elin.m komentáře u knih
Prolistovala jsem knihu, do některých receptů se i začetla (legendární kůžičky)...
Nemůžu se zbavit pocitu, že naše školní jídelna, na kterou jsme vždycky tak strašně nadávali, vařila přece jen skvěle! Velká poklona našim kuchařkám a Velká hanba této knižní katastrofě!
Zůstala jsem u pouhého pokusu o přečtení. Na straně 30 jsem to vzdala...
Ani na podložení stolu se to nehodí...
Kniha, která je úplně něčem jiném než tvrdí anotace. Díky skvělé reklamě jsem se od srpna těšila na to, až na mně v knihovně přijde řada a bohužel došlo k velkému zklamání...
Při čtení jsem si v jednom kuse připadala, jako bych se hrabala v cizí korespondenci (což se nedělá) . Co mně překvapilo velmi, bylo časté používání peprnějších až opravdu sprostých výrazů. Pochybuji, že některé z nich byly lidem v roce 1944 známé!
Ještě musím doplnit jeden svůj poznatek a to, že jsem se velmi často ztrácela v ději. Kapitoly v knize mi přišly jakoby byly psané na přeskáčku. Vůbec se mi nezdálo, že by děj souvisle navazoval na předchozí kapitolu.
Dvě hvězdičky (za občas čtivé pasáže) a nedoporučuji.
Přečteno jedním nádechem! Doporučuji!
Je hrozné, jak nacisté dokázali vymýt člověku mozek, aby poslouchal jejich zvrácené rozkazy. Robert Lang se stal svým způsobem obětí nacismu a místy mi ho přišlo i líto...
Je mi velikou ctí, že mohu zrovna tuhle knihu zahrnout do Čtenářské výzvy 2016. Milovala jsem ji jako dítě. Dnes se k ní vracím po téměř čtyřiadvaceti letech a musím říci, že je skvělá pořád!
Přemýšlím, zda jsem zde neměla oblíbených pouze několik kapitol nebo už si skutečně nepamatuji děj :)...
Často se u některých pasáží přistihuji, že nacházím dvojsmysly i pro dospělé :D
Zatím jediná kniha, která dokazuje hrůzy lékařských pokusů v režii SS. Je zajímavé, že ikdyž jsem na exkurzi v Osvětimi byla, o bloku 10 se zmiňovali pouze ve spojitosti s Josefem Mengelem a to jen velmi letmo (na což ostatně na začátku upozorňuje i samotná kniha)! To co jsem se dozvěděla tady, mi vyrazilo dech. Že existoval nějaký Clauberg, Schumann, Wirths, Weber a Hirt a co prováděli za hnusy jsem vážně doposud nevěděla (až jsem po dočtení zauvažovala, zda jsem to vůbec chtěla vědět).
Kniha je sepsaná formou několika rozhovorů, doplněna spoustou poznámek a odkazů a dlouho trvalo než jsem si na styl zvykla. Přesto jí zaslouženě dávám plný počet bodů a doporučuji :).
Strhující příběhy se prostě čtou samy. Konec příběhu dává prostor k zamyšlení. Doporučuji.
Na můj vkus je to místy až přehnaně intelektuální vzhledem k vážnosti tématu a také s přihlédnutím k věku hlavních aktérů. Jediná postava, která mi byla sympatická (a za což mně tu nebudete mít asi rádi) byl van Houten. Normálně bych hodnotila jednou hvězdičkou, tu druhou dávám coby ulitbu rakovině...
Velmi hořká četba, která odhaluje místy neuvěřitelné.
Když jsem byla dítě, nikdo mi tuhle knihu nečetl a později ani nikdo nepředkládal k přečtení. Dnes chápu proč. V dětském věku nelze podle mně pochopit její obsah. Před několika málo okamžiky jsem ji na straně 45 ze sta zavřela. Nebavilo mně to a nechápu proč o ní všichni tolik básní...
Nic moc.
Krásný příběh, plný krásných úvah. Pochopila jsem z něj, že bychom si měli vážit života a vůbec všeho, co nám nabízí. Každý den máme prožívat tak, jakoby měl být poslední. Stačí válka a člověk okamžitě ztrácí to, co považoval za samozřejmost. Je to místy trochu složitější na čtení, ale určitě doporučuji ;).
S každou přečtenou stránkou docházejí slova. Netuším kde přesně se z velmi černé komedie o honbě za úspěchem stal horor ohrožující celou planetu, nicméně doufám, že bezpečnost jaderné energie je minimálně na takové úrovni, že se tohle nebude (a nesmí) nikdy opakovat! Velká ostuda patří hlavně tehdejším informační a zpravodajským složkám! Mlžily, zatloukaly...
Sáhla jsem po dlouhé době po klasice. Příběh končí smutně, ale rozhodně stojí za to si ji přečíst někdy znovu :)
V dnešní době bych tuto knihu zařadila do povinné četby! Netroufám si kritizovat.
Na to, e mám tuto autorku moc ráda, tato kniha mně vůbec neoslovila...
Silný příběh a krásné zpracování celé knihy. Musela jsem si ji koupit, abych si ji v červnu cestou z exkurze v černobylské oblasti mohla přečíst znovu ;). Doporučuji...
Strhující příběh mapující vlastní zkušenost s holocaustem a koncentračními tábory. Kniha se ale hůře četla. Mně osobně nesedl literární styl - dlouhé souvětí. Tak se stávalo, že jsem trochu ztrácela pozornost a musela se často vracet. Za to jedna hvězdička dolů...
Slzy mi vyhrkly z očí až na konci při četbě Netradičního doslovu...
Knihy tohoto spisovatele si kritiku nezasluhují ani v jediném případě! Příběh plný nečekaných zvratů se četl téměř sám. Velmi obdivuji vzájemné přátelství tří hlavních hrdinů, náklonnost a ochotu kdykoliv si pomoci ve velmi nejisté době. Hodně jsem srovnávala a přemýšlela, zda by toho byli schopni i dnes...
Doporučuji s pěti hvězdičkami :)
Kniha je napsaná zvláštním způsobem, na který jsem si nedokázala zvyknout a tak jsem ji nedočtenou odložila. Možná se k ní vrátím. Část, kterou jsem zvládla přečíst hodnotím pozitivně :)...