Dela111 komentáře u knih

I tento díl série představuje výbornou detektivku, zároveň s místy drsným dějem, zato ale s originálním humorem a skutečně jedinečnou atmosférou. Bohužel je to poslední u nás vydaný díl se sympatickým smolařem Loganem a "vrásčitou přírodní katastrofou Steelovou".
Je asi zvláštní oblíbit si někoho, kdo sám sebe naprosto přesně charakterizuje jak je uvedeno níže, ale já si Steelovou fakt oblíbila /uklidňuje mě jen to, že vidím, že nejsem sama ;-)... /:
"Já to s dětma neumím! Jsem třiačtyřicetiletá lesba, která hulí jako fabrika, kleje jako námořník a každej večer chlastá."
Autor použil svérázný humor, který rozhodně nesedne všem. Rovněž vzhledem k použitému slovníku, tato kniha není pro každého. Mě u této série mrzí jen to, že u nás nevyšla celá.

47 24.05.2019

Dá se říct, že Anežka je příběhem o touze po dítěti a zároveň o touze po dokonalosti, je o adopci a vlivu genetiky na osobnost člověka. Ale taky se dá říct, že je to příběh o jedné sobecké ženské, která musí mít dítě za každou cenu a o tom smutném faktu, že někdo nekompetentní takovou adopci schválil...
Tady by se dal psát velmi dlouhý komentář, spousta myšlenek, ale to neudělám. Místo toho doporučím knihu k přečtení. Viktorie Hanišová si vybírá silná témata a to se mi líbí.

47 21.05.2019

Zdá se, že jsem konečně narazila na českou detektivku, která má poutavý děj, vypadá reálně, která se zkrátka dá číst.
Děj je akční, čtivý a zdařile ho dotváří prostředí podzimní Prahy. Postava Mikuláše je uvěřitelná, lidská.
Za tuto sérii děkuji svým oblíbeným z DK, bez nich bych ji číst nezačala :-).

47 09.03.2019

Tohle "tekuté" téma je neradostné čtení. Autorovi se podařilo napsat knihu realisticky, bez příkras a zároveň čtivě. Počet stran se zdá nízký, ale je jich akorát, víc už by mohlo snížit dojem z knihy.
Za přečtení stojí, toto není nikdy zbytečná četba.

47 20.01.2019

Finské literatuře většinou nerozumím, nesedí mi, a proto ji cíleně nevyhledávám. Nějak ty jejich hromady podivných úvah, depresí a zoufalství na každé straně nemusím. Nedávno jsem však přečetla jednu knihu od finského autora a nebyla špatná, tak jsem polevila v ostražitosti a tady se mi to nevyplatilo.
Vysněná smrt je filozoficky laděný román, přičemž témat je tu na poměrně útlou knihu docela dost. Není tu výrazná dějová linka, naopak je zde hodně přemítání o vztahu mezi životem a smrtí, román je až příliš lyricky laděný.
Z celé knihy oceňuji jen jediné téma a to je vynikající kritika určitého současného umění. Tyto pasáže byly povedené. Ostatní hromady existenciálních úvah a etických otázek šly bohužel mimo mě, nedotklo se mě to, toto zpracování mně prostě nesedlo.
Tato kniha rozhodně není pro každého, naopak možná více než jiné knihy potřebuje svého cílového čtenáře, někoho, kdo tohle finské podivno dokáže ocenit.

46 09.03.2023

Román Andělský prach se v roce 2020 dostal do nejužšího výběru nominací na Rakouskou knižní cenu. Já si po přečtení opět potvrdila, že literární ceny často získávají knihy napsané nějak zvláštně, často více nadchnou odbornou kritiku než běžné čtenáře. Za mě je to i tento případ.
Námět mě zaujal, podobné knihy mám ráda, ale tady je zpracování hodně zvláštní, napsané je to velmi nezáživně. Děj by měl vzbuzovat nějaké emoce, ale mě se to kupodivu vůbec nedotklo. V některých knihách ocením poetický jazyk, tady mi nesedl stejně jako ta spousta metafor.
Své čtenáře si kniha jistě najde, pro mne však bohužel není.

46 30.06.2022

Z tohoto příběhu život přímo sálá, má dokonale vykreslenou atmosféru. Jsou z něj cítit vůně italského přístavu, mísí se tu vůně typických jídel s vůní květin, moře a pachu ryb.

Hlavními postavami jsou dvě sestry, které snad nemůžou být odlišnější - jedna vzdělaná, žijící akademickým životem, druhá naopak bez vzdělání, žijící ze dne na den životem, který přitahuje i děsí.
Námětem knihy jsou vztahy mezi nimi, velmi složitý vztah s jejich matkou a především jejich partnerské vztahy. Obě sestry se nešťastně připoutaly k partnerům, se kterými zažívaly pokřivené lásky, odsouzené k zániku, ale zároveň se nikdy nedokázaly zcela od nemocných vztahů odpoutat a to ani kdyby to některou z nich mělo zničit...
Kniha je plná emocí, z příběhu je cítit život a opravdovost.

Za problém této knihy považuji přeskakování mezi časovými rovinami. Autorka celkem svižně střídá ve vyprávění různá období a ačkoli mně to nikdy v knihách nevadí, tady mi občas trvalo, než jsem se zorientovala.

Donatella di Pietrantonio mě zaujala už svojí první knihou vydanou u nás a moc jsem si přála vydání dalších jejích knih, takže Návrat do Borga Sud mě potěšil. Ráda bych si přečetla další její knihy, ty příběhy jsou o nevšedních osudech, čiší z nich syrovost a skutečný život.

46 02.08.2021

Toto byla moje první kniha od Fredrika Backmana a jak jsem později pochopila, právě tato není jeho typická kniha, takže jsem asi měla začít jinou.
Kniha je pojata jako takový monolog otce k dítěti, který se snaží potomkovi předat "moudra" o životě. Některé části se dají brát jako svérázný recept, jak se nezbláznit při výchově dítěte.
Žádné výbuchy smíchu se u mě nekonaly, ale pár úsměvných míst se tu najde. Celé vyprávění je jednoduché, není tu nic objevného ani mimořádného, ale rozhodně je nadčasové v tématu každodenní starosti o malé dítko.

Vyprávění jsem poslouchala jako audioknihu a možná to nebyla úplně šťastná volba. Já jsem jim zatím na chuť nepřišla a vyhledávat je aktivně nebudu, ale uznávám, že poslech příběhu jako zpestření při vaření je fajn :-).

46 27.12.2020

Ani druhý díl této série se nedá zařadit mezi akční thrillery. Zato ale jde o výborně promyšlený příběh, děj je logický, postupuje vpřed vyrovnaným tempem a v závěru nechybí napětí.
Vzhledem k hlavní postavě série je vývoj příběhu i dopadení pachatele podáno z jejího pohledu a psychologie tu má zásadní význam. Je to pomalé skládání dílků mozaiky, rozluštění záhady spočívá hlavně v poznání povah zúčastněných a jejich zvyků. Frieda může působit trochu studeně, ale mně se líbí, baví mě sledovat její uvažování a závidím jí její noční procházky městem (taky bych se procházela nemít zdravý pud sebezáchovy ;-)).
90%

Další ohlášený díl má skutečně přiléhavý název "Čekání na středu". Možná budeme čekat věčně... Je to už příliš dlouhá doba od vydání druhého dílu (a mezi 1. a 2. dílem byl jen jeden rok), takže pochybuji, že zbytek ještě vyjde. Je to škoda, série začala dobře a zůstala tu nedořešená jedna poutavá dějová linka s mazaným psychopatem, která se táhne už od prvního dílu. Myslím, že jeho psychologický souboj s Friedou mohl být hodně zajímavý.

46 20.12.2020

Vercorsovu Sylvu mám na doporučení v pořadníku k přečtení už pár let, musím to napravit. Přečtení této knihy jsem tak dlouho neodkládala a udělala jsem dobře. Je to vynikající!
Mně nevadí když se nějaký autor nechá inspirovat jiným dílem a zpracuje ho po svém. Důležité je, aby se to povedlo a to se tady stalo. Dvě dějové linky přináší kontrast mezi hrůzami Stalinovy vlády a praktikami StB a až hravým příběhem lišky - ženy Sylvy, kde nechybí ani láska.

Čím dál víc se mi líbí literární styl pana Kratochvila. Je lehký, pestrý, obsahuje i černý humor, autor trefně volí slova a přirovnání. Dávám plný počet hvězdiček, ta pátá je za Brno :-).

46 03.12.2020

Námět této knihy není zrovna originální, ale při dobrém zpracování z toho vždy může být zajímavý napínavý příběh. To se tady ale nestalo, naopak, je to hodně slabé. Pro mne to byla až ztráta času, proto tak nízké hodnocení.

Není tu thrillerový děj, ono se tu vlastně víc než dvě třetiny knihy nic moc neděje, zato je tu plno citových bouří a vztahových kotrmelců. Rozuzlení je překvapivé. Bohužel to nemyslím jako pochvalu. Na konci jsem měla pocit, že celý děj skládal jako prvotinu někdo náctiletý. Nějak nechápu, že toto je autorčino sedmé dílko...
Kniha by měla být zařazena k románům pro ženy, mezi thrillery nepatří.

46 19.10.2020

Neónová bible je neobyčejně působivý baladický příběh zachycující atmosféru třicátých až padesátých let minulého století na americkém středozápadě.
Je umění napsat knihu, kde se neřeší žádná zásadní velká zápletka, ale jde o popis určitého období a života tak, jak jde den za dnem, způsobem, který nenudí. Velmi mladý autor to zvládl napsat formou poutavého příběhu, navíc skoro celé z pohledu dítěte. Zároveň prokázal pozoruhodnou schopnost trefně vykreslit tehdejší konzervativní americkou společnost na maloměstě.
Příběh se mi tak dobře četl a tolik mě zaujal, že jsem ho nedokázala odložit a musela přečíst na jeden zátah.

46 12.08.2020

Jediný příběh byla moje první kniha od Juliana Barnese a vzhledem k jeho oblíbenosti jsem měla velká očekávání. Bohužel mě zpracování moc nezaujalo.
Příběh sám není ničím velkolepý ani výjimečný. Kniha se bude líbit více těm, kteří dokáží ocenit zvláštní zpracování a filozofické úvahy. Vyprávění je rozděleno do tří částí, přičemž první část - fáze zamilování je psána v první osobě, druhá část v osobě druhé a poslední je retrospektivní v osobě třetí.
Z celého tohoto neveselého čtení oceňuji dobře vykreslené těžké soužití s člověkem závislým na alkoholu. Ostatní bylo pro mne příliš těžkopádné a hlubokomyslné, přitom ale emočně prázdné.

46 26.06.2020

Pan Werich kdysi říkal, že nejkrásnější hudba je lidský smích a já s ním souhlasím. Proto občas musím vyhledat nějakou humoristickou knížku.
Humor v podání pánů Šimka a Krampola je osobitý, založený především na vtipném dialogu, zesměšňování lidské hlouposti, nadsázce a situacích dovedených až do absurdna. Tato kniha obsahuje řadu jejich povídek, soubor rozhovorů a scének a dvě hry.
Humor já můžu, toho není nikdy dost! A když mě něco pobaví tak, že vybuchuji smíchy a tečou mi slzy, jsem nejspokojenější ;-) :-).

46 05.05.2020

Tady bych mohla opsat část komentáře jaký jsem psala k druhé autorově knize. Opět je to kombinace detektivky a thrilleru, příběh je dobře vystavěný a poutavě napsaný. Navíc je část děje zasazena do exotického prostředí Karibiku.
Bohužel i tady se mi podařilo uhodnout celkem brzy jak to všechno bylo. To je zatím takový mínus tohoto autora, nedává moc možností. Ovšem vynikající je zakončení, na takové si každý autor netroufne a aspoň to mne překvapilo, to oceňuji.

46 03.05.2020

Udělala jsem chybu je typická kniha Pauly Daly. Autorka vzala stokrát profláknutý námět a napsala příběh, který se čte jedním dechem.
Je to napůl thriller, napůl psychologicky laděný příběh o tom, že život není peříčko a těžké životní situace nás můžou dotlačit k rozhodnutím, z kterých je průšvih ještě větší...
Příběh je nenáročný, zároveň uvěřitelný a poutavý. Děj, který uhání jako pendolino, čtenáře pohltí. Výborné počtení na odreagování! :-)

46 22.03.2020

Druhý díl série se mi také líbil, ale za mě je o trochu slabší než první. Přítomnost vládních organizací, tajných služeb a tématu národní bezpečnosti pro mě snižuje poutavost.
Jinak inspektor Prévit opět perlí a děj příjemně oživili jeho noví společníci - jak dobrman, tak hubatý papoušek, ti mě bavili.
Po této sérii by měli sahat jen čtenáři, kteří mají smysl pro nadsázku a bláznivý humor, těm se bude líbit :-)

46 05.02.2020

Divím se, že jsem tak veselý je velké psychologické drama laděné protiválečně. I když bych příběh mezi nejlepší autorovy knihy nezařadila, je rozhodně vynikající.
Bombardování Vídně na konci války svede dohromady sedm lidí, kteří zůstanou zavalení ve sklepě zničeného domu. Autor brilantně vykreslil charaktery lidí, kteří jsou sice každý jiný, ale na všech se už dlouhá válka podepsala. Popisuje tu nekonečný strach, zoufalství, bezradnost, rezignaci, ale i fanatismus, vztek a samozřejmě také to, co je základem naděje - chuť žít...
Autor jde, jako vždy, do hloubky, dokáže věci přesně pojmenovat, podívat se na ně ze všech úhlů a vidí je v širších souvislostech. Rozhovory uvězněných lidí obsahují myšlenky, které donutí k zamyšlení i nás a právě proto stojí zato číst knihy J. M. Simmela.

46 04.01.2020

Kniha zachycuje jedinečným způsobem atmosféru doby, o které vypráví, věrně a barvitě líčí život lidí na konci 18. století ve Švédsku. Do vyšších pater společnosti mezi zkorumpované politiky nakoukneme jen lehce, zato se dobře seznámíme s obyvateli těch nižších, i s těmi z úplného okraje společnosti.
Příběh má čtyři části, přičemž druhá a třetí část nepůsobí jako detektivka, dokonce je jiné obsazení a děj. V závěrečné části se vše spojí a dochází k rozuzlení.
Toto není jednoduchá historická detektivka. Je to velmi dobře propracovaný román zachycující život ve Švédsku na konci roku 1793.

46 29.09.2019

Děj i nálada celé knihy Serotonin jsou odvislé od toho, že vypravěčem je muž středního věku v životní krizi.
Hlavní hrdina, polykající antidepresiva ve velkém, bilancuje svůj život v době, kdy trpí depresí a podle toho ta bilance vypadá. Nezaobírá se jen sebou, kritizuje i společnost obecně. Tady se nejvíc soustředí na neutěšený stav francouzského zemědělství. Nejsilnějším dějovým okamžikem knihy je návštěva dávného spolužáka na venkově, kde při boji za práva zemědělců dojde k tragédii.
Serotonin je velká dávka smutnění nad sebou i nad celým světem. Sebevětší množství ušlechtilých, pravdivých a varovných myšlenek nemá dopad jaký by mohlo mít, když je zabaleno jen do černého hávu melancholie, deprese a beznaděje.

46 16.09.2019