draka komentáře u knih
Kniha o vynikajícím slovenském hokejovém brankaři, reprezentantu ČSSR. Mistru světa, Evropy a účastníka památného finálového zápasu na Kanadském poháru v roce 1976. Měl jsem tu čest vidět ho chytat bráně Slovanu Bratislava při zápasech s Duklou Jihlava společně s Václavem Nedomanským a Jozefem Golonkou. Kniha ve mně oživila řadu vzpomínek na ligová hokejová utkání, zápasů na mistrovstvích světa i na Kanadském poháru sledovaných na černobílé obrazovce.
Přiznám se, že jsem trochu skeptický k různým horoskopům, kartářkám a čtení z dlaně atd. a přistupuji k nim s odstupem. Nicméně tato kniha je o něčem jiném. Obsahuje množství zajímavých informací o vztazích mezi partnery narozených v různých znamení zvěrokruhu a je velmi poutavě a srozumitelně napsaná.
Kdysi nepovinnou četbu jsem si opět po mnoha letech přečetl. Má málo stránek, tudíž četba netrvá dlouho. Příběh chlapců, jenž pomáhali válkou postiženým rodinám je docela zajímavý. Rozhodně nepovažuji knihu za nečtitelnou a za propagandu bolševizmu. Našel jsem v ní jiné hodnoty.
Nezapomenutelné čtení. Následující den po přečtení posledního dílu už jsem zase chodil mezi kamarády a vyprávěl jim o napínavých Tarzanových dobrodružstvích. Knížky jsem pak tajně půjčoval svému nejlepšímu kamarádovi, s kterým jsme pak nekonečným povídáním prožívali příběhy společně.
Tuto knížku mně babička už nechtěla půjčit s tím, že už to s čtením přeháním, blíží se konec prázdnin a jsem stále někde zavřený. Nakonec jsem ji uprosil a povídky z džungle četl jenom dopoledne, když nebyl nikdo doma
I třetí díl jsem si šel číst na třešeň, jak se slušelo na Tarzana. Slézal jsem jen na to nejnutnější. Jídlo, nádobí, krmení králíků. Ale navečer jsem musel jít pást kravku „Malenu“, a knížku jsem nedočetl. Večer žádné dlouhé svícení, umýt a hajdy na kutě, ráno se brzy vstává. Nemohl jsem se dospat a dočetl jsem si ji ráno. Bylo to tak napínavé
Achmed Zek, poručík Werper, kněží Plameného Boha z Oparu a jejich velekněžka La, a samozřejmě bílý obr Tarzan s jeho zvířecími přáteli byli hlavními postavami v tomto pátém díle, které jsem četl s obrovským zaujetím mladého třináctiletého kluka
Po přečtení prvního jsem se dal do druhého dílu a šel číst někam, kde mě nebude nikdo rušit. Pamatuji si to jako dnes, šel jsem na zahradu, vylezl jsem si na velikánskou třešeň, kde jsme měli ve větvích upravené pohodlné sezení a tam jsem si ji v klidu přečetl. Nemohl jsem se od ní odtrhnou a věřil jsem, že příběh je opravdový
Tak jako předešlé díly jsem i tuto knihu přečetl jedním dechem a prožíval příběhy Koraka, syna Tarzana, a s ním i jeho veškerá dobrodružství.
Asi ve třinácti letech jsem objevil v babiččině almaře knihy o Tarzanovi. Bylo to sedm knížek. Poprosil jsem babičku a ta mi je po dlouhém smlouvání půjčila. Byl to pro mě naprosto úchvatný příběh, a četl jsem, a četl. Do konce prázdnin totiž moc nescházelo. Později v dospělosti, kdy mně babička knížky věnovala jsem se už do nich ani opakovaně nedokázal začíst. Ale krásná vzpomínka je stále živá.
Učebnice, ze které se připravovala dcera na maturu. Zkusil jsem si některé příklady, ale často jsem listoval na zadní stránky pro řešení a vyhledával pomocnou ruku.
Hokejista Jan Suchý, obránce světových parametrů vrhající se do střel protivníků, vynikající střelec. Škoda, že nemohl hrát v NHL. Měl jsem to štěstí, že jsem jeho i další skvělé hokejisty vidět na vlastní oči. Jezdil jsem s tátou a kamarádem do Jihlavy i Brna na hokej. Při derby Dukla versus ZKL Brno stadióny praskaly ve švech, Dukla v těch letech přebírala nadvládu nad Kometou. Já fandil Kometě a táta Dukle. Kniha o životě Jana Suchého se mně líbila a jsem rád, že ji mám.
Knížka, kterou mám velmi rád. Četl jsem ji jako nepovinnou četbu, ale jak postupně dorůstaly, svým dětem před spaním. Děti poslouchaly a dodnes spolu vzpomínáme. Byly to krásné a nezapomenutelné chvíle.
Sehnal jsem si ji, když jsem se chystal k přijímačkám na průmyslovku. Naučil jsem se zní všechno, co jsem potřeboval. Je na čestném místě, vždy po ruce a připravená pomoci
Moje první verneovka, kterou jsem četl v šesté třídě. Četl jsem ji několikrát po sobě, stále dokola. Obdivoval a doslova jsem prožíval a dobrodružství a každodenní boj o přežití na pustém ostrově i proto, že někteří z chlapců byli v mém věku. Silný a neopakovatelný čtenářský zážitek.
Knížečku mám již hodně dlouho. Když jsem ji četl v hluboké normalizační době, skoro bych se bál mluvit o čem a kom je. Zdálo se mně, že takových lidí znám ve svém okolí několik. Soudruhů, které nechala tehdy strana „vyrůst“ a oni se rudou knížkou oháněli. Bohužel, poplatné v každé době.
Stála 50 Kč, jak se zmiňuje ve svém příspěvku PDB a hodinu čekání na otevírací dobou před prodejnou Knihy, abych ji určitě dostal. Ano tolik jsem zaplatil za informace z tak skvělé, nádherné a chce se mi říct i dokonale stavěné, nádherně ilustrované publikace. Musel jsem ji mít a neponechával jsem nic náhodě.
Kniha byla součástí, příručkou při mých praktických začátcích na opravách nákladních a osobních vozidel dopravním závodě.
Bohužel, tato publikace byla posledním dílem tohoto slovenského sportovního novináře a publicisty. Je to výborná kniha o historií fotbalu v Evropě. Znovu jsem si prožil i „náš Bělehrad“ a jeho protagonisty. Nedávno dávali na ČT Sport záznam z toho finále a musím smeknout, jak dobrý fotbal jsme hráli na mistrovství hráli.