ElikaS
komentáře u knih
Lapuťák a kapitán Adorabl
Dominik Landsman
Knížku jsem spolu s pětiletým synem poslouchala jako audioknihu, kterou namluvil Zbyšek Pantůček. A namluvil ji skvěle. Postavy hrál a bylo jasně poznat, která postava zrovna mluví, což je u dětské audioknihy opravdu důležité. I díky tomu zaujala knížka i syna. Sem tam se v audioknize objevily i doprovodné efekty, což audioknize opět přidalo body navíc.
Co se týče příběhu, zcela upřímně občas jsem pochybovala, že je knížka určena dětem a modlila se, aby některé narážky syn nerozváděl a nechtěl se dozvědět víc. :-D Zase na druhou stranu právě díky těmto vsuvkám jsem se skvěle bavila já.
Samotný příběh byl dobře vymyšlen, líbila se mi koncepce Sedmimoří i Soběsvěta. Ale není to žádná velká fantazy s velkolepým zamotaným příběhem. Hodně se toho dá odhadnout dopředu, ale to mi nijak nevadilo. Navíc se díky tomu i syn překvapivě dobře orientoval v ději.
Co se týče stylu psaní místy bylo hodně poznat, že autor míří na dětské publikum infantilním smyslem pro humor, jindy byl humor zas určen přímo dospělým. To se mi na knížce strašně moc líbilo, protože jsem se bavila, jak já tak syn, a to se nám u knížek moc často nestává. Zpravidla se bavím buď já, nebo častěji syn.
Pokud tedy hledáte knížku, kterou číst společně s dětmi rozhodně doporučuji.
Čtvrtá opice
Jonathan Dylan Barker
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu, kterou velmi dobře namluvili Vasil Fridrich a Kajetán Písařovic. Tentokrát mám k namluvení jednu malou výtku – POZOR SPOILER: Kajetán Písařovic namluvil deník a očekávala jsem, že když se v přítomnosti objeví pachatel tak, že ho bude mluvit on. To se bohužel nestalo a trochu mě to rušilo.
Co se týče samotného příběhu tak tohle bylo silný kafe. Obecně mám drsné detektivky ráda, ale tohle mi teda úplně nesedlo. Musím autorovi nechat, že umí opravdu skvěle popsat nechutné scény. Miluju Cartera, Grubera a nikdy mi nedělalo problém je číst, ale tady jsem si chvílemi musela dát pauzu a některé scény prodýchat a ač normálně poslouchám třeba i u jídla, tak tuhle knížku jsem u něj fakt nezvládla. Právě tohle barvité líčení mě nechává trochu na vážkách, jestli se pustit do pokračování.
Samotný příběh se mi hrozně líbil. Zápletka byla skvělá, nepředvídatelná a poměrně originální. Moc se mi líbilo, jaká pozornost byla věnována vyšetřování, a skvělé byly kapitoly, které přímo popisovali, co mají vyšetřovatelé napsané na tabuli a pěkně shrnuli, co jsme se zatím dozvěděli.
Sama jsem si oblíbila a i Nash, Clair a Kloz se mi líbili, bezvadně fungovala chemie mezi všemi postavami a jejich špičkování příjemně osvěžovala jinak drsný děj.
Kdyby autor trochu ubral na brutalitě, byla bych nadšená, takhle zatím váhám, jestli se pustím dál.
Winter
Marissa Meyer
I čtvrtý díl odkazuje na pohádku, tentokrát se jedná o Sněhurku. Ve čtvrtém díle se dostáváme do Artemidy na Měsící, kde se Cinder s ostatními členy posádky připravuje na revoluci proti královně Levaně. S posledními díly série to bývá většinou takové komplikované. Každý fanoušek si představuje nějaký závěr a autor pokud chce fanoušky uspokojit se mu musí přiblížit, ale zároveň ho překvapit, aby to zase nebylo moc čitetelné. A myslím, že to se Meyer povedlo. Celý díl jsem si neskutečně užila. Bylo to napínavé, nepředvídatelné, ale konec mě uspokojil. Hrozně se mi líbilo, že hlavním hrdinům skoro nic nevycházelo podle představ, ale všechny zvraty byly promyšlené a dotažené a měly smysl. Celou sérii jsem si zamilovala. Řadím ji mezi nejlepší fantazy série, které jsem četla a rozhodně se k nim zase ráda vrátím.
Doufat znovu
Mona Kasten
Celá série Znovu je jedna z mých srdcovek a na celé sérii se mi moc líbilo to, že měla vzestupnou tendenci. První díl – Začít znovu - byl skvělý, druhý – Věřit znovu - ještě lepší a třetí díl – Cítit znovu - byl perfektní, i proto jsem se moc těšila na tento čtvrtý díl. Bohužel musím říct, že jsem byla trošku zklamaná. Asi za to mohou především má vysoká očekávání, protože knížka rozhodně není špatná.
Už z anotace jsem očekávala, že základním problémem Everly a Nolana bude vztah studentka / učitel. Což mi přijde jako klišé, a proto mě potěšilo, že se sice jednalo o téma, ale jen přidružené – ne základní. A nedělalo se kolem toho moc povyku.
Everly mi ze začátku hrozně lezla na nervy (například ve vztahu k matce a Stanleymu), ale zase na druhou stranu chápu, že to co prožila ji muselo těžce traumatizovat, a tudíž její jednání je v celku pochopitelné. Nolan byl zlatíčko… Byl chápající, tolerantní, jen měl maličko víc komunikovat. Někdy si říkám, jestli by vůbec šlo napsat romantickou knížku, kde spolu hlavní hrdinové bez problémů komunikují a říkají si, co cítít. Otázkou je, kde by pak byla zápletka :-)
Hlavní téma knížky se stejně jako v celé sérii stále opakuje – dvě zlomené duše, najdnou někoho, kdo jim jejich traumata po prvotních nesnázích, pomůže překonat, ale u této autorky mi opakující se téma vůbec nevadí, protože opravdu umí psát. Její příběhy jsou opravdu emocionální, sladké … Romantika čiší z každé stránky. Není moc lepších romantických knih na útěk od reality, takže i když jsem měla očekávání větší, tak knížku mohu s klidným svědomím doporučit.
Clona
Samuel Bjørk (p)
(SPOILER) Skvělý příběh, který mě chytil od začátku až do konce. Dokonce se mi líbil víc než předchozí díl - Sova. Ocenila jsem Miinu proměnu. Konec byl poměrně svižný a myslím, že minimálně závěrečná scéna v lese si zasloužila víc než jen "Nechci" a vše rychle utnout. Každopádně autor umí vystavět napínavé příběhy, které mají velmi zajímavou zápletku a neotřelou zápletku, takže si od něj v budoucnu ráda přečtu něco dalšího.
Sova
Samuel Bjørk (p)
(SPOILER) Samotný příběh se mi líbil, podle mě má autor skvěle propracované pachatele, jejich motivaci a zločiny. Mia, Munch a zbytek vyšetřovacího týmu mi byli sympatičtí stejně jako v prvním díle. Ale co mě na tomhle dílo trochu naštvalo a ubralo na jakékoliv důvěryhodnosti byla zápletka s Miriam. To jako jako vážně? Opravdu by měl někdo takovouhle smůlu dvakrát? Obvykle mám ráda, když jsou detektivové nějak osobně zainteresováni na vyšetřování, ale tohle mi přišlo moc a nesedlo mi to.
Skrytá těla
Caroline Kepnes
První díl jsem četla díky seriálu, a zatímco v případě prvního dílu se mi více líbil sériál než knížka u druhého dílu už to bylo obráceně a knížka mi přišla lepší. Joe je zvláštní postava, jeho uvažování je úplně mimo a je to psychopat, ale přesto mu fandíte. Love se k němu podle mě skvěle hodí. Byla jsem spokojena.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Ze začátku mi Cass lezla příšerně na nervy. V podstatě se jedná o takovou blbost a ona se nikomu nesvěří a vše si tutlá a tají... Obzvlášť když se na původní lež začaly nabalovat další a další, jsem si říkala, že je fakt nemožná. No ale postupně jsem se do příběhu tak začetla, že mě úplně pohltil a nemohla jsem se dočkat, co bude dál. Bylo to opravdu hodně napínavé a v podstatě i nepředvídatelné. Moc se mi líbil konec, a to jak se ke všemu Cass postavila.
Život po tobě
Jojo Moyes
Chvíli mi trvalo než jsem se do druhého dílu dokázala začíst. Trochu jsem si připadala, že čtu o někom jiném, protože Louisa prošla obrovskou změnou a ta tam byla optimistická naivní holka. Každopádně musím uznat, že to sedělo, přece jen po těch životních zkušenostech... Asi v půlce už to začalo být skvělé a knížku jsem dočetla jedním dechem. A hned se vrhám do třetího dílu, protože jsem zvědavá, jak to dopadne.
Americký princ
Sierra Simone
Tuhle sérii jsem zamilovala. Po Americké královně jsem se nemohla dočkat Amerického prince a byla jsem spokojená. Embry mi už v prvním díle byl sympatičtější než Ash možná proto, že nebyl tak dokonalý. V tomhle díle jsem se mi to potvrdila, i když mě občas rozčiloval, ale myslím, že jeho jednání bylo pochopitelné. Užívala jsem si především dějovou linku minulosti, když byli Embry a Ash v armádě. Naopak linka s Abilene mě trochu rozčilovala, ale ne protože by byla špatně napsaná spíš proto, že Abilene mi byla strašně nesympatická už v minulém díle. No a ten konec? Wow, už aby vyšel Americký král.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
První díl mě hned vtáhl do děje. Knížku jsem si užila, byla velmi čtivá. Líbila se mi.
Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
Líbil se mi návrat ke kořenům zaklínače a různé vzkazky na postavy z předchozích knih. Ale zase na druhou stranu samotná sága se mi líbila více, byla komplexnější a prostě jsem si ji více užila, i tak ale můžu knížku doporučit.
Nenávist
Chris Carter
(SPOILER) Tak tohle byla paráda! Celou knížku jsem přečetla za jeden večer a vůbec jsem se nedokázala odtrhnout. Půl knížky jsem si říkala, proboha, vždyť je jasné, že půjde po Tracy, vždyť Hunter je geniální, jaktože mu to nedochází, ale Carter opět překvapil a nestačil jsem zírat, jaké všechny zvraty vymyslel. Pro mě asi nejlepší knížka celé série. A ten konec ... Doufám, že už jsme s Lucienem skončili...
Pravda o zázracích
Atticus (p)
Atticova poezie mě nepřestává udivovat. Spíš než básničky si připadám, že čtu citáty, ale moc se mi to líbí a užila jsem si každou stránku. Verše jsou nežné a pohladí duši, a přesto nebo možná právě proto se v nich skrývá ohromná hloubka. Fotografie navíc knížku krásně dolazují.
Láskou ji nespoutáš
Atticus (p)
Wow. Tak pro tohle mám moc ráda knižní výzvu. Po básnické sbírce bych sama o sobě rozhodně nesáhla, mám ji zafixovanou z povinné četby jako něco nezáživného, často nesmyslného a něco co rozhodně není pro mě. Ale z téhle knížky jsem naprosto unešena. Je parádní, ty myšlenky v jednotlivých básních byly skvělé a celá sbírka na mě působila něžným a uklidňujícím dojmem. Moc se mi to líbilo.
Jiskření
Penelope Douglas
Tuhle sérii jsem si zamilovala. S Madocem byla legrace, ale chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na Fallon a pochopila její jednání.
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
Tajemná komnata se mi moc líbila. Příběh měl spád, byl čtivý a plný napětí.
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
Vězeň z Azkabanu se mi moc líbil. Děj rychle plynul a líbil se mi i nápad s návratem v čase.
Na obtíž
Colleen Hoover
Na téhle knížce mě překvapilo, že romantika byla pouze okrajovou záležitostí a vůbec nehrála v knížce prim. Naopak ji jen příjemně doplňovala. Samotný příběh se mi líbil a knížka byla velmi čtivá a za chvilku přečtená.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Nějak nevím, co k téhle knížce napsat a jak ji vlastně ohodnotit. Quinn mi lezla neskutečně na nervy a asi v půlce knihy jsem si říkala, že už fakt ne a nedočtu ji. Jenže nemám ráda nedočtené knížky, takže jsem ji dočetla a byla jsem ráda. Protože ten konec ... To bylo krásný, ach Graham byl neuvěřitelný.
