eniete komentáře u knih
knihu jsem četla už kdysi, ale nedočetla jsem ji.S postupem času jsem se odhodlala, že si ji přečtu... a dokonce.nelituji toho.Na celý příběh jsem se dívala úplně jinak.Líbila se mi.Co mě ale otravovalo byla naivita zvířat...přesto jsem se prostě nemohla přenést-ať jsem se snažila, jak chtěla- ale konec vše napravil a kniha Farma zvířat patří mezi mé oblíbené.
Romeo a Julie:
nezapomenutelná láska dvou lidí, kteří se milovali tak moc, že je nerozdělila ani smrt.Kvůli toho si jejich příběh lidé pamatují.Proto si vždycky spojují Romeovo jméno s tím Juliiným.
Upřímně. Vůbec nechápu, co je na téhle knize tak skvělého. Netvrdím, že je špatná, je dobrá. Ale čekala jsem, že mě nadchne mnohem víc, vzhledem k tomu, kolik je kolem ní povyku. Námět je dobrý. Někdy jsem se bavila, dokonce i smála, ale pro mě je to prostě průměr. Čekala jsem víc.
Nebudu sem psát, jak je kniha úžasná a dokonalá, a že by si jí měl každý přečíst, protože to udělalo už tolik lidí přede mnou. Pravdou je, že nevím, co ke knize napsat, protože bych asi ani správně nedovedla vysvětlit, co pro mě tahle kniha znamená. Můžu snad jen napsat, že doufám, že někdy budu mít někoho takového jako byl Augustus a konečně taky říct DOBRÝ.
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co ke knize napsat. Každý kdo ji četl, musí uznat, že je to silný příběh a po přečtení prostě musíte nad knihou přemýšlet. Z jedné strany mi přijde sobecké, že Will se rozhodl tak, jak se rozhodl. Ale když se na to podívám jeho očima, tak ho vlastně chápu. Určitě to nebylo naposled, co jsem si knihu přečetla.
Kdysi jsem četla pár prvních stránek a pomyslela jsem si: panebože co to je za hloupost a knihu jsem hned odložila pryč- před pár dny jsem se koukala na trailer k připravovanému filmu podle téhle knihy a řekla jsem si, že na to půjdu rozhodně do kina ale nejdřiv si musím přečíst knihu. No a tak jsem se do ní po pár letech znova začetla. Vážně jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Četla jsem dokonce někdy i přes noc, abych se prostě dozvěděla, jak příběh Melanii bude pokračovat. Pro mě ♥ záležitost. Vážně jsem si u toho hodně věci uvědomila a doufám, že mně nezklame film stejně, jak mně nezklamala kniha.
Popravdě ani nevím, co všichni vidí na téhle knize. Příšerně mě nudila a to od začátku, skoro až do úpného konce. Měla jsem co dělat, abych jí vůbec dočetla a to jen z toho důvodu, že jí mám jako povinnou četbu.
Podle mě je druhý díl o ničem.přijde mi, že je to v podstatě stejné jako jednička...i když jednička byla o mnoho lepší
Říkám si, jestli jsem vážně četla to samé, jako ostatní? Nemůžu si pomoct, ale takovýhle knih je spousta a nepřijde mi, že by zrovna tahle něčím vyčnívala a zasloužila si takové hodnocení. A nebo jsem už na to ve svých 18 možná už moc stará.
Celá série se mi líbila. Prim mi bylo vážně líto, ale tenhle-poslední díl-konec mi přišel tak nějak odfláknutý. V polovině knihy jsem prostě už věděla, jak to celé skončí, takže ten konec pro mě nebyl moc překvapivý.
Když čtu knihy od Jane Austenové nutí mě přemítat o tom, jaké 18 století bylo. A Jsem vážně ráda, že takové knihy existují, protože si většina z nás uvědomí, že to lidé-ženy především-neměli lehké ani ve století jako je osmnácté...
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co ke knize napsat, ale nic mě nenapadalo a tak prostě jenom napíšu, jaký jsem z ní měla pocit.
Nejdřív jsem viděla film, který se mi hodně líbil a hned jsem si plánovala, že si knihu koupím. Nedávno jsem si zašla do knihkupectví a jen tak se rozhížela po knihách, až jsem na ni narazila. Neváhala jsem a knihu si hned koupila. Sotva jsem přišla domů, hned jsem se do ní začetla. Většinou poznám už od první věty jestli mně bude kniha bavit a tady jsem to poznala taky. V některých dopisech, kde bylo Charliemu mizerně-mi bylo taky mizerně a když byl zase štastný i já jsem se tak svým způsobem cítila. Když jsem knihu dočetla, pomyslela jsem si: „To už je vážně konec??"
Rozhodně si knihu přečtu znova. :)
Podle mě je tenhle díl nejlepší. I když mám všechny díly stejně ráda-a považuji je všechny naprosto za geniální- tenhle mám o trošku raději. I když si ho přečtu i po desáté, vždycky ten příběh prožívám jako bych ho četla poprvé.
Chvíli mi trvalo, než jsem se v samotném příběhu začala orientovat, ale je to skvělý příběh, který dožene i k slzám.
Jana Eyerová je má oblíbená knížka.Zjistila jsem, že s Janou soucítím,Když opouštěla dům pana Rochestra,Když její jedíná kamarádka Helena umřela,Když zjistila, co se stalo v domě pana Rochestra.I teď...když si na ni vzpomenu tak žasnu nad tím, jak statečná,silná a odvážná dívka byla.
od Charlotte Brontëové jsem nejdřírve četla Janu Eyrovou.Těšila jsem se, že si přečtu další úžasný příběh od mé oblíbené spisovatelky...Musím ale říct, že mě Villette trochu zklamalo.Dobře se mi to četlo, to ano, ale příběh Jany Eyerové mám raději.
Viděla jsem jako první film a ten mě vůbec neodradil od knihy. Vlastně ani nevím, jestli bych si knihu přečetla- už jenom kvůli té stupidní obálce,kvůli čarodějům,dětem noci, protože z toho vždycky vznikne jen pohádka pro děti- kdybych neviděla film. Jace jsem si hned oblíbila, miluju jeho sarkastický humor, jeho pohled na svět....Clary taky a doufám, že další díly mi nepokazí nadšení nad touto serií.
Na tuhle knihu jsem se vážně dlouho těšila, až si ji přečtu ale pro mě byla bohužel zklamáním.
Kniha je hezká, jen mě mrzí, že je v knize napsaný vždycky jenom jeden den v roce, což je podle mě docela mínus.
Raději si nejdřív přečtěte knihu, než se kouknete na film. Knížka je určitě lepší.
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Na konci knihy jsem měla pocit jako bych si život Sajuri sama prožila- což je z části pravda. Je to vážně úžasná knížka, kterou si s radostí přečtu i několikrát.