Black Hills přehled

20.08.2023

Dana Simmonse jsem objevil v době, kdy mu v češtině vyšla knížka Terror a propadl jsem mu, četl jsem více jak polovinu jeho knih a stal se jedním z mých top spisovatelů. Když se objevila na trhu knížka Black Hills, hned jsem si ji koupil a začal číst. A ouha, ono to nešlo. Knížku mám od roku 2010 doma a až někdy snad na desátý pokus se mi podařilo knížku v roce 2023 přečíst.

Vůbec mi to nesedlo. Musel jsem se vyloženě nutit do dočtení. Děj mě vůbec nezajímal, on tam vlastně ani pořádně žádný děj není. Sledujeme život indiána Paha Sapy od chvíle, kdy do něho u Little Big Hornu vstoupí duch padlého generála Custera, až do jeho smrti v roce 1959. Ale skáče se tam ze z jedné časové linie na druhou. Takže sledujeme, jak se jedenáctiletý Paha Sapa přiznává, že má dar vidění budoucnosti, pak hned sledujeme starého rakovinou trpícího Pahu Sapu v roce 1936, jak pracuje na stavbě soch v Mount Rushmore, pak sledujeme jeho námluvy kolem roku 1890 a pak zase sem tam. V časové linii v 70. letech 19. století se řeší, jak se zbavit ducha, tím že v časové linii vidíme, že ducha v sobě má, tak je hned jasné, že se to nepodaří. V časové linii ve 30. letech 20. století se snaží zničit Mount Rushmore, tím že vidíme, že dodnes stojí, je také jasné, že se to nepodaří.

Custerův duch se zmůže jen na nudné pornorozjímání, které neskutečně nudí. Do toho do Paha Sapy vstoupí ještě duch Šíleného koně a nuda a nuda. Paha Sapa je jak filmový Forrest Gump, který je u všeho od bitvy u Little Big Hornu přes Světovou výstavu v Chicagu po stavbu Brooklynského mostu. Dan Simmons na několika stránkách dokáže vtáhnout do děje, aby to hned další kapitolou zase celé unudil.

Vadilo mi, že autor jednou používá domorodé názvy, pak anglické a pak zase české. To stejné názvy indiánských kmenů, někde jsou v knize české názvy a pak šílené poangličtěné paskvily. Překladatel také dost divoce překládá běžné názvy z lakotského světa, takže Splašený kůň se zde jmenuje Šílený kůň a místo Šesti dědů se zde píše o Šesti praotcích. Někdy mi to rvalo uši.

Krom toho, že tu zcela chybí jakékoliv napětí, tak měl autor ještě šílený nápad psát přímou řeč kurzívou. A to někdy i na několika stranách v kuse.

Za mne jedna z nejhorších knih, co jsem v posledních letech četl a nejraději bych ji i dal do knihobudky, aby mi nezabírala místo v knihovně. Rozhodně se k ní už nikdy nevrátím

08.01.2023

Občas mi některá kniha nesedne. Stylem, námětem, dějem, postavami… Simmonsovi se povedl husarský kousek. V Black Hills mi nesedlo vůbec nic. Styl, kde přímá řeč je nahrazena kurzívou, je nekomfortní. Skákání v čase je také zbytečně matoucí. Čím víc jsem se prokousával vzpomínkami hlavního „hrdiny“, tím víc ve mně sílilo přesvědčení, že tohle mě ale vůbec nezajímá. Popisy mimostavů, pornovzpomínky generála Custera, nijak nesouvisející odbočky… Děj? Cože??? Bylo mi úplně fuk, co se stane. Ono se vlastně ve finále nestalo vůbec nic. A Paha Sapa? Nevybudoval jsem si k němu žádný vztah. Jen jsem zoufale čekal, až dovykládá ty svoje zmatené životní osudy a táhne do věčných lovišť. Příště snad zase lépe…