Eva P. komentáře u knih

Masové sexuální násilí, které se nyní odehrává během války v Etiopii, mě přivedlo k úvahám, jestli to je součást každého konfliktu a jak to asi bylo za druhé světové války. A narazila jsem právě na tuto velmi zajímavou vědeckou publikaci.

Když někteří jedinci v Americe tipovali, že jsem "frenchie" a chovali se hodně za hranou slušného chování, nechápala jsem, co se děje a co je špatně, tato kniha mi mnohé objasnila a jsem moc ráda, že se mi dostala do ruky.

1 20.09.2023

Nádherné ilustrace výjimečného města. Funkci průvodce je třeba brát s nadhledem (pokud nepatříte mezi horních deset tisíc), jinak pastva pro oči. A ta ořízka!

3 20.09.2023

Pořádný terno pro mě žádné terno nebylo. Naprosto průměrný předvídatelný příběh, který ničím nenadchne, ale naštěstí ani neurazí. Viděla bych to na 2,5.

20.09.2023

Dlouho mě žádná anotace, tak nezaujala a příběh posledního z bratrů Milesových jsem si musela přečíst ihned po vydání. Obzvlášť během první třetiny knihy jsem se královsky bavila, ale bohužel i tento příběh byl hrozně natahovaný a měla jsem co dělat, abych dočetla. Naštěstí to ale vynahradil dojemný závěr a tento díl je tak můj nejoblíbenější z celé série.

2 20.09.2023

Tím, že jsem nesepsala svoje dojmy ihned po dočtení, jsem se jen utvrdila v tom, že to byl velmi snadno zapomenutelný příběh, který se mi ale četl dobře, dobrá oddechovka, ale možná až neúměrně natahovaná, jako všechny díly této série.
On, pohledný podnikatel a milovník umění, ona, ajťačka v jeho firmě, která mu dává zabrat, a také hráčka netballu, který vlastně ale vůbec nehraje... profily na seznamce, spolubydlící-stylista... Jo, něco mi utkvělo.

1 20.09.2023

Hadley jsem si oblíbila v autobiografii Ernesta Hemingwaye Pohyblivý svátek, ze které mimochodem Paula McLaine hodně čerpá, ale ráda jsem si přečetla víc o životě této zajímavé ženy. Byl to smutný příběh, zejména Ernestův.

1 20.09.2023

Dvacátá léta v Paříži očima Ernesta Hemingwaye, jak na ně vzpomínal v padesátých letech na Kubě: život ve velmi skromných podmínkách s první ženou, kruh kolem Gertrudy Steinové, Sylvie Beachová a její knihovna, hlad, chudoba, seznámení a přátelství se Scottem a Zeldou Fitzgeraldovými, Erza Pound… jednalo se o jeho první pobyt v Paříži, kdy byli „strašně chudí a strašně šťastní.“

Kdysi jsem už toto knihu číst zkoušela, ale Paříž jsem téměř neznala a nedokázala jsem docenit bohatý místopis. Díky letošní třídenní zastávce v Paříži jsem po knize sáhla znovu a užila si ji úplně jinak.

Když vystupujete v roce 2023 na metru Cardinal Lemoine a vybavíte si slova EH: „adresa rue Cardinal Lemoine číslo 74, co jsem jí udal, nemohla být adresa ubožejší“, musíte se pousmát, jak moc se svět změnil.

Nejvíc jsem žasla nad kapitolu Paříž je věčná, ve které Hemingway líčí zimy strávené se svou ženou a malým synem v rakouském Schrunsu v Alpách, kde nebyly žádné „lyžařské výtahy ani žádné lanovky … nahoru se člověk musel vyšplhat na lyžích, na které si připevnil tulení pásy.“ Vůbec jsem netušila, že Hamingway a jeho žena Hadley patřili po boku Waltera Lenta a Hanesse Schneidera k průkopníkům skialpinismu. Lyžovali na ledovcích, ve Švýcarsku, v Dolomitech - od listopadu do Velikonoc.

Knihu určitě doporučuji, pokud máte rádi autory ztracené generace, Paříž, knihy a lyžování.

5 20.09.2023

Nádherné ilustrace i zpracování. Jen tato Coco Chanel je víc podobné herečce, která ji ztvárnila ve filmu, než skutečné Coco... Vím, nebyla tak pěkná, ale přesto bych víc ocenila zachování věrnějšího obrazu.

20.09.2023

Autorka měla skvělý nápad s mílovým klubem, ALE... po úžasném začátku šla dynamika knihy strmě dolů, nemluvě o rozuzlení vyšetřování, které bylo hodně naivní. A opravdu někdo roky usiluje o pozici v konkrétní firmě, aniž by tušil, jak vypadá (mladý, pohledný, bulvárem oblíbený) majitel?

4 20.09.2023

Novela O myších a lidech je hojně doporučována učitelkami jako četba k maturitě, zřejmě kvůli krátkému rozsahu. Ale ani ten nepřispěl k mému čtenářskému požitku. Všechny postavy mě vyloženě iritovaly, stejně jako neustálé opakování téhož a celkem předvídatelný děj.

Jako sonda do misogynní a rasistické společnosti zmítající se v krizi 30. let na Divokém západě to sice funguje (moje nervy), ale stejně jsem ráda, že jsem tehdy raději sáhla po knize Na východ od ráje a Steinbecka díky ní řadím mezi mé oblíbené autory :)

3 20.09.2023

Hypotéza lásky určitě vyčnívá humorem spojeným s akademickým prostředím, ale bohužel se jí nevyhnula mnohá otřepaná klišé a často jsem měla pocit, že se hrdinové nechovají adekvátně svému věku a dost mi to kazilo celkový dojem z knihy.

6 20.09.2023

Sugestivní. Dechberoucí. Silné.

Všechno, co jste chtěli vědět o německých vojácích na počátku druhé světové války, ale báli jste se zeptat.

Jsem moc ráda, že se dnes i u nás najdou autoři jako Lukáš, kteří se nebojí psát o těžkých tématech vyžadujících důkladné rešerše a neuchylují se k plytké psychologii postav. Tato kniha se opravdu povedla!

Březovým hájem provází mladý voják Erich, člen osádky panzeru, který se připravuje k prolomení Maginotovy linie.

Německý Penzerkampfwagen II byl lehký a rychlý tank se zesíleným pancéřováním, zasvěcuje mě můj sedmiletý syn. Proti němu stál francouzský těžký char B-1, který měl dvě děla, a lehké tanky Hotchkiss.

Úspěch bleskové války umožnilo podávání pantzerschocolade vojákům, tedy dávek pervitinu, radiokomunikace a nemilosrdná strategie generála Guderiana, ovšem za jakou cenu?

Pokud vás alespoň trochu zajímá historie, doporučuji tento originálně pojatý příběh všemi deseti!

1 25.08.2023

Pěkná pohádka o miliardáři a au-pairce-architektce odehrávající se v kulisách Charlestonu a jižní Francie, příběh, který mi navodil pocit, že jsem zase na dovolené :)

3 15.08.2023

Tuhle knihu nějak nemůžu dostat z hlavy a nejraději bych si ji přečetla hned ještě jednou. Určitě není pro slabé povahy, ale je skvěle napsaná. Moc se mi líbilo zapojení psychiatričky do děje a vysvětlení, jak funguje lidský mozek v extrémních situacích. Výborné bylo i využití Goetheho básně Král duchů, která se prolínala celou knihou. Nicméně, kéž by se takové hrůzy děly jen na stránkách knih.

6 05.09.2022

Od knihy s takovým hodnocením (!!!) jsem čekala mnohem víc. Nebo alespoň něco. Vlastně cokoliv... jen ne nekonečné opakování stejných situací, dialogů, neúměrné natahování nudného děje bez nápadu. Ne, ano, ne, ano, ne, nevím, chci, nechci a zase znova a dokolečka dokola a ještě o tři týdny později. Zkusím ještě Věřit znovu (86 %) a třeba budu mile překvapená...

7 05.09.2022

Překladatelka by měla jít klečet na hrách a autorka by měla buď opustit pokusy o kriminální zápletky, nebo si je alespoň trochu promyslet, dát jim větší prostor a víc je propracovat. Peprné scény ovšem psát umí velmi dobře, takže po této stránce budou čtenářky jistě spokojeny.

1 22.08.2022

Dvojité sklo je příběh vyprávěný ovdovělou ženou, která prožívá své stáří v Reykjavíku a přihlíží tomu, jak její přátelé a známí postupně umírají. Jednoho dne potká sympatického sedmdesátníka Sverrira...

Kniha se skládá z krátkých odstavců: útržků vzpomínek, zamyšlení, vjemů okolního světa a také pozorování života, který se odehrává za oknem.

Autorce bylo 66 let, když napsala tuto krásnou a otevřenou knihu o stáří, o lásce, o lásce ve stáří a také o osamělosti, která některé z nás provází celým životem.

Je dobré se čtením nespěchat a nechat pěkně vyznít krásný jazyk a hluboké myšlenky této originální love story.

„Vsichni tam venku mění svět. Ona sedí u okna a přihlíží. (...) Existuje bezpočet vzrušujících zážitků, které má v podstatě na dosah ruky, ale nejspíš si je nechá ujít. Rozptýlení. Nezní to vůbec radostně, nechat se rozptýlit.“

4 25.07.2022

"Sladký Ježíši!" Vždycky se snažím hledat pozitiva, ale tady to šlo opravdu těžko. Kniha by se mohla jmenovat Tajný klub podpantofláků, překlad: Google Translator.
Když odhlédnu od zřejmě neexistující redakce překládaného textu, pořád je to slabota, a to i v rámci žánru. Lord Lízal, ani lord Ohebný Prstíček tomu také moc nepomáhají.
Jsem ráda, že mám dočteno. Jednu hvězdičku dávám za čtenářský klub a druhou za koktání. Druhý díl si dovedu domyslet, ale určitě ho číst nebudu.

3 16.06.2022

Prázdninová poetika s lehce morbidními akcenty. Moc se mi to líbilo.. a zrovna nedávno jsem se ptala sama sebe: "O čem přemýšlí jeřábník celé dny?"

4 16.05.2022

když se
TO
napíše
pod sebe,
říká se
TOMU
volný verš

2 07.05.2022