu propracovala, je vskutku kouzelné a ohromující, nic podobného jsem nikdy předtím nečetla, a já se těším, až si konečně najdu čas na pokračování.
Když mi bylo řečeno, že se jedná o příběh o počítačové hře, byla jsem dosti skeptická a moc se mi do toho nechtělo. Nakonec jsem ale ráda, že jsem podlehla tlaku okolí. Je to originální a mistrně vystavěný příběh, točící se kolem hry Erebos, která vás začne ovládat a prosakuje i do skutečného světa. Hlavního hrdinu jsem moc v lásce neměla, byl to takový naivní trouba, ale těžko říct, jak bych se na jeho místě chovala já. Je to moc pěkná knížka, určitě stojí za přečtení.
Já patřím k té menšině, co četla prvně Utopeni ohněm, a až potom se dostala k 15 minus. A jsem nadšená. Takhle má vypadat dobrý detektivní příběh, byť uznávám, že ta pointa mohla být lepší a méně klišoidní. Způsob, jakým pachatel vraždí oběti, je originální, alespoň já jsem ho ještě v knížkách ani v seriálech nezaznamenala. Napsané je to čtivým, lehkým jazykem, a sic jsem si nikoho z hlavních postav neoblíbila, jsou docela propracované.
New Jersey má problém. A my ho společně s celým městem sledujeme z první řady. Tělo novorozence nabízí řadu otázek, ale asi ta nejnaléhavější je "Kdo a proč?" Přiznávám, že ačkoliv jsem svůj tip na pachatele měla, byla jsem vedle jak ta jedle, a autorka mi ukázala, že umí napsat šokující detektivku s nečekaným závěrem. Je tu krásně cítit ta naléhavá a zároveň podezřele klidná atmosféra jako před bouří.
Hrozně zvláštní kniha, a myslím to v dobrém. Byla to láska na první pohled - nevšední obálka, mýtický příběh o vodních koních a sympatická hlavní hrdinka, co víc si přát. Autorce se dokonce povedlo i tu romantickou linku rozehrát tak, že tam nepůsobí rušivě a nestrhává na sebe přehnanou pozornost. Je to překvapivě místy docela drsné, stejně jako zem, ve které se to odehrává. Vodní koně jsem si zamilovala, a rozhodně nelituju, že jsem si tuto knížku pořídila.
Ta nová paperbacková vydání jsou skvostná :) Tohle je bez debaty nejlepší díl z celé série, alespoň zatím, kdy je jich vydaných všehovšudy pět. Pokud jste si zatím nedokázali oblíbit svět Západozemí, tady mu podlehnete. Budete s postavy prožívat jejich příběhy, budete proklínat autora za to, že vám zabije vašeho miláčka, a zlomyslně se usmívat, když pošle do věčných lovišť ty, kterým vůbec nefandíte. Za dlouhých zimních večerů budete přemýšlet nad tím, co měl k sakru znamenat ten záhadný konec, a proč tento skvost vyškrtli ze seriálu, a budete mít pocit, že slyšíte výt zlovlky, i když bydlíte na sídlišti uprostřed Prahy.
Mnoho lidí považuje Hostinu pro vrány za nejslabší díl, kvůli absenci některých velmi oblíbených postav. Mně se naopak líbila hodně. Příběh je soustředěný z velké části na Královo přístaviště, a to jsem uvítala, neboť právě Lannistery a jejich pletichaření vůči ostatních rodům i mezi sebou mám nejraději. Cersei se tu ukázala jako mnohem nebezpečnější potvora, než za jakou jsme ji měli. Miluju ji. Ubylo tu sice vražd hlavních i vedlejších postav, ale je to pořád stejně dobré čtení, které budete mít za sebou navzdory počtu stran velice rychle.
Jakmile se mi do rukou dostal druhý díl Sirotčince, pustila jsem se do něj a všechno ostatní šlo stranou. Bohužel se ale dostavilo rozčarování. Podivné město nemá ani zdaleka takovou atmosféru jako jeho předchůdce, a přitom na tom byla ta atmosféra to nejlepší. Druhý díl se bohužel pouze veze na úspěchu prvního, a nové postavy nedokážou zaujmout. I když ale musím vyzdvihnout napínavý a nečekaný konec, ty Riggs vážně umí, a fakt, že v příběhu nejsou žádná hluchá místa.
První díl světově proslulé série Labyrint není špatný, ale žádný přelomový kousek to taky není. I přes to si James Dashner dal se svým dystopickým světem záležet, nic neponechává náhodě. Musím říct, že mi šla docela na nervy mluva placerů, než jsem si na ni zvykla, byla jsem skoro na konci knihy, ale to je jen drobný nedostatek. Největší problém jsem měla s hlavní postavou - tyhle dokonalé typy, co by se pro ostatní rozdali, a sebe mají až na nevím kolikátém místě prostě nemusím, nejsou pro mě uvěřitelní.
Normálně se mi tyhle kýčovité, překombinované obálky, na kterých jsou ještě ke všemu lidi, nelíbí, ale z téhle úplně cítím tu vůni léta v přírodě, a hned mám chuť se do ní začíst znovu. Maximálně sympatická hlavní hrdinka (trochu mi s těmi formulemi připomínala mě, s tím rozdílem, že já miluju biatlon), kouzelný hlavní hrdina (ten mi zase připomínal Harryho Stylese), vesměs skvělá parta a příjemné prostředí chalupy, to se četlo samo.
Ačkoliv červenou knihovnu jinak vůbec nečtu, a vyhýbám se jí jako čert kříži, a dokonce jsem ani nečetla předchozí díl/y této série, o téhle mi někdo z mého okolí vyprávěl, a já se rozhodla, že si ji přečtu. Dopadlo to lépe, než jsem čekala :-) Příběh mi trochu připomínil Tři oříšky pro popelku, byl opravdu kouzelný a moc hezky se četl. Hlavní postava byla vykreslena moc hezky, stejně tak "změna" v jejím uvažování a chování.
Žádnou hloubku v tom nehledejte, vzhledem k žánru, ale já byla celkově velmi příjemně překvapena.
Miley byla mým velkým vzorem a hrozně jsem ji zbožňovala, a nezanevřela jsem na ni ani po té její velké změně vizáže i chování - zkrátka když začala být sama sebou, ja to prezentovala. Je až úsměvné, jak moc se změnila - ale na to není nic špatného, měníme se všichni. Jen se takhle zpětně musím smát, jak tam psala, že si na party raději zlije triko colou, než aby se zlila :-D Ale kupříkladu to, jak se v knize loučila se svým dědečkem, mě rozplakalo.
A velmi mě zklamal český překlad, to je vážně otřes (Shia Labeoufová, Demi Lovato tam byl taky...), to byl pro překladatelku takový problém zapnout google?
Velká škoda, že se původní dílo nejmenuje "My fair lady", a nebo že se film/divadelní hra nejmenuje Pygmalion, takhle si to bohužel přečte méně lidí, protože neví, že je to jedno a to samé. Mě to moc bavilo, Líza byla skvělá a moc jsem jí fandila. Její výslovnost mě kolikrát rozesmála, a kdybych nevěděla z divadla, jak to dopadne, myslela bych, že to dopadne jinak. Objevuje se zde i téma emancipace, když si Líza uvědomí, že nechce být jen Higginsovou loutkou.
Dlouho jsem hledala knihu, která má podobnou atmosféru jako Harry Potter - příběh, ve kterém nechybí magie, síla přátelství, sympatické a zajímavé hlavní postavy a tajemno. Serafina tohle všechno má, a ještě je to zabaleno do krásné obálky. Čtení jsem si moc užila, a i když je kniha určena spíše pro mladší čtenáře, myslím, že i lidé v mém věku (tedy okolo dvaceti let) nebude dělat problém začíst se do Serafinina příběhu. Velkým plusem je i to, že autor dokázal takovou knihu zasadit na skutečné místo. Biltmore bych někdy moc ráda navštívila.
Poměrně pěkně a čtivě napsaná knížka, která určitě potěší všechny Harryho obdivovatelky, mezi něž upřímně patřím také, ačkoliv do hysterické fanynky mám daleko. Spoustu věcí jsem nevěděla a jenom jsem se utvrdila v názoru, že některé fanynky vážně nejsou normální - vyhrožovat smrtí Harryho přítelkyním/kamarádkám, nebo dokonce fanynce, jedné z tzv. Directioners family, které věnoval písničku na koncertě, to mi vážně přijde jako práce pro psychiatra. Ale zpět ke knížce jako takové - nevím, jestli si Harry a jeho kamarádi vážně tolik protiřečí, nebo už autorka neměla o čem psát, ale větiček typu ---- "Taylor je jedna z nejmilejších lidí, jaké jsem kdy poznal" x "Taylor je osina v zadku." nebo "Harrymu bylo vždycky jedno, co si o něm lidi myslí." x "Nejsem ten typ člověka, kterému by bylo jedno, co si o něm lidi myslí."--- bylo v knize vážně docela dost, a ke konci už mě to začínalo štvát. To je asi jediné, co bych knize vytkla.
Čisté 4 hvězdičky :)
Vynikající závěr celé série, naprosto dokonalá kniha :) Celá série mi bude moc chybět, ještě že autorka píše stále další knihy.
Musím ale souhlasit s jedním komentářem, kde čtenářka píše, že "Seth byl s každým dílem nudnější". Souhlasím. Já bych si takového chlapa asi nevybrala, a když už, SPOILER neopustila bych kvůli němu přátele, jako jsou Carter, Hugh a spol. To se mi moc nelíbilo, ale mně se to mluví, když nejsem Georgina. Romana mi líto bylo, ale zase to vykompenzovalo Andreino uzdravení :)
Uf, tak tohle ne. Ďábel nosí Pradu byla kravina, ale číst se to dalo. Tohle ne. Přečetla jsem asi půlku, ale hrozně se to vleklo, vůbec mě to nebavilo a postavy - včetně sexy-nejdokonalejší-královny-Noly - mi k srdci nepřirostly. Blbost, ale dávám hvězdičku za děj, který zase tak ničemný nebyl. Dokážu si představit, že například Meg Cabot by to mohla napsat lépe.
Nechápu, proč má kniha tak negativní hodnocení. Mně se líbila.
Moje druhá nejoblíbenější kniha od Jacqueline.... Doporučuji všem přečíst... ;))
Já jsem se tedy dozvěděla spoustu nových informací, ale to je dáno tím, že jsem toho o jeho letech před "nástupem" do funkce kancléře věděla jen pramálo, a celkově se nepovažuji za žádného odborníka na tuto tématiku obecně. Kniha je strhující a bezesporu poutavá, ačkoliv je pravda, že téměř třetina je věnována popisu soudobých reálií a bitev, kterých se Hitler ani neúčastnil. Nutno ovšem podotknout, že jde o klíčové informace k pochopení (nebo alespoň většímu porozumění) toho, jak se z nevýrazného mladíka stalo monstrum. Nejvíce mě mrazilo při momentech, které mohly katastrofu zvanou holocaust odvrátit, nebo alespoň zmírnit, poněvadž myslím, že nějakého toho nepřítele zodpovědného za tehdejší situaci by si německý lid našel i tak. Mám na mysli například i Hitlerovy výhružky, že se zastřelí, ale zejména dvacátá léta, během nichž se Hitler začal dostávat do podvědomí lidu, a kdy byl svět v podstatě varován. Kdyby tu hrozbu někdo ze světových lídrů (krom Churchilla) bral vážně, nemuselo by to dopadnout takhle. Kdyby... Ale to už se dostávám někam, kam jsem zabrousit vůbec nechtěla. Tak tedy, za mě je to zajímavá a dobře napsaná publikace, a ráda ji budu doporučovat dál. Za velmi důležitý považuji i závěrečný doslov, protože jsme na nejlepší cestě k tomu pomoci se zrodem dalších malých Hitlerů.