Edana
komentáře u knih

Jsem maličko na pochybách, zda 5 hvězdiček není pro knihu, kterou jsem přečetla během jednoho dne (a jejíž zápletka pro mne částečně i z tohoto důvodu bude zanedlouho asi notně zamlžená), trochu moc. Na druhou stranu ale musím obdivovat autora - napsat detektivku odehrávající se v Praze sklonku 14.století, která člověka naprosto pohltí a nesmírně pobaví, to je také jistý druh umění.
Že by to bylo také tím, že jednání postav, vztahy mezi lidmi (manželi i nadřízenými a podřízenými), jsou spíše záležitostí současnosti, než historické reality 14.století? Nebo snad přece jen "lidé zůstávají lidmi", ať se jedná o jakékoliv století?


Vondruška na mě čekal dlouho. Všichni ho chválili. Dostat se k němu v knihovně byl takřka nadlidský výkon. Historické romány jsou ale mým nejoblíbenějším čtivem, takže jsem trpělivě čekala... až jsem se dočkala. No, zpočátku lehce chaotické, jakmile se člověk zorientoval ve jménech a přiřadil jim nějaké obličeje, už to celkem odsýpalo. Nicméně po přečtení zůstává lehká pachuť a zklamání. Autor se sice snaží tvářit, že jako věrně popisuje středověké prostředí, ale z tohohle prostě středověk nedýchá. Dialogy postav jsou někdy hodně na pováženou (nejhorší jsou ty ve stylu červené knihovny), postavy jsou ploché (včetně samotného "nevyzpytatelného" Přemysla Otakara) a děj je prostě předem daný. A to je asi dost velký kámen úrazu.... Přemysl se jednoho krásného dne musel stát králem, silným králem, kterého všichni potřebovali. Ale jak se mu to vlastně podařilo dokázat, mi po přečtení románu není úplně jasné. Pořád ho vyháněli, zrazovali, až jednou přitáhl s vojskem do Čech, brácha mu přenechal vládu a prásk, chvilku po tom pevně vládne v Čechách a zasahuje do říšské politiky (a bezhlavě se zamiluje do uherské princezny...really?) Nejspíš proto, že už žádný jiný umanutější Přemyslovec nežil...
Tož tak. Číst budu asi i další díly, protože na léto je to správné lehké čtení a aspoň si člověk zopakuje a připomene jména a události. Ale ten správný zážitek z kvalitního historického románu se nejspíš nedostaví...


Nejspíš jsem dostala, co jsem chtěla. Přestože to bude znít lacině, Isserley se mi prostě dostala pod kůži. Podle našich měřítek by mohla být považována za přitažlivou ženu, podle těch svých však svoji bývalou krásu nadobro ztratila. Respektive se jí vzdala. Odměnou jí byl náš krásný svět s nesmírnými přírodními zázraky. Neodpovídá ovšem její vnější zmrzačení tomu vnitřnímu? Vždyť je v zásadě bezcitná, krutá, povýšená - a to asi nebude jen důsledek její přeměny... Ať byla ale sebevíc krutá a bezcitná, bylo mi jí stejně líto. Závěr nabídl asi nejlepší možné řešení (protože ...žila šťastně až do smrti." se do tohohle příběhu opravdu nehodí).
Celou dobu mi ovšem vrtalo hlavou, jaké měla ta holka vlastně štěstí, že po ní nikdo nikdy nechtěl žádné doklady (osobní, k autu)...


Asi jsem čekala něco trošičku jiného než obyčejnou červenou knihovnu z poválečného období... Moje chyba. Nic to ale nemění na faktu, že Annin příběh by mohl být velmi dobrý a zajímavý, nebýt toho, že je stále popisována prakticky jako nadčlověk. Nebo třeba terminátor v sukni.


Od Simmonse jsem zatím četla Black Hills, Terror a Děti noci. Poslední jmenovaná jakoby ani nebyla od stejného autora. Co to jako mělo být?? Motivace prakticky všech hlavních postav hodně podivná, styl někde na úrovni žáka sedmé třídy (tady určitě hraje roli i překladatel, který snad teprve začínal a moc se nesnažil...). Navíc je to všechno takové dost předvídatelné (pokud jde o Luciana, vzájemné vztahy apod.) Ve chvíli, kdy se citově nevyrovnaná, ale prvotřídní vědkyně promění ve Spidermana, jde skutečně do kytek úplně všechno (při tom jejím lezení se mi vybavily vzpomínky právě na jednu scénu z Terroru, jenže tam mezi lany a plachtami poskakoval zkušený námořník a dalo se tomu aspoň trošičku věřit).... A přitom ten nápad je skutečně úžasný! Téma zaujme takřka hned (pokud nemáte díky Stmívání a Vampire Diaries vypěstovanou těžkou alergii na upíry)! Autor ho možná měl nechat chviličku uzrát... Jako nejzajímavější pasáže bych nakonec označila kapitoly "Sny o krvi a železe" - ty jsou zvráceně atraktivní už svojí podstatou, ale zase to dost silně sráží závěr knihy...


Krásně vytvořený příběh, který se prakticky "čte sám" (celá knížka za jedno odpoledne - uznávám, je to spíš taková rozsáhlejší povídka...). Jestli podle mě King něco opravdu umí, tak dokonale přenést čtenáře v prostoru a čase. Ta "kolotočářská" atmosféra, ta sedmdesátá léta... stačí zmínit pár správných detailů a jste tam společně s Devinem a truchlíte po svých prvních láskách. Jasně, postavy jsou děsivě šablonovité a jejich charaktery jsme už párkrát potkali, příběhu to ale (v rámci žánru) na kráse určitě neubírá. Navíc je neskutečně osvěžující přečíst si od mistra občas taky něco, co má méně než 800 stran.... :-)


Dlouhých osmnáct let čekání na lásku. Takové příběhy se v "našem" kulturním prostředí sepisovaly tak v předminulém století. Životní podmínky Lina a Man-nu jsou ovšem spíše jako z hororu. Jejich nevzdělanost, nezkušenost a nesvoboda okořeněné neochvějnou důvěrou ve vládnoucí režim jsou základní podmínkou onoho osmnáct let dlouhého čekání. Plus navíc neschopnost Man-nu se odpoutat od muže, který evidentně připomíná víc kus ledu než lidskou bytost. Neschopnost Lina jakkoliv radikálně řešit situaci.
Asi nejvýstižněji charakterizuje Lina tento citát z knihy: "Doufal jen, že ještě než jeho žena zemře, budou synové dost velcí, aby mohli začít chodit do mateřské školky." Ok, bez kontextu to možná tak nevyzní, ale ve chvíli, kdy mu umírá manželka (o kterou osmnáct let "bojoval") myslet jenom na to, aby vydržela aspoň rok dva, aby neměl tolik práce s malými dětmi... Děsivé. A ještě děsivější je, že Lina jeho okolí (až na výjimky) považuje za dobrého člověka. Včetně odkopnuté manželky a dcery. Čím si to ten chlap jenom zasloužil??
Přiznávám, že kniha mě vytočila. Vytočil mě Lin. Nepochopím Man-nu. Vyděsil mě popis čínského režimu. To ale neznamená, že bych ji neoceňovala. Je napsaná nepříliš náročným stylem, čte se dobře. A někdy se i nad knihou člověk musí rozčílit. A zamyslet.


"Tropické peklo" jsem si pravděpodobně představovala jinak. Celkově jsem ke knize přistupovala s přehnaným očekáváním, možná proto jsem po přečtení zklamaná. Motýlkova falešná skromnost a snaha vypadat před čtenářem vždycky jako kladný hrdina mi celou dobu bránila v tom, abych mu začala fandit (totálně u mě ztratil body tím, jak se zachoval ke svým indiánkám, a především pak k Indaře). Nelíbil se mi ani styl vyprávění, totálně mě odrovnala kapitola o buvolech a závěrečná óda na Venezuelu. Kniha má pár světlých míst, ale jako celek mě nezaujala.


A přitom stačilo, aby Bart chtěl žít. Všechno by bylo "v pořádku" (přestěhoval by prádelnu, koupil nový dům a žil by klidně a spokojeně s Mary). Jenže on se prostě rozhodl, že už nic nemá cenu. Osobně se domnívám, že takhle rozhodnutý musel být už ve chvíli, kdy ztratil syna. Rozšíření dálnice a likvidace všeho kolem pak už fungovalo jenom jako katalyzátor....
Trochu jiné a nezvyklé, ani ne moc děsivé (tedy pokud vás neděsí lidé v depresích se sebedestruktivními sklony), ale stejně úžasně čtivé. Ani ne moc napínavé, ten konec je dost očekávatelný....ale stejně je výborně zachycena ta postupná cesta k totální sebedestrukci.


To se vezme harvardský profesor (specialista na symboly a náboženství), dáma v nesnázích (pokud možno sirotek, kterého vychovával hodný strýček), katolíci, tajemná bratrstva, hádanky a samozřejmě spousta dramatických odhalení a máme z toho - kasovní trhák. Jelikož jsem četla už před nějakou dobou Šifru, zůstane mi v paměti asi jako ta originálnější a lepší kniha.
Andělé a démoni jsou sice svým způsobem BOMBAstičtější, mají stejný spád a člověk se nemůže odtrhnout....ale má taky čas pozastavit se nad takovými detaily, jako je třeba neznalost Raffaelova celého jména u rodilé Italky (navíc vědkyně) nebo skutečnost, že Langdon přiletěl do Říma a "před hangár pražilo podvečerní slunce", ale když nasedne do helikoptéry a míří k Vatikánu, už vidí "ranní mlhu"...
Samotný závěr mi přišel možná až trochu moc překombinovaný a laciný a definitivně mě odradil od udělení čtyř hvězdiček.


Dušan Třeštík se sice v doslovu vyjadřuje v tom smyslu, že by snad jeho kniha měla být přístupná i vážným zájemcům z řad nehistoriků....já bych k tomu dodala pouze to, že tomu tak snad skutečně je, ale tito nehistorikové klidně mohou první polovinu knihy lehce prolistovat, neb mistrovo dokazování která legenda pochází ze které....je sice důležité pro historiky, ale pro laiky ani tak ne. Zároveň mám ten dojem, že autor se občas pouštěl se svými dedukcemi na hodně tenký led a jeho knihu tak je potřeba brát jako jednu z možných variant, jak mohly naše raně středověké dějiny vypadat. V neposlední řadě ale musím ocenit příjemný sarkasmus, který si na řadě míst neodpustil.


Ne že bych z knihy byla nadšená. Ne že by kniha byla nějak extra úžasná (ať už po stránce faktografické, literární či jakékoliv jiné). Naopak se obávám, že osobnost Eleonory je zde hodně zjednodušená. Ale když chcete 80 let života výjimečné ženy vtěsnat na nějakých 300 stránek, asi to ani jinak než se zjednodušením nejde. S klidným svědomím knihu doporučuji čtenářům, kteří si nepotrpí na historickou přesnost, protože Eleonora vás jednoduše okouzlí a stojí za to aspoň trochu poznat tuto francouzskou i anglickou královnu (ale především vévodkyni akvitánskou). Těm, kdo chtějí kvalitní historický román a Eleonoru už trochu znají, radím pátrat dál... Čtyři hvězdičky dávám za čtivost (stačily dva dny) a za volbu "tématu" - Eleonora Akvitánská si to zaslouží.


Florencie v době "vlády" rodu Medici je nevyčerpatelným tématem. Zasadit do tohoto prostředí zamotaný detektivní příběh se přímo nabízí. Historická přesnost stranou, kniha se mi líbila. Má spád, viníka člověk trošku podezírá, ale není to úplně do očí bijící. Petr Bernward umí být zábavný, příběhy jednotlivých postav jsou zajímavé. Kniha by si sice zasloužila trochu více péče při členění textu (některé přímé řeči jsou velmi nepřehledné a čtenář si musí domýšlet, která z postav vlastně slova pronáší), přesto jsem ráda, že jsem na ni v knihovně narazila.


Těžko pro hodnocení této sbírky hledám nějaká jiná slova než "vynikající", "skvělé" a "fakt povedené". Každá povídka má jedinečnou atmosféru, jiné "poselství". Některé mě bavily (Vykoupení a Dýchací metoda) o malinko víc než jiné (Nadaný žák a Tělo mi přišly lehce....únavné). Všechny bych si ale s chutí přečetla ještě jednou.


Nevídáno, neslýcháno. Takové knížky by měli zakázat, aby se lidem nepůsobila zbytečně duševní újma. Nebo by na nich mělo být aspoň varování "Budete brečet jak malé děcka!" Už dlouho mě nic takhle nedostalo na kolena...
Ale kniha není jen o dokonalém nápadu, i zpracování je skvělé. Hodně by mě zajímalo, jaké to muselo být, když člověk musel čekat, až vyjde další díl. Já měla přečteno prakticky za dva dny (jen na posledních 30 stránek jsem musela čekat, až budu mít klidný večer, kdy budu moct všechno vstřebat). A ještě teď ve mně celý příběh rezonuje....


Od Chucka už jsem pár knih přečetla, ale tahle je prostě jiné kafe. Není to smrťák, ale stejně vás udrží bdělé ještě dlouhou dobu po vypití.... ehm, teda po přečtení. Nevalí se na nás hordy vyvržených vnitřností (pořád to rozhodně není čtení pro děti a slabší povahy), na druhou stranu je tam pár myšlenek, které jsou ještě děsivější. Třeba ta o Velkém Bratrovi, který nesleduje, nýbrž dodává přemíru "zábavy". Nebo ta o reklamách na brambůrky s příchutí kysané smetany. Tyhle věci mě zasáhly daleko, daleko víc než příběh hlavních protagonistů a jejich spory a využití/zneužití/zničení Knihy Stínů.
Nic to nemění na tom, že Ukolébavka je skvělá. Výborně napsaná. A děsivá.


Skála byla na 3,5, Muž z ostrova Lewis dostává plnohodnotné 4 hvězdičky. Už jen proto, že mi přišla daleko napínavější a zajímavější - autor velmi šikovně nahazuje různé indicie a pohrává si se čtenářem jako kočka s myší (sice většinou správně tušíte, kam se děj bude ubírat... ale pochybnosti zůstávají, dokud autor definitivně nepotvrdí vaši hypotézu). Třešničkou na dortu je výborně popsaná atmosféra severských ostrovů. Při čtení proti vám vane lehký vánek z Atlantiku, který v závěru přinese pořádnou bouři (která je sice až moc akční a opět lehce přitažená za vlasy, závěrečná slova samozřejmě "klišoidní" jak hrom, ale holt je to už takový druh literatury....).
Co jsem ovšem silně postrádala oproti první knize, je slovníček s výslovností gaelských výrazů....


Jsem trochu na rozpacích. Díky výjimečnému prostředí má Skála skutečně hodně temnou a mrazivou atmosféru. "Kapitoly z dětství" mají svoji důležitou roli, odhalenou prakticky až na samotném (pro někoho snad šokujícím) závěru. Děsivá je ovšem pouze neutěšená životní situace místních obyvatel... Pak ta hromada klišé, kterou autor na čtenáře občas připraví (naprostý zabiják je asi poslední věta knihy...). A vrahův motiv, to je taky hodně "děsivá" záležitost (jak mohl počítat zrovna s takovým vývojem událostí, to opravdu nechápu....) Čtyři hvězdičky dávám proto, že to není zas špatné čtení (kapitoly z Finova dětství a dospívání hodnotím výrazně pozitivně), a proto, že mám naději, že některé záležitosti do sebe řádně zapadnou až v dalších dílech. A taky proto, že 3 a půl bohužel dát nemůžu.


Vyprávění začíná v zásadě lehce a nevinně, ale jak jde děj kupředu, čtenář za tou prosluněnou lehkostí začíná tušit přicházející katastrofy. Autorka si pohrává se (skoro až básnickým) stylem, časem i prostorem a já jsem naprosto podlehla kouzlu této knihy.


Moje druhá kniha od Barnese (mám za sebou vynikajícího Arthura a George) a jsem opět spokojená. Že je hlavní hrdinka trošku prostoduchá mi zas tak nevadilo, naopak musím obdivovat jednak způsob, jak ji autor ztvárnil, jednak ten neuvěřitelný vývoj, kterým prošla - během let nabrala spoustu zkušeností, na první pohled jakoby zmoudřela, ale přesto zůstala stále stejná. Stejně jako u Arthura a George jsem měla pocit, že kniha mohla skončit o pár stránek dříve. Resp. od jisté chvíle se již ani tak nejedná o příběh Jean, nýbrž najednou jakoby Barnes popustil uzdu fantazii a nutně se musel podělit o své představy o technologickém vývoji v následujících letech (originál vyšel 1986 a příběh Jean a jejího syna přesahuje rok 2000) a zároveň předat lidstvu zásadní životní poselství...No, v případě některých vlastností Všeobecného počítače se celkem trefil: "Všeobecný počítač zacházel s člověkem jako s dítětem nebo cizincem. Říct to jinak. Vysvětlit. Byl náladový a zlomyslný." (Můj počítač někdy taky vypadá, že si žije vlastním životem.)
Každopádně to bylo kvalitní čtení a jednoho dne možná přijdu i na to, proč je vlastně norek tak houževnatý....
