Dzedzy
komentáře u knih
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
Ten strach a hrůzu jsem prožívala s ní. King opět nezklamal.
Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
King je prostě PAN SPISOVATEL. Napsat strhující děj k tak prostému námětu, že prostě skupina kluků jde a jde a jde.... to je vážně umění. Knížku jsem doslova zhltla. A když hlavního hrdinu nebo toho jeho kamaráda odpočítávali ani jsem nedýchala a měla chuť přeskakovat řádky jen abych se dozvěděla jestli se dokáže opět zvednout. Navíc jsem knížku četla obvykle po práci, kdy mne fakt nohy bolely, takže jsem se do nich uměla živě vcítit.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Jako většina lidí zde i já jsem ji začala číst jen kvůli tomu humbuku co je okolo. Knihy na přečtení si v knihovně obvykle vybírám podle toho, jak mne zaujme popis knihy na zadní straně obalu. Tento popis mne nezaujal, ale když z toho všichni tak šílí.... Půl roku jsem čekala až na mne přijde řada. Pak jsem přečetla asi půlku knihy a nedočtenou ji vrátila zpět. Krom erotiky to v podstatě nemá žádný děj ani žádnou fantazii. Spisovatelka zřejmě jinou barvu než šedivou nezná, protože tam bylo šedivé snad úplně všechno - jeho jméno (to bych ještě i chápala), jeho oči, ručník, kravata... Navíc z ,, Ježkovy voči'' a ,,ty bláho'' jsem už měla pomalu tik.
