Disk komentáře u knih

Karel Skalický je naprosto výjimečný vypravěč. První díl jeho pamětí mě naprosto strhl a a pi čtení jsem měl pocit, že to vypráví přímo mně. O své rodině, o svém dětství, o krušných časech, kdy jeho otce zatkli nacisté i komunisté, o útěku z Československa a o touze stát se knězem, které se neobešlo bez pochybování. Čte se to jedním dechem a kniha sama je vybavena fotografiemi, které perfektně dokreslují vyprávění i dobovou atmosféru. Je to první díl a dej Bůh, aby vyšly i zbylé části. Byla by velká škoda, kdyby z tohoto skvělého projektu zůstalo torzo.

2 05.06.2020

Formálně netypický životopis jednoho z nejvýznamnějších novodobých světců Dona Boska, o to však poutavější. Kniha Teresia Boska se čte jedním dechem a fascinuje nejen životem zakladatele salesiánské kongregace, ale i perfektním zasazením do dějinného kontextu. Knižní Don Bosco tak nežije ve vzduchoprázdnu a ve vlastním světě, ale dokázal reagovat na problémy své doby. Svůj život naplnil až do konce svých dnů a své následovníky nepřestává inspirovat. Jen je škoda, že česká verze knihy (vydání z roku 2014) obsahuje velké množství školáckých sazečských chyb, dost to ubírá na poutavosti, ale dramatický život Dona Bosca naštěstí tuto skutečnost přebíjí.

2 24.03.2019

Kniha napínavější než kdejaký thriller. Čtení plné bolesti, strachu a nespravedlnosti. Silné a emotivní příběhy lidí, kteří pro katolickou biblistiku udělali mnohé a neváhali pro to obětovat vše. Historik Tomáš Petráček na základě prostudování stovek dobových dokumentů přesvědčivě ukazuje stav katolické církve před více než 120 lety. Historickokritická metoda zkoumání a studia Písma svatého je dnes naprosto běžná, posiluje víru v Boha mnohem více než než jen vyžadování slepé poslušnosti. Ovšem v inkriminované době se o tuto metodu a svobodné studium Písma musel svést velmi těžký zápas. Lidé jako Marie-Joseph Lagrange, Vincent Zapletal nebo Alfred Loisy neváhali pro to udělat vše, včetně oběti vlastní církevní kariéry. Reakcí byl většinou hon na čarodějnice a existenční postihy včetně nejrůznějších zákazů. Je zjevné, na které straně stojí autor knihy, přesto se nenechává strhnout lacinými emocemi a stejně věcně dokumentuje o odpůrcích historickokritické metody včetně používání jejich nekalých praktik, za které by se nestyděli žádné totalitní režimy. Petráčkova kniha je nejen pro českou katolickou církev nesmírně potřebná a její poselství je jasné. Neuzavírat se do sebe a přijímat novou dobu a vývoj společnosti nikoli jako hrozbu, ale jako výzvu, a nebát se nových pohledů na Písmo.

2 26.07.2018

Kniha rozhlasových rozhovorů Pavla Hoška V dobrých rukou byla pro mě neuvěřitelně silným zážitkem. Dlouho se mi nestalo, abych četl takhle silně upřímné výklady. Pavla Hoška jsem v průběhu čtení hodně oblíbil. Smekám před jeho hlubokými znalostmi a hlavně před jeho upřímnými zpověďmi a též odvahou být zdravě sebekritický i uvnitř církve. Též potěší citace z esejů C. S. Lewise, autora slavných Letopisů Narnie.

"Myslím, že ani současní křesťané by se neměli chovat, jako by měli Boží pravdu v kapse. My křesťané někdy budíme dojem, jako by stačilo Boží pravdu jen vytisknout na letáčky a roznést do poštovních schránek."

2 15.06.2018

Tentokrát se ke slovu dostává druhá generace, která se svým otcům a matkám nijak nevyvedla. Musím uznat, že ani zde nejde o žádnou nastavovanou kaši, Vladimír Neff naopak přichází s novými a parádně vyprofilovanými postavami.

Zatímco první díl Říhovy poděbradské trilogie by mohl mít podtitul Mládí Marka z Týnce, druhý díl nazvaný Čekání na krále by se mohl jmenovat Zrání Marka z Týnce (v návaznosti na dvojromán Heinricha Manna Mládí a Zrání krále Jindřicha IV.). Zatímco minule byl Marek z Týnce mladíček, který teprve sbíral životní zkušenosti, ve druhé části dozrává v mladého muže ošlehaného životem. Prožil šestileté vězení, přišel o svou první lásku, soudí se o své dědictví a pracuje ve službách zemského správce Jiřího z Poděbrad, který je faktickým vládcem Českého království. Doba není úplně jednoduchá a Marek si navíc z dřívějších časů nadělal velké množství nepřátel. Bohumil Říha výborným způsobem pokračuje v líčení nevšedního života svého fiktivnho hrdiny, umně protkaného do skutečných událostí a čtenáři a čtenářky budou budou nadšeni dokonale vystiženou atmosférou. I když mě - coby současného moderního čtenáře - nejvíce oslovila, podobně jako v minulém díle, Markova psychologická drobnokresba a jeho lidství se vším, co k tomu patří.

1 15.05.2021

Marie-Joseph Lagrange patřil mezi nejvýznamnější katolické učence na přelomu 19. a 20. století, přičemž v českém prostředí jde o osobnost prakticky neznámou. Neprávem. Bez Marie-Josepha Lagrange by se katolická exegeze vyvíjela jinak, možná ještě s větším zpožděním než biblistika protestantská nebo světská. Lagrange proslul především jako zastánce a obhájce tzv. historickokritické metody způsobu čtení a studia Písma svatého, kdy je nutné mít neustále na zřeteli dobové podmínky vzniku jednotlivých knih a jejich postupný vývoj ke konečnému znění. Tento progresivní a revoluční způsob chápání Bible narazil brzy na odpor konzervativního kléru v čele s papežem Piem X. Jak tzv. antimodernistická krize ovlivnila život zakladatele Jeruzalémské biblické školy, o tom pojednává tento stručný Lagrangův životopis z pera katolického historika Tomáše Petráčka, který už v jedné ze svých raných prací ukazuje nepochybný talent psát výstižně o jednom z nejsložitějších období katolické církve. Studie je doplněna Petráčkovým překladem několika úryvků z bohatého Lagrangova díla a čtenář si tak navzdory malému rozsahu publikace může odnést bohatý čtenářský zážitek.

1 30.08.2018

Na začátku byla divadelní hra Fidlovačka, na kterou se postupem času zapomnělo. Nezapomnělo se na píseň Kde domov můj, která naopak doslova zlidověla, až se nakonec stala československou a poté českou hymnou. František Kožík zbeletrizoval její příběh a dramatické osudy obou jejích autorů, tedy Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla. Nebýt v závěru zmínky o oblíbenosti Internacionály a Písni práce (kniha vyšla poprvé a naposledy v roce 1986), tak je Kožíkův román (psaný spíše pro dospívající mládež) perfektní. I přesto lze četbu Písně nejdražší jenom s čistým svědomím doporučit. Pokud rádi zpíváme českou hymnu na sportovištích, měli bychom znát její příběh.

1 07.08.2017

Takovou knížku jsem toužil číst strašně dlouho a nakonec jsem se dočkal. Probuzení Simona Spiera je něco fantastického. Skutečně mimořádný čtenářský zážitek. Entertainment Weekly k tomu trefně napsal: "Dospělé čtenáře, kteří si knihu přečtou, pravděpodobně napadne, že by jim tahle kniha přišla docela vhod v jejich teenagerském věku. Ale opravdu - nemohlo být něco podobného napsáno už dřív...?" Čtení Simona Spiera je natolik sugestivní záležitost, že jsem se od knihy nemohl odtrhnout a celou ji přečetl během pár dnů. A už se mimochodem chystá filmová verze (premiéra příští rok), tak doufám, že to filmoví tvůrci nepodělají.

1 24.06.2017

Přestože tento knižní rozhovor ve Francii vyšel už před třemi lety, i dnes, kdy ho Paseka vydala v české verzi, jde o pronikavé čtení. Čeští čtenáři a čtenářky mají v tomto případě štěstí na mistrný překlad Sáry Vybíralové, která Louise překládá už od začátku. I proto jsem už mnoho let odmítačem "minimálního státu", který se současná vládní pravice tady snaží za každou cenu a dosti bezohledně prosazovat. Ostatně tenhle narativ, kdy si lidi můžou za všechno zcela sami, je prosazován jak ve Francii, tak ve Velké Británii, přičemž pravicoví centristi v obou státech utrpí v letošních parlamentních volbách totální debakl.

I druhá část rozhovoru je výborná. Ken Loach a Édouard Louis se baví o krajní pravici, která získává politická body, protože lidé z přehlížených lokalit mají často oprávněný pocit, že standartní levice se na ně jednoduše vykašlala. Stejně tak v rozhovoru zaznívá důležitá věc, že levice a nejen levice jenom reaguje na diskurs, který určuje pravice, přičemž pravici hodně pomáhají média, která jsou buď pravicová, centristická nebo mají blízko ke krajní pravici (britský bulvár). Édouard Louis radí, že by levice občas mohla mlčet a pravicový diskurs ignorovat, přičemž by sama měla nastolovat diskurs a klást důležité otázky. Velkou část věnují též umění, které samo o sobě má sílu a možnost vzdorovat vůči establishmentu, ostatně Louisova literární tvorba je vzpurná už od svého začátku, protože někdejší Eddy B. píše skutečně o všem a nebojí se mluvit i o své sexualitě včetně intimních detailů, které se sexualitou souvisí. Určitě si celý rozhovor přečtěte, je to velmi podnětné, i když samotný rozhovor zabírá pouhých 70 stránek.

24.06.2024

Je to stejně silné čtení jako stejnojmenná filmová adaptace. Výstižné vykreslení doby, vztahů, pomsty a prosby o odpuštění. Bethan Roberts si vybrala hodně těžké téma, protože milostný trojúhelník na první signální zavání laciným melodramatem, ale Můj policista naštěstí překračuje žánrové hranice a je tak uměleckým svědectvím o době, která nepřála lásce dvou dospělých svépravných lidí - jenom proto, že ony páry byly stejného pohlaví. A bohužel nejde jen o padesátá léta, jelikož i dnes se najdou jedinci, kteří jsou schopni veřejně tvrdit o queer lidech nehorázné nesmysly. Historické romány by měly vždy hovořit k dnešku a to se Mému policistovi daří více než skvěle.

21.02.2024

Obrovské zlo, na které lze stále narazit v antikvariátech. Dočtete jsem se tam mj., že masturbace se může zvrhnout v závislost a hromadná chlapecká masturbace (klidně i jenom dvou kluků) může vyústit v homosexuální praktiky. Oba polští "lékaři" tam homosexuály popisují jako starší pány, kteří svádějí a zneužívají dospívající chlapce. Je to obrovský blábol, dávno překonaný. U dospívajícího kluka, který třeba v té chvíli prochází coming outem, to může mít nedozírné následky.

Marek Šmíd velmi citlivě velmi korektně pracuje s prameny z vatikánských archivů a hlavně na pravou míru uvádí všechna klišé, které se praví o Vatikánu během této temné doby. Především tedy osvětluje činnost papeže Pia XII., o kterém obecně panují kontroverze. Neměl to vůbec jednoduché a skutečně dělal, co mohl, aby zachránil co nejvíce lidských životů. Šmídova knížka je výborná a navíc jako bonus obsahuje kompletní znění Lateránských smluv, které Itálie a Vatikán dodnes dodržují.

14.07.2020

Je to sice především o mezikonfesní církevní nenávisti v bouřlivém 16. a 17. století, ale při čtení jsem uvědomoval, jak mnozí lidé obecně nedokážou reagovat na přirozený vývoj společnosti, která zákonitě těžko může kdy stagnovat. Když instituce a lidé kolem sebe kopou a pronášejí výroky o tom, jak je dneska všechno špatné a kdysi bylo líp, tak to vždycky bude znít směšně a vždycky to přinese jenom bolest. Oběti takové antimodernistické krize na počátku minulého století by mohly bohatě vyprávět... Děkuji za tuto poučnou knížku, mluvila mi z duše.

17.04.2019

P. Vincenta Zapletala zná dnes mimo církevní veřejnost málokdo. Jde o jednu z nejvýznačnějších osobností katolické exegeze, která do zcela neprávem upadla do zapomnění. Historik Tomáš Petráček podobně jako ve svém předchozím životopisu Zapletalova kolegy M.-J. Lagrange čtenářům přibližuje Zapletalův pohnutý osud plný bojů a zvratů, ale též také úspěchů i v nekatolických vědeckých kruzích. Je to kniha nesmírně čtivá a pro mnohé věřící jistě i inspirativní. Protože moderní doba by neměla být strašákem, ale výzvou k objevování nových věcí. Spoléhat se na stará a dávno zpozdilá dogmata je znakem pohodlnosti a pak to vede k takovým hrůzám, jako byla udavačská organizace Sapiniéra, o které progresivní exegeté věděli své.

08.09.2018

První dva díly (Měsíc a 15. století) jsou stále bezkonkurenční, ovšem poslední část Matěj Brouček na výstavě žel nepřekračuje hranice dobové satiry, která v 90. letech předminulého století musela být silně jízlivá, ovšem dnes to poněkud zestárlo. Navíc jsem se do závěru musel trochu nutit. Každopádně velký potlesk pro editora Michala Topora, který Výlety pana Broučka připravil pro vydání v České knižnici. Takhle nějak má vypadat kriticky ověřené a textově spolehlivé vydání.

07.08.2017