Eneo komentáře u knih
Opravdu se mi líbí, že autor stvořil Sally tak, jak je vyvedená v knize a vyhnul se už v té době oblíbenému stereotypu hlavní hrdinky (krásná náctiletá se zamiluje do problémového, ale nejoblíbenějšího kluka na škole atd.).
Tuhle už jsem četla dávno, takže si ani moc nepamatuji děj, ale pamatuju si, jak moc se mi líbila :)
Musím říct, že jsem od knížky čekala daleko méně, ale styl, s jakým je knížka psaná, mě naprosto nadchnul.
Jak trefné do dnešní společnosti, tohle by si jistě měli přečíst všichni nehledě na to, zda věří, či jsou ateisté.
Tahle knížka mi je sympatická sama o sobě naprosto celá, postavy, prostředí, krása. Dokonce jsem ji i chvilku poslouchala předčítanou v originále autorem - pro znalé angličtiny mohu jen doporučit.
Trošku mi uškodilo dřív se podívat na filmovou adaptaci - pokud se chystáte podniknout výlet do světa knoflíků, doporučuji mou kombinaci obrátit.
Musím uznat, že jsem si Máj přečetla před a po zhlédnutí filmu, a musím přiznat, že po měla pro mě daleko hlubší prožitek.
Jedna z nejmenších knížek v mé knihovničce - svázaná z Mateřídoušky a chudinka už ztratila jednu ze dvou obrázkových stránek. Moc hezky se čte.
Jedna z mých prvních knížek, které mě v dětství přesvědčily, že čtení stojí za to.
Hezké, čtivé, fantasy v nenásilné formě a typický Martinův styl psaní, který bych si mohla nechat servírovat každý den.
Nápad se mi líbil, ale od autora po přečtení Sabríel apod. jsem čekala možná trochu víc.
Pěkná, ale hlavní boj zdál se mi poněkud zmatený, možná jsem byla trošku mimo :)
Podle mě lepší, než Sabríel, protože tady už jsem se nemusela začítat.
Musím uznat, že mi chvilku trvalo, než jsem přišla na chuť autorovu stylu psaní, ale když jsem se začetla, byla jsem potěšena. Jsem ráda, že to není jedna fantasy z kupičky těch, co tam mají zbytečně nastrkaná veškerá fantastická klišé, nekromancie v podání Gartha Nixe je povedená.
Jedna z mých dětských knížek po mamince, četla se mi moc pěkně, je vtipná a poučí :)
Dlouho mi ležela v knihovničce a prášilo se na ni - byla ještě snad po mamince a takové knížky mě v útlém věku moc nelákaly. Pak jsem ale byla nemocná a někdo mi ji předčítal - od té doby jsem na ní nemohla upustit, miluju kapitolu s knoflíkem :)
Na knížku mám dva pohledy - jeden je z fáze čtení, kdy mi příběh připadal jako pohádka zasazená do trochu strašidelnějšího prostředí, druhý jsem chytila až po přečtení, kdy jsem změnila celkový pohled. Jsem ráda za jiné, než Meyerovské přeslazené podání takového tématu. V poslední době se nedaří moc často narazit na nadpřirozenou postavu, aniž by to byl zároveň urostlý mladík s uhranuvšíma očima.
Četla jsem první díl a byla jsem bohužel zklamána. Knížka mi přijde vhodná spíše pro nižší věkové kategorie, romantická linie mi přijde moc uvzdychaná... koncept není špatný, ale asi mi nevyhovoval autorčin jazyk, jakým příběh podala.
Povídka Černý kocour a jiné jsou namluveny jako audiokniha Jirkou Kornem. Jeho sympatický chrčák a mistři zvukaři provedli práci na výbornou, a tak mi běhal mráz po zádech i za bílého dne, kdy jsem CD v hodině češtiny pouštěla spolužákům.
Ani se nezmiňuju o tom, že je brilantně napsána, styl Poea mi prostě sedí.