Dela111
komentáře u knih
Poklesky maloměsta
Ken Jaworowski
Kniha Poklesky maloměsta je neuvěřitelně chytlavá záležitost, upoutá od prvních stran a pokud máte čas, dáte ji na jeden zátah. Tohle je brilantně vymyšlené, vystavěné a napsané.
Příběh má tři dějové linky, každá má svoji hlavní postavu, která právě prožívá mimořádné drama. Je to skvělá sonda do nitra lidí vystavených extrémní psychické zátěži a dohnaných až do krajních mezí. Cesty hlavních hrdinů se nijak zásadně neprotnou, spíš se letmo potkají.
Většinou jde o velmi napínavý děj, maximálně poutavý, místy i emočně náročný. Velkou čtivost zajišťuje i reálnost příběhu.
Jasných 5* a doporučení.
Chlapec na vrcholu hory
John Boyne
Působivé vyprávění o osudu malého chlapce na pozadí druhé světové války. Přestože jde o silný a emočně náročný příběh, autor jej vypráví jednoduchým způsobem.
Hlavním námětem je dopad hrůzností války na jednotlivce, tady na dítě. Malý Pierrot přijde o rodiče a ocitne se v horském sídle Adolfa Hitlera. Příběh je o tom, jaký vliv na něj má atmosféra moci, síly a strachu. Děj je důmyslně vystavěný, s narůstající úzkostí graduje do absolutního konce, kde nezůstane žádná otevřená linka.
Zpracováním je to příběh pro mládež, ale nezklame ani dospělé. Tohle John Boyne umí, za mě nejvyšší hodnocení.
Rudá jako oheň
Ursula Poznanski
Závěrečný díl série Vanitas je akční jízda. Přestože hlavní hrdinka nejvíc touží po bezpečí, je nucena se postavit minulosti. Carolin pochopila, že před mafií se schovat nedá, a proto se vrací tam, kde to začalo - do Frankfurtu.
U tohoto dílu vůbec nepřemýšlejte nad reálností, jen si užívejte toho, co vše Carolin vymyslí a provede, aby přežila.
Tohle je akční, nápadité, napínavé, je to doslova boj o život, protože přežít může jen jedna strana.
Série Vanitas patří mezi thrillery pro ženy, první díl je slabý, další dva jsou lepší. Já z této série nejsem extra nadšená, ale přečíst se dá. Doporučím čtenářkám, které baví příběhy o přežití a vůbec neřeší reálnost.
3,5*
Šedá jako popel
Ursula Poznanski
V druhém dílu série se hlavní hrdinka nemusí nikam vydávat, zločin přijde až k ní. Carolin pracuje v květinářství na vídeňském hřbitově, kde dochází k podivným zločinům - od hanobení hrobů až k vraždám.
Tento díl je mnohem lepší než první, má akční děj, nepostrádá napětí. Závěr jasně ukazuje, jakým směrem se bude ubírat závěrečný díl.
Ani mrtvá, ani živá
Ursula Poznanski
Zajímavý námět, bohužel potenciál zůstal nevyužitý.
Hlavní hrdinka Carolin je nucena díky své temné minulosti žít s novou identitou. Jednoho dne ji policie požádá o protislužbu a Carolin se vydá z bezpečí nového domova ve Vídni do Mnichova, aby pomohla rozkrýt případ, kde není nouze o podivná úmrtí.
Začátek byl slibný, přestože je těžko uvěřitelné, že by policie při vyšetřování použila někoho, jako je Carolin. Ta po tom, co zažila, žije v neustálém strachu, psychicky je v podstatě na dně. Bohužel dál se děj táhne, chybí tu poutavost.
Pokud jde o podivnosti, je rozuzlení pověstnou třešinkou na dortu. Je překombinované a přesně, jak píše Rade, připomíná cimrmanovské rozpletení příběhu, místy mi přišlo až úsměvné ;-).
Tohle je tak podivné, že jsem zvědavá, co s tím autorka provede v dalších dílech, hodnocení už mají vyšší.
2,5*
Emil Běžec
Pavel Kosatík
Audio
Viděla jsem film Zátopek, který se mi líbil, ale tohle je mnohem lepší biografie. Životní příběh našeho nejlepšího běžce je tu rozebrán podrobněji. Toto není jen výčet Zátopkových úspěchů, je to průřez celým jeho životem včetně vysvětlení jeho politických postojů. Některá jeho prohlášení jsou mu vyčítána, ale je třeba si uvědomit, jaká byla doba a že kdyby se choval jinak, žádný vynikající Zátopek by nás na mezinárodní úrovni nereprezentoval.
Životopis odhaluje příčiny úspěchů Emila Zátopka. Ve své době byl nejlepší běžec, protože měl charakter, jehož součástí byly důslednost a vůle k dřině větší než měli soupeři. Jeho vysoké tréninkové dávky jsou jen těžko představitelné. Tohle dokáže málokdo. Zátopek se navždy stal sportovní legendou.
Tady jsem zvolila audio, které je výborně doplněno o záznamy rozhovorů a úryvky z rozhlasových reportáží z průběhu závodů.
Doporučuji
Žít láskou
Annie Girardot
Pokud hledáte ucelenou biografii Annie Girardot, tady ji nenajdete. Jak píše níže uživatelka SSTknihy, toto jsou volně poskládané vzpomínky herečky, vyjádření jejích myšlenek a pocitů.
Když jsem před mnoha lety tuto knihu kupovala, spletla jsem se. Annie Girardot pro mne byla nejlepší zahraniční herečka a zůstane jí, i když už žádný film nenatočí. Sledovat její herecké mistrovství, ať už v komediálních nebo dramatických rolích (těch především), byl vždy nezapomenutelný zážitek. Nutno přiznat, že k tomu určitě přispěl i famózní český dabing vynikající Věry Galatíkové. Po knize od Annie jsem tedy nadšeně sáhla, přestože jsem věděla, že nepůjde o klasickou biografii, ale nečekala jsem, že to bude jen pohled do vnitřního světa herečky. Moje chyba.
Pokud máte o něco podobného zájem, bude se vám to líbit. Já jsem knihu poslala dál.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Ztotožňuji se s komentářem Mandlevest, chtěla jsem napsat něco hodně podobného.
Tato autobiografie představuje upřímnou zpověď, která po vydání u některých lidí vzbudila podivné až drsné negativní reakce.
Gábina se nesnaží vykreslit líbivě, spíše naopak, prozradí na sebe kdejakou lumpárnu ze školních let i chování, které má k dokonalosti daleko. Popisuje své dětství, dospívání, kariéru i problémy, se kterými se prala a těch nebylo málo. Odhaluje i odvrácenou stranu úspěchu - tvrdou tréninkovou dřinu a psychické vypětí, které k závodům patří. Vrcholový sport ji dovedl k nebezpečným návykům i k vážným zdravotním problémům, které vedly až k předčasnému ukončení výborně rozjeté kariéry. Samozřejmě že tohle se nepřihodí všem sportovcům, ale nikdy bych si netroufla zpochybňovat něčí výpověď. Stejně tak není třeba se pohoršovat nad tím, že si s někým rozuměla víc, s někým míň. Tak to chodí a nejen ve sportu, podobné vztahy (někdy fakt pokřivené) najdeme na mnoha pracovištích, bohužel.
Nejen za své skvělé sportovní výkony, ale i za otevření určitých témat, které se týkají vrcholového sportu, si Gábina zaslouží palec nahoru.
Eva
Verena Kessler
Eva je kniha o mateřství napsaná trochu jinak. Autorka na emotivních příbězích čtyř žen ukazuje postoje k jejich tradičnímu údělu. Ne pro každou ženu je tento úděl jasný a nedotknutelný.
Tři příběhy jsou celkem klasické, ale linka s ekologickou aktivistkou Evou je mimořádná. Poukazuje na tragické dopady klimatické krize, na to, jak se zmenšuje plocha obdělávané půdy, na téměř vylovené oceány. Dlouho víme, že naše planeta je přelidněná, ale vyhýbáme se tématu redukce porodnosti. Hledáme všechny možné způsoby, jak oddálit vyčerpání přírodních zdrojů, ale o tomto mluvit nechceme, přitom pro nás začíná být pozdě... Tento skvělý námět činí četbu mimořádnou a jeho zpracování mohlo jít více do hloubky.
Kniha je napsána s lehkostí, autorka se nesnaží ukázat správnou cestu, jen nenásilně přivede čtenáře k zamyšlení.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Oceňuji upřímnost s jakou se Matthew svěřil a to nejen se svým největším problémem, ale otevřeně psal i o ztracených láskách a spoustě dalších věcech včetně těch intimních.
Ve střední části jsem měla trochu problém s přeskakováním mezi různými obdobími a občas mi trvalo pochopit, o kterém roce to asi právě je.
Celkově je autobiografie více zaměřená na ten "ohromný průšvih" než na popis profesního života Matthewa. Je to velmi upřímná a mnohdy dojemná zpověď.
RIP
Anna O.
Matthew Blake
Původně jsem nechtěla ztrácet čas komentářem tohoto dílka, ale když vidím ty oslavné PR články, tak svůj názor vyjádřím.
Autor psal proslovy a texty v tiskovém oddělení Westminsterského paláce, takže má bohatou slovní zásobu a určité literární nadání, ale pro psaní detektivek či thrillerů tohle nestačí. Je potřeba příběh, který je aspoň trochu reálný, děj má spád a snad nejdůležitější je, aby rozuzlení dávalo smysl. Tady autor slyšel něco o syndromu rezignace a rozhodl se napsat knihu s originálním námětem, ale děj nevymyslel dobře, je to překombinované a příběh, místo aby měl určitou lehkost, je násilně splácaný.
To, že zápletka je postavená na nesmyslu (syndrom rezignace sice existuje, ale týká se jiných situací), by mně ani tak nevadilo, problém je, že celý thriller je neskutečná nuda. Závěr už nudný není, ale je překombinovaný, autor dělá postupně pachatele z kdekoho. Když je konečně vyjasněná celá zápletka (a vůbec není jednoduché vše pochopit), je vidět, že celý děj byl neuvěřitelný a divně vykonstruovaný a to je největší problém tohoto thrilleru. Působí celkově jako slátanina, už dlouho jsem nečetla něco tak zbytečně domotaného.
1,5*
Můj brácha se jmenuje Jessica
John Boyne
(SPOILER) Můj brácha se jmenuje Jessica je young adult román s tématem transgender. Ústřední postavou je třináctiletý Sam, který nemá moc kamarádů, ale má o čtyři roky staršího bratra Jasona, ke kterému vzhlíží a který je všeobecně oblíbený, tedy do doby, než se rozhodne jít s pravdou ven - cítí se být ženou.
Příběh není z pohledu člověka, který se potýká se svojí identitou. Tady jde více o postoj ostatních, jak novou skutečnost přijímá rodina a okolí. Nejen Sam ale ani rodiče se k situaci nestaví chápavě a pozitivně. Výborně je popsaný převládající negativní postoj okolí, později i snahy o pochopení.
Při hodnocení zohledňuji to, že příběh je pro náctileté. Nejde tu proto o hlubokomyslné vyprávění, také závěr odpovídá tomu, pro jakou věkovou kategorii je román určen, nezklame však ani dospělé čtenáře. Je napsaný úžasným čtivým stylem, jak to John Boyne umí.
Láska za mizerných dní
Ewald Arenz
Hned v úvodu upozorním, že tady nečekejte nic podobného jako byl úchvatný román Staré odrůdy. Já jsem po knize sáhla jen kvůli autorovi a jeho předchozí knize, ale toto je úplně jiné. Po přečtení anotace jsem sice měla obavu, aby nešlo o naivní romantický příběh, ale věřila jsem, že něco takového by Ewald Arenz nenapsal. Nakonec musím říct, že anotace je přesná a o vztah dvou lidí tu jde především, ale není to bezduchá slaďárna.
Tady láska přijde nečekaně k lidem ve zralém věku a to v době, kdy se zároveň oba dostávají do těžkých životních situací, jsou postaveni před komplikovaná rozhodnutí, řeší i zdravotní problémy. Počáteční milostné okouzlení tak přechází v lásku za mizerných dní...
Je to příběh o tom, že ve středním věku je rozhodnutí vydat se novou cestou už mnohem těžší, člověk se nerozhoduje bezhlavě a do srdečních záležitostí už mluví i rozum. Zároveň je to i o poznání sebe sama a o tom, že někdy je cesta ke správným rozhodnutím delší.
Zpočátku jsem měla problém se začíst, knihy s podobným námětem už moc nečtu, ale později mě to chytilo. Doporučila bych spíše čtenářům, kteří už sami mají něco odžito.
3,5*
Vyhnanci
Jane Harper
U detektivních příběhů Jane Harper nikdy nemáte důvod si stěžovat na přehnaný děj, nesmyslnou zápletku nebo nedostatečné vysvětlení rozuzlení. I v závěrečném díle série s Aaronem Falkem autorka výborně vykreslila atmosféru i postavy, rozuzlení je logické, tady není co vytknout. Čtenář se dozví i jakým směrem se bude ubírat hlavní postava, takže ani toto nezůstane otevřené. Jediným mínusem této knihy je lehce stagnující děj uprostřed příběhu, tam to trochu přešlapuje na místě.
Pokud hledáte uvěřitelné detektivní příběhy, napsané vyspělým literárním stylem, doporučuji knihy Jane Harper.
Cop
Lætitia Colombani
Už vás někdy při nákupu výrobku nebo produktu, který k nám putoval přes půl světa, napadlo, kdo všechno se podílel na tom, že se k nám konkrétní věc dostala? Mě ano, o to víc mě zaujala a fascinovala tato kniha. Cop přináší příběh spletený ze tří životů, odehrává se ve třech dějových linkách, ale nakonec se propojí.
Jde o příběhy tří žen ze vzdálených koutů světa. Všechny se nachází v těžkém životním období a všechny za něco ve svém životě bojují. Protože žijí v rozdílných zemích a jejich společenské postavení nemůže být odlišnější, i jejich problémy jsou naprosto odlišné. Něco je však spojuje - odvaha, odhodlání a síla postavit se životní výzvě a nenechat se semlít osudem.
Tohle se mi moc líbilo, kniha obsahuje silné příběhy z nevšedních prostředí, je působivá a inspirující. Cop si doporučení rozhodně zaslouží.
Rozervané království
František Niedl
Rozervané království je jeden z dílů, kde dostává větší prostor i Jan Lucemburský. Hlavním námětem jsou jeho neshody s částí české šlechty, jejíž postavení mělo, na rozdíl od poměrů například ve Francii, kde byl král neomezovaným pánem, mnohem silnější podobu. Šlechta u nás byla tehdy zpupná, hrabivá a měla představu, že král bude spíše jejich loutkou. Naštěstí pro krále nebyla úplně jednotná.
Samozřejmě se setkáváme s oblíbenými hrdiny - Wolframem a Benešem a sledujeme, jak se vyvíjí jejich osudy. Nechybí pár bitev, drobných potyček a ukázka, jak se dobývaly hrady. Najde se tu i nějaká ta milostná linka, naštěstí ne přehnaná.
Souhlasím s komentářem uživatele čef přede mnou, že je tu o trochu více rozprav a děj tak ztrácí na svižnosti.
Celkově jde o výbornou sérii a čtenářům historických příběhů doporučuji.
Host
B. A. Paris (p)
Host nepatří k těm pár nejlepším thrillerům B. A. Paris, ale zdaleka není ani nejhorší. Autorka opět přichází s příběhem, jehož zápletka vychází z pošramocených vztahů - rodinných, přátelských i mileneckých a roli tu hraje jedno dávné tajemství.
Děj je jednoduchý, rozhodně se tady neztratíte, první polovina je navíc spíše přešlapování na místě. Celkové rozuzlení mně přišlo dost krkolomné. Vzhledem k tomu, co se stane, je motiv slabý, tohle není zrovna věrohodné.
Při srovnání s jinými současnými thrillery je Host průměrný až podprůměrný. Kvalita příběhů B. A. Paris je kolísavá, celkově mi připadá, že má sestupnou tendenci. Ani tento thriller mě nenadchl, spíše jsem z něj rozpačitá.
2,5*
Uloupené dívky
Angela Marsons
Asi je nemožné, aby v sebelepší sérii byly všechny díly stoprocentní, vždycky se najde nějaký slabší. V mé oblíbené sérii s Kim je takovým dílem právě tento. Čte se výborně jako vždy, zápletka je nápaditá, ale nějak to postrádá obvyklé grády a vtip, na které jsem tu zvyklá. Rozuzlení působí trochu těžkopádně, neumím si představit, že by toto takto fungovalo tolik let.
I tak však hodnotím vysoko, bavilo mě to, pouze je to o trochu slabší než předchozí vynikající díly.
Cesta do blikajícího pekla
Šárka Andrlová
Cesta do blikajícího pekla je román s autobiografickými prvky o závislosti bez návykové látky. Tato závislost může začít hozením pětikoruny do automatu.
Vyprávění trochu připomíná deníkové zápisky, začínáme v únoru 2010, končíme v srpnu 2011. Autorka popsala všechny fáze patologického hráčství. Na hlavní hrdince, mámě dvou dětí, ukázala, jak gambler přestává rozumně uvažovat, jak jeho myšlenky ovládne jediná touha a to, kdy si bude moci zase zahrát a jak rychle může spadnout do dluhové pasti.
Příběh, který zobrazuje postupující závislost, je napsaný jednoduchým přímočarým stylem. Neobsahuje hlubší zamyšlení, takže se čte velmi lehce a většině čtenářů to právě tak vyhovuje. Já bych ocenila trochu větší psychologický rozbor.
Doporučuji jako jednohubku prostřednictvím které nahlédnete do blikajícího pekla.
Žena na lesní cestě
Megan Goldin
Žena na lesní cestě je dobře napsaný psychothriller. Přestože zápletka patří mezi ty celkem časté a pointa tak není překvapivá, zpracování mě bavilo tak, že jsem příběh slupla na dva zátahy.
Na rozdíl od zápletky závěr rozhodně není tuctový, naopak je originální a málokterý autor si na podobný troufne. Někdo by možná přivítal ještě jednu kapitolu, mně takový konec nevadí. Autorka celý příběh rozpletla, vše vysvětlila a to mi stačí.
Od Megan Goldin jsem četla její novější knihu Noční koupání a ta byla vynikající jak námětem, tak zpracováním, takže jsem byla zvědavá i na její prvotinu a ani ta mě nezklamala. Už se těším na její novinku Zůstaň vzhůru.
