CynicalParrot komentáře u knih
Varování "jen pro silné povahy" je možné chápat různě. Pro mne to znamenalo, přežít 328 stran plných nelogičností, jakýchsi pokusů o sondu do mysli psychopata a (patrně) snahu o vyvolání vděku čtenářek pomocí přehlídky takových femi-klišé, jaké jsem už dlouho neviděl. Celou knihu je možné považovat maximálně za průměrnou detektivku, v níž se autoři snažili klást důraz na psychologii postav. Tento aspekt by možná i fungoval, kdyby za každou cenu nevyužívali výše zmíněný formát. Z toho důvodu působí vnitřní dialogy spíše komickým dojmem a již v první polovině může každý víceméně odhadnout jakým směrem se bude děj či osud postav ubírat. Dále se kniha pyšní svým surovým obsahem, který se mi tak nějak nedařilo najít. Jistě, najdeme zde jisté náznaky a pár ufiknutých pindíků, ale to je asi tak všechno. Někteří si to patrně neuvědomují, ale existují knihy, které skutečně dokáží vyvolat pocit hnusu a přitom nejsou psané pouze na efekt.
První kniha od Murakamiho, kterou jsem dostal do rukou. Čekal jsem, že to bude neobyčejný zážitek, ale samotná zkušenost předčila veškerá očekávání. Příběh plný náznaků (nejen) o lidském nitru, pohybující se na hranici melancholie a deprese, mne uchvátil jako málokterá kniha.
Bestseller....ne, nechápu to. Pokud čekáte něco jako mrazivý příběh s propracovanou psychologií postav, po kterém se budete bát rozhlédnout kolem, tak nejspíš budete zklamáni.
Autorka se patrně držela potřeby vytvořit příběh, který je jakýmsi destilátem všeho negativního, co lze v představivosti nalézt. Zní to možná zajímavě, jenže ve výsledku to působí jako kýč. Po pravdě řečeno, pokud by jen trochu přitvrdila a v malém odstavci uvedla třeba, že se daná postava za úplňku uspokojuje na hřbitově, tak knihu začnu považovat za skrytou komedii.
Detektivní složka je spíše podprůměrná a o "vtažení do děje" se zde vůbec nedá mluvit.
Murakami má prostě nezaměnitelný styl. V jednu chvíli čtete pasáž, v níž autor podrobně líčí naprosté banality a vzápětí se přenesete do míst, kde postavy vedou filosofickou reflexi svého životního údělu. Takto napsáno to patrně zní dost podivně, ale ve výsledku to funguje skvěle - kniha má totiž "to cosi", co vás nutí pokračovat dál a ještě ke všemu si to docela užívat.
Jedna z těch knih, které čtenáře již na prvních stranách pohltí a na konci jej pustí pustí s ohromeným výrazem ve tváři. Skvělá zápletka, jež čtenáře stále drží v nejistotě a přitom mu dává dostatečný prostor na vytipování vlastního podezřelého. Napínavé pasáže nedají ani na vteřinku vydechnout a atmosféra míst činu dokáže vyvolat dlouhotrvající mrazení v zádech. A hlavní hrdina? Právě díky jeho chybám si jej snad každý čtenář okamžitě oblíbí, protože co si budeme povídat, postava rebela bojujícího s vnitřními démony (alkohol), dokáže vždy zaujmout.
Kniha vás okamžitě vtáhne do děje a jen s nechutí ji budete odkládat kvůli takové malichernosti jako je spánek.
Abych pravdu řekl, tak jediná věc, která mne zaujala, bylo seznamování s osobností Harryho Holea. V ději mi chybělo napětí a momenty překvapení, kterých je v pozdějších dílech naštěstí dostatek.
Perfektní zakončení úžasného příběhu. Musím se přiznat, že u této knihy se mi stalo to, co se už dlouho nepřihodilo - nechtěl jsem dojít na konec. Avšak musím zmínit jednu věc, která byla při četbě poněkud na obtíž, a sice naprosto otřesný překlad. Za "hudbu koulí" by překladatele měli pověsit za palce do průvanu.
Poměrně dobrá detektivka s povedenou zápletkou. Toť vše. V závěru jsem se nemohl zbavit dojmu, že se případ detektivům vyřešil tak nějak z ničeho nic sám.
Tato kniha ve mne vyvolala rozporuplné reakce. Počáteční neschopnost "dostat" se do vyprávění přetrvala bohužel až do finále, do kterého jsem došel víceméně z nutnosti, protože knihy zpravidla nenechávám nedočtené.
Při četbě jsem měl neodbytný pocit, že se autor snažil čtenářům předat sdělení rozličného charakteru, avšak nedokázal rozhodnout, které z těchto sdělení se stane ústředním tématem jeho románu. Kniha totiž začíná jako historický román, zaměřující se na kontroverzní období střetů mezi bělochy a původními obyvateli Ameriky, vyprávěný starým Paha Sapou, jež se slzou v oku vzpomíná na staré dobré časy, jak jako malý poskakoval kolem ohně. Přibližně v polovině začne vyprávění nabírat ekologický nádech, což povede přes známou problematiku člověk versus příroda a bude zakončeno úvahou o narušení a opětovném obnovení původního ekosystému. Tyto témata by nemusely být tak špatné (víceméně spolu souvisejí), avšak jsou podány nezáživným způsobem, což knihu podle mého názoru velmi sráží.
Kniha však má i své lepší stránky. Například velmi oceňuji způsob jakým autor předkládá střípky z americké historie a kultury původních obyvatel.
Tento díl je opravdu poněkud slabšího ražení, ale i přesto se zde nachází spousta míst, kde se čtenář bude bavit.
Na tuto knihu jsem byl velmi zvědavý, avšak s přibývajícími stránkami mé nadšení vyprchávalo. Jak zde již bylo napsáno, kniha se skutečně jeví jako populárně pojatá učebnice z oblasti biologie, do níž autor jako bonus přidal náznak nějakého děje, pár řádků něčeho co ve výsledku patrně měly být postavy (připomínající spíše dřevěné desky se jmenovkou) a to celé završil obligátním "Vidíte, děti? S technologií si nehrajte." Popravdě řečeno, samotná zápletka je zde zjevně jen pro to, aby autor odůvodnil svou výpravu do mikrosvěta.
Avšak pokud autor selhává v budování děje a jednotlivých charakterů, tak v popisné části veškeré nedostatky kompenzuje. Mikrosvět, coby nová terra incognita, je popsán takovým způsobem, že dokázal vyvolat zájem i někoho, kdo má z hmyzu hrůzu. Z tohoto hlediska autor takřka nic nezanedbal.
Příjemná odpočinková četba, zejména pro všechny SW pozitivní.
Další kniha v níž autor nepřestává udivovat svou fantazií. Na rozdíl od předešlých dílů Hyperionu mi zde chyběla jistá dávka dobrodružnosti; autor se zde soustředí spíše na detailní popis lokalit a v neposlední řadě také na vysvětlení jistých palčivých otázek, jako např. původ a účel kruciformu a Prázdnoty, jež spojuje. I přes pomalejší tempo se však stále jedná o skvělou součást famózní série.
Skvěle napsaná kniha (víceméně i návod) o velmi pozoruhodném fenoménu.
Skvělý příběh s minimem hluchých či nezáživných míst a malou porcí humoru navrch.
Velmi povedený historický román, který konečně vnáší čtivým způsobem trochu světla do takřka neznámé a vlivem Abrahama Stokera poněkud zmatené oblasti. Při četbě je očividné, že autor skutečně nelenil a snažil se vyhledat mnoho historických informací. Jediné co mi na knize vadilo nejvíce, byl závěr, který podle mého názoru působil jako pěst na oko.
Skvělé pokračování dokonalého Hyperionu s větší dávkou dobrodružnosti a dalo by se říci, že i lépe propracovanými vztahy mezi hlavními hrdiny, kteří cestují napříč rozmanitými světy pod dohledem Štíra, coby hrůzu nahánějícího monstra a ochránce.