Clivicus komentáře u knih

Æsopovy bajky jsem četl velmi mlád. Tehdy mě bavilo je číst, ačkoliv ponaučením jsem mnohdy nerozuměl. Člověk již trochu starší je rád, že jej Æsop doprovázel za mlada, chápaje už význam všech strastí a lstí toho dobytka a zvěře. Myslím, že spravedlivě činím, přiřknu-li mu titul filosofa, jen milovník moudrosti by ji totiž tak živě viděl v přírodě a jejích bytostech.
Měl-li bych děti, předložil bych jim to k čtení co nejdříve.

3 06.08.2022

Kniha je pravdomluvná, řkoucí neblahý stav USA a v menším měřítku i celého Zapádu, souženého nekýženou radikalizací úzké skupiny levicových ideologů, kteří nemají cíle než podrývat a podkopávat kterýkoliv sloup a základ, na kterém spočívá naše civilizace. V pravdě popisuje Ben Shapiro škodlivý účinek hedonismu, materialismu a scientismu, jimiž se vzdálená levice ovinula. Připomíná, že tu civilizaci, kterou jsme budovali (a stále budujeme) nesčetná pokolení, stojí na Athénach a Jeruzalémě, nám drahých hodnotách.
Doporučuji.

3 04.08.2022

Kniha pojednává o rasismu skrze myšlenky a činy pana Floryho, Angličana žijícího v Barmě. Flory jakožto běloch pobývá ve společnosti bělochů ve svém městě, ale tato společnost je mu velice protivná. S hořkostí v sobě totiž Flory snáší řeči a chování dalších Angličanů opovrhujících místním obyvatelstvem. Flory je v tomhle ohledu osamocen. Je to vtipné, neboť skutečnou obětí rasismu v této knize nebyl domorodec, ale běloch, Flory. Jemu totiž, jenž se úplně zpěčoval povýšenosti Angličanů a ponižování domorodců, uložila společnost největší strázně. Je vidět, že pro vesměs dobré lidi není v takovém společenství místa, ba ano, že zlým tu kyne prospěch.
,,We walk under a load of memories which we long to share and somehow never can."

2 14.08.2023

Ze své návštěvy osmahlých horníků (ačkoli jejich pokožka je spíše zvyklá uhelnému prachu než žáru slunce) a jejich příbytků a rodin si Eric Arthur Blair odnesl mnoho moudrosti, jíž by v žádném dlouhém pojednání o marxismu, proletariátu, buržoazie a dějinné nutnosti nikdy nedobyl.
Je to právě ten popis těžkého a lopotného života ochuzeného horníka, kterým se Orwell snaží připomenout pravý úmysl slušného socialismu.
Orwellova diagnóza chabnoucího socialismu, ztrácejícího půdu fašistům každým dnem, je určitá skupina socialistů, kterou vystíhají ona silná slova:
Sometimes I look at a Socialist - the intellectual tract-writing type of Socialist, with his pullover, his fuzzy hair, and his Marxian quotation - and wonder what the devil his motive really is. It is often difficult to believe that it is a love of anybody, especially of the working class, from whom he is of all people the furthest removed.
(Čas od času přemítám nad oním socialistou ano nad tím badatelským druhem, sepisujícím pojednání, se svým svetříčkem, se svými chundelatými vlasy a svou zásobou Marxových hesel hledaje, co ho probůh opravdu pohání. Člověk by mnohdy stěží přijal, že je to láska ke komusi, a už vůbec k dělnické třídě, od níž je ze všechněch lidí nejvíce vzdálen.)

Je to vskutku provolání k zahození marxistického žargonu a tlachání z trpkosti a k opravdovému lidskému a slušnému socialismu ve prospěch nejen těch, co se živí krumpáčem, ale i těch, co se sotva živí kuličkovým perem.

2 17.06.2023

Významný historický pramen. Co mě překvapilo nejvíce, bylo Helmoldovo nazírání na Slovany. Ačkoli jako pro každého jiného křesťana byli Slované tehdy barbary a pohany, píše Helmold o Slovanech celkem vlídně, leč stále vyčítavě: např. je chválí za jejich velkorysou pohostinnost a pilnou péči o rodiče. Zároveň neváhá místy vytýkat vady Němců (Sasů), např. si stěžuje na násílí a nevlídnost k Slovanům, čímz je odrazují od pravé víry. Za mě zajímavá kronika, i když jsem se sem tam ztrácel ve všech těch Konrádech a Jindřiších.

2 04.04.2023

Ideály humanitní
Prostý a jednoduchý výčet a vysvětlení různých etik a filosofií. Samo o sobě to je docela nezajímavé čtení, do něhož TGM sem tam vepíše svou skrovnou výtku té které soustavy. Užitečněji lze nahlížet na 'Ideály humanitní' jako na úvod, co těmi -ismy Masaryk míní a jak s nimi ve svých ostatních spisech nakládá.

Problém malého národa
Za mne nejhlubší a nejpádnější ze zdejšího trého. Kolik se toho může člověk dovědět o své kultuře a o svém národě z tak drobného dílka. Masaryk se ,,náš" problém snaží vysvětlit a předestřít v mnoha aspektech.

Demokratism v politice
Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii. To je sice z Hovorů s Masarykem, ale tenhle spis charakterizuje podle mne dobře.

2 23.03.2023

(SPOILER) Je to divná směs pocitů, kterou mám z téhle knížky, neboť ta vypráví vše vesele a s lehkou hlavou a i konec je dovršení lásky, ale mně je Mikuly prostě líto, je to sice idiot a manžel na nic, ale přesto není vysloveně zlý. A jeho slabomyslnosti zneužili ostatní, čímž ho podvedli.
Vše dochází po přečtení doslovu, ať je jaký čin horší a podlejší, přece z něho plésají čerti. Jako obraz lidského soukromí vyznívá Mandragora bohužel přesvědčivě, čemuž se mi zprvu těžko věřilo.
Na tuto povídku jistě nezapomenu.

2 26.02.2023

Jsem Čornejův obdivovatel a od každého jeho díla bezděčně čekám dobré čtení, kteréžto čekání vždy dostojí svých tuh.
Kromě slídění po konšelích, leč i to zanáší čtenáře za zajímavé zákulisí pražského mechanismu, jsou snad všechny kapitoly velmi čtivé a každého zájemce o dějiny zaujmou.
Výklady pojednávají o věcech, jež lidé nezvídají ani v učebnicích, ani v popularizačních knihách. Právem, řekl bych, pokládáme husitství za jedno z nejpádnějších úseků naší historie a zrovna o těch nejskrytějších a nejjemnějších příčinách a okolnostech dovídáme se ze statí Čornejových mnoho, ba až nezaslouženě mnoho.
Doporučuji.

2 18.01.2023

Broučkův výlet na Měsíc a do 15. století je velmi zábavné čtení. Zdá se mi, jako by se snažil autor těmito dvěma povídkami, v nichž je humoru hojno, obemknout dobu současnou od utopického snění o budoucnosti (Měsíc) a od utopického snění o starých dobrých časech (husitské války), což se mi na tomhle díle nesmírně líbí, neboť obě části spolu vytvářejí hezký protiklad.
O výpravě Broučkově na výstaviště moc nemluvím, poněvadž se moc nepovedla a zdaleka není na úrovni předešlých výprav.

2 03.01.2023

(SPOILER) V porovnání se Ztraceným rájem je Ráj opět nabytý jen douškou. Jako douška však Miltonovo pokračování svedlo dobrou práci.
Povaha Ježíšova je tu hodně jiná od té, kterou čítáme v evangeliích a vídáme ve filmech a malbách, totiž zde je pyšná, tvrdohlavá a přesvědčená, tam je pokorná, moudrá a hřejivá. Myslím, že John Milton si byl této rozličnosti vědom a snažil se jí naznačit, co si Ježíš o ďáblu myslel; mezitím, co je Ježíš k lidem povahy nám známé, je k ďáblu nelítostný, a to proto, že k lidem onu lítost přece má, vždyť na sebe vezme břímě jejich hříchů, jak také slíbil svému Otci na počátku Ztraceného ráje, ale ďábel je pro něho jen strůjcem všeho utrpení, pro které nyní musí vůbec trpět. Ďábel má ještě tu smělost se pokusit svést Ježíše, pročež ho Ježíš porazí v jeho vlastní hře, ve výmluvnosti.

2 25.12.2022

Kdo jiný může napsat taký učený a čtivý výklad o řečnictví než Cicero?
Pro M. T. Cicerona nebylo povolání řečnické pouhým uměním přesvědčovat a svádět ke svým míněním, nýbrž i být znalý práva, dějin, literatury a filosofie. Každý řečník musí nést břímě morální, třeba těžké, chce-li se stát řečníkem dobrým.
Správné mravy je třeba poznat skrze činy a životy předků a Řeků a ty skrze pilné studium a učení teoretické.
Dobrý řečník se neobejde ani bez vloh daných přírodou, ani bez cvičení paměti a znalostí.
Bezesporu doporučuji každému milovníku moudrosti.

2 18.12.2022

Brownovy způsoby a myšlení jsou zajímavé, až je jimi zajímavý i celý příběh. Opravdu čtivé a místy klidné detektivky, jejichž nejbouřlivější chvíle se udávají v rozmluvách otce Browna.

2 12.12.2022

Knihu jsem si pořídil v angličtině, dle čehož také hodnotím.
Bezvadný, čtivý a jasný výklad španělské občanské války. Historik A. Beevor tu důkladně rozjímá účely, ideologie a soudružnost (a nesoudružnost) obého stran. Vylíčením všech podstatných složek války se tu díky téhle skvělé knize čtenář o španělské občanské válce doví nespočet faktů.
Nutné čtení pro tuto etapu.

2 08.11.2022

Opravdu jsem z Temna zklamán. Od Jiráska jsem četl Proti Všem, které mě velmi zajalo a četlo se dobře. Proti Všem a Temno mají podobnou stavbu; pár nesouvisících dějů se v průběhu potkají a zasahují se. Člověk tedy čeká, že se všechny proudy příběhu některak projeví, což se v Proti Všem dle mne povedlo Jiráskovi skvěle, leč tady...
Už v třetí čtvrtině knihy mně bylo jedno osudu asi půlky postav, jejichž role v knize jsou srovnatelná s automaty v naší době, stojící v pozadí. Pro počet stránek tohoto díla jsem čekal jakési opus magnum, ale dvě třetiny jsou prostě vycpávky. Některé chvíle v knize člověka vskutku napnou a napruží, ale děj vždy pokračuje tuze nudně. Ani konec samotné knihy není zajímavý. Já se vlastně nadále ptám, kde je ta zápletka?
Od A. Jiráska bych doporučil jiná díla.

2 13.10.2022

Na ramenech obrů je soubor statí a úvah na sebe slabě navazujících, leč v konci dobře spletených.
Témata, o kterých Eco pojednává, jsou nesmírně zajímavá (obzvláště mne zaujaly stati Absolutní a relativní, Neviditelné, Několik tajemství ohledně tajemství a Spiknutí) nejen sama sebou, nýbrž i zásluhou Ecova pera.
Vážené překladatelky by se však měly naučit správné a dobré češtině, tomuto překladu věru scházející (např. kladou =aniž by=, kde stačí pouhé =aniž=, nebo kde =aniž= lze nahradit kratší a jednodušší konstrukcí).
Doporučuji.

2 24.08.2022

I z takového příběhu určeného dětem cítím vlastenecký zápal. No rcete, kdo by nechtěl, omluvte mne, nakopat Braniborcům prdel?
Vcelku pěkné dílko, ale chcete-li od Jiráska něco vskutku záživného, sáhněte po jeho Proti všem.

2 16.08.2022

Drahná kniha o českém králi Václavovi II., zastíněném svými předchůdci i nástupci. Podrobně popisuje Žemlicka toto období, neváhaje užít více stran, než kolik jich je s to vstřebat laik. Rozvedeny jsou zde důležité aspekty vlády Václava II. v poslední třetině XIII. století jako ,,Zlá léta", diplomaté a kormidelníci Václavovy politiky, stav rozdrobeného polského království, vztah k církvi i jeho říšská politika apod.
Pokud se opravdu zajímáte o historii, tato kniha vás uspokojí, stejně jako cokoliv od J. Žemličky.

2 08.08.2022

Čtivá kniha o benediktinech a o počátcích mnišství vůbec. Člověk se doví mnoho o vzestupu řádu, jeho prvních zakladatelích, o reformním proudu v Cluny a o tajemném sanktgallenském plánu, jenž se bohužel neuskutečnil. Na konci je i obsáhlý seznam všech středoevropských benediktinských klášterů druhdy i s obrázky, což mne mile překvapilo.
Za mě skvělé dílo ještě skvělejšího kolektivu.

2 05.08.2022

Této knize uděluji tři hvězdičky vlastně jen kvůli sobě, neboť mě moc nenadchly příliš stručné a strohé popisy druhů a etap ošklivosti, jimiž se lemují kapitoly téhle knihy. Čekal jsem, že se zde Eco hlouběji zaryje do tématu, jak to např. učinil v Umění a krása ve středověké estetice. Úryvky z proslulé literatury oněch dob doprovázející bohatou iluminaci jsem si zprvu sice užíval, ale po asi stu stránek mě začaly unavovat, až jsem je párkát i přeskočil.
Váže vady i klady této knihy, nakonec bych ji doporučil. Dávam tři dobré a ladné hvězdy (kdybych byl mohl, bylo by to 3.5).

2 26.07.2022

Tato hezká báseň pravděpodobně nenadchne ty, kterým je středověká čeština ostnem než tečnou s našimi dávnými předky a s jejich řečí, mně a mnohým tak drahou. Ačkoli určena je tahle kniha králům z dob nám vzdálených, leckteré rady jsou naší době přístojné a užitečné (např. rada beránkova a holubova).

2 18.07.2022