Dakarianna komentáře u knih
Klasika, nádhera,... Snad perla všech divadelních her, nicméně mě skutečně naštvalo, že pořádný děj byl v rámci asi pěti posledních stránek. Jinak jsem nadšená, jak hloubkou celého díla, tak i nápadem.
Neskutečně silný příběh. Dosahuje kvalit, o jakých se knize „Hvězdy nám nepřály“ nemůže ani zdát. Takový typ knih nevyhledávám, ale pro tohle je milion hvězdiček málo.
Nebýt slavného jména autorky, kniha by se (podle mě) určitě takhle dobře neprodávala. Je to kýčovité, předvídatelné a třeba popisy jsou strašně jednoduché. Celé mi to přijde jako průměrný Wattpad... Kniha byla čtivá, ale postavy mi byly nesympatické, nešlo se do žádné vžít.
Musím se až smát, jak moc velkým kamarádem mi tato kniha byla v dětství...
Velice kladně hodnotím nápad, úplně nový svět s úplně novým systemém. Za to autorce klobouček. Milostná linka je poměrně nenásilná, přirozená. Pro YA už klasický milostný trojúhelník nás naštěstí nečekal. Kniha je navíc extrémně čtivá, mimochodem i díky velice krátkým kapitolám. Jediná šmouha na kráse je pro mě nelogičnost toho, jak nám autorka zdůrazňuje že reseti nemají city (alespoň takto vysoká čísla jako Wren), což tak zpočátku skutečně vypadá, ale během knihy vlastně zjišťujeme, že to tak není. Chápu, je to vývoj příběhu, ale trošku mi to nedávalo smysl. Kniha jako celek je ovšem boží – a to včetně obálky.
Oproti prvnímu dílu jednoznačně poskočila čtivost, stránky přímo ubíhaly pod rukama. Přestože jsem mezi prvním a druhým dílem měla delší prodlevu, začátek knihy je příjemnou rekapitulací, takže nehrozí neporozumění příběhu. Vývoj mi, narozdíl od většiny komentujích zde, příliš nevadil. Nicméně milostný trojúhelník je poměrně provařené téma a určitě se to celé mohlo obejít bez něj. Pro nás je to poslední díl, což rozhodně není dobrá zpráva – kniha totiž končí dost otevřeně a až příliš otázek tak pro nás zůstane nezodpovězených. Jinak obálky obou dílů jsou šílené, vůbec se mi nelíbí.
„Měj se dobře, měj se dobře
a spomeň na mne nehodného
jen jediným vroucným vzdechnutím“
„Buď mi.
Při dešti na klepadle buď mi.“
„Když jsem to dělala u plotu
ztratila jsem v rozrušení botu
Jen kopřivy co tam rostly mne líbaly
chlapi mě jenom mrdali
Dlouho jsem pak hledala tu botu
u toho plotu“
"A zatímco vítr vyje
do peřin mi padá sníh
když se snažím o rekviem
přimrzne mi na dásních"
"Má duše je perpetuum mobile
žije a umírá krmena ničím
dokonale se zničím
rokrájím se na motorové pile"
Po delší době opět setkání s Flavií a (přesně dle očekávání) velmi příjemné. Bylo to jako vždy velmi čtivé a zábavné, autor si skvěle pohrál s předvánoční atmosférou. Vyústění překvapivé a celkově knížka je jednoduše famózní. Mimochodem se skvěle hodí do letošní čtenářské výzvy (Kniha s rozkazem v názvu).
Všechny povídky jsou neskutečně čtivé a mají svou vlastní atmosféru. Poe píše kousky plné strachu, hrůzy a beznaděje, ale můžeme tu najít i satirické kousky. Moc se mi líbil překlad Josefa Schwarze. Celá sbírka je pro mě srdcovou záležitostí.
Skvělé zakončení trilogie, která naprosto předčila všechna má očekávání. První díl je ještě "rozjezdový", taková předloha béčkového filmu o problémech středoškoláků. Další díl už byl něco úplně jiného. Vztahy vyostřenější, děj napínavý a navíc se přidalo mystično. A třetí díl hrdě pokračuje ve stejné kvalitě jako Oheň a plamen. Opět neskutečně čtivé, napínavé a docela mě i mrzí, že jsem tuto sérii už přečetla.
Po knize Hvězdy nám nepřály (která se mi nelíbila vůbec) jsem se po docela dlouhé době vrátila k tomuto autorovi. Hlavní postova – Q – mi byl docela sympatický, alespoň zezačátku. Celkově měla kniha dobrý rozjezd, upoutala mě. Ale čím jsem se dostala dál, tím horší a méně zajímavé to bylo. Autorovi se nedá upřít čtivost, líbily se mi i citáty z knih. Ale příběh jaký takový pro mě nebyl dotažený, nebyl věrohodný. Upřímně jsem si při dočtení docela oddechla, že to mám za sebou.
Tak tato kniha rozhodně předčila má očekávání. Rozhodně se mi líbí nápad dvou pohledů – knihu jsem četla střídavě, vždy prvně kapitolu Lyry, poté Gemmy. To mi vyhovovalo, upřímně si nedovedu představit číst prvně jeden příběh a až pak ten druhý – pak už víte, jak to dopadne. Má to ale i nevýhodu, rozhovory čtete vlastně dvakrát za sebou. Ale to není nic tak strašného. Kniha byla velmi čtivá, čemuž pomáhaly i příjemně krátké kapitoly. Musím říct, že od této autorky jsem zatím nic nečetla, ale teď to ráda napravím. Nápad je podle mě výborný, rozhodně to není obyčejné young adult, lehce převládá ta sci-fi stránka, což je podle mě jenom dobře. Institut a jeho fungování bylo detailně popsáno, autorka vlastně vytvořila zcela odlišný svět. Líbil se mi hlavně vývoj Lyry a to, jak se postupně měnil její názor. Rozhodně si ráda přečtu i další díl.
Skvělý díl, který je zároveň o dost temnější než ty předešlé. Už to není jenom dětské fantasy, je tam hodně emocí a bolesti. Akorát některé věci mi prostě nedávaly smysl (ale to bych tady spoilerovala), jinak opět čtivé, napínavé a mrzí mě, že poslední díl vyjde až za dlouho.
Přijde mi, že se autorky za každou cenu hrozně snaží, aby to bylo „správné” YA. Místy je to tak strašně rádoby pubertální, až mám pocit, že je to snad nějaká parodie. Ale příběh už je správně rozjetý, knížka je čtivá a to téma se mi prostě líbí.
Příjemná oddechovka, která pobaví. Akorát už to holt není taková pecka jako předchozí díly.