ellypusik
komentáře u knih
O rodičích a dětech
Emil Hakl (p)
Je velice zajímavým koncept udržet celou knihu v časovém úseku jednoho odpoledne. Pro občané či milovníky Prahy to muselo mít přidanou hodnotu, když věděli, kudy postavy procházeli.
Příběh vedený mezigeneračním dialogem byl nápaditý a dokázal čtenáře vtáhnout do děje natolik, že mohl imaginárně sedět společně s otcem a synem.
Nicméně i přesto mne kniha příliš nezaujala, v dialozích jsem se občas ztrácela nebo přestávala vnímat, když se delší dobu řešilo pro mne nezáživné téma. Na film se kouknu spíš, abych spatřila jiné zpracování tohoto příběhu, ale znovu se ke knize nevrátím.
Křehkost
Betsy Reavley
(SPOILER) Opravdu čtivý příběh popisující velice kontroverzní téma a noční můru všech rodičů. Celou dobu čtenář čeká na konec, zda se dívenka najde, nebo ne. Zároveň mě zpočátku nenapadlo, odkud mluví. Opravdu napínavý děj se svižným spádem.
Charakterizace postav byla velice průměrná a nevytvořila jsem si k žádné vztah. A postava Dannyho mi teda vadila. Vůbec mi nesedlo vyhrocení situace v jeho režii. Nedokážu si představit, jak obrovská je taková bolest ztráty a věřím, že to člověka prostě změní. Ale násilí vracet násilím... ještě když šlo o očividně někoho nevinného. Který pachatel by byl přece tak hloupý a zahodil do své popelnice botu, to je opravdu nesmysl. A ta údajná pedofilie způsobená na své pozdější ženě, která ani nepodala obvinění... Z toho mi bylo fakt smutno. Stačil už ten únos k depresivní náladě.
Kdo byl skutečný pachatel jsem nečekala, ale nebyla jsem si jistá, zda by takový člověk mohl vychovávat vlastní dceru bez povšimnutí ostatních? Možná ano.. ale doufám, že ne.
Spálené mosty
Tami Fischer
(SPOILER) Tak Spálené mosty aka Stmívání mne zklamalo. Očekávala jsem příběh o nevinné dívce, která se zamiluje do typického rebela, ale že to bude napsané tak nerealisticky a naivně... to bylo překvapením.
Hned po několika stranách jsem si všimla, že autorka omlouvá své postavy, jako by tušila, že jejich počínání je za čárou a potřebovala to obhájit. Kniha obsahuje bezpočet vět typu: "Taková jsem nikdy nebyla, proč jsem to udělala. " "Za dobu co Summer znám, nikdy nevlepila nikomu facku" atd.. Vždy, když se udála podivná situace, která působila různým dojmem, ale určitě ne realisticky, to autorka hodila do autu, že to postavy běžně nedělají, ale pojďme si říct. Dát facku bývalému klukovi své kamarádce před plnou jídelnou a vylít mu milkshakes na nohy... to mi přišlo víc než za hranou bez ohledu na důvod.
Když zůstanu ještě u těch postav, tak by příběhu prospělo, kdyby nešlo o dospělé lidi nad 21 let, ale o patnáctileté puberťáky. Pak bych asi věčné chichotání, výbuchy smíchu, rádoby vtipné poznámky a hlavně neustále dloubání do žeber, plácání do paže apod. chápala více. Představa, že mi dvacetiletá kamarádka vlepí ránu přes paži, kvůli ironickému vtípku? To je stejně nereálné, jako že by mi v každé páté větě opakovala, jak je moje nejlepší kámoška. Když už to řekl i Creed Chesovi, přišlo mi to fakt ulítlé. (Kluci se totiž určitě běžně často verbálně ujišťují, že jsou nejlepší přátelé.)
K tomu Chesovi... nevím, co je tak sexy na tom, že přijde holce do bytu pomlácený kluk a od úst mu teče krev. Asi by mě jako první nenapadlo, že tu krvavou pusu chci zlíbat. Obecně mi postava Chese ani Elly nesedla. Ches byl Edward hadra. Není pro Ellu dost dobrý, musí se od ní držet dál, ale stejně to nedokáže. Ella ho zase nedokáže vymazat ze života a celou situaci vyřeší tím, že se nechá zmlátit a skončí v nemocnici, kde na jejich polibek všichni zvolají "ó"... Korunkou toho všeho je, že se Ches nechával otročit zbytečně a stačilo nastrčit štěnice a mladou holku big bossem a je vymalováno. (To by totiž šéf určitě nemohl vyřešit sám už dřív, potřeboval pěknou volavku.)
Bohužel skoro veškeré situace působily jako uměle vyhrocené a neviděla jsem žádnou logiku nebo spojitost, díky které bych zvláštní zápletku obhájila. O přirovnání, špatném překladu a častým překlepech nemluvě.
Autorka jednoznačně tématice nerozumí a věta: "Má to co dělat s klany a gangy. (...) mafií a dalšími organizacemi." Úplně vidím, jak to říká drsňák od gangu..
V závěru bych chtěla říct, že dávám dvě hvězdičky za čtivost a jistou dávku napětí. Autorka má určitě talent a hezky pracuje s popisem vnějšího světa, ale měla by dopilovat svůj styl, pokud by chtěla, aby zněl alespoň trochu uvěřitelně. Možná, že kdybych byla o dost mladší, líbil by se mi příběh více, ale zároveň nepodporuji, aby si mladší generace přivlastňovala takové názory. Totiž např., že je super chodit s klukem, co je bez domova a pro - samozřejmě jen čisté účely - se rve v podsvětí.
Hostitel
Stephenie Meyer
(SPOILER) Já se na knihu těšila, protože, i přes některé nesrovnalosti, se mi líbilo Stmívání. Nicméně zde bych řekla, že mnohem zajímavější byl i film, kde mi více sedly dvě dějové linky Hledačky a Wandy. V knize žádný konflikt s dušemi nenastal a najednou se objevila Hledačka. Celkově tam pro mě bylo dost nepřirozených pasáží. Spisovatelka má čtivý styl psaní, ale za mě kniha 550 stran vůbec nepotřebovala a spoustu částí zde bylo zbytečně. A k nezdravému vztahu všech hlavních milostných párů se snad ani nebudu vyjadřovat, (jen trochu teda) např. mi nepřijde nijak romantické říkat svému protějšku, že bude patří jenom jemu a nikomu jinému.. Úplně stejný vzorek jako ve Stmívání.
Darmata
Petr Hruška
Určitě to nebyla nejlepší lyrika, co jsem kdy četla, ale Hruška obecně píše dobře. Bylo to čtivé, něžné. Vše co kvalitní poezie má mít!
Uprostřed nocí zpěv
Jiří Kratochvil
Možná jsem k magickému realismu ještě nedospěla, ale román mi nesedl bohužel vůbec. Někdy jsem se ztrácela, o jakém hrdinovi se mluví a pořád si nejsem jistá, zda jde o jednu osobu, či opravdu dvě, protože tam bylo příliš mnoho odlišností stejně jako příliš mnoho shodností.
Hodiny klavíru
Ludvík Vaculík
Pro příznivce tohoto autora je kniha, napsaná formou deníkových záznamů, můstkem k bližšímu seznámení s autorem. Setkáváme se zde s jeho pocity a náladami, zároveň vzpomínkami na otce či na inspiraci při psaní jiné jeho tvorby. Důležitou roli zde samozřejmě sehrála učitelka klavíru, kterou si Vaculík sice oblíbil, ale oproti jiným knihám tato postrádala erotický nádech a zájem o ženy je naznačen velice něžnou formou.
Trochu mne pobavilo, že autor své dílo Sekyra označil za čtivější než Kunderův Žert. Četla jsem obojí a ač chápu hloubka Vaculíkova textu, tak musím těžce nesouhlasit a Sekyra se pro mne četla hrozně. Naproti tomu Žert patří mezi mé oblíbené romány vůbec. Také mne občas přišly Vaculíkovy poznámky na ženy lehce šovinistické.
Nicméně se to čte velice dobře a svižně. Čtenář může nahlédnout jak do osobního života autora, tak i do chodu upadající redakce, kterou se pan Vaculík snažil udržet při životě.
Suché sochy stínů
Norbert Holub
Sbírka, ze které na Vás dýchne tíha smrti. Autor vzhledem ke svému povolání se se smrtí a bolestí potýkal denně a jeho básně mi přijdou jako prosba, aby jí bylo méně. Aby jí už tolik vidět nemusel.
Verše mají pravidelný rytmus a téma sbírky dokáže čtenáře pohroužit do vlastních myšlenek o marnivosti lidské existence. Nicméně styl psaní mi bohužel moc nesedl.
Boje o zítřek
František Xaver Šalda
Souhlasím s komentáři níže. Je škoda, že se těmto kritickým esejích nevěnuje ve škole více pozornosti. Přiznám se, že mě i trochu zarazilo, kolik lidí našeho nejvýznamnějšího kritika vůbec nezná. Texty jsou opravdu těžké a mnohdy jsem měla problém udržet řádkům pozornost. Určitě to není žádné odpočinkové čtení u vody.
Hloubku některým Šaldových myšlenek jsem si musela poznamenat, s jinými zásadně nesouhlasím (viz postoj k ženám-spisovatelkám). Líbilo se mi, jak Šalda - jako vždy velice květnatým a zároveň odborným jazykem - dokázal rozlišit spisovatele, umělce i básníka. Také oceňuji jeho poznatky k novější době a k dílům, která se postupně stávají archaickými. Konec knihy mi dělal problém a možná jsem nepochopila pravou myšlenku kapitoly. I z tohoto důvodu si možná ještě někdy kritiku přečtu znova a uvidím.
Cizinec hledá byt / Dobročinný večírek
Egon Hostovský
Budu zde mluvit jen o prvním románu, jelikož večírek jsem nestihla přečíst.
Kniha se četla neskutečně dobře. Ryzí myšlenky v ní mě nejednou donutily zastavit a zamyslet se nad tím... Rozum jako pavouk, který z citu dělá své pavučiny... Mír a svobodu nelze udržet bez odříkání... Čas, který není naší součástí, ale kterého jsme my součástí. Opravdu skvělé a skvěle napsané. Příběh jsem před čtením neznala a přesto, že jsem konec předpokládala, nalezla jsem několik překvapivých momentů. Konec s sebou nesl jistá tajemství, která má možná rozluštit čtenář sám, možná mají zůstat nerozluštěna. Syntaktická stavba opět excelentní a spojení některých výrazů.. no mě by to nenapadlo. Špička!
Slávy dcera
Ján Kollár
Krásné dílo, ale velice složité a často náročné na pochopení. Působí jako velice tenká jednoduchá kniha, ale některé pasáže jsem musela číst i 3x, abych pochopila kontext a jádro básní.
Noční lovec
Jennifer Greene
Takový odlehčený romantický příběh s nádechem erotiky. Po náročném dni to může být ideální čtení.
Cena útěchy
Catherine George
Příběh byl sice pěkne napsaný, ale pořád je to už celkem ohraná klasika něžné panenské dívky, která potká staršího bohatého krasavce. Když od toho moc člověk nečeká a čte to stylem "oddechová četba po náročném dni", je to příjemná knížka.
Pensylvánský upír
David Wellington
Kniha mne nezaujala. Žádné velké napětí ani překvapení.
Akademie v ohrožení
Jill Murphy
Hodně jednoduchá a oddechová kniha pro odreagování nebo uspání menších dětí s nádechem humoru a napětím.
Armageddon
Thomas Sniegoski
Kniha se mi moc dobře četla, sice jsem u některých částí umírala, protože jsem chtěla vědět jak to pokračuje v jiné části příběhu, ale jinak to bylo fajn. Příběh byl velmi čtivý a poutavý už dlouho jsem se do knížky takhle nezačetla!
Nickyho rodina: Cesta bez návratu
Matej Mináč
Knížka byla skvělá. Spoustu etnografických fotek. Popis různých životů lidí, co si to všechno prožili. Je zvláštní říct, že mě kniha bavila, protože mě spíš občas málem rozplakala, ale dojetím. Bylo to opravdu tak živé a hezky vysvětlené, popsané.
Hodně mi to pomohlo všechno pochopit a jsem ráda, že jsem se narodila a žiji v míru...
Jedenáct – Neobyčejný deník obyčejné holky
Lauren Myracle
Knížka je krásná, když jsem ji dostala do babičky, čekala jsem že to nebude nic moc, ale je skvělá a donutila mě přečíst si další díly , i když mi bylo 11/12 :D
Dvanáct – Druhý díl neobyčejného deníku obyčejné holky
Lauren Myracle
Knížka byla krásná. Jako vždy mě mile překvapila, jak je všechno podobné na můj vlastní - tehdy - 12 letý život :)
