crrzka komentáře u knih

Kolejmoří jsem přečetla jako druhou knihu Chiny Miévilla, s asi tříletým odstupem po Nádraží Perdido. Po něm mi nepřišlo až tak strhující, ale možná jsem měla přemrštěná očekávání. Každopádně i tak se autorovi opět podařilo dostat do nitra mé čtenářské fantazie & kdykoli jsem Kolejmoří otevřela, byla jsem tam, cítila drkotání vlaku - slyšela rachotjména, vyhlížela Denoce. & s posledním řádkem ten známý pocit melancholie, jako když máváte za odjíždějícím vlakem :). Rozhodně to nebylo naposledy.

2 13.01.2017

Tahle kniha mne naprosto pohltila, je to jedna z těch, ke kterým se určitě vrátím. Užívala jsem si popisy mechanických zařízení a zbraní. Dostala jsem se ke knize přes doporučení na nějaké stránce věnované steampunkové subkultuře a rozhodně mě nezklamala. Zbožňuju knihy, které mě přenesou někam jinam a které ve mně něco zanechají ještě dlouho po přečtení. A to Nádraží Perdido splnilo.

1 13.10.2016

Navždycky moje nejmilovanější dětská kniha. Stejně jako většina z komentujících zde, jsem s velkým uspokojením přečetla znovu po letech a určitě to nebylo naposledy. Paní Lindgren patří velké díky za ohromný přínos dětské literatuře. Miluju její příběhy. Myslím, že se dá bez nadsázky říct, že tohle je jedna z knih, které ze mě udělaly čtenáře.

7 13.10.2016

Příběh na hraně mezi humorem a mrazením v zádech. Hypotéza o tom, kam až jsme schopni nechat zajít situaci v domnění, že "je to sranda", o tom, nakolik a jestli bychom byli schopni opakovat historické chyby, prostě takové "co by, kdyby". Tak trochu ohrané Hitlerovské téma z jiného úhlu pohledu, nebýt některých zbytečně rozvleklých, nudných Hitlerových úvah, bylo by to svižné čtivo. Ale je pravda, že nemám ráda válečná a politická témata a proto mě tyto pasáže nebavily. Viděla jsem i film a v tomto případě musím říct, že to byl jeden z mála případů, kdy mi film přišel lepší.

13.10.2016