Dolina komentáře u knih
Velká síla. Ty chvilky před samotnou akcí na mostě byly to nejintenzivnější, co jsem četl. Jako bych na tom místě skutečně byl, cítil tu nejistotu, nervozitu. Extrémně pomalé tempo celé knihy natahuje napětí až do samého závěru, kdy to všechno praskne a já se nemohl odtrhnout, dokud to nebude za mnou. Už teď vím, že jsem to nečetl naposled.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četl. Ze začátku jsem se do čtení dost nutil, ale jakmile jsem se do tohoto příběhu ponořil, tak jsem nemohl přestat.
Je zajímavé si číst o době před 3500 lety. Ještě zajímavější je, že události z knihy se skutečně staly(!!). Do nich je pak naroubován příběh egypťana Sinuheta a jeho cesty životem. Jeho závěrečné vzpomínání na své světlé chvíle byla jedna z nejdojemnějších kapitol. Jako bych s ním prožil celý jeho život.
Úžasný jazyk. Úžasný příběh. Úžasné myšlenky. Doba se mění, jen člověk zůstává stále stejný.
\"rozplakal se, ne nad smrtí, ale nad myšlenkou, že by nad smrtí neplakal\"
Jednou takhle večer foukal dost silný vítr, který něco udělal s elektrickým vedením, takže v celé dědině nešla elektrika. Řekl jsem si, že je ideální čas vzít si baterku a pustit se do této knížky... dost silný a děsivý zážitek. "Jsou hroší věci než smrt"
Lepší než jsem čekal. Obecně tohodle spisovatele nemám rád, ale tato kniha se mu celkem povedla. Takové spojení Steinbeckova Toulavého autobusu s Kerouacem. Jen by si autor mohl odpustit to jeho věčné prázdné filosofování.
Nádherný příběh. Jen mě mrzí, že jsem si to nepřečetl už na střední, kdy mi přímočarost a líbivost Remarqueových knih tolik nevadily.
Pomalý výlet do hlav skupiny lidí. Z některé psychoanalýzy až mrazilo.
Jedna z nejhezčích knih co jsem četl. Opravdu hodně mě to dojalo.
Tento díl působí jako pilotní díl nějakého seriálu. Seznámení s postavami, otevření spousty otázek, nabuzení do dalšího děje a ... konec. I tak ale ani na chvíli nenudí.
Nabízí totiž tolik témat k zamyšlení - rasismus, xenofobie, životní prostředí, hubení druhů, politika, intrikaření, osudovost, fungování magie - zasazené tak přirozeně a uvěřitelně, že má čtenář pocit, že čte o skutečném světě. K tomu dopomáhá i fakt, že vše působí tak slovansky. Jakoby se vše odehrávalo v naší krajině.
Také se mi líbí, že autor vše úplně nevysvětluje, takže je velký prostor pro čtenářovu fantazii. Pro ty, kteří budou se Zaklínačem začínat však doporučuji první přečíst i první dvě povídkové knihy, jinak se budou v této ztrácet.
Škoda, že si kniha neudržela stejné napětí, jako v první třetině, po celou dobu. Po příchodu Holly už to byla jen natahovaná fraška. Nějaká neřešitelná situace? V klidu, Holly má kabát se spoustou kapes a vytáhne něco, co je zrovna potřeba.
Tak tohle teda otestovalo mou čtenářskou gramotnost. Na první přečtení se snad ani nedají zachytit všechny myšlenky, které tam Johann vložil. K tomu mi taky dopomáhal fakt, že se moc neorientuji v řecké mytologii (hanba mi - má přítelkyně je z Řecka) takže mi asi i unikly některé souvislosti z 2. dílu.
Podtrženo sečteno, opravdu skvělé dílo, po zásluze nazývané klasikou. Až načerpám potřebné znalosti, tak si to musím přečíst znovu.
Nevím co k tomu napsat. Úžasná kniha o kráse života a uzdravení. Mohl bych ji číst znovu a znovu, a pokaždé v ní najít něco nového, jiného.
Některé básně mě obešly velkým obloukem, některé šly přímo do mě a už tam zůstaly. Můžu říct, že tohle dílo mě z velké části vytvarovalo a posunulo můj život a myšlení správným směrem.
"Žádný zisk, vše promarněno,
když co jsme získali, nás trápí jenom.
Než ničit mnohdy ničen být je lepší,
proč získat to, čím zničíme své štěstí."
Mé hodnocení je nutné brát s rezervou. Ne všemu jsem rozuměl. Ne všechno jsem pochopil.
Nejvíc mě ovšem bavila poslední kapitola. Pasáže o probuzení, skutečném bdění... to mi bylo hodně blízké.
A ten konec - že všechno jeho zkoumání vedlo k jednomu - lásce k životu a ke všemu živoucímu.
Po předchozích knihách o Zaklínači celkem zklamání. Byly tam nějaké skvělé momenty, ale jinak mi to přišlo takové nijaké. To, co se mi na předchozích knihách tak líbilo, mi tady chybělo.
Tak to bylo něco... ani nevím, kde začít. Děj je vyprávěn velmi zajímavě - čteme mozaiku různých vyprávění, která pak splyne v jeden příběh. Na scénu nastupují skvělé záporné postavy a s nimi i pořádná dávka krutosti. Vykreslení krvechtivé lůzy mi nahánělo husí kůži. U scény v aréně jsem byl parádně znechucen. Přesně tak si představuji, že tady vypadal středověk. Úplně z toho při čtení sálá krev a špína.
Od posledního dílu se i pořádně posunul příběh a s ním i vývoj hlavních postav. Všechny interakce mezi nimi byly skvost. Ani na chvilku jsem se nenudil. A ten "buranský" středověký humor!
Na navození správné vánoční nálady jsem si letos otevřel tuto knihu. Hnus. Dlouho se mi z hlavního protagonisty tak nezvedal kufr. Jsem moc rád, že jsem tuto dobu nezažil.