Eicherik komentáře u knih
Šílená fantasy, částečně se odehrávající v Praze a ovlivněná dobou svého vzniku.
Drsný příběh o cestování v čase. Pro čtenáře, kteří upřednostňují akci před filosofováním.
Námět knihy je celkem dobrý, ale samotné provedení trochu pokulhává. Děj se pomalu rozjíždí a filosofické rozhovory beru jako veliké plus. Jako největší nedostatek hodnotím závěr knihy, ten se dle mého názoru moc nepovedl. Dobrý nápad byl dle mého soudu promarněn.
Moje první setkání s Hoffmannem a nejspíš i poslední. První povídku Pískař bych označil jako psychologický horor, ale její popis v anotaci mi nepřijde příliš zdařilý. Ty ostatní jsou temně romantické. Nejvíce mě oslovila povídka Dědičné sídlo, jen byla dle mého názoru zbytečně komplikovaná.
V knize jsou dlouhé pasáže, které se zaobírají strategií britského ministerstva války, které mohou některé čtenáře nudit. Samotný příběh hlavního hrdiny je snadno čitelný a až na pár drobných detailů logický. Osu příběhu tvoří okultní proměna, která potká našeho hrdinu za ne zcela běžných okolností. Příběh se ke konci stále více a více zamotává, ale na konci se dočkáme rozuzlení.
Klasická česká detektivka z dob minulého režimu, která se přečte na jeden zátah. Ke čtení mě zlákala pro detektivku nezvyklá, ale pěkná obálka.
Případ Lišky mění srst se v televizním seriálu neobjevil. Je to tak trochu pokračování případu Klauni. Vytkl bych mu příliš velkou koncentraci osob známých z minulých kauz.
Nejsem zrovna příznivec žánru fantasy, ale Howardova Conana můžu.
Tahle knížka má mimořádně pěkný obal, ale povídky, což je samozřejmě to důležitější, jsou bohůmžel slabší.
Nejlepší povídka z této sbírky je pro mě Po stopách sněžného muže. Tato povídka byla pro mě i důvodem, proč jsem po této knize sáhl.
Útlá, ale obsahově bohatá knížka, která v šesti kapitolách pojednává o některých tajných zbraních Velkoněmecké říše. Konkrétně se zde dočteme o ponorkách, miniponorkách, supertanku Maus, proudových a raketových letadlech jako třeba o Messerschmittu Me 163B Komet, kluzácích Blohm und Voss BV 40 a radarech. Pro mě nejzajímavější z této knížky byli Messerschmitty Me 262 Schwalbe a Heinkel He 162.
Tahle antologie mi přišla hodně slabá. Mám rád sex a horor, ale tady to moc nefungovalo. Jako nejlepší povídku z této sbírky bych označil Ménage Á Trois.
Tenhle druhý díl je jednoznačně lepší, než první. Za nejlepší povídku z této sbírky bych označil Náprstníky.
S nadsázkou lze říci, že kniha obsahuje spoustu jmen lidí, kteří něco schválili a něco neschválili. Opravdu zajímavých informací je v ní jako šafránu. Jediné co mě pobavilo byli texty skupiny Mimikry a tabulka pečlivě rozdělených obětí z jednotlivých dílů.
Na knihu jsem byl hodně zvědavý, ale nedostalo se mi to, co jsem od ní očekával. Anotace mi přijde, jako kdyby patřila k úplně jiné knize. Děj je často nedůvěryhodný a popis příbuzenství některých osob je tak zašmodrchaný, až to působí groteskně. Námět příběhu mi nepřijde špatný a z počátku to vypadalo nadějně, ale brzy se děj stal špatně čitelným, nerealistickým a vydal jsem hodně sil, abych knihu vůbec dočetl.
Za nejlepší knihu z této kolekce považuji Půlnoční slunce a za nejhorší Kostlivce.
Výstřel ***
Půlnoční slunce ***
Kostlivec **
Na život a na smrt ***
První román Opravdu mrtev? je detektivka, jejíž první půlka je velmi nadějná, ale ve druhé půli kniha padá do průměru. Hodnocení: ***. Druhý román Kruté míle zpracovává skutečný příběh z doby, kdy na Aljašce řádil záškrt a kdy se rozhodovalo zda potřebné léky do odříznutého městečka doručí psí spřežení a nebo ještě riskantnější let malým letounem. Doporučuji lidem, kteří se zajímají o historii psího spřežení. Pro mě nejlepší kniha z této kolekce. Hodnocení: ****. Předposlední kniha Cesty naděje je vyloženě "ženský román" o mateřství. Hodnocení: ****. Poslední román Dvouhlavý orel od kterého jsem nejvíce z této sbírky očekával je průměrná detektivka. Hodnocení: ***.
Kniha je zajímavá tím, že popisuje poslední vojenskou "bitvu", která se uskutečnila na území Československa po oficiálním konci druhé světové války v Evropě.