david5746 komentáře u knih

Příjemně a docela čtivě napsané. Ta základní myšlenka, že soukromá detektivka je kromě toho taky smrtka a běžně potkává mrtvé lidi, tak to bylo bezva. K tomu její specifický humor, který knihu dostává na level lehkého čtení místo na level vážně se beroucího hororu. Trochu problém jsem měl ale s celou linkou ďáblova syna, ale to je asi jak to komu sedne.
Čtení každopádně bavilo a pokračuji dalším dílem.

17 09.04.2022

Příjemný, milý, poetický a hlavně smutný příběh jedné lásky v době války. Víc k tomu nějak napsat neumím, zážitek spíše nesdělitelný, přečtení rozhodně nelituju.

41 26.03.2022

Tady se bez spojlerování moc napsat nedá. Příjemná, svižná a čtivá knížka o jedné drsné nelegální letní soutěži čerstvých maturantů. Nějaké mouchy by se asi našly, ale pohoda čtení to srovnala.

Sice by to mělo být opačně, ale tady je to jeden z případů, kdy mě k předloze dovedla skvělá adaptace, v tomto případě skvělý seriál Panic. Ten mohu rozhodně doporučit, čtenáře předlohy rozhodně nezklame.

10 24.03.2022

Tak slavnostně dočteno a teď ten okamžik, na který už se nějakou dobu absolutně netěším, protože hodnocení nebude jednoduché. Vyjmenovávat děj naštěstí nemá v této záplavě komentářů smysl.

Z jednoho pohledu je to geniální a nadčasová kniha, dokonalý zdroj citátů na téma totalita a demagogie. V dnešní době, kdy si agresor háže bomby na nemocnice a s klidnou tváří nahlašuje světu, že se vlastně jen brání a zachraňuje prosté lidi, je to o to více aktuální a kniha je o to víc silnější. Je evidentní, že varianty na ministerstva Pravdy, Lásky nebo Míru nám nejsou vzdálené desítky let v minulosti, ale poměrně málo kilometrů od našich východních hranic. Z tohoto pohledu mazec, chápu kult knihy, chápu, že jí byla celá řada lidí nadšená.

Z druhého pohledu je to ale neskutečně nudná a natahovací kniha, která sice má tu hlavní myšlenku (často ještě ke všemu nedotaženou a nedovysvětlenou), ale skoro nemá děj. První třetina se ještě dala, protože z nuly seznamovala se světem a hlavně s poměry na ministerstvu Pravdy. Druhá značně polevila v tempu a čtení Knihy (dokonce opakované) to už zabilo úplně. Třetí část, kdy si strana dala tu práci, aby se jen a pouze odpůrců nezbavila, ale kompletně je předělala k obrazu svému, se už opravdu táhla jak smrad. V žádný epicko šťastný konec jsem nedoufal, tak jsem nebyl ochuzen, ale nějaký trochu rozumný konec to mít ale taky mohlo. Naštěstí konec přišel zničeho nic, bez varování a bez nějaké gradace. Při zjištění, že už následuje sáhodlouhý vědecký rozbor jazyka, který se v knize prakticky nepoužívá a pak ještě užvaněnější doslov, jsem se zaradoval a na čtečce zařadil rychloposuv.

Takže tak, uznávám, že podprůměrné hodnocení si kniha možná těsně nezaslouží, ale prostě tři hvězdy už by mělo dostat něco, co mi po třech větách nezavře oči.

26 15.03.2022

Předem hlásím, že tady prostě nebudu objektivní. Lovci lidí je první "opravdová" kniha, kterou jsem přelouskal, sotva jsem se naučil číst. Hromadě slov jsem nerozuměl, zeměpisné a další vazby šly samozřejmě taky naprosto mimo mě, ale bylo tam to dobrodružsví, poušť, velbloudi a tak dále. A kdo četl, tak si asi umí představit, jak na malého kluka musely působit třeba události ve staré studni, putování pouští atd.
Bez jakékoli objektivity tedy skvělá dobrodružná kniha. Překvapivě jsem asi nečetl zbytek trilogie, prostě Karla Maye převálcoval Verne a hromada jiných knih (které v té domácí knihovničce - narozdíl od toho pokračovaání - byly). Tak to třeba v dospělosti napravím.
Dávám tedy plný počet, jednak z nostalgie a pak proto, že Kara ben Nemsí efendi je prostě superman a:

# má jasno, co je dobré:
Nepopíjel zřejmě s člověkem z mé vlasti poprvé, podle všech pravidel slušnosti si se mnou přiťukl – a to opravdovým plzeňským!

# má to pí prostě ve voku:
Díra byla asi dva a půl metru hluboká. Stěny v dolejší části byly z černých nilských cihel a měly v průměru asi půldruha čtverečního metru, směrem nahoru se otvor značně rozšiřoval.

# je chemikem od přírody
Ochutnal jsem a zjistil, že je daleko lepší než voda z Bi’r Murra, protože neobsahuje hydroxid sodný.

---
Zbabělý tlučhuba Selim je skvělá odlehčující postava, takže třeba namátkou:

"Chceš se přece za mě dát provrtat kulemi?" „Ze srdce rád, ale dnes ještě ne. Bylo by škoda předčasně zničit hrdinu. Běž napřed, půjdu v tvých šlépějích.

23 27.02.2022

Kniha podává formou dialogu s přeživším členem sonderkommanda svědectví o hrůzách, které jsou historicky jen nedaleko od naší současnosti a které se mozek prostě brání přijmout. Osobně, čím víc toho o problematice vím, tím méně chápu, jak bylo něco v tak příšerném rozsahu vůbec možné. Na něco takového se prostě nesmí zapomenout, ze srdce si přeji, aby ty nejhrůznější a nejvýkonnější továrny na smrt v dějinách lidstva z Osvětimy zůstaly už jen a pouze děsivou vzpomínkou a nestaly se v budoucnu pro nikoho inspirací.

Rozhodně velice silný zážitek a mohu jen a pouze doporučit ostatním.

27 19.02.2022

No asi jsem čekal víc. Teda určitě jsem čekal víc. Když to autor propagoval na venkovní bezva akci na stojáka, tak jsem si řekl, proč svého oblíbeného komika a uchvacujícího tanečníka taky jednou nepodpořit, ale nějak mi zapomněl říct, že kniha je výhradně pro děti, tohle racionální dospělák už asi moc nepobere. Hranici mezi šíleností a trapností mají děti určitě mnohem výš, než dospělý člověk, u těchto příběhů to je bohužel hodně vidět.
Tak snad se na to chytne někdo z mladší generace našeho silně rozvětveného klanu a právě proto nechávám hodnocení jako lehký nadprůměr.

15 07.02.2022

Evidentně už jsem na něco takového starej. Asi bych v pubertě nad tajemným podzemním palácem, magickým rodem beduínek, antihmotou, schovanou ve vodě, atd atd, hýkal nadšením. Teď jen zírám, jakou gradující koninu dokázal autor vytvořit, helikoptéry v písečné bouři, to už mě rozesmálo a celé podzemí, prakticky od A do Z pak skoro rozplakalo, jaká to byla ptákovina. A dokonce i happyend, no to už fakt nešlo.
Čtivost kniha naštěstí docela měla, dokonce to i začínalo, jako že mě to bude bavit, bohužel autor stále přidával nové a nové většinou ptákoviny a já se na konec těšil víc a víc.

V sérii pokračovat nebudu.

15 03.02.2022

Špatné to není, ale nějak mě předchozí díly prostě chytly víc.

14 13.12.2021

Rozhodně zajímavé a poutavé čtení a ukázka pohledu na ta zvěrstva tak trochu z druhé strany. Začátek možná náročnější, ale být tam musel. Ukazuje totiž formování hodného chlapce z fanaticky věřící rodiny na muže, který věří ve velké Německo a nejraději poslouchá rozkazy a ty slepě plní na jedničku s hvězdičkou. Další etapy jsou pak více či méně šílené. Některé části na můj vkus až moc z rychlíku, leckdy je nějaká naprosto zásadní věc zmíněna jen v jedné větě a už děj pádí dál. Na druhou stranu to odpovídá psychologii "hlavního hrdiny" a ukazuje se tak, co mu za přemýšlení stálo a co ne.

Za mě naprostá spokojenost a knihu mohu rozhodně doporučit. Jediné, čeho je mi líto, že Merle nenapsal ještě jednou to samé z pohledu Elsy, to by byl tak poslední pohled, který jsem o této tématice nečetl.

49 28.11.2021

Prostě pohádková klasika několika generací, kterou jsme si prohlížely jako děti coby krásnou obrázkovou knížku a rodiče (u mě teda spíše starší sestra) pak k těm krásným obrázkům dodávali příběhy. Nemá proto smysl se zamýšlet nad případnými neduhy, je to prostě jedna z těch knih, která se takto hodnotit nedá.

Takže klasika, která nezklamala ani po letech.

47 17.11.2021

Hodně jsem přemýšlel, jak knihu nějak jednoduše charakterizovat a víceméně jediné slůvko, které mě pořád napadalo. bylo slovo "depresivní". Knih s touto tématikou mám načteno hodně, ale tato kniha ve mě vyvolávala asi největší deprese.

Autorka velice pozvolna začne s předválečnou zamilovanou pohodičkou v malém městečku na jihu Slovenska. A pak začne přidávat šílenosti, které by člověk radostně vzal v jakékoli fikci, ale tyto absurdity někdo vážně prožil a z hlediska historie vlastně úplně nedávno. Začíná válka, u nás protektorát, Slováci si jedou svoje, obec se dostává pod Maďarsko, čtenář musí kousnout první dávku absurdit, kdy se s některými lidmi jedná jako s věcmi a kdy společnost určuje, třeba kdo může bydlet na ulici, která se po někom jmenuje atd. Pak následují už "známé" etapy jako ghetto, transport, Osvětim, zde z pohledu ženského tábora a "vědeckého" experimentování doktora Mengeleho. Jsem už velkej kluk, ale i tak jsem často zvažoval jestli mám brečet nebo zvracet.
Viola měla naštěstí štěstí v neštěstí, ve finále tam byla celkem krátce a tuto etapu přežila, stejně tak další tábory a pochod smrti. Prozrazuje to už na obálce, tak to jako spojler neberu.
A ikdyž má kniha šťastný konec, tak ta poválečná pachuť v rodném městečku, tak to byla taky pecka, která mi z hodin dějepisu taky úplně nedocvakla, ale logiku to má, že návrat někam, kde se proti sobě vyhrotily dvě skupiny obyvatel, asi nemusel být úplně nejšťastnější a ověnčený šeříky.

Tato kniha ve mě bude rozhodně hodně dlouho, mohu ji silnějším povahám jen doporučit a já si jdu přečíst asi nějakou knihu pohádek.

42 08.11.2021

Knihu jsem četl docela dávno a teď se chystám na seriál, jen co bude kompletní. Tak mi tato kniha vysvětlivek přišla jako vhodná, abych se na to pěkně naladil a rozšířil si obzory. Heslovitě se čtenář dozví hodně, hlavně o zednářích a nějakých těch souvislostech s J. Washingtonem, za mě rozhodně spokojenost, ikdyž si umím představit, že by řada témat šla nabobtnat více do hloubky.

11 28.10.2021

Velice milá kniha, která prostě nestárne a pobaví i po letech při opakovaném čtení.

57 24.10.2021

No jsem trochu rozpolcen. Na jedné straně už Cartrovká klasicky dokonalá čtivost a děj, který vás nenechá knihu odložit (že bych se dneska vyspal, tak to ani moc ne, ale dočíst se to muselo). Na straně druhé ale trochu kulhající děj. A já už jsem prostě alergickej na ten způsob, kdy se několik kapitol jen tak naznačuje "něco", takže "zvedl telefon a zavolal na dvě čísla a pak odešel", "nevěřícně zíral na to, co našel v počítači" atd atd, chvilku se to snáší, desítky stránek už to dost štve. Nakonec to samozřejmě všechno slavnostně vysvětlí, což třeba detektiv Cormoran neumí ani to, oproti tomu Poirot má stejná fakta jako čtenář a stejně dokáže na konci překvapit.
A že je Carter zvrácený a vyžívá se v opravdu drsných a často nechutných popisech je prostě fakt a nevím, jestli to příběhu přidává nebo ne. Do určité míry je to součást, ale proč mám pocit, že různé vyžívačky kudy který řez nebo třeba rozmotávání a délka střev už prostě byly jaksi nad rámec. A taky už jsem si odvykl u Cartera fandit obětem, že by to třeba mohly přžít, to fakt nemá smysl.

Hodnotím nadprůměrně jako normální Carterovku, žádné wow jako u Zloby se nedostavilo a vše se vrátilo do kolejí, které vyjely knihy před ní.

23 15.10.2021

Asi je dobře, že jsem knihu - jako skoro všechno, co bylo povinné či doporučené - v mládí ignoroval (a věnoval se primárně verneovkám a Remarqueovi). V dospělosti mi tato krátká, jazykově skoro až poetická, knížečka dala rozhodně mnohem víc, než by dala puberťákovi. Vlastně jednoduchý příběh mladé lásky "normálního" kluka a židovky a to v kontextu druhé světové války a pro protektorát nejšílenějšího období kolem atentátu na Heydricha (letos mi toto období úžasně podala skvělá kniha Dva proti říši, mohu jen doporučit).
Jazykově dnes trochu zvláštní, ale přesto čtivé. Občas drobné poskoky myšlenek, období apod.. Ale dá se zvládnout a ten smutný příběh za to rozhodně stojí.

46 03.10.2021

Krásná kniha, která popisuje naprosto šílené věci. Z dnešního pohledu se mozek brání přimout, že by něco takového mohlo být vůbec možné, ale ve finále jde "jen" o dokonalé zneužití nějaké té ideologi, v tomto konkrétním případě křesťanské ideologie, v kombinaci s mnoha pověrami, mocenským uspořádáním a vůbec tím, jakou reálnou moc církev měla (asi si člověk nemohl dovolit být ateistou). Bohužel ideologie se zneužívaly a zneužívqt budou a otázka jen je, jak moc krvavé to zneužití je. Hony na čarodějnice mají údajně za lidskou historii na svědomí stovky tisíc životů, což je prostě šílené. Jenže současnost a nedávná minulost jen ukazuje, že je lidstvo nepoučitelné a zmanipulovatelné.

Kniha dává čtivý příbeh, založený na skutečných událostech, o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách (a Šumperku a Mohelnici). Všechno odstartuje pověrčivá žebračka, která chce rozdojit krávu pomocí posvěcené hostie, fanatický farář, který v tom hned vidí spolek s ďáblem a už to frčí, inkvizitor může všechno, všichni se ho bojí, pomoci se nedovolají a výsledkem je panství plné dluhů a nějakých 56 upálených lidí.

Celou dobu mě fascinovala "genialita" vyšetřování, kdy obvinění už prakticky znamenalo vinu. Výslechy torturou, kdy přiznání je ok, nepřiznání jen znamená, že ďábel brání vyšetřovanému mluvit, takže je potřeba torturu opakovat nebo přitvrdit. Pokud u toho člověk umře, tak je to taky ok, protože ďábel nechtěl, aby vypovídal, tak mu zlomil vaz.

Knihu jsem poprvé četl někdy na střední (trochu takticky, protože češtinář ji miloval) a velice rád jsem si ji připomněl. A byl jsem teda překvapen, kolik jsem si nepamatoval, asi mi vzpomínky zdeformoval opravdu skvělý film. Knihu mohu každopádně jen doporučit.

---
„Řekni mi: přiznaly se ty ženy, nebo se nepřiznaly?“

„Přiznaly se, ale až po těžké tortuře, Milosti.“

„Tak co se vám tu nezdá, mladý muži? Z právního hlediska je věc jasná jako slunce. Když se přiznaly, my už jim pomoci nemůžeme!“
---
Nakonec dával kníže moudrou radu: aby prý se pan inkvizitor před zahájením soudního řízení s každým novým obviněným nejdřív řádně přesvědčil, jaké jsou jeho majetkové poměry, hlavně zda pozůstalost po něm bude dostatečná, aby se z ní mohly zaplatit všechny soudní výdaje.
----
„Tvrdím, že žádný nevinný člověk takovou bolest nevydrží. Lautner ji může snášet jen s pomocí ďábla. Mám dlouholeté zkušenosti,“ mluvil rozhodně Boblig z Edelstadtu.

53 03.10.2021

Grafické pojetí a zpracování je na pět hvězd bez debat. Jen ten děj k tomu byl pro mě tak zmatenej a chaotickej, že jsem ho z větší části nepobral. Asi to nebyla kniha pro mě.

13 29.09.2021

Detektivka správně tak akorát a uvěřitelně zamotaná, přiměřený počet postav, zajímavé prostředí a to celé v čtivé podobě.
Celkově ta zápletka, když se hlavní hrdina probere na pláži, nic si nepamatuje a začíná sám o sobě zjišťovat, kdo vlastně je a jestli třeba něco neprovedl, byla moc fajn.
Autora jsem neznal, ale určitě si od něj ještě něco přečtu.

24 26.09.2021

Nebudu hodnotit, evidentně to nebyla kniha pro mě. Když jsem se blížil ke čtvrtině knihy a pořád se víceméně nesourodě představovaly postavy, tak jsem to vzdal, což se snažím nedělat, ale přišlo mi to jako ztráta času. Takže uzavírám s tím, že jsem prostě nebyl ta správná cílová skupina.