Eleanor-ka komentáře u knih

Začetla jsem se okamžitě, což je veliké plus. Kniha je velmi čtivá, ale jinak musím uznat, že mi místy připadala opravdu absurdní. Létající koníčci, obří ropuchy, na kterých se víli dopravují, a to nemluvím o tom, že jsou tady víli spíš takový zvířecí hybridi, což mě teda zezacatku hodně vadilo, protože jsem si sličný lid vždycky představovala úplně jinak. Ale budiž, fantazii se meze nekladou. Chápu, že autorčin záměr byl, vykreslit co nejzkaženější a nejtemnější výjev vílího světa, proto tuhle "stránku" úplně neřeším, co mu ale vadí jsou některé charaktery postav. Když bych měla jmenovat, určitě dvojče hlavní hrdinky. A naopak se mi zamlouvá, že hlavní hrdinka má sama dost kostlivců ve skříni, a že to není klasická plačka a rádoby moralistka jako každá hlavní hrdinka v YA sérii.
Z knihy mám po přečtení smíšené pocity, ale do dalšího dílu se určitě pustím. Druhá polovina knihy totiž neskutečně odsejpala a já nebyla s to se od ní odtrhnout.

1 11.03.2024

Neokoukaný, silný příběh z období 2.sv.války v Polsku. Sledujeme nejdříve společné ukrývání matky s pětiletou dcerou u známých ve stodole, posléze jsou nuceni se rozdělit a na více než 20 let o sobě nic nevědí. Přežijí válku a nakonec se shodou okolností shledají v New Yorku.
Moc hezky psané válečné drama, které sice napůl skončí špatně, ale úplný konec je šťastný.
Což mě ale nemůže zanechat chladnou je to, jak je možné, že 5ti leté dítě nezná skutečná jména svých rodičů? To je základ, právě pro případ, že se dítě ztratí a musí se spolehnout na to, co o svých rodičích ví. Tohle jedině bych knize vytkla, působí to nevěrohodně. Přitom kdyby tohle bývala Shira věděla, matku by našla možná dříve než o 20 let později.

1 05.02.2024

Úžasná doplňková kniha k mé milované Grishaverse. Temnyj je pro mě má nejoblíbenější postava, byť ztvárňuje spíše záporáka. Jak ale řekla sama Bardugo na konci - ani ona sama jej nikdy neviděla striktně jako zlou postavu.

Jediné mínus knihy je, že ji shltnete na jeden zátah do půl hodiny, ani né.

1 29.12.2022

Je pravda, že se děj docela zbytečně vlekl, ale i tak se to četlo jedna báseň. Začátek byl slibný, žádný zdržování, příliv nových postav, nové prostředí... Prostředek už potom trošku tápal, najednou se Alina ocitla v hlavním městě Ravky a nic extra se nedělo. Přesto se mi však jako beznadějné romantičce ty natahující se emocionální scény líbily. Chvílemi jsem však měla vztek na Alinu, pak mě zas štval Mal. Nikolaj jako nová hlavní postava byl skvělý, akorát se mi víc líbil jako Sturmhond, než jako princ. A hlavně mi hodně chyběl Temnyj, který tam moc nebyl. Rozuzlení na konci bylo hodně dobré. Celkově z druhého dílu mám hodně smyšlené pocity, které potřebují ještě vstřebat. Takže ve finále já jsem spokojená a nemůžu se dočkat závěrečného dílu!

1 19.04.2022

S knihou to bylo jako na horské dráze. Nejdříve jsem se rychle začetla díky bezkonkurenčnímu stylu psaní a vzápětí se ztrácela v těch pro mě naprosto cizích vědních termínech a spoustu jmen zavražděných holek. Naštěstí jsem se v polovině opět lehce začetla a pak se kniha dočetla sama.
Vskutku netradiční detektivka, která vám způsobí mnohem větší zadostiučinění díky svému zakončení, které neni klasicky stejný jako v každé detektivce.
Nápad zde byl neokoukaný a místy mrazivý, ale zpočátku může působit jako snůška nesmyslů, která může leckoho odradit od dočteni. Proto jsem ráda, že jsem knize dala šanci a dočetla ji. Rozhodně to stálo za to. :-)

1 06.01.2021

Podobnou knihu jsem ještě nečetla, takže na začátek plus za jedinečnost. Kniha byla od začátku čtivá a poutavá a nevadila mi zde, vzhledem k tématice, ani monotónost. Přesto nevím, co si mám po přečtení o tom všem myslet. Cloumají mnou poněkud rozporuplné emoce.
Určitě však hodnotím velice kladně a doporučuji všem, co hledají něco oddechového, avšak ne úplně na vypnutí. Jizvy jako křídla je přesně ten typ YA, který vás chytne za srdce a na jehož příběh si ještě po čase vzpomenete. :-)

1 20.12.2020

Od knihy jsem očekávala možná krapet víc. Že se bude jednat spíše o oddechovku, to jsem věděla už při pohledu na tu krásnou obálku, ale že to bude tak profláknuté, to už jsem netušila. Největší průser dle mě byla ta střídmost, žádná akce, rozuzlení na konci, které nepřekvapilo a klišoidní happyend nakonec. Přesto se však kniha četla sama. Zhltnuto na jeden zátah.

1 12.12.2020

Moje první zkušenost s touto sérií. Vypůjčila jsem si jí z knihovny, pro případ, kdyby se mi nelíbila a musim říct, že jsem udělala dobře.

Už jen obálka mě lákala, když k tomu přičtu i všudypřítomnou chválu na knihu a celou sérii, musela jsem sáhnout po některé. Naštěstí na sebe knihy nenavazují, takže mi nic nebránilo v tom se začíst.. teoreticky. Ve skutečnosti mi trvalo, než jsem se začetla a kniha mě zaujala aspoň natolik, abych ji dočetla. Přišla mi taková nijaká, příliš předvídatelná. Žádná zápletka, žádná akce. Postavy neumí zaujmout a konec příliš kýčovitý. Popravdě jsem se nemohla dočkat až knihu dočtu.

Na ostatní díly se chystám. Uvidíme, zda budou lepší nebo na stejné bázi.

1 16.10.2020

S autorkou už jsem měla zkušenost a tak jsem čekala, že mě kniha nadchne alespoň stejně tak, jako Čokoládový průšvih. Bohužel se tak nestalo. Nedokázala jsem se vůbec začíst, do čtení jsem se vždy odhodlávala a nakonec jsem teda ani nedočetla. Přitom téma mi přišlo milé, i když poněkud všední. Hlavní hrdinka však na pěst, moralistka, která vidí jen svoji pravdu. Začátek vypadal slibně, nakonec zbytečné natahování a pasáže o ničem. Zatimco Čokoládový průšvih vtáhl okamžitě, tady bylo všechno špatně.

1 28.09.2020

Mám poněkud smíšené pocity. Kniha byla zpočátku velmi čtivá a působila velmi zajímavě. Až do poloviny mě bavila, ale poté mi to přišlo celé takové zmatené. Styl psaní mi nevadil, jen mi zde vadily menší mezery, které nebyly tak úplně dovysvětleny. Spíš mě víc bavily pasáže z východu. Ty části ze západu mohly být zpracovány přece jen o něco víc záživněji. Musím hodnotit spíš průměrně.

1 17.02.2020

Tohle byl poněkud zvláštní příběh. Byla jsem vcelku nesvá kvůli té morbidnosti, kterou v sobě kniha nesla - ujetost v podobě Hodiny smrti, která vám dala předem vědět že do 24 hodin zemřete. Upřímně, já osobně bych nechtěla dopředu vědět, že umřu i za předpokladu, že bych si svůj poslední den mohla užít. Nepřipadá mi to totiž moc přirozené. Ale je zřejmé, jaká byla hlavní myšlenka autora a sice, že si člověk až v soudný den uvědomí, že chce žít a jeho dosavadní život byl mnohdy nijaký a bez barev.
Mimochodem četlo se to moc pěkně, o tom žádná. Konec mě však nenadchl, otevřenost dle mého nebyla na místě. Celkově mám dost smíšené pocity z této knihy.

1 26.07.2019

Opět další maturitní záležitost, která měla působit lehce, ale k jejímu dočtení jsem se zrovna neměla. Také zastávám názor, že se jedná o poněkud naivní ukázku zasaženou do hrůz 1.světové války... plusem však je, že děj je nenáročný a lehce zapamatelný. :)

1 27.03.2019

Už podle anotace víte, jak tato oddechová knížka skončí. Celkem neobvyklé, záživné téma.. neurazilo :)

1 27.10.2018

Vskutku zajímavý, neokoukaný a záživný příběh, který se přečetl jedním dechem. Jednoduše a hezky napsané. Zahořklý konec, především epilog. Mě osobně mrzelo, že se cesty Aimee a Jamese rozešli.. ale to, jak to dopadlo a jak se to všechno zapříčinilo, činí tohlu oddechovou krásku vyjímečnou (:

1 17.09.2018

Tato kniha není vůbec příběhem moderní popelky, jelikož realistický vztah hlavní hrdinky v jejím manželství a zvrácenost na konci knihy, pohádkovost naprosto vyvracuje. Miluji tyhle oddechovky od autorky, ale Štěstí mi uniká mezi prsty je za mě jejím nejslabším dílem. Nic o to, že se to četlo pěkně a rychle, ale Iris byla hrozná husa.

1 28.08.2018

Musím říct, že ač se mi v předchozím díle Rhys zalíbil, jeho vztah s Feyre mi zde nebyl moc po chuti. Nevím, je to možná ta moje staromódnost..

1 11.08.2018

Úsměvná oddechovka, po které jsem záměrně sáhla díky mé vášni k sladkému a pečení. :)

1 17.05.2018

Stejně jako Šťastní lidé, i toto byla další skvělá oddechová kniha od Agnes, která v sobě nese mnohem víc. Avšak ve srovnání s předchozím dvoudílným příběhem, je tento poněkud více všední a připomíná mi zde autorčin styl psaní tvorbu mé oblíbené německé autorky Kerstin Gierové, která ve svých dílech jako jsou Každé řešení má svůj problém a Nevinné lži také komicky vyobrazuje (ne)všední příhody, strasti, radosti a tragédie hlavních hrdinek pomocí humoru a nadsázky.
Kniha se četla velmi dobře a hlavní hrdinka mi zpočátku svým nezdravým workoholismem lezla přímo na nervy. Děj ovšem plynul moc hezky, nic nebylo unáhlené. Musím zde podotknout, že jsem velmi ocenila zasazení děje nejen do Paříže, ale i do ostatních krás Francie, narozdíl od Šťastních lidí, kde bylo prostředí vyobrazené spíše z Irska. Dala bych 5 hvězd, ale ten nic-nevysvětlující rádoby happyend rozhodl jinak. Přesto doporučuji :)

1 29.03.2018

Čekala jsem trošku něco jiného, pro mě to bylo docela nudné přelouskávání něčeho, co by se dalo sloučit do o dost menší knihy...
Pouštěla jsem se do knihy s obrovskou vervou, protože i přes to, že matematika není můj šálek čaje, obdivuje každého jednoho človíčka, který s touto vědou sympatizuje. Jsem však toho názoru, že autorka mohla knihu napsat opravdu lépe.

1 23.02.2018

Každé řešení má svůj problém je má již několikrátá zkušenost s Kerstin Gierovou, která si mě získala už před pár lety se svou sérií Drahokamy a obdivuji její jedinečný styl psaní, které vás zaručeně chytne a pobaví, ať už patříte do cílové skupiny tohoto nebo onoho. Typické romány pro ženy nečtu, ale výjimečné a jednoduché příběhy paní Gierové se čtou zkrátka samy.

Kniha byla podobně jako Nevinné lži velmi čtivá, vtipná a vzhledem k poměrně vážnému tématu a ději i brána s nadsázkou. Bylo milé číst životní příhody rebelské německé ženy, jejíž typicky německá striktní rodina dbala na tom, aby se přizpůsobila rodinným formalitám. V mnoha věcech jsem se s hlavní hrdinkou mohla i s úsměvem na tváři ztotožnit, neboť i já jsem se narodila pod stejnou hvězdou a dovolím si souhlasit s jistým výrokem: "My Panny máme skepticismus vrozený. Prostě nedůvěřujeme věcem z principu."

1 02.02.2018