cori komentáře u knih
Kniha je o něco lepší, než první díl série Tajemství upírů. Můžete ji číst i bez znalosti děje prvního dílu. Děj oživila detektivní zápletka s pátráním po vrahovi tetičky. Jen mě zarazilo, proč upírky chodily po lese s baterkami, když přece v noci vidí jak ve dne?Dospívající dívky propadlé paranormálním romancím budou knihou nadšené.
Kniha s velkými barevnými fotografiemi ze seriálu na celou stránku přináší šest příběhů: Jak vyráběli knihovnu, jak chtěli zaparkovat auto do plechové garáže, jak opravovali sekačku na trávu, jak spravovali díru ve střeše , jak uklízeli a obsluhovali popelářský vůz a jak stěhovali nábytek na chalupu. Milé čtení, Pat a Mat prostě nezklamou.
Román pro dívky, který se odehrává za první republiky, přináší téma milostného trojúhelníku. Některé scény a dialogy hlavních hrdinů dnes působí poněkud komicky, podobně jako filmy pro pamětníky. Doba se prostě změnila a mládež se chová úplně jinak.Autorka ovšem psala ovšem velmi dobře. Pěkné jsou i lyrické scény popisující přírodu.
Ze zvědavosti jsem si knihu přečetla. Jedná se o takovou pohádku pro náctileté dívky, které jsou zblázněné do upírů a další "havěti". Poppy neustále řeší svůj vztah k Jamesovi a autorka se věnuje hlavně tomu, co si kdo myslí a cítí. Samozřejmě vše dobře dopadne.
Příběh Kate, prožívající svou první lásku, se odehrává koncem 70. let v Anglii, kde vládne Margaret Thatcherová.Současné čtenářky asi nebudou bavit debaty o tom, kdo je z jaké společenské vrstvy, zda dívka ze střední třídy může chodit s klukem z dělnické rodiny a kdo je snob. Tyto otázky totiž hlavní milenecký pár a jejich rodiče řeší.
Román se nezabývá pouze osobou Bedřicha, ale vypráví též většinou tragické příběhy cirkusáků, s nimiž se Bedřich setkal. Kniha končí happyendem - podobně jako film pro pamětníky.
Lucy Snowová je typická hrdinka 19.století, která žije svůj život přesně dle zásad dobových konvencí a nechává se ovládat druhými. Svůj osud vezme do svých rukou pouze v okamžiku, kdy se rozhodne opustit Anglii a hledat si zaměstnání ve Francii. Zklamal mě dvouznačný konec, záleží na čtenáři, jaký si vybere.
Další z jedinečných svědectví o životě v terezínském ghettu. Velmi silné jsou autorčiny básně, které zachycují každodenní terezínskou realitu, plnou strachu, hladovění , obav z budoucnosti a smrti. Škoda, že se paní Hilarová vydání knihy v češtině nedožila.
Zajímavé jsou pasáže z války a trojúhelník vztahů mezi Viktorem, Pavlem a Olgou. Autor též píše o lidech nespravedlivě odsouzených na nucené práce do gulagů. Nebylo to špatné čtení, jen popisy schůzí, při nichž se soudruzi dohadují o koncepci řízení prací a těžby (např. že mají kácet v létě suchou borovinu a v zimě až zamrzne močál, tak tam, nikoliv naopak) jsou nudné a místy i komické. Zápornou postavou je předseda závodu, zarytý stalinista, který nakonec prozře, ale pozdě- zemře na infarkt.
Zajímavý pohled do spletitých vztahů v západoněmeckém cirkuse. V textu je cítit i určitá nevraživost autorky k Němcům, kterým nemůže odpustit rozpoutání války a vzpomínky na chvíle, které trávila jako dítě zasypaná v krytu.
Oceňuji především pasáže popisující pocity zmaru a bezmoci vojáků na bojištích první světové války. Novela na mě působila trochu antisemitsky - Irmu doktor v duchu oslovuje jako žídě a i její bratr Artur není vykreslen moc lichotivě (zakrslý mužík s vášní pro hromadění peněz).
Ve vinárně se koná soudní proces s Hérodotem a překladatelem jeho díla. Jako soudní znalci zde vystupují přední čeští vědci a ve svých expertízách dokazují, zda je Hérodotovo dílo pravdivé nebo snůška lží. Vzhledem k tomu, že kniha vznikla před 35 lety, působí hlavní zápletka velmi humorně, pochybuji, že by se dnes vědci nudili a při sezeních ve vinárnách by si takto hráli.
Zajímavé čtení o počátcích české archeologie, jejímiž průkopníky byli vlastenci, snažící se dokázat původnost slovanského osídlení našeho území. Autor popisuje jejich pohnutky i problémy, s nimiž se museli potýkat (např. tupost vesničanů, kteří všechny vykopané pravěké nádoby rozbíjeli, jestli v nich není zlato a peníze).
Doporučuji pro rodáky z Chrudimska a zájemce o historii chrudimského okresu.
Autorka dobře vykreslila psychiku dospívající dívky, která se bojí, že ztratí otce, když se zamiloval do matky jejího spolužáka. Její chování a naschvály přivádějí otce a babičku k šílenství.
Nenáročné čtivo o dospívající dívce, která hledá své místo v životě. V tom ji pomáhá i kontakt se starými lidmi z domova důchodců, kde její otec dělá ředitele. Pár věcí je poplatné době, kdy byla kniha napsána (např. matka ruštinářka je na stáži v Moskvě, schůze SSM), ale to nevadí.
Kniha mě nijak nezaujala. Všichni jsou moc hodní a svědomití a pomáhají druhým. Jedině Varja trochu vybočí, když tajně uteče do Moskvy za maminkou, ale v půli cesty se sama vrací, protože prozře a uvědomí si, že platnější bude bude v Sajgatce. Nechybí ani popis oslavy výročí VŘSR.
Zajímavý exkurz do historie výstavy, jejímž uspořádáním žil celý národ. Kniha je plná citátů z dobového tisku a fotografií. Líbily se mi zejména kapitoly o doprovodných akcích na výstavišti a o tom, jak se účinkující ze Slovenska museli na výstavu do Prahy tajně propašovat. Výstava byla připravována od roku 1891 a vlastně díky ní vznikly ve většině českých měst muzea.
Klasický příběh o vyvoleném válečníkovi, který musí zachránit svou zem před zlem, nechybí ani střet primitivní a vyspělé civilizace. Čtivo na jednu cestu dopravním prostředkem (65 stran).
Osmiletý Péťa se vrací s otcem a malým bráškou z venkovského letního bytu do Oděsy, kde na něj již čeká jeho kamarád sirotek Gavrik, kterého vychovává jeho dědeček rybář. Oba kamarádi se setkají s tajemným námořníkem ze vzbouřeného křižníku Potěmkin, který prchá před policií. Autor velmi pěkně vykreslil život v Oděse na začátku 20.století viděný očima malých kluků, kteří sní o dobrodružství. Nejvíce se mi líbily scény popisující Péťovu závislost na hazardu (hra s knoflíky). Komunistická ideologie téměř žádná, jen v předposlední kapitole slaví dělnící a rybáři První máj, kde nechybí plamenný projev o vykořisťování.