eliska8413 komentáře u knih
Knihu jsem četla ve slovenštině což se ukázalo jako poměrně velký kámen úrazu. Přijde mi, že překladatel nepoužil ani jedno rozvité souvětí. Tím mi příběh přišel jak nabouchaný text od prvňáka popisujícího školní výlet na Kokořín.
Od minulé knihy uplynula už nějaká doba a tak jsem vlastně vůbec netušila v jakých vztazích postavy skončily a proč je Saga v nějakém sanatoriu? Číst kvůli tomu znova předchozí díl se mi úplně nechce a protože to v ději nijak nechybělo zůstane mi to jako záhada. Vraha jsem prokoukla a zároveň neprokoukla, to z jakých důvodu tedy konal a vraždil jsme se úplně nedozvěděli, ale to bysme asi po dnešních autorech chtěli moc.
Závěrečný díl ságy vlastně nakonec zůstal otevřený všem úvahám. Elena zjistila, že nechat se pobláznit totálním loserem, zahodit životní jistoty a snažit se své nové já napasovat do starých zajetých kolejí je prakticky nemožné. A i když vypráví o několika těžkostech, které jí život přinesl, moc neuvažuje nad tím, kdo jí z toho pomohl a kdo za ní stál ať se dělo cokoliv.
Nechat v půlce příběhu beze stopy zmizet holčičku je prostě barbarské. Stejně pak nedat žádné vysvětlení ani vodítka. A protože už je úplně jasné, kam příběh směřuje, tak hvězda Eleny prudce stoupá, zatímco Lina chřadne a vadne. Naprosto záměrně jí autorka nechá přijít o všechno a všechny až nakonec přijdeme i my o Linu. Malou útěchou nám je, že se Elena o svých úspěších vyjadřuje spíše vyhýbavě, nakonec je hodnotí jako téměř neúspěchy. Dalšího životního partnera již do knihy nezakomponuje (není to škoda?), vztah s dcerami nebude úplně veselý a seznam přátel se jeví téměř prázdný.
A stál takový život za to?
(SPOILER) Já ani nevím co zkritizovat dřív. Ženská s pohnutou minulostí, která však všechny hrůzy překoná bez ztráty věnečku. Stane se nejúspěšnější policistkou historie, přesto nezvládne ani své manželství ani běžný policejní zásah. Avšak americký happyend se musí konat přes to nejede vlak, tak ve svém volném čase rozlouskne záhadu maloměsta a jeho okolí, zdiskredituje půlku mužského obyvatelstva v okrese, dokáže přesvědčit násilníka aby si s ní jen hezky povídal a tím se doznal ke všem zvrzacenostem. Stane se hrdinkou a svět je zachráněn. Naštěstí zůstala uchráněna i moje peněženka, za tohle zaplatit, tak jdu spáchat nějaký zločin.
Nuda nuda šeď šeď. Zápletka přitažená tak strašlivě za vlasy, že ani autor sám nevěděl jak tu matlaninu skončit.
Pan má očividně nějaké osobní spory s dánským sociálním systémem, protože náznaky na jeho prohnilost prostupují všemi jeho knihami. Je s podivem, že se Dánsko umisťuje na první příčce ve spokojenosti života, když podle tohoto pána je to tam tak strašně strašné. Popis mladých je povrchní, vše je fádní, zhýralé a prohnilé zato "hlavní hrdina" Carl je asi sexsymbol 21. století. Všichni kolem něj jsou vlastně trosky a jen on sám je úžasný skvělý a dokonalý. Děkuji nechci.
Dějová linka s Mohou je nudná a určitě tomu tak budu věřit že se po ní 8 let souží jak devatak po svojí sexy třídní. V posledních třech dílech si naše velká trojka pěkně štafetově předala šílený závěr,při kterém MÁLEM zemřeli. Hlavního zaporaka nechytli už ehm potřetí, protože se raději zabil sám / úplně nešťastně se mu stala fatální nehoda.
Autorovi bych dala tak na dva roky stopstav aby si utřídil myšlenky a napsal konečně pořádnou detektivku a ne rodokaps.
Téma i děj byly zajímavé. Když ani v druhé kapitole nepřišel na scénu Gerlof, trochu jsem zbystřila a přiznám se, že jsem stejně až do konce knihy čekala, odkud se vynoří :)
U autora mě mrzí, že některé dějové linky nakousne, a pak jakoby nevěděl jak příběh zakončit, tak je nechává otevřené, nedořešené a téměř až člověku vrtá hlavou, proč o nich vůbec psal.
Možná bude další díl, kde se dozvíme nejen motivy jednotlivých postav, ale i pokračování a rozuzlení celé záhady.
To co mohlo fungovat v thrilleru z roku 1939 z ruky fenomenální autorky Aghaty Christie, nemůže obstát o téměř sto let později. Vyrabování námětu včetně počasí je spisovatelský dilentismus, hraničící s trestním oznámením. Jednu hvězdu dávám za krátkost a aspoň jednu vraždu, kterou se autorka trochu odchýlila od originálu.
Opět chválím malý počet postav, takže se člověk neztratí hned v první kapitole.
Asi se neumím úplně naladit na autorovo popis okolí, protože jeho kamenolom je pro mě jen černá díra, ať o něm píše sebevic. Zbytek popisu už je snesitelnější a pochopitelnejší.
Děj byl sice pochopitelný, hezky plynul a měl i uvěřitelný závěr, ale některé s postav byly zcela nepropracované nebo minimálně nedotažené.
Čekala jsem od knihy humornou satiru cizince na život Čechů. Dostalo se mi dílo zmatečné, rozkouskované, přeskakující z jedné postavy na druhou, z roku do roku bez ladu a skladu. To i učebnice dějepisu v kostce nabízí ucelenější přehled historických faktů. Netuším co chtěl autor vystihnout na české povaze výběrem zrovna těch osob, které si vybral. Celkově z toho však cítím takový malý výsměch a pohrdání Čechy a tím, jak se lidé zachovali během komunismu. Kolem toho se vlastně celá kniha točí. Nevím, jak uzurpovaní byli Poláci, ale autor tímto dílem ve mně akorát prohloubil pochybovačnost o našich severních sousedech, protože jestli se snažil napsat dobrou knihu, tak už na první straně to krásně popolsky ošulil a zbytek knihy se v tomto duchu nese. Kniha není čtivá, naopak je psaná zmatečně, pořád přeskakuje jak osoby, tak děj i roky. Celkově mě mrzí, že mi přišla pod ruku.
Kniha byla napsána skutečně chladnokrevně. Autor se zcela oprostil od jakékoliv emoce. A to tak, až to bylo na škodu "příběhu". V podstatě se o žádný příběh ani nejedná, protože je to spíše skutečně reportážně popsaný sled událostí.
Poté, co byli vrahové obviněni, sklouzla kniha až téměř ke stylu vysokoškolských skript, kde mi na více než 15 stranách psychiatr popisuje názory, kterým, bez studia lékařské psychiatrie člověk nemůže porozumět.
Další odbočky k příběhům, které s hlavním motivem absolutně nesouvisí, mi přišly zcela zbytečné, a pokud autor o nich psát chtěl, měl si na ně vyhradit vlastní knihu. Takhle opět zcela zbytečně zasyflil knihu o dalších 50 stran.
Ke konci jsem už jen setrvačností dílo dočetla, ale žádný hlubší pocit to ve mně nezanechalo.
Tato kniha se stala mojí společnicí na dovolené v hotelovém rezortu. To, co se odehrávalo v knížce jsem já přímo prožívala v reálném čase. Možná i proto, ve mně zanechala hluboký dojem, jak je to vlastně pravda, že když člověk chce (nebrání se), zapadnout do papírového města (dovolené, života), společnost mu k tomu vydláždí cestu.
Zhltla jsem jí v čj, pak v aj a nakonec i jako film, ten se však dost oddálil od knížky (především z důvodu úspory času) a ta "papírovost" ze z něj tím pádem vytratila.
Určitě si knížku přečtu ještě několikrát.
Je trochu na prd číst knížky na přeskáčku, protože člověk trochu ztratí pojem, co čemu předchází a jestli "to" dopadne dobře nebo jako co.
Samotný příběh se mi líbil. I to, že oproti jistému francouzskému autorovi, kniha krásně plynula. Nikdo se tam neutápěl v sebelítosti, a pokud ano, bylo na něj nahlíženo jako na trosku, co si neumí udělat pořádek v životě, a nikoliv jako na hrdinu dnešní doby ( co si neumí udělat pořádek v životě).
Až na zbytečnou poslední kapitolu bych tomu příběhu věřila, ale pak se autor stočil k "fascinujícímu zvratu" a opět jsme se vrátili k nešvaru dnešních detektivek - překombinovanost. Nevím, proč se autoři předhánějí v tom naservírovat čtenáři příběh plný nelogických, těžko uvěřitelných či úplně neuvěřitelných scén. Přitom si myslím, by stačilo bohatě vylíčit "obyčejné zlo" z pohledu "obyčejného člověka".
To že to nebude asi první díl série jsem pochopila až, když se nevysvětlovaly okolnosti degradace Martina, to jak přišel k synovi nebo naopak kam se poděla jeho žena. Příběh samotný mě na začátku vytáčel tím, že jednou mluví o policistovi podruhé o Martinovi a pak zase o Servazovi. Na začátku knihy, kdy se čtenář teprve s postavami seznamuje, mi tohle přišlo diletantské a často jsem vlastně nevěděla kdo komu co říká a co dělá. postupem času se oslovení sjednotilo ale postavy zůstaly rozpracované, v podstatě jejich charaktery autor jen naznačil, a spousta popisů postav mě spíš asociovala seriál námořní vyšetřovací služba. Příběh byl dost přitažený za vlasy. Moc jsem mu nevěřila a ani nechci věřit že se policisté chovali tak jak je autor popisuje. Jako prvotina by ten příběh stál za 3 hvězdičky ale po zjištění že je to zase natažená série, dávám 2.
Možná jsem se moc namlsala předchozími knížkami, ale tato mně vůbec neoslovila. Zabřednutí do politiky a intrikaření 4 kroky napřed se mi vůbec nelíbilo. Do žádné postavy jsem se vůbec nemohla vcítit, s žádnou prožívat její dramata. Snad jediné plus je vývoj názoru města na homosexualitu.
I když jsem se na pokračování (s touhou po druhé Britt-Marie) těšila, knížka mě i kvůli tomu očekávání zklamala.
Paní Picoult prostě umí napsat drama. Na kterou stranu se postavit, komu život dát a komu ho uzurpit. Je vůbec etické pořídit si dítě na náhradní součástky pro to nemocné. A je to vůbec smysluplný život? Kam až sahá mateřská láska? To vše autorka dokázala popsat, z pohledu všech zúčastněných.
Khaled je můj hrdina. I když se stále vrací na stejné místo vždy go pojme z jiného úhlu a trochu jine perspektivy. Je až neuvěřitelné jak ten autor umí propojit tolik časových přímek, aby se do toho nezamotal, aby to zůstalo pochopitelne čtenáři a navíc to má ještě téměř detektivní zápletku Sherlocka Holmese. Pevně doufám že toho napíše víc ale zachova si svou genialitu
Kniha se čte špatně. Tři dějové linky ve třech časových osách, rozmělněné do kratoučkých kapitol. Příběh mohl být slušný i se zápletkou, ale forma knihy to zcela zazdila.
Protože autorovi už docházel dech, rozhodl se konečně vyřešit zbývající záhadné vraždy na jeden zátah. Co na plat, že se opět propadneme do naprostých nesmyslů co se zápletky a úmyslů vrahů týče. Co na plat, že se tady plácají ode zdi ke zdi nějaké teorie, které jsou pak vysvětleny jak ve slohové práci žáka 2. třídy. Je to prostě prachsprostá nastavovaná kaše mixu možného i nemožného. A i když tomu chlivakovi Enzovi táhne na 60, tak v očích autora je to neodolatelný borec, z kterého teče i třicetiletá ženská. NE NE NE. A pak samozřejmě super truper happyend pro celou úzkou rodinu hlavní postavy. Ach jo prosím nepište, nejlépe vůbec, když mu neumíte zkrivit ani vlas a jen ubližovat všem okolo.
Pár volnějších konců tahle detektivka má, ale celkově má spád, nápad, motiv, rozuzlení a doufejme, že pro lidstvo i dobrý konec.
Konečně díl, kde si ten chlívák Enzo nevrznul a navíc ještě dostal čočku od bývalky. Ta adorace jeho mužnosti mi už skutečně pije krev. Také konečně díl, kde nemá bandu mládeže gůglující mu na internetu odpovědi na jeho otázky. Obávám se, že se zde pointa rébusů vedoucích k vyřešení celé záhady ztratila ve trojím překladu. Na druhou stranu se mi zápletka docela líbila a přišla mi poměrně uvěřitelná. Nicméně začíná se zde rýsovat nešvar v popisu nesmrtelnosti hlavního hrdiny, který schytá kulku, spadne ze srázu, téměř z něho vymlátí duši, ale on se jen oklepe jako kočka a sveřepě jde za cílem vyřešit odložený případ.
Začínám být skutečně alergická na to, že mi autor na začátku aspoň na několika stránkách neshrne, co se s hlavními postavami stalo, proč už nejsou v USA a co je vedlo k tomu vrátit se do Číny. Pokud mám nějakou sérii, tak snad chci prožívat příběh těch hlavních hrdinů a ne že si vždy domýšlim dva roky zpětně jak se asi tak měli.
Z detektivky se stává poměrně slušná slátanina všech možných žánrů od harlekynky přes lékařská skripta po údaje z Wikipedie. Tradičně všichni kolem umírají, jen ti dva mají vždy nějakým zvláštním pohnutím osudu štěstí, že se jim nic až na pár škrábanců nestane.
Motiv a především pak indicii jsem na ty dva křičela už od první oběti, ale stejně nakonec mi ten důvod úplně jasný není, a i celkové rozuzlení díla mi přišlo extrémně přitažené za vlasy.