ddkk komentáře u knih

Kniha i film velmi dobré, doporučuji obé.

22 19.11.2017

Výtečné. Pro mne bude už navždy jedničkou Sinuhet, ale Lars Turms zaostává jen o malounko. Chce víc trpělivosti a výdrže. Jinak za pět. Doporučuji návštěvu inkriminovaných míst - Toskánsko, Umbrie, atd.

22 08.11.2017

Asa se stala mou oblíbenou autorkou. Díky ní jsem se dokonale sblížila s Kirunou a okolím, dověděla se spoustu věcí o severní části Skandinávie i o lidech, kteří tam žijí...navíc její příběhy jsou čtivé, zajímavé, její "detektiv" vlastně není detektivem ale obyčejnou civilistkou...všechny knížky s Rebeckou se mi moc líbily, škoda, že zatím, pokud vím, v detektivkách nepokračuje...

22 06.11.2017

Kniha, poplatná době svého vzniku, nicméně příběh Scarlett a Rheta je prostě klasika...film je navíc podle mne zbytečně přeceňovaný, ale opět - klasika. A proč ji nepřečíst nebo na ni nejít, že?

22 18.10.2017

Klasika, co víc dodat?

22 05.10.2017

Zábavné, vtipné, milé...jako všechny knihy o Bridget. Stále hubne, stále končí s popíjením i kouřením...máme ji rádi. Tak takhle asi.

22 03.10.2017

Výborný konec série. Je zbytečné psát o ději. Doporučuji přečíst.

22 03.10.2017

Moc se nám tahle publikace líbí. Hbitě a radostně plníme všechny úkoly, rozcvičujeme zápěstí, učíme se základy společenského (!) chování, vybarvujeme, vystřihujeme, lepíme a řešíme, ba i cvičíme. Všechny splněné úkoly odměňujeme nálepkami do přiložené krásné vesmírné mapy - mimozemšťanky, planetky a kometky, kosmo i astronautíky, hvězdy a hvězdičky...Povedené dílo, které pětileté děti prostě musí bavit.

Dávám za pět a doporučuji všem rodičům i prarodičům.

21 15.06.2020

Neodolala jsem a zakoupila v antikvariátu druhé vydání rozkošné knížky Anežky Šulové. To první, které jsem dostala jako dítě k některým vánocům, se někam v čase zatoulalo...Dodnes si pamatuju nejen titulní pověst o obří rodině, která přebývala ve velké jeskyni nedaleko Žďáru, ale především roztomilé vyprávění o množných gatích, kratičké povídání o krutém pánovi z Trníčka Tunklovi nebo o tom, co umějí Šimperáci:

"Jednou se koupalo devět Šimperáků v potoce. Napřed se dlouho čvachtali ve vodě, potom se jeden z nich lekl a povídá:
- Chaso, my se musíme spočítat, jestli se z nás někdo neutopil.
Tak počítal. Ukázal prstem na sebe a povídá:
- Já su já, ty jsi jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm. Jezusmankote - jeden chybí! Ten se jistě utopil!
- Tys počítal špatně, povídá druhý. - Teď budu počítat já. Já su já, jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm. Ja, do čerchmanta! Opravdu se jeden utopil! Bože, jenom když jsem to nebyl já!...

Jak se nakonec Šimperáci dopočítali, to už nechám na ty, kdo si úsměvnou knížku přečtou.

21 06.03.2020

Stručný průvodce "do kapsy", kterého jsem si pořídila s tím, že se konečně podívám do vytoužené a dosud neznámé Kampánie. Pokud to koronavirus dovolí...

Přehledný, skutečně kapesní, malého formátu, vhodný pro kratší pobyt. Po zkušenostech s obsáhlými průvodcovskými bichlemi, které sebou většinou všude vláčím, bych tentokrát dala přednost právě tomuto lehounkému a přitom obsažnému průvodci z dílny osvědčených autorů Lonely Planet. Doporučuji.

21 01.03.2020

Knihy Alice Feeney "Občas lžu" i "Vím, kdo jsi" mne bavily. Zapeklité prolínání dějů, nejasné řešení až do konce. Pro mne byl naopak závěr tím nejlepším, nečekaným a překvapivým rozuzlením (i když...). Větička "občas zabíjím" je úplně na místě....Dobré čtení, byť místy dosti drastické. Za čtyři.

21 25.11.2019

Zajímavý příběh, který odhaluje pozadí nejen historie vydávání prvních československých známek a jejich sbírání, ale také realitu obchodování se známkami. Zajímavé je i zákulisí "slávy" nechvalně proslulého a velmi známého československého, později českého sběratele známek Ludvíka Pytlíčka, který letos začátkem roku zemřel. Mnozí si ho ještě dokážeme vybavit, neboť občas vystupoval i ve sdělovacích prostředcích...Je jen velká škoda, že kniha nese stopy zřejmého chvatu, v jakém byla sepsána a poté přeložena do češtiny. Navíc Zdeněk Tomáš, uváděný jako osoba odpovědná za jazykovou korekturu, neodvedl dobrou práci. Pro pobavení uvedu jeden ze spíše tragikomických příkladů:
"...přejde rozhodným krokem k pohovce v rohu kanceláře a usadí se na ní zkříženými pažemi." (str. 179).

21 09.08.2019

Přiznám se, že tentokrát mě pan Masterton trochu zklamal. Příběh byl zdlouhavý, bylo v něm mnoho dějových linií, vyšetřování probíhalo jaksi nekonzistentně, do toho opět (tentokrát autor eroticky dosti přitvrdil - snad aby přilákal čtenáře?) vztahové potíže Katie...Četla jsem dlouho a přiznávám, že mě to moc nebavilo. Těšila jsem se na okamžik, kdy se konečně začne skutečný případ opravdu řešit...Můj dojem z knihy, který je snad nejvýstižnější - roztěkanost, zbytečná brutalita, pochybná erotika a především, Katie jakoby snad zblbla...Škoda. Dávám za tři.

21 28.07.2019

Jedna z nejkrásnějších, nejzajímavějších a přitom nenápadně poučných knih pro děti o nejvýznamnějších stavbách na celé Zemi. Navíc s jednoduchým vysvětlením toho, co je architektura a kdo je architekt....Krásné a přitom realistické ilustrace, úsporné textíky a doplňující informace....Tandem Štěpánka Sekaninová a Jakub Cenkl bodují na celé čáře. Výborná kniha, kterou doporučuji.

21 17.06.2019

Přiznávám, že po Prokleté krvi jsem po téhle knize sáhla s velkým očekáváním. A nezklamala jsem se, kniha patří k těm lepším thrillerům, které u nás vycházejí. Téma je zajímavé a neotřelé, prostředí, v němž se autorka cítí jako doma (vlastně opravdu doma) je atraktivní, zápletka je promyšlená a rozuzlení překvapivé. Přesto mně něco málo do plného počtu chybělo, oproti Prokleté krvi jsem se při čtení bavila o trošku méně...takže za čtyři. Nicméně, kniha určitě stojí za přečtení.

21 11.06.2019

Ach jo...magický realismus prostě není moje parketa...koukám na většinu komentářů níže a trochu žasnu: tolik bezbřehého obdivu u knihy, kterou není tak jednoduché nejen číst, ale především pochopit ?! Někdy mám podezření (možná úplně neoprávněné), že skvělé hodnocení podobných knih jaksi vyplývá z pocitu že "se to má", že "se to přece očekává"....No a já takový pocit nemám. Kafka se mi četl docela hezky, ale asi nejsem dostatečně fundována k tomu, abych vše, co autor v knize popsal, také řádně pochopila. Protože - je mi líto, ale opravdu nepochopila. Snad jen část.....Takže upřímně za sebe dávám jen tři hvězdičky :-)

21 04.02.2019

Ano, tohle je Japrisot! Propletenec záhadných a neuvěřitelných okolností jednoho na první pohled banálního příběhu. Navíc okořeněný takovou malou francouzskou road movie. Velmi jsem se bavila a s radostným očekáváním se pročítala k závěrečnému vypointování. A dočkala jsem se! Pro mne výtečné! Jak už níže napsal Marlowe, k Pasti pro Popelku a Vražednému létu přidávám do trojice skvělých Japrisotových příběhů také Dámu. A doporučuji.

21 12.01.2019

Nejprve jsem si přečetla Skleněný pokoj, v němž je zmínka o Vítězslavě Kaprálové. Zaujala mne a navázala jsem divadelní hrou Vitka. Logickým vyústěním byly pak Podivné lásky Jiřího Muchy, který popsal poslední měsíce života Vitky Kaprálové, jeho lásky a první manželky...Podivuhodná dívka, vlastně mladá žena to musela být. Nesmírně talentovaná. Její krátký život na mne působí jako pochodeň, která prudce, jasně a ze všech sil hořela a rychle dohořela. Myslím, že vlastně nikdo - ani její rodiče, ani osudový a vedle Vitky zcela bezmocný Bohuslav Martinů, ani její manžel Jiří Mucha - vlastně nevěděl, kdo doopravdy Vitka je, jak myslí, co si myslí a proč dělá to, co dělá. Je docela možné, že to nevěděla ani samotná Vitka. Poletovala si svým kratičkým životem jako bezstarostný motýlek, schopný kohokoli kdykoli obloudit a ve svých spletitých vztazích umně kličkovat...Muchova biografie je ale víc než pouhým vlastním životopisem nebo životopisem Vítězslavy Kaprálové. Ukazuje, jak v meziválečném a válečném období žila umělecká avantgarda, která vytvořila ve Francii jakousi československou komunitu. V knize jsem našla spoustu zajímavostí, o kterých jsem dosud nic nevěděla. Zaujala mne postava malíře Kundery i všestranného právníka-diplomata-umělce Adolfa Hoffmeistera i jiných známých i pozapomenutých osobností tehdejší doby. Mucha také názorně vykresluje politickou a společenskou atmosféru, která v té době vládla ve Francii. Popisuje ji bez příkras a sentimentu. Kniha obsahuje spoustu fotografií i dokumentů, kopií dopisů i notových záznamů...
Podivné lásky jsou pro mne knihou objevnou, kterou hodnotím plným počtem bodů a doporučuji.

21 20.12.2018

Výtečný čtenářský a tentokrát i skutečně gurmetský zážitek! Je vidět, že Peter May je znalcem nejen francouzské gastronomie, ale především francouzského vinařství. Pátý Enzův případ je tentokrát mnohem rozvinutější a také napínavější než předchozí Entomologův odkaz. Leccos se dá tušit už během vyšetřování, ale Peter May si stejně rozluštění sedm let staré záhady nechává na úplný konec a náhle je všechno jinak. Více prostoru věnuje i Enzovu soukromí, o kterém poodhalil pár překvapujících zajímavostí...pro mne výborně a za pět. Doporučuji.

21 21.10.2018

Tak tohle mě bavilo, dosti neotřelá zápletka, překvapivý konec. Doporučuji.

21 27.01.2018