CorneKraan komentáře u knih

čtivý, zábavný

na první pohled příliš mysteriózní, ale když se nad tím zamyslím, tak vlastně třeba ani tolik ne...(?!)

konec skončil tam kde měl, dál by to bylo jen plácání a tahle holka, Anna Cima, to moc dobře ví...stejně tak ví, co má obsahovat chytlavej román-tajemství, milostnou zápletku, vůni dálek a trochu tý mimoreality

3 09.11.2020

Formánek je příklad člověka, který je lepší spisovatel než cestovatel...většinou je to naopak...nicméně je nutno dodat, že existuje mnoho lepších spisovatelů, a na druhou stranu ale taky hodně horších cestovatelů...

1 31.05.2020

pěkné pěkné, spousta podnětných historek a myšlenek...já třeba s ketodietou souzním, běhám díky tomu rychleji, ale každý je jiný a třeba mu vyhovuje jiná strava...po přečtení knihy se sám sebe ptám, jak dlouho bych byl schopen s takovým nadšencem jako je autor sedět u stolu...tak trochu mi přijde jako člověk, který vás umlátí svým nadšením i argumenty a nepustí vás ke slovu, možná dobrý, možná někdy ne...trochu mi to připomíná kolegu-nadšence Miroslava Donutila z jeho vyprávění, kde všem vnucoval "jachting, jedině jachting", ale za pár dnů už mluvil o něčem jiném :D no a na knize mi vadilo neustálé přeskakování někam jinam, to mi zase se smíchem vždycky připomnělo přednášku Smoljaka o neschopnosti udržet myšlenku :D

31.05.2020

Poslouchal jsem jako audioknihu.
Proč tak smutné a bezútěšné?
Proč tolik nevyřčeného?
Situace, které se mají sdílet, jsou zamlčovány a působí další bolest.
Tóru je vůl a chová se jak ženská.
Když už má něco řešit, tak mlčí.
Nechci věřit, že je to obraz klasického života mladé generace v Japonsku.
Hrdina Tóru není silná osobnost, i když si myslí, že je.
Neumí se přizpůsobit, neumí komunikovat.
...
Jsou to smutná studentská léta pro Tóruho. Kde jsou kontakty se svojí rodinou? Kde jsou fotbálky s kamarádama? Proč si to někdo dělá tak těžký? Každý se zamiluje, každý někoho ztratí, ale to má spíš posílit, ne tě odrovnat. Norské dřevo je popis nudného a nezajímavého týpka z Tokia...
...
Ale ok, přidávám jednu hvězdičku za to, že autor popisuje jak se někdo může cítit, jak může bejt blbej a ničit svoje okolí. Asi na to chce Murakami upozornit. Asi ho to taky štve. A jestli chtěl, aby čtenáře Tóru a ostatní postavy provokovaly a naštvaly, tak se mu to povedlo.

6 26.01.2019

Na vnitřní straně pevných desek této knihy je omšelá podobizna Vratislava. Často jsem se na ni během čtení díval a říkal si v jakém kontrastu je s živým vyprávěním o jeho životě v knize samotné. Líbí se mi jak autor ze skoro zapomenuté šedi minulosti vykreslil příběh v živých barvách jako by se stal našim součastníkům. Musela to být zajímavá doba. Historikové vždy přemítali, proč se stal Vyšehrad sídelním hradem česho knížete - snad to bylo podobně jako je to vylíčené v knize. Co ale u takové exkluzivní knihy může vyvolat dojem rychlokvašky je neuvěřitelné množství tiskových chyb. Velmi to překáží čtení a pan Vondruška se svým vydavatelem by si na to měli dát pozor.

2 20.09.2017

Hodně expresivní výpověď...souhlasím s tím, že díky formě komiksu si příběh, lidi a prostředí dokážu lépe vybavit a také zapamatovat než u knižní románové podoby...nakreslené je to někdy až moc reálně, nepředstavoval jsem si, že budu odvracet zrak u některých situací ...je to ale válečná reportáž, snad je tam vše pravdivě, Saccovi se ale dobře věří...

1 13.10.2016

Takovou poetiku prostředí umí vplést do slov jen málokdo, proto je čtení příběhů od Coloaneho velkým zážitkem. Doporučuju.

"Temná mračna uzavírala svět ze všech stran. Obloha byla jen jako další vlna, zavěšená přímo nad našima hlavama, a valil se z ní hustý, nepříjemný liják."

"Ještě nedávno se do těchto končin odvažovali jen nejsrdnatější lovci mořských vyder a lachtanů, tvrdí muži všech možných ras, pro něž srdce znamenalo jen další zaťatou pěst." (tohle přirovnání je fakt pecka)

"V ohybu, kde se vzdouvala hruď hory, jsme naposledy zahlédli moře. Bylo nám, jako bychom ztráceli něco drahého, co už nikdy znovu nenajdeme. Konečně jsme porozuměli, proč se nás krok za krokem, jak jsme stále hlouběji pronikali do této pusté, nehostinné krajiny, zmocňoval mrzutý neklid. Moře. Moře je sice žárlivé a kruté, pokud je člověk právě na něm, ale z dálky to byl úžasný kamarád, pokojná, krotká plocha, jež navazovala dojem míru a poklidu a zejména neurčitý, těžko popsatelný pocit naděje."

07.04.2016

Podle mě žádná oddychovka ani osvěžení. Spíš takové na plnou hubu řečené co většina chlapů v současnosti zažívá a co si myslí, ale moc se o tom nemluví. A to je přece není málo. Výzva "nejsi sráč" dobrý, ale z mýho pohledu je zajímavější druhá výzva. Jen si to zkusit nebo se nad tím aspoň zamyslet v kolika běžných situacích se musí lhát, jenom aby se hrálo na to, že vše je ok.

"...že říkat za všech okolností pravdu je kravina. A taky proto, že má nějakou zodpovědnost."
"Takže ty lžeš, protože seš zodpovědnej?"

2 04.02.2016

Není úniku - platíme za násilnosti svých předků…

přemýšlel jsem co napsat, ale tenhle citát asi vysvětluje vše…

a důsledek?
http://mfa.gov.il/MFA/ForeignPolicy/Terrorism/Palestinian/Pages/Wave-of-terror-October-2015.aspx

1 06.01.2016

Moje první přečtená věc od Joe Sacca. Dávám pět hvězdiček, ale to jen proto, že víc nejde. Úžasný nápad a skvělé zpracování! Nepříjemné čtení pro zastánce židovského státu. Šokující pro diváky televizních zpráv typu nova nebo prima..

4 15.12.2015

Na čtení téhle knížky jsem buď moc mladej nebo moc špatnej básník a umělec, anebo obojí...zkusím se k Listům z Provence vrátit za pár let...

2 14.10.2015

Jestli chcete co vědět, tak mě štve, že jsem četl tuhle knížku, že jsem se k ní vůbec dostal. Mnohem raději bych poslouchal osmdesátkový songy Lennona a pak hity Beatles z 90. let po jejich společném návratu na pódia.

Mrzí mě ale, že se někomu knížka nelíbí z důvodu, že "ho nebere", "že se v Holdenovi absolutně nevidí", "že to nejde počítat k beatnické generaci" nebo bůhví co. Takový člověk nedokáže vnést do svého pohledu trochu empatie a vůbec nepochopil smysl. Že na světě je vždy nějaký Holden, který je ztracený, nemá žádné sny a všechno mu vadí, lidi, škola, filmy…a že je potřeba mu pomoct, věnovat mu pozornost, že je nebezpečný k sobě i svému okolí. Že je v jeho okolí vždy nějaká Phoebulka, která mu může pomoct a odvrátit neštěstí. V tom je knížka zajímavá. Osobně se mi postoj hrdiny nelíbil, děj šel taky úplně mimo mě, dějová linie o ničem, ale v tom to právě je, proto se mi knížka líbila.

Ale opakuju, byl bych radši tuhle knížku neznal a viděl ji jen náhodně na polici nějakého psychopatologa.

4 14.10.2015

Nápadem i provedením jedna z nejzajímavějších knih co jsem četl.

"Nebyl jsem šílený, jen jsem dovedl skepticismus své doby tak daleko, jak to šlo." Tj. od pocitu, že svět je hrůzný a plný zla dospěl k úžasu, že za tím vším existuje řád. "Cokoliv bylo nádhernější než nic. I kdyby denní světlo bylo snem, byl to denní sen, a ne noční můra...Zavěsil jsem se na zbytky náboženství jedinou tenkou nitkou díků. Děkoval jsem nevímjakým bohům...ne za to, že život netrvá věčně, ale za to, že vůbec nějaký život je"

Na konci těchto úvah ještě navázal na tradiční anglický humor a přibližně ve svých třiceti letech napsal Klub podivných živností a Anarchistu Čtvrtka.

"Snažil jsem se najít nový optimismus ne s maximem, ale s minimem dobra. Nevadil mi tolik pesimista, který žehral, že je málo dobra. Ale přímo vražedně jsem zuřil nad pesimistou, který se ptal, k čemu je dobro dobré."

konec knihy mě zprvu taky neuspokojil, ale je vlastně dobře promyšlený přesně v rámci autorovo předchozích úvah.

....

obyčejně popisy očima jen přelítávám, ale u Chestertona jsem si je dost vychutnával:
...jeho obličej byl stejně šedý jako jeho dlouhý šedivý vous, na vysokém čele se s konečnou platností rýsovala hluboká vráska tichého zoufalství. U žádného z ostatních nebyl sváteční svatební úbor v nápadnějším rozporu s tváří nositele...
...spojoval společenskou sběhlost s jistou dobře vychovanou drsností, ne neobvyklou u mladých lékařů...
...Každá postava tu byla na samém pomezí skutečnosti, stejně jako jejich teorie byla na samém pomezí myšlení. Syme věděl, že každý z těchto mužů stojí takříkajíc na nejzazším konci nějakého neobvyklého řetězce úvah.

a vůbec je to kniha plná názorů k zamyšlení, třeba toto z Klubu podivných živností:
"Pravda nutně musí být podezřelejší než výmysly," řekl Basil klidně. "Protože výmysly jsou plod lidského ducha a jsou s ním tedy spřízněné."

3 19.08.2015

děsivé, smutné, krásné ...

4 09.05.2015

ideální čtivo na kratší cesty hromadnou dopravou do práce a z práce :)

05.02.2015

Od pana Čecha úžasný nápad - vytvoření zbabělého obrozeneckého antihrdiny, v jehož chování je zobrazeno vše, co správný vlastenec mít nemá (jak říká v knize sám Žižka: "Toho bohdá nikdy nebude, abychom takové měli potomky!"). Ve své podstatě tak mnohem inteligentnější než všichni supermani dohromady. Občas jsem se nicméně nudil u moralistických staročeských pasáží a básniček, hlavně u Broučka na výstavě. Části postupně podle mě od nejlepší po nejhorší: pátnácté století - Měsíc - výstava.

3 03.02.2015

Hele, to je docela dobrý...

Hezké vykreslení české nátury pomocí historie dané do souvislostí. Autor je hodně kritický kromě komunistů k Němcům, Habsburkům, ale správně i k nám, Čechům.

Vše je k dobru knize podané humorně, bez ublíženeckého postoje; občas je do textu zahrnut vtip :-)

1 09.01.2015

dokonalý popis komunistické (post-totalitní) společnosti + nadchnul mě koncept existenciální revoluce

1 05.01.2015

epochálně dlouhá kniha, která je ale nadmíru čtivá, protože se nejedná pouze o narativní výklad historické události; autor přivádí na světlo paměti jednotlivých účastníků Francouzské revoluce a nechává odvyprávět jejich vlastní minipříběhy plné krutosti, víry v revoluci, bezmoci, strachu, lásky, pragmatismu...jejich sloučením vzniká vřící kotel událostí, které souhrnně označujeme za jeden z nejdůležitějších historických předělů...

..."pokusil jsem se v Občanech přivést určitý svět k životu, nikoli pohřbít ho v učených výkladech"...

jednoznačně doporučuji

3 01.01.2015

autorův styl je osobitý, ale v průběhu čtení jeho druhé knížky (po Staříkovi samozřejmě) se bohužel omrzí. Také by se dalo namítat, že na pouhé dvě knihy je zde až příliš mnoho atomových bomb...

3 29.10.2014