Můj brácha se jmenuje Jessica

06.10.2024

Trenér O'Brian je frajer, Rose trochu přitažená za obarvené vlasy.
Jednoduchá linka, akorát pro věkovou skupinu, které je určena. Což je, myslím, spíš 12+ než 15+, jak udává nakladatelství.

26.06.2024

(SPOILER) Můj brácha se jmenuje Jessica je young adult román s tématem transgender. Ústřední postavou je třináctiletý Sam, který nemá moc kamarádů, ale má o čtyři roky staršího bratra Jasona, ke kterému vzhlíží a který je všeobecně oblíbený, tedy do doby, než se rozhodne jít s pravdou ven - cítí se být ženou.
Příběh není z pohledu člověka, který se potýká se svojí identitou. Tady jde více o postoj ostatních, jak novou skutečnost přijímá rodina a okolí. Nejen Sam ale ani rodiče se k situaci nestaví chápavě a pozitivně. Výborně je popsaný převládající negativní postoj okolí, později i snahy o pochopení.
Při hodnocení zohledňuji to, že příběh je pro náctileté. Nejde tu proto o hlubokomyslné vyprávění, také závěr odpovídá tomu, pro jakou věkovou kategorii je román určen, nezklame však ani dospělé čtenáře. Je napsaný úžasným čtivým stylem, jak to John Boyne umí.

31.10.2023

Čtivý lehký příběh o nelehkém tématu translidí a jejich blízkých. Jednoduchým příběhem a pojetím je kniha určena pro starší děti, už proto, že ji vypráví 13letý chlapec, jak se vyrovnává se začínající tranzicí svého o 4 roky staršího bratra (velmi dobře jsou popsány jeho dětské názory a úporná snaha to nějak pochopit a přijmout, což se mu daří jen postupně). V příběhu je schovaný i významný edukativní rozměr, kdy je řada okolností v průběhu děje srozumitelně vysvětlována. Humornou náplň příběhu zajišťují rodiče, kteří jsou tak pohlceni svými politickými starostmi, že problémy svých dětí vůbec nevnímají a odmítají je řešit - významní britští politici, prostřednictvím nichž se autor strefuje do politiků obecně, jejich bizarního chování a názorů. Závěrečnou krátkou kapitolu si autor mohl odpustit, je příšerně popisná, různé dějové linky se snaží dost neuměle uzavřít a zakončit; bylo by lepší, kdyby nechal příběh s otevřeným koncem (anebo tu kapitolu opravdu do hloubky rozpracoval a naznačil další možný vývoj děje, ale takhle je to dost patvar). Kniha pojednává o vážném tématu přístupnou formou, bez erotického obsahu, je tedy vhodná i pro dospívající čtenáře k získání potřebných informací.

15.07.2023

Téma o odlišnosti - v dnešní době hodně protěžované. Ten příběh je napsaný čtivým stylem, ale leccos mi v něm skřípe.

04.06.2023

Velmi čtivá knížka na jedno odpoledne. Moc oceňuji pohled mladšího bratra, která krásně ukazuje, jak nemá vypadat přijetí trans osoby. Příběh se totiž vůbec nezabýval tranzicí nebo pocity Jessicy (Jasona), ale tím, jak se rozvíjelo ne/pochopení jejího mladšího bratra, který celou knihu tvrdohlavě opakuje "můj bratr Jason", protože se mu těžko přijímá fakt, že žádného bratra nemá, a ač si to dosud myslel, tak nikdy žádného bratra neměl. Na jednu stranu je mi Sama vlastně líto, protože po coming outu Jessicy se mu celá škola směje, rodina se rozpadá a on přichází o člověka, který mu byl po celý život oporou a byl mu velmi blízko, a to vše z mého pohledu zapříčinil přístup všech dospělých okolo. Z dospělých lidí se tam vlastně nikdo nezachoval dobře. Rodiče jedna velká zrůdnost (divím se, že po zmínění elektrošoků před terapeutem, je ten terapeut rovnou nenahlásil za pokus o týrání dítěte), učitelé zcela okázale ignorují šikanu ve škole a budou se divit, až celá situace vyeskaluje do otevřeného násilí. Ani tetička Rose mi nepřišla jako nic extra. Proč to tomu Samovi líp nevysvětlila? Nedala mu knihu, nepustila videa o trans lidech...? A terapeut? Proč se nechtěl bavit i se Samem? Evidentně měl před sebou dítě, co také potřebovalo pomoc, stejně jako Jessica. A novináři... no, možná jsem naivní, ale v dnešní době bych nečekala, že budou většinová média tak nekorektní. Nevím, jaký byl autorský záměr, ale pokud jím bylo ukázat, jak to NEMÁ vypadat po všech stranách, tak to se podařilo splnit. Sama je mi líto, protože o sourozence přišel vinou naprosto nepodporujících dospělých ve svém okolí. Jeho pohled je ve třinácti letech naprosto pochopitelný. Závěrečná kapitola je jedna velká hrůza, vývoj celé knihy k takovému závěru naprosto nesměřoval, a kdyby byl konec otevřený a tahle sluníčková kapitola vynechaná, odnášela bych si lepší dojem. Ono to vlastně ani nedopadlo tak sluníčkově, jak se to snaží tvářit, protože to vlastně dobře nedopadlo, když se tak nad tím zamyslím, protože nedošlo k žádné změně, žádnému vývoji, rodina prošla krizí, ale nezměnilo ji to, jen to celé ignorací a předstíráním obešla a vyhnula se katastrofě, která by ji buď položila úplně, nebo naopak nastartovala dobrým směrem. A nevím, proč kniha nese název Jessicy, když o Jessice tam padly asi dvě zmínky, jinak byl příběh o Samové představě svého bráchy Jasona. Příhodnější název by byl "Vraťte mi mého bráchu Jasona" nebo tak něco. Nevím, moje dojmy jsou rozporuplné. Přijde mi, že autor brilantně vystihl něco zvráceného, co se děje v naší společnosti (každý se tu stará jen sám o sebe a nikomu se tu nedostane účinné pomoci a podpory, přitom se tváříme, jak to přece řešíme), ale moc se mi nedaří věřit tomu, že to zrovna byl jeho záměr.

Slibuji, že celou záležitost vyřešíme co nejdříve. Jason navštěvuje výborného psychologa a doufáme, že se věci brzy vrátí do normálu."
Tahle věta asi vystihuje celý dej a jde mi z ní slušný mráz po zádech.

21.05.2023

Velice zajímavě zpracované téma přijetí sebe sama navzdory zabedněné rodině. Mladá žena se snaží srovnat se se svojí identitou a sexuální orientací, zatímco její rodina se více zajímá o svoji image.

04.02.2023

- Kluk zůstane klukem. Ledaže nemůže jinak... -

Musím přednostně pochválit styl psaní i vyprávění, celým příběhem nás totiž neprovází postava z LGBTQ+, jak tomu bývá, ale mladší bratr, Sam. Ten popisuje všechny události v rodině svýma očima a že jich není málo, vzhledem k tomu, že matka je vrcholná politička a otec její tajemník, po celý život je středobodem jeho života, jeho rodičem, jeho vším jeho bratr Jason, až jednou přijde s tím, že je jeho sestra. Následuje vlna nepochopení, nejen od rodičů, kteří už by ho poslali na eletrošoky a vyléčení, ale neskutečný zmatek se odehrává i v Samově životě, v tu dobu mu je totiž 13 let a vlastně vůbec nerozumí tomu, co se děje. Každý tvrdý něco jiného a jeho celoživotní vzor se uzavírá, odtahuje ode všech a pláče.
Myslím si, že celý příběh i postavy jsou velice dobře vykreslené, ale domnívám se, že je kniha spíše pro mladší než jsem já ve svých 23 letech a také spíše pro ty, kteří ještě nemají moc načteno.

30.12.2022

Vyprávění z pohledu mladšího bratra Sama mi prostě sedlo. Zajímavý pohled z pozice dítěte, kde rodiče šplhají po politickém a společenském žebříčku bez ohledu na staršího syna Jasona a jeho potřeby. Zvlášť zajímavý byl prvotní pohled rodiny na přiznání Jasona, a za mě moc hezký závěr.

12.10.2022

(SPOILER) Příběh jako takový byl takový... nevím, myslím že do příběhu šlo zakomponovat to, že má někdo přehnaně ambiciózní a lehce narcistní rodiče i trochu jinak, než aby se tam cpala politická kariéra... ale budiž.
V knížce byly určitý pasáže, u kterých jsem brečela. Přiznávám.
Napsané je to dobře, čte se to dobře, jenže vzhledem k tématu politiky se tu sem tam vyskytují na můj vkus příliš dlouhé věty.
(Jasonův bratr Sam je sám celkem mladej a jeho - hlavně pozdější - reakce na bratrovo přiznání se dá považovat za relativně běžnou, ačkoliv to náhodnému pozorovateli může přijít necitlivé nebo hrubé, chlapci dají na škatulky mužskost-ženskost zkrátka více)
Co by bylo možná dobré do knihy zakomponovat by byla část, která by byla z pohledu samotnýho Jasona (nebo Jessicy).

01.07.2022

Docela povedená kniha, která řeší jedno z aktuálnějších témat posledních několik let. Těšila jsem se na ni a docela jsem si ji i užívala, ale děsně mě štvalo chování rodiny hlavní postavy, která příběh vypráví. Kromě toho jsem asi úplně nečekala, že se třináctiletý kluk bude chovat tak, jak se choval - i když ho na jednu chápu, situace pro něj nemohla v žádném případě být jednoduchá, nicméně jeho chování mi v některých částech přišlo až moc přitažené za vlasy. Kromě toho bych také trochu očekávala, že se příběh kromě hlavní postavy, která příběh vypráví, zaměří i na příběh jeho samotného bratra, který se v knize ovšem vyskytoval méně, než bych čekala.

20.03.2022

Kniha, která transgender tematiku zachycuje z neobvyklého úhlu pohledu - z pozice mladšího sourozence.
Je psaná retrospektivně a pro větší působivost autor zvolil ich-formu. Příběh vypráví 13iletý chlapec Sam, který má 17iletého bratra Jasona. Oba pochází z bohaté a dobře zajištěné rodiny, jejich rodiče jsou angažováni v politice, matka je dokonce ministryně zahraničí. Děj se odehrává v Anglii a vrcholí během napjaté volební atmosféry.
Jejich rodina působí navenek soudržně, ale Sam postupně odkrývá problémy, které bublají pod povrchem: jeho starší bratr je poněkud "jiný" - a ke své "jinakosti" se otevřeně hlásí. Autor dovedně zachytil rozporuplné pocity dospívajícího chlapce, který najednou nerozumí tomu, co se kolem něj děje. Sám kvůli bratrově přeměně zažívá šikanu ve škole a potýká se s posměchem. Čím dál víc si všímá toho, jak rodiče Jasona silně omezují: ze všech sil se snaží jeho přesvědčení zvrátit, jeho projevy považují jen za jakési extravagantní manýry, přechodné pominutí smyslů či provokace, za něž je potřeba ho trestat. Navíc ho nutí mlčet, neboť matka kandiduje na významný post a ze všeho nejvíce se bojí skandálu. I samotný vztah sourozenců se mění, Sam nechápe, co je špatně, ale v dobré víře bratra ostříhá /motiv mi připomněl podobný z povídky Zmizet od Petry Soukupové/.
Spolu s ním procházíme veškerými fázemi vývoje takových vztahů, od prvotního šoku přes odmítání a zákazy, pokus o nápravu po konečné smíření.
Autor se zřejmě inspiroval románem Kdo stojí v koutě od Chboskyho, na rozdíl od něj však nejde tolik do hloubky, i když cíleně míří na teenagery. Děj není nijak komplikovaný, situace jsou téměř modelové, postavy typizované a nijak hluboce prokreslené, každá zde hraje svou roli: nechápavý Sam, který se musí vyrovnat s novou situací, vzdorující Jason, ambiciózní matka, které až příliš záleží na mínění ostatních, netolerantní otec, svobodomyslná, volnomyšlenkářská a benevolentní teta Rose, navíc nechybí ani postava "úhlavního nepřítele", s níž Sam válčí. Jejich obraz si postupně skládáme sami, nebo rovnou ze Samových pozorování.
Závěr však působí až příliš přeslazeně a uhlazeně, berme však v potaz, že kniha je určena převážně dospívající mládeži. V některých bodech se jí blíží i výše zmíněná kniha "Zmizet" od Petry Soukupové, ovšem ta se mi zdá daleko více propracovanější, možná díky tomu, že není určená jako žánr "young adult".
PS: zajímavé je, že jedna z postav zmiňuje i Kafkův Proces a Prahu.

"Nemá Facebook, Twitter, Instagram ani Snapchat, protože nesnáší, jak všichni pořád chodí s obličejem v mobilu a dělají věci jen proto, aby se u toho mohli vyfotit, a nic z toho si nedokážou doopravdy užít."
"Neřekneme to nikomu," řekla máma a postupně se upřeně zahleděla na každého z nás. "Vůbec nikomu. Budeme se chovat, jako kdyby Jason někoho zabil." "Ale já přece nikoho nezabil," zaprotestoval. "Ovšemže ne. Asi to vyznělo špatně. Ale pamatuj si, že kdybys byl někoho zabil, pak bychom jako tvoji rodiče udělali všechno proto, abychom tě ochránili."

01.03.2022

Tuhle knihu jsem měla ve své knihovně asi rok a dost mě překvapilo, jaký poklad to tam vlastně mám. Od autora jsem četla jeho opěvovaného Chlapce v pruhovaném pyžamu a i když k němu jako historik mám pár výhrad, jako amatérský kritik literatury pro děti a mládež jsem to zkrátka nemohla hodnotit jinak než pozitivně. V případě této knihy tomu nebude jinak - je to patrně první kniha, která se svým tematem o transgender lidech nezaměřuje přímo na ně, ale na jejich okolí. Na to, jak se cítí rodiče, sourozenci nebo kamarádi translidí a právě v tom tkví výjimečnost tohoto příběhu. Autor velmi citlivě vypráví zkušenost malého Sama, který se musí srovnat s tím, že "jeho brácha chce být najednou jeho ségra". Každý, kdo má trans sourozence se v něm alespoň místy najde. Situace je tu znásobena postavením maminky, která kandiduje na britskou premiérku a rodina je tak na očích veřejnosti. Jedná se o knihu pro mládež, takže rozhodně čekejte pár klišé, ale ten konec mě zkrátka nesmírně pohladil po duši. Není to příběh o transgenderu, je to příběh o dospívání, o poznávání sebe sama, o přijímání nových neznámých věcí, ale hlavně je to příběh o rodině, která by tu pro Vás měla být, ať jste jacíkoli.

27.12.2021

První věc, co bych rád řekl: Jako jeden z asi mála lidí v téhle komentářové sekci jsem trans, jen tedy opačně než Jessica, narodil jsem se jako dívka. A rád bych řekl: TAHLE KNIHA JE SKVOST.
A je mi jedno, že Jessica (pro nedovtipy tady v komentářích: ne Jason, JESSICA. přesně o to v té knize jde!) se polovinu knihy neobjevuje. Protože kniha není příběh Jessicy a její tranzice. Je to příběh jejího mladšího bratra, jeho úhel pohledu na celou situaci a ukázka, že má i jiné problémy a že jeho život se netočí kolem toho, že jeho sestra je transgender. Kniha mi obrovsky pomohla pochopit pohled mé sestry a toho, jak se s celou mou situací vypořádává. I když jsem byl rozhodně na Jessicině straně, Samovu zmatenost a snahu věci řešit, i když ne nejlépe, jsem vážně chápal. Navíc je tu konečně příběh, kde se celý svět netočí kolem toho, jak trans osoba nesnáší své tělo a svůj život - celá ta věc se přeskočí do části, kdy se konečně věci hýbou kupředu, Jessica už má své místo ve společnosti a nakonec pořád má i milující rodinu (což hodně trans lidem nezůstane a musí si rodinu budovat novou) a skvělou budoucnost - to je to, co trans lidé chtějí. Takže abych tuhle pasáž shrnul, je to asi spíše kniha pro trans lidí, kteří potřebují pochopit, jak jsou na tom jejich blízcí, hodně věcí ohledně Jessičiny tranzice a pocitů jsou vynechány, nehledě k tomu, že velká část chování Jessičiných rodičů vážně... není v pořádku. Ale je na to dost náznaků na to, aby si to čtenář uvědomil. No a takovéhle knihy jsou také potřeba.
Na celé knize je vidět, že John Boyne si dal obrovskou práci s tím, aby ztvárnil všechno co nejrealističtěji. Mimochodem, moc se mi líbí ten detail, jak Sam pokaždé mluví o Jessice stylem "můj bratr Jason", jako by se pořád ujišťoval "je to můj BRATR.", a jak se z toho pak stane běžné oslovování "Jessica" a "ségra", když to přijme. A pak ta scéna na konci s novináři... měl jsem v očích slzy, protože obětovat vlastní štěstí a rozhodnout se pro takové utrpení, abyste ušetřili problémy někomu jinému, asi není něco, co bych byl já ochoten udělat (a přijetí její matky způsobilo, že všechny ty slzy tekly, protože kéž bych já měl takové štěstí. Moc to Jessice přeji a jsem rád, že jsme dostali happyend). Jessica je úžasná postava, má obrovské srdce a doufám, že si pak našla nějakou skvělou přítelkyni.

01.12.2021

Určitě nejsem věková cílová skupina, možná proto mi to nepřišlo nijak extra zajímavé. První polovina knihy ještě šla, řešil se výhradně Jason, ale pak to nějak vyšumělo. Myslím, že kdybych si přečetla nějaký příběh na Wattpadu o téhle tématice, tak by to vyšlo na stejno, nebo by to možná bylo ještě lepší, protože by to pravděpodobně psal transgender samotný. Kniha mi přišla jako hrozné klišé, ale je to asi bohužel pravda, která se stále odehrává v rodinách poté, co jim člen rodiny oznámí, že tak úplně není sjednocený se svým pohlavím. Příběh nic moc rozvedený do detailů této "problematiky" ocenila bych aspoň část napsanou z pohledu Jasona.

18.11.2021

Asi je potřeba si uvědomit, že román je spíše pro teenagery a to já nejsem :-), možná mi pro mi připadalo, že se téma dalo uchopit lépe, že je to zkrátka hodně zjednodušené. ale je určitě dobře se tomu věnovat i z pohledu ostatních zúčastněných, kteří sice změnou pohlaví neprochází, ale přesto se pro ně hodně změní (nebo vlastně nezmění?)

Od knihy jsme neměl žádná velká očekávání. Čekal jsem knihu pro lidi okolo 13 až 15 let, kteří se o daném tématu teprve dozvídají, což já nejsem, ale doufal jsem v příjemné a oddychové počtení. Bohužel jsem nic z toho nedostal.
Jeden z hlavních problémů mám se samotným zpracováním. Netuším, jak chtěl autor napsat knihu o transsexualitě bez transsexuality. Už to, že příběh nevypráví samotný Jason, mě krapet zamrzelo, ale i z pohledu mladšího bráchy to znělo slibně. Problém je, že Jason se prvních 70 stran pohybuje v knize, tak jak by se čekalo, později ale velmi málo a celou druhou polovinu knihy tam vůbec není. Tohle úplně nezvládnu pochopit. Doufal jsem, že si budu moc přečíst o průběhu Jasonovi proměny, ale nedostal jsem vůbec nic. Myslím, že jsem toho od knihy zaměřené na transsexualitu nechtěl zas tak moc.
Další problém byl Sam. Skrze jeho chování jsem si do poloviny knihy myslel, že je mu 6. I když jsem se dočetl o jeho skutečném věku, stále jsem se musel vracet k tomu, že je mu 6, protože mi kniha nedala na vybranou. Omlouvám se, ale takhle se někdo, komu je třináct, fakt nechová.
Jediné pozitivum, které jsem na knize dokázal najít, je autorův styl psaní. Přes všechny problémy, se četla hezky.
Co se týče nějakých informací, tak ani ty vám kniha bohužel nedá. Pokut se chcete něco o daném tématu dozvědět, tak si raději přečtěte články na wikipedii, nebo se podívejte na dokument. Tahle kniha vám nedá opravdu nic.
Samotná nápad měl autor dobrý, proto mě mrzí, jak celá kniha dopadla. Pro mě se nejedná o nic, co bych mohl doporučit a už se ke knize nikdy nehodlám vracet.

15.09.2021

Knihu jsem si vybrala do výzvy nejen pro to, že je pruhovaná, ale i pro její téma. Často čtu, že Boyne umí psát velmi citlivě, lidsky, tak jsem to chtěla zkusit a obzvlášť mě zaujalo, že je toto téma vyprávěno z pohledu třináctiletého bratra. Výběru vůbec nelituji, ba naopak. Z mého pohledu, a to si myslím, že ho mám dost blízký, je to vystiženo velmi pěkně..., ano, možná trochu dětsky, což by lidem, kteří to stále nějak nemohou pochopit, mohlo sednout. Bohužel nesouhlasím s komentářem kedlis a neodpustím si reakci...1) fušovat, když nepatří do komunity?, tzn., že i psycholog / psychiatr musí být LGBT? a za 2) nevím, zdali slečna četla poděkování, ale kdyby jo, dočetla by se, že J. B. je gay, tudíž do komunity LQBT+ patří. Jak sám píše, s "trans" osobní zkušenosti nemá, ale podobným společenským přijmutím si prošel též. A jen nakonec....Happy End..., copak tak nějak všichni nechceme, aby to dobře dopadlo? :)

20.08.2021

Čekala jsem něco lepšího. Celá knížka se dá v podstatě odhadnout, není tam nic neobvyklého, až na zaměstnání rodičů hlavních postav a pár dalších maličkostí. Některé pasáže se mi však líbili, ačkoliv jsem knihu spíše rychle pročetla, nezaujala mě natolik. I tak si své čtenáře najde, někomu se zalíbí, někomu ne.

(SPOILER) Spoilery
Co je vhodné, co není, co je případná přehnaná korektnost? Sama s tím často bojuji. Čekala bych, že se autor přiučí a dá si pozor (ještě když na konci píše, že mluvil s mladými transgender lidmi). Už v názvu máme takový nešvar "misgendering/deadnaming" a opakuje se to v knize několikrát, dokonce i při "vrcholové" scéně.
V knize totiž podstatné věci vysvětlené nejsou. Viz misgendering, tranzice, opravdové pocity Jessicy. Místo toho tu máme knihu, která popisuje pouze jak je Jessica svou existencí všem na obtíž, sebelitování rodičů i bratra je extrémně necitlivé a v závěru vše pohádkově bez důsledků smazáno a zapomenuto. Samozřejmě psychologové "fušují" do traumat, avšak pokud je mi známo, za účelem pomoci s pokorou a vzděláním, což je úplně jiný případ.**
Rodiče hlavní postavy jsou naprosto hrozní, nejen co se přijmutí transgender dcery týče. Cenu rodičů roku by určitě nevyhráli, táta je prakticky jen občas zmíněná figurka a na konci mám uvěřit, že to jsou vlastně celou dobu milující rodiče? To je opravdu až moc fantasy, na nefantasy knihu. Osoba u které bychom asi měli zajásat, že je chápavá, je sexistický trenér fotbalu, který se navíc chová jako trouba. Aby toho nebylo málo, postava na jejíchž strastech je postaveno celé jádro knihy vlastně ani není přítomná a když ano, je z ní otloukánek.
Opravdu doporučuji přečíst si toto, pokud Vás zajímá jak to vidí transgender osoba: https://www.goodreads.com/review/show/2769337878?book_show_action=true&from_review_page=1
*upraveno