DášaOK4
komentáře u knih
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Dávám plný počet, souhlasím 100% s [Manyna] - důvodů ke smích není nikdy dost, zvlášť v dnešní negativistické době. Vlastně jsem nejdřív četla Aristokratku ve varu, protože 1. díl byl v dotisku, ale už (asi 2-3 roky) mám obě knížky a nad oběma se směji. Máme doma zvyk, že čas od času čtu nahlas a manžel poslouchá, četli jsme si tak i předloni na dovolené na Moravě a navštívili jsme i zámek Milotice, kde jsem pana kastelána přiměli k podpisu obou knih :-) Byl velmi upřímně překvapen (vlášť z toho čtení nahlas :-) ) a napsal nám pěkné věnování, i když jsme ho vytrhli z jakéhosi úředního jednání. Knížka není náročná, ale právě proto přesně zapadne do určitého rozpoložení, kdy právě náročné knížky odkládáme, protože pro ně momentálně nemáme dispozici. Pro čtení nahlas není ale moc praktická, protože předčítající často četbu přerušuje pro hlasitý smích :-)
Třetí přání
Robert Fulghum
Fulghum je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a mám (samozřejmě i přečtené :-) ) všechny jeho knihy. Třetí přání je Fulghum v jiné poloze než knížky esejů, je to úplně jiné, ale opět objevné čtení. Znám samozřejmě i pokračování, takže kdo je rozčarován z této knihy, ať další díl ani nečte (každý má právo volby). Kniha je jiná, pro mě obsahem náročnější než předchozí "malé" knížky, vede člověka k zamyšlení nad věcmi, které by jinak míjel (o tom jsou, pravda, všechny jeho knihy, ale v románech se čtenář noří do daleko větší hloubky). Že jsou v ději překvapivé zvraty, by nás u RF nemělo překvapit, takhle to opravdu v životě bývá a RF jako jeho zkušený pozorovatel nemůže takové situace nevidět. Mám ráda všechny jeho knížky, občas jsem zavítala i na jeho www stránky a je to vždycky milé setkání; je ale fakt, že pro lepší usínání si vyberu "malé" knížky spíš než jeho romány, u kterých mám ráda svou mysl neopotřebovanou a schopnou předkládané dobře zpracovávat . Nemůžu jinak než všech pět :-)
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Nedivím se čtenářům, kteří dali méně hvězdiček - styl a způsob humoru je velmi specifický a chápu, že každému nemusí sedět. Za mě ovšem plný počet - sice už nevím, jak jsem k těm knížkám přišla, ale máme je v rodině již dost dlouho a od té doby, co se syn odstěhoval do jiného města, se o ně přetahujeme. Teď jsem vyhrála já a můžu si je znovu vychutnat :-)
Audioknihu jsem ještě nezkoušela, tak nemůžu posoudit, a pokud jde o film, neviděla jsem a myslím, že ani nechci - od jiných fandů Stopaře jsem neslyšela moc nadšených hodnocení...