Ani mrtvá, ani živá
Ursula Poznanski
Vídeň, Ústřední hřbitov. V jednom z bezpočtu květinářství pracuje žena, která není tím, čím se zdá být, která musí skrývat, že je stále ještě naživu, a která chce zapomenout na svou minulost. Jednoho dne však obdrží květinový pozdrav, jenž se rovná polibku smrti. V řeči květin reprezentuje bodlák hřích a narcisy symbolizují znovuzrození – nic bych si nepřála méně. Je to varování a já vím, kdo mi ho poslal.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Vanitas - Schwarz wie Erde, 2019
více info...
Přidat komentář
Zajímavý námět, bohužel potenciál zůstal nevyužitý.
Hlavní hrdinka Carolin je nucena díky své temné minulosti žít s novou identitou. Jednoho dne ji policie požádá o protislužbu a Carolin se vydá z bezpečí nového domova ve Vídni do Mnichova, aby pomohla rozkrýt případ, kde není nouze o podivná úmrtí.
Začátek byl slibný, přestože je těžko uvěřitelné, že by policie při vyšetřování použila někoho, jako je Carolin. Ta po tom, co zažila, žije v neustálém strachu, psychicky je v podstatě na dně. Bohužel dál se děj táhne, chybí tu poutavost.
Pokud jde o podivnosti, je rozuzlení pověstnou třešinkou na dortu. Je překombinované a přesně, jak píše Rade, připomíná cimrmanovské rozpletení příběhu, místy mi přišlo až úsměvné ;-).
Tohle je tak podivné, že jsem zvědavá, co s tím autorka provede v dalších dílech, hodnocení už mají vyšší.
2,5*
Mně se to líbilo. Příběh se odvíjel sice pomalejším tempem, ale kniha podle mě kvůli tomu nudná rozhodně nebyla. Akorát by mi nevadilo, kdybychom měli větší představu a více informací o minulosti hlavní postavy.
Těším se na další díl.
Za mě teda ne. Děj se vlekl bez nějakého zvratu, pokud by jsem neměla to nutkání vše dočítat tak by jsem knihu odložila.
Mnohokrát jsem chtěla čtení přerušit a vzdát.... Nakonec jsem vydržela, protože jsem chtěla vědět, jak to vše dopadne .... Ale podruhé už bych knihu nečetla a ani ostatní díly mne již nelákají .... Mrzí mne to.....
Má oblíbená Ursula přišla s novou trilogií a anotace slibovala zajímavou jízdu. Ta se skutečně dostavila, ale připomínala mi spíš jízdu trabantem po zoraném poli než vyhlídkovou jízdu v lambu. Je mi to líto, ale tohle opravdu nefungovalo.
Úvod knihy čtenáře celkem zajímavě nabudí a já byla zvědavá, co bude dál, ale moje nadšení velice rychle upadalo. Příběh byl kostrbatý, plný nesmyslů a nelogičností, pořád odkazoval na minulost hlavní aktérky, o které jsme se až do konce vlastně nedozvěděli skoro nic. Postavy byly nesympatické, jednaly nelogicky, bylo jich moc a dost se pletly. Mrtvých přibývalo jako hub po dešti, ale vše bylo strašně šroubované, na sílu a přepálené jako olej ve friťáku na pouti. Zdá se mi, že Ursula chtěla přijít s příběhem, který by čtenáře odzbrojil, ale ve finále mě tak max. ironicky rozesmál. Ono méně je někdy více a vysoký počet mrtvol sám o sobě dobrou detektivku určitě nedělá.
Co se týče velkolepého finále, bylo tak velkolepé, až mi z toho vstávaly vlasy na hlavě. Jako takovou zápletku jsem nečekala a padoucha jsem taky neodhadla, ale jinak to byl děsivý mišmaš a slátanina. Neustále jsem se také ztrácela v postavách a měla jsem problém chytat nit.
Suma sumárum, takhle ne. Jednu hvězdu dávám za padoucha, druhou za využívání symboliky květin, protože to mě v knize zaujalo asi nejvíc. Poslední půlhvězda je z nostalgie, protože ostatní autorčiny knihy se mi vždy líbily. Druhý a třetí díl si ale přečtu, snad podle hodnocení budou povedenější než tento velkolepý úvodní opus.
Začátek knihy je celkem zajímavý, říkám si, co se bude dít. Udržuje v napětí, ale jen asi do strany 80, pak najednou přijde zlom a nuda. Nuda trvá do 126 strany, mezi to jsem dala ještě jinou knihu, abych si ji úplně neznechutila. Odteď se to trochu rozjelo, ale stále to trochu sklouzává do nezajímava. Spousta věcí není vysvětlení, tápu.
Po dočtení už chápu, že si autorka připravovala velký konec, ale přece jenom by se jí mohlo stát, že někdo nedočte. Ano, na konci jsem zůstala s pusou dokořán, nečekala jsem to, ale možná bych se ho nedočkala, kdyby to nebyla kniha ve štafetě, kterou se snažím vždy dočíst.
Postavy mi byli nesympatické, hlavní hrdinka Caroline se chovala místy nelogicky, měla strach, ale zároveň chodila na místa vražd a vydávala se za falešnou novinářku. Roberta jsem vyloženě nesnášela, i když to asi myslel dobře. Tamara byla zvláštní.
Zato konec knihy byl teda skvělý, 70 do konce jsem knihu už neodložila a musela ji dočíst. Kniha stojí za přečtení, ale musíte počítat s pomalým prostředkem.
Na tuto sérii jsem se velmi těšila, bohužel jsem byla zklamaná. Nicneříkající popisy a minimum děje, stránky jsem tlačila očima. Po přečtení hodnocení na databázi i jinde jsme naznala, že s knihou nebudu ztrácet čas, odložila jsem.
Bohužel zklamání. Ze začátku to vypadalo slibně, ale nakonec se z toho stal takový divný překombinovaný spletenec. Také souhlasím s uživatelem Rade, že mi neskutečně lezlo na nervy, že Carolin na něco přišla, ale čtenář se to vše dozvěděl až na konci v neskutečném galimatiáši... Kdybych doma neměla už půjčený druhý díl, nevyhledala bych ho.
Kniha nebyla úplně špatná, ale chvílemi mě od čtení odrazovalo to množství chyb... Tady korektura úplně nevyšla. Přečtení dalšího dílu zvažují, na jednu stranu jsem zvědavá, co se bude dít dál, na druhou stranu se mi do toho nechce...
Paní spisovatelku jsem objevila díky výzvě a jsem za to nesmírně vděčná. Její příběhy jsou originální, plné zvratů a knihy se čtou samy!
Ani mrtvá, ani živá - Ursula Poznanski
Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě. ️
Recenze:
Tak tahle kniha byla plná záhad a překvapení! Nemůžu říct, že by vás čekaly vyloženě “wow” situace, ale v podstatě hned ze začátku jsou před vás položeny záhady a otázky a celou knihou pomalu přicházíte na to, jak to tedy doopravdy je.
Stejně jak graduje děj a blížíte se k odhalení zápletky, tak se i kniha lépe čte. Start je pomalejší, utahanější a postupně se rozjede tak, že konec jsem už hltala.
Hlavní postava Carolin je tajemná, má za sebou docela krušnou minulost a rozhodně nikomu nevěří. Chvílemi byla bohužel její paranoia až otravná, především v první polovině knihy, ale zase je to vykompenzováno tím, že se ocitnete v tom napětí s ní a trochu na vás přenese svůj strach, takže to víc prožíváte.
Jelikož bylo v příběhu relativně dost postav, musela jsem se soustředit, aby mi docvaklo kdo, kde, s kým a proč a právě díky tomu jsem asi nebyla úplně schopná odhadnout, kde je pravda a odpovědi jsem získala až na konci, což mi nevadilo, přišel alespoň “Cooo?!” moment.
Celkově musím říct, že se sice nejedná o knihu, která by ve mně nějak doznívala nebo bych z ní byla úplně odvařená, ale rozhodně nelituji přečtení a doporučuji ji jako takovou pomalejší detektivku.
Jdu se vrhnout na druhý díl, tak uvidíme…
3/5 ⭐️
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme ️️️
Spíš zklamání.
Zhruba první polovina se mi líbila, obsahovala totiž příslib, tajemství; příběh byl zajímavě vygradován, ženě, skrývající svou totožnost a utíkající před zločinným gangem, jsem fandila.
Jenže nakonec se z toho vyklubal neuvěřitelně překombinovaný spletenec, který mi nechtěně připomněl cimrmanovské zápletky…
Hodně mi vadilo, mimo jiné, že hlavní hrdinka v závěru vždy na něco přišla, něco odhalila…, ale čtenář se nic nedozvěděl, sledoval děj bez souvislostí, které nechápal, jen trpně čekal na konec, kdy bylo - snad - vše vysvětleno. Mě ten konec tak otrávil, že už jsem se ani nesnažila vše do detailů pobrat…
Škoda, autorčiny detektivky Pět, Slepí ptáci i Stín jsem považovala za výborné, tady se to v závěru hodně pokazilo, aspoň pro mě. Navíc je ukončení takové polovičaté a až příliš navádí k četbě pokračování, do něj se ale už pouštět nebudu.
Jen drobnost, netuším, zda jde o mizerný překlad nebo nepozornost autorky: Pozvání do kavárny na italskou kávu, objednání "kapučína", přičemž obsluha po chvíli servíruje šálky čaje. Ale za chvíli se zase mluví o pozvání na kávu...
Tato kniha je trošku jiná než na co jsem znal u této autorky, ale na druhou stranu jsem neměl tušení do poslední stránky jak to dopadne a na to už jsem si zvykl;)
Po dlouhé době jsem přečetla knížku od Urszuly a stále ji to jde. Nová série mě zaujala, už mám připravený další díl. Dobře se čte a příběh moc zajímavý, plný postav a hlavní hrdinka opředená tajemstvím, doufám, že se v dalším díle dozvím nějaké podrobnosti o jejím životě
Musím říct, že série s Beatrice mám raději, ale tento se mi také líbil. Už mám připravený druhý díl.
Celkově se mi to líbilo,jen nevím, co bych konkrétně napsala. Těším se na další její příběh a na to, jak se jí bude dále žít a vracet se do starých kolejí, kdyz ví, že už není zcela v bezpečí. A také mě zajímá, co se jí vlastně doopravdy stalo, v tomto díle to bylo tak jev nastíněno.
Asi půjdu proti většině, ale mně se kniha líbila. Není to možná žádný super skvost. Na druhou stranu velmi slušný příběh o ženě, která musí žít s jinou identitou již po celý život, aby zůstala živá. Jenže její policejní kontakt potřebuje nyní od ní protislužbu, aby jí i nadále mohl poskytovat ochranu. Vždyť se jedná jen o "sousedské sblížení" s jednou mladou dámou.... Ale jak se ukáže, na svět se dere drsná pravda, která na první pohled nemá s rodinou ženy nic společného. Otázkou je, kdo tomu uvěří a kdo si má dávat pozor.
Kniha o ženě, která "přežila" svou smrt a je od té doby "jiná"... Určitě zkusím i další díl.
Asi nejslabší kniha od autorky, co jsem zatím četla. Oproti jiným knihám od Poznanski, příběh nemá moc zajímavou zápletku a v porovnání s Beatrice Kaspary, mě o Carolin číst opravdu nebavilo. Ačkoliv je její strach a paranoia dobře napsaný, tak být v její kůži bylo celkem utrpení především kvůli nesmyslným krokům které dělá v průběhu celé knihy. Takže mě kniha nebavila ani příběhem ani postavami samotnými. Škoda.
Mimochodem mi taky lezl mi na nervy možná pro některé jen hloupý detail, a to detail o nevidomých. Ti totiž opravdu nesahají na potkání lidem na obličeje a také je podle nich nepoznávají, to je blud, který se asi rozšířil pomocí nějakého filmu. Bohužel se to jako spousta dalších blbostí bude vesele šířit dál.
Štítky knihy
rakouská literatura tajemství hřbitovy
Autorovy další knížky
2015 | Pět |
2011 | Erebos – Hra, která zabíjí! |
2014 | Saeculum |
2017 | Hlasy |
2018 | Cizinec |
Velké překvapení, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Kniha mi přišla jako sbírka alkoholiků, blbostí a kravin. Ursula je skvělá autorka, ale jak dokázala zplodit toto? Dvě hvězdičky.