eseona komentáře u knih
První polovina knihy vlastně jen seznamuje čtenáře s prostředím a postavami a příběh začíná až poté. Ale i potom je příběh jaksi potlačený a hraje více méně vedlejší roli.
Ze začátku mě tahle kniha hodně chytla. A vystačilo mi to tak na 400 stran, ale ten zbytek jsem dočetla už jen kvůli tomu, aby čas strávený nad těmi úvodními 400 stranami nepřišel vniveč.
Styl jakým je to napsáno mi poněkud připomíná tvorbu Pavla Renčína - pasáže s vnitřními pochody postav, poetické slovní obraty a popisy apod.
Nakonec jsem docela ráda, že jsme si to přečetla (a hlavně dočetla, protože uzavření je vymyšlené dobře).
Perdido je zajímavé zpestření a i mezi městským fantasy originální kus ( i když v poslední době mi přijde, že neotřelost a originalita je v městské fantasy jednou z charakteristik žánru :).
Sice se k této knize už asi nikdy nevrátí, ale i tak hezké počtení na čtyři hvězdy...
Četla jsem to opravdu ráda, i když jsem se nemohla dočkat konce - strašně jsem chtěla vědět jak to dopadne a kdo kým ve skutečnosti je :)
Zprvu se mi kniha moc nelíbila, začla jsme si na ní lepit imaginární štítek nejhorší Renčínovy knihy. Ten jí sice zůstal, ale v té konkurenci... Renčínovy knihy mám hodně ráda a tuhle taky, i přesto, že je poněkud slabší je pořád dobrá. Myslím, že s přihlédnutím k tomu, v jakých podmínkách (online román na pokračování) ji autor psal, je to obdivuhodný výkon.
Navíc skvěle funguje jako intro k Městským válkám.
Zkrátka jsem v rámci možností nadšena (čekala jsem, ve srovnání s jinými autorovými kusy, slabší knihu a má očekávání i trochu předčila. Zvlášť pozitivně oceňuji, že je v knižním vydání i část toho online mumraje, který ho doprovázel - výběr komentářů, výsledky anket, komix. A povídka Král olší se mi k tomu taky líbí). Takže odřené čtyři hvězdy (pokud bych neznala zbytek autorových románů, byly by ty čtyři hvězdy zářily :)
Četla jsem ji v rámci povinné četby a kdybych ji nutně nepotřeboval přečíst, po pár stránkách by ji vrátila do knihovny a už si ji nikdy víckrát nevypůjčila.
Sice je to kniha vtipná a místy až líbezná, ale stejně jsem se nemohla ubránit pocitu, že je ... nenapadá mě nic jiného než "bez děje" :) Ve své podstatě přišel konec dřív než solidní začátek.
zatím jsem jí četla třikrát ( vždy s mezerou několika let) a pokaždé jsem ji vnímala jinak.
Ideální pro ty, kteří se začínají seznamovat s Japonskou kulturou a snaží se alespoň trochu pochopit do tolik odlišné mentality japonského národa. (Podle mě je ovšem po tomto kodexu nutné přečíst ještě nějaký historický román zaměřený na válečnickou vrstvu, aby bylo člověku jasné, jak moc byl kodex dodržován :)
Spoustu myšlenek, ke kterým jste nuceni se chtě nechtě neustále vracet. Zkrátka velmi dobře napsaná kniha.
Můj první komix tohoto typu (samozřejmě jsem si prošla čtyřlístkem, ale to bylo o trochu něčem jiném :). Vyhrála jsem ho v jedné soutěži a vzhledem k tomu, že jsem na něj dost dlouho čekala (nějaká chyba v zásilkovém matrixu), tak když mi přišel, byla jsem už dostatečně navnaděná - čekala jsem od toho trochu víc, ale vesměs se mi líbil. Z výtvarného hlediska mě uchvátil. Příběhově to nemohu tolik posoudit - nejdříve jsme viděla film. (Komix byl ale, dle mého názoru, lepší než snímek.)
Tihle knihu jsem četla do povinné četby. Hodně jsem se jí bála, ale líbila se mi. Velmi dobře se mi četla - i když občas jsem to nemohla rozluštit (např. u Arachné jsem z textu nepochopila, že se z dívky stal pavouk :)
Tato kniha je poněkud "nerenčínovská". Samozřejmě jsem ji zhltla na jedno nadechnutí, avšak styl jakým je psán, je poněkud méně poetický a z některých pasáží na mě dýchala živočišnost a zvířecí divokost, ovšem jen z těch, u nichž to bylo vhodné.
Román skýtá překvapivé odhalení, díky němuž se naprosto změní pohled i na první knihu trilogie.
Jsem zvědavá na závěrečný díl - po bitvě ve Runovém meči, si neumím svět třetí knihy ani v nejmenším představit.
Rychlý spád a nečekané zvraty. Některé opravdu velmi nečekané. Docela jsem se zasmála ve chvíli, kdy na pár okamžiků hlavní hrdina vlezlo do kanálů (kanály v Renčínově tvorbě mají silné zastoupení - celý Labyrint se odehrává v pražských stokách a i ve zbytku jeho knih se kanály objevují - tedy nevím, jak je to ve Jménu korábu, k této knize jsme se bohům žel ještě nedostala).
Celkově je děj tohoto díla překvapivý a kniha se čte velmi dobře.
Zjímavý průřez autorovou povídkovou tvorbou. Překvapila mne různorodost námětů.
Nejvíce se mi zřejmě zalíbila Ukolébavka pro město krys a Stvořitel (poněkud přehnaně prošpikovaný líbezností, avšak zřejmě nejneotřelejší z celé sbírky).
Celkově byla kniha velmi dobrá - i přesto, že se jedná o povídky, měla jsem ji přečtenou rychle a zanechala ve mne celkem hluboký dojem.
Velmi knihu doporučuji - stejně jako zbytek Renčínovy tvorby.
Rozebírat genialitu E. A. Poe není, dle mého názoru, třeba. Obzvláště pokud se jedná o tyto tři povídky. Spíše bych se pozastavila nad tím, jak skvěle celkový dojem z četby doplňují rozdrásané kresby Luise Scafatiho. Čerrný kocour je ze série knih ilustrovaných L. Scafatim (spolu s Kafkovou Proměnou či tradičním Stokerovým Drakulou). Scafati skrátka skvěle doplnil atmosféru a zážitek je to vskutku nadmíru umělecký.
Zajímavá vize budoucnosti, kde každý musí pečovat o své tělo, aby byl posléze použitelný jako pracovní zombie. Ze začátku se akce prolíná s popisem prostředí, což do sebe v tomto případě naprosto zapadá. Poté ovšem zůstává jen akce a po jisté době začíná být monotóní. A nemluvě o tom, že hrdina toho občas přežije až příliš mnoho.
(Také se díky této knize posílila má averze k už tak dost hroznému slovu "fakt". Autor si toto slovo asi napsal na pracovní stůl a tak je v románu všudypřítomné. Ale na to se dá docela zvyknout...)
Nejvíce mě oslovil překlad Rudolfa Černého. Dal tam ty správná slova hodící se k spisovatelově době a nebál se užít hanlivých výrazů, které sám autor použil (například: "Nemohl jsem uvěřit, co to ta drůbež kráká." či tak nějak, většina ostatních, v této knize uvedených, přeložila velmi škrobeně a poeticky, jakž to ovšem v originále rozhodně není...). Taktéž jsem u této knihy ocenila číslování veršů - když jsem si překládala originál a byla ve slepé uličce mé chatrné angličtiny, velmi mi napomohla možnost opřít se o překlad těch o mnoho znalejších :)