Eistee
komentáře u knih
Pekelná kuchyně
Jeffery Deaver
Pěkné čtení s parádně dusnou atmosférou. Akční scény jsou velmi povedené, zkrátka ohnivá pecka.
Ďáblova slza
Jeffery Deaver
Téma a prostředí příběhu mě oslovilo, knihu jsem nebyla schopná odložit. Ďáblova slza a Pekelná kuchyně jsou od tohoto autora moje TOP.
Mělké hroby
Jeffery Deaver
Oddechovka, sympatický hlavní hrdina se zajímavou prací a příběh se spádem.
Na Věrnosti
Tana French
Hlavní postava mi byla hodně sympatická, příběh byl zajímavý, i když místy trochu předvídatelný. Dokonalá podoba byla určitě lepší.
Ztracený přístav
Tana French
Tana French píše trošku obšírněji, ale vůbec to nenudí. Dokáže mistrovsky popsat psychologii postav a zajímavě vyprávět detektivní příběh. Řekla bych, že u této autorky nevytváří těžiště příběhu ani tak děj samotný, jako spíše postavy. Ztracený případ je krásně rozehraný psychologický detektivní thriller z prostředí irského satelitního městečka.
Vermontské psycho
Jennifer McMahon
Příběh byl originální, vygradovaný, s parádně vykreslenou atmosférou a nápaditými postavami. Zajímavé prolínání času, které čtenáře udržuje ve střehu. Konec byl bohužel hodně slabý, ne-li až dětinsky trapný.
Proměna a jiné povídky
Franz Kafka
Proměna a V kárném táboře jsou úžasné, zbytek mi v paměti vůbec neutkvěl. Některé povídky jsou lepší, některé horší, některé nemastné neslané a některé jsem bohužel vůbec nepochopila.
Proces
Franz Kafka
Kniha plná deprese, absurdity, nespravedlnosti, apatie, nechutné byrokracie a úvah nad životem. Příběh je vlastně jednoduchý, ale dovedený do nejvyššího absurdna, které umí stvořit jedině Kafka. Příběh plný podivínů, hlavní hrdina ovšem není o moc ,,normálnější". Určitě si Proces přečtu ještě jednou, protože, jak se zdá, myšlenky z něj jsou stále aktuálnější.
Zámek
Franz Kafka
Kafku mám ráda, nejvíce Proces, pak Proměnu a do třetice Zámek. Skvěle popsaný zbyrokratizovaný absurdistán, jehož obyvatelé jsou taková variace na Rednecks nebo Hillbillies. Jakmile jsem se do knihy začetla, sevřela mě úzkost z divnolidí, kteří ctí ještě divnější pravidla. Kafka zkrátka umí vytvořit depresivní atmosféru a hrdinu, se kterým nejdřív soucítíte a nakonec jste jím znechuceni, protože podlehne systému.
Alfa bohyně
Eva Paclíková
Pěkné myšlenky, srozumitelně napsané. Občas je třeba prokousat se krkolomnějšími větami a sem tam chybí čárka. Knih na toto téma u nás není mnoho, takže jsem ráda za tento počin.
Žena je láska
Miluška Matoušová (p)
Hlavní myšlenky jsou fajn, přestože si občas autorka protiřečí. Souhlasím s tím, že hybatelkou změn v rámci vztahu je žena, respektive ten, který nad ním začne vůbec přemýšlet. Jelikož tato kniha cílí primárně na ženy, předpokládá se, že žena zapracuje na sobě, což se zákonitě promítne do jejího vztahu s mužem.
Srneček z křivoklátského lesa
Miroslav Pecha
Hezké vyprávění pro děti i dospělé. Knihu jsem dostala jako dítě s vlastnoručním věnováním od autora.
Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách
Allan Pease
Humorné, dobře napsané a v dnešní uměle překorektní době dost odvážné. Něco pravdy na tom bude. Palec nahoru!
Démon
Michail Jurjevič Lermontov
Za mě nejkrásnější poezie, jakou jsem četla. S dějem, překrásnými popisy a nádherně zveršovaná. Pochmurná a temná romantika.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Příběh silné ženy s těžkým osudem... Zní to jako klišé? Rozhodně, ale tahle kniha je jiná - propracovaná k dokonalosti. Skvělá psychologie postav, sonda do maloměšťáctví, uvěřitelný děj i charaktery a temná atmosféra. Doporučuji si román přečíst před zhlédnutím filmu, tam se totiž bohužel nevyhnete kýčovitému konci, který s tím knižním nemá nic společného...
Katyně
Pavel Kohout
Přečteno jako jedno z dvaceti povinných děl k maturitě a po Lermontově Démonovi a Havlíčkových Petrolejových lampách u mě obsazuje jasné třetí místo v tomto seznamu. Formát knihy je prazvláštní, dlouho mi trvalo se zorientovat. Myslím, že obsah Katyně vyznívá stále aktuálně a počtení je to příjemné.
Vlčí proces
Neil Mackay
Kniha je psána stylem, který každému určitě nesedne. Mně se četla lehce, vedlejší pasáže mě nenudily, naopak jako sonda do tehdejších poměrů fungovaly výborně. Co se ,,brutálních" scén týče, tady mi prostě sedí (třeba jako v Katyni nebo Mechanickém pomeranči), nejsou na děj násilně našroubovány. Příběh je originální, má atmosféru a není přehnaně dlouhý. Velké plus vidím v tom, že autor čtenáři nevnucuje vybrané náboženské představy, nýbrž vytváří prostor pro výměnu argumentů. Všeho je tu tak akorát - akce, psychologie, historie, náboženství i filosofie. Pokud nečekáte ukňouraný romantický blábol nebo korektní, sluníčkářské názory na lidstvo, směle do čtení.
P.S. Pod Paulův názor na povahu Bible se podepisuji.
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Jediná kniha, u které se mi udělalo mdlo. Ne z popisů násilí, ale z pokřivených hodnot Alexova světa. Nebyla tu jediná postava, se kterou bych mohla sympatizovat, všechny mi byly cizí a morálně odporné. Naprosto syrové dílko s úžasným slovníkem mě pohltilo tak, že jsem ho přečetla jedním dechem. Po dočtení jsem zůstala několik minut zírat, abych zpracovala právě přečtené. Doporučuji knihu přečíst před zhlédnutím filmu, který působí svým způsobem jako prazvláštní sci-fi (nemohu se zbavit potřeby přirovnat ho ke kultovnímu snímku Brazil). Kniha vyznívá vážněji a realističtěji.
Pan Theodor Mundstock
Ladislav Fuks
Je třeba se prokousat začátkem, který mnohým čtenářům vůbec nebude dávat smysl. Postupně ale do sebe začne vše zapadat jako střípky mozaiky a příběh začne nabírat obrátky. Židovské tématice se snažím vyhýbat, ale tahle kniha je jiná - skvěle vykreslená temná atmosféra doby (bez zbytečného zacházení do obecně známých dějin) a mistrovsky popsané myšlenkové pochody pana Mundstocka. Zajímalo by mě, jak Ladislav Fuchs přišel na všechny metody tréninku na koncentrák... Groteskno a tragično tu jdou ruku v ruce vstříc nevyhnutelnému konci.