Erezka komentáře u knih
Jsem nadšená. Kniha je krátká, už od začátku je jasné, jak do dopadne a co se bude dít (díky různým vsuvkám), přesto jsem to četla jedním dechem napnutá jako kšandy. Kniha není rozsáhlá, což považuji za velmi dobré, protože více toho není potřeba a jenom by to přidalo nudné a nedůležité pasáže. A vsuvky, které se některým čtenářům v diskusi nelíbily a ztěžovaly jim čtení, se mi naopak líbily velice a přidaly dílu na zajímavosti a větší realističnosti.
Jsem zcela nadšená. Nemohla jsem od knihy odtrhnout, hlavně linie Algoru je pro mě úchvatná. A mé křehké dívčí srdce dost oceňuje podivnou Algorskou romantiku, ani si nepamatuji, kdy mě nějaká romantika tak brala. Postavy jsou skvěle prokreslené, téměř každou si člověk umí živě představit a většinu i oblíbit. Jsem napnutá jak kšandy na tředí díl ... A to obvykle ságy (v mém uvažování víc než dva díly) obvykle nesnáším.
Jeden z nejpodivnějších nápadů, jaké jsem kdy četla. Ale funguje to. Předvším překrásný konec, nádherná monumentální scéna, kterou tu nebudu asi prozrazovat. Nádherné propojení klasické literatury a roztodivného sci-fi.
Kniha mě překvapila. Čekala jsem postapokalyptický román, ale nezdá se mi, že bych se ho dočkala. Kniha působí spíš jako klukovský dobrodružný román s hodně rozvláčnými popisy. Souhlasím celkem se všemi výtkami, které jsem si tu v komentářích přečetla - postavy jsou černobílé, hlavní hrdina nepříjemný manipulátor s vysokým sebevědomím, postavy se ze ztráty rodin oklepou po pár týdnech a už se o tom nemluví, spousta dramatických událostí, na které se autor chystal poměrně dlouho rozvláčným a teatrálním popisem, se odbudou rychle a vesměs nejšťastněji, jak je to jenom možné. U největší bitvy románu jsem čekala větší drama a i nějaou tu mrtvolku. A to vůbec nemluvím o tom, jak mi autorova představa světa a vzniklých společenstev přijde v mnoha směrech naprosto nepravděpodobná.
Skvělá magořina. Rozhodně se mi to líbilo víc než Noční klub. A ta romantika ... Mé křehké dívčí srdce bylo celé naměko :-)
Knihu mi půjčil kamarád aniž bych věděla, o čem to vůbec je. Od Steinbecka jsem dosud nic jiného nečetla. První povídka Pláň Tortilla mě úplně uchvátila, krásný ironický nádech, výborně vykreslené postavy, špetka humoru se tam taky najde. Při čtení jsem měla příjemně povznesenou náladu. Druhá povídka Na plechárně je ve své podstatě podobná, ale vzbuzuje již zcela odlišné pocity. Přestože je psána ironicky, má daleko vážnější nádech a můj pocit při čtení byl spíše smutek nad osamělostí postav.
Rozhodně doporučuji čtenářům všech možných žánrů.
Nápad je báječný, ale styl psaní mi naprosto nevyhovuje - jakoby slepené z jednotlivých článků. Asi je to na Čapkovi unikátní, ale mně se to čte velice špatně.
Jako první jsem viděla fim, byla jsem malá a hrozně se mi nelíbil. Podruhé jsem viděla nedávno a velmi mě překvapil. Pak jsem si přečetla knihu, o které jsem věděla, že se od filmu velice liší. Musím říct, že se mi nakonec líbí oboje.
Kniha je především filozoficko sociologická studie ideální společnosti. Myslím, že lidé, kteří nejsou příliš militantně založeni to neocení. Já to považuji za geniální dílo se spoustou zajímavých nápadů a představ, o kterých stojí za to se zamyslet.
Nejsem vůbec nadšená ze série Zaklínač jako většina lidí. Problém fantasy je, že jenom málo která je dobrá. Většinou je to brak. Zaklínač je takový mezi slepými jednookým králem. Vyčítám mu především neuvěřitelnou délku a nastavovanost dlouhými pasážemi nepotřebnými pro děj a naprosto hloupý a nepochopitelný konec. Myslím, že kdyby autor napsal pouze původně plánované tři knihy (a ne pět a každou další silnější), hodnotila bych jinak.
Naprosto úžasné, přečetla jsem to jedním dechem. Jsem napnutá jako kšandy, čekání na další díl bude hrozné.
Nejsem milovníkem knih, které mají více než dva díly, ale Algor mě naprosto dostal.
Znám z audiopodoby a slyšela jsem to celé už nejméně tři krát. Hodně mě to pobavilo a vypravěčský styl je mi velice příjemný.
Tohle zřejmě nebude můj šálek čaje. Strašlivá slátanina. Temná, místy dost nudná, zcela absurdní a neuvěřitelný děj (hlavně části v léčebně/vězení). Poslouchala jsem jako audioknihu, kdybych to četla, asi bych to ani nedočetla. Svědkyně ohně byla o něco lepší, ale i tak jsem si žádné další už nestáhla.
Takový český Barbar Conan. Jednoduché a napínavé povídky. To mám ráda. Pěkné se tím prokládá četba náročných románu. Těším se na další.
Nápad báječný, děj rozvleklý, chvílemi dost nudný, konec velmi slabý.
Kniha mě nejvíce udivuje v tom, jak zobrazuje válku z tehdejších pocitů. Dnes se snažíme všechno ukazovat ze dvou stran - není nic černobílého. Ale válka je hrozná věc a když skončí, přijde euforie. Nikdo se neptá, jestli ten zlý neudělal něco dobrého. Prostě je to takové krásně jednodušše černobílé. Tak ti lidé po válce věci viděli a je moc zajímavé se na to taky podívat jejich očima. V knize jsou velice působivé povídky. Samozřejmě ne všechny jsou tak dobré, ale určitě doporučuji k přečtení alespoň část.
Jediná kniha, kterou jsem od Kulhánka četla. Slyšela jsem, že patří mezi nejslabší. Možná, že až si přečtu další, snížím hodnocení. Zatím to má jasně stovku.
Duna to sice není, ale i tak pět hvězdiček. Navíc jsem konečně nějakou postavu, která je mi sympatická a můžu jí mít ráda.
Mně se líbilo Umírání v Bangkoku, Zubaté ženy byly dlouhé, ale nakonec jsem se do nich začetla hodně. Vzpomínka je krátký úvod k pozdejšímu románu Flahback, který jsem četla dříve, takže nic nového. No a Velký milenec u mně velmi úspěšný. Těch pět hvězdiček je možná hodně, ale nechám je tam za Bangkok a Milence.
Tento díl mě z celé série bavil nejméně. Všechno je horzně rychlé a moc pesimistické. Hodně tomu přidává i fakt, že období Rakouska - Uherska je mi příjemnější než První republika. Ta mě nikdy moc nezajímala.
U předchozích dílů jsem měla ráda optimismus. I když postavy nebyly někdy zrovna moc příjemné, celkově se mi líbilo sledovat, jaké pokroky dělá Praha a český národ. Obrovská změna za 50 let. V posledním díle se vezme dalších 30 let šmahem a optimismus není. Všechno, co hrdinové předchozích dílů budovali a na co byli právem pyšní jde do kopru. Co se mi ale hodně líbilo byly úvahy hrdinů, kteří byli různého třídního potavení, smýšlení a bohatsví. Nemám ani pocit, že by šlo jenom o dělnickou propagandu, každý dostal svoje místo :-)
Když to ale shrnu, stejně se mi nejvíc ze všeho líbí seriál Sňatky z rozumu. :-) Asi i on způsobil to, že dává pouze čtyři hvězdičky. Nějak jsem prostě nemohla rozdýchat knižní Hanu a Borna, hlavně Hanu, které v seriálu mám tak moc ráda.
K pentalogii mě přivedl výborný seriál Sňatky z rozumu, který miluji a znám na zpaměť. Seriál je věrnou kopií knihy, kniha se pěkně čte a historické události jsou popsány zajímavě a jsou krásně zakomponovány do děje.
Čtyři hvězdičky dávám proto, že seriál mi stále přijde lepší, i když kniha obsahuje ony zajímavé historické popisy, na které v seriálu pochopitelně není místo. Hlavně postavy, které v něm vystupují, jsou mi milé. Jejich knižní předlohy tak sympatické nejsou. Hlavně knižní Hana a Born jsou mi lidsky protivní a nesympatičtí.
Zatím jsem přečetla Sňatky z rozumu a Císařské fialky.