eva3992 komentáře u knih

Příběh Alžběty a Philipa, který sledujeme v rozmezí čtyř let (1943-1947). Od prvotních plachých setkání, až po domluvení svatby. Vše navíc komplikuje válečná doba a to, že Philip je vším, před čím Alžbětu varovali. Kniha nám navíc dává nahlédnout do soukromí královské rodiny.

U této knihy jsem trochu v rozpacích, jak bych ji měla zhodnotit. Na jednu stranu zajímavá část historie královské rodiny, na druhou stranu to bylo pomalé vyprávění bez jakýchkoliv zvratů a stále se opakující myšlenky a pocity Alžběty a Philipa.

Je zajímavé číst, jakou cestou si prošli, než se mohli vzít. Autorka se dlouhodobě věnuje britským dějinám, tak se i v této knize snažila vše vylíčit co nejpřesněji, jak to mohlo být. Pro nezasvěceného člověka si myslím, že je tam příliš mnoho jmen, o kterých vůbec nebude vědět, kam je zařadit. V tomto případě mi pomohl seriál The Crown, kdy si po jeho shlédnutí mohu jednotlivé postavy lépe zařadit a více chápu některé souvislosti.

Kniha byla skvělá v tom, že mi přiblížila některé historické, a hlavně lidské okamžiky co se Alžběty a Philipa týká. Na druhou stranu byla tak pomalá, že mě to nebavilo číst a musela jsem se do čtení až nutit.

Tolik tedy k mým rozporům a jsem zvědavá na další názory na tuto knihu.

1 31.10.2021

Další díl případů Josie Quinnové. Tentokrát se detektiv Josie musí poprat s velmi osobním případem, když je v lese nalezeno pohřbené tělo a podle zubů je prokázáno, že patřilo ženě, která se jmenovala stejně, jako její matka. Tím se otevírají vzpomínky na dětství a Josie se snaží zahnat minulost, aby mohla vyřešit záhady v přítomnosti.

Tato kniha je sice už třetím dílem, ale vůbec nevadilo, že jsem předchozí knihy nečetla a rovnou se pustila do této. Je zde vše, co potřebujeme vědět, stručně vysvětleno a objasněno. Myslím si však, že když budete knihy číst hezky postupně, vytvoříte si k hlavní hrdince větší vztah a kniha Vás ještě o něco více zasáhne.

Hned od prvních řádků (respektive hned od anotace), mě kniha vtáhla a nepustila. Potřebovala jsem číst dál a dál, abych se dozvěděla, jak to všechno vlastně bylo. Kapitoly, které nás vrací do Josiiny minulosti byly drsné a pomohly nám pochopit její chování v současnosti.

Při čtení jsem si říkala, že je to přeci jasné, jak to celé dopadne, ale to jsem se zmýlila. Autorka si s námi pěkně zahrává a postupně nám odhaluje jednotlivé střípky skládačky. Nakonec z toho bylo nečekané rozuzlení. Pár drobností se mi sice v knize úplně nezdálo, ale tím, jak si mě kniha získala a já ji nemohla odložit, si rozhodně zaslouží nejvyšší hodnocení.

Bylo to skvěle napsané krimi. Třešničkou na dortu je vyšetřovatelka žena, které nevím proč, mám v takových knihách raději. Pokud se Vám líbí například knihy Roberta Bryndzy, tak příběhy Jossie Quinnové vás rozhodně nesmí minout a věřím, že budete stejně nadšeni.

4 28.10.2021

Tato útlá knížečka nás nejprve zavede do jižní Francie, do městečka Tarasconu, kde žije hrdina Tartarin. Lidé ho uznávají a obdivují. A aby pro svůj obdiv udělal ještě více, vydá se Tartarin do Afriky lovit lvy.

Tato útlá knížečka je plná milého humor a nadsázky. Skvěle tu jsou popsaná jednotlivá místa, ale hlavně lidé, které Tartarin na své výpravě potká. Jejich vlastnosti Vám nejednou mohou připomenout někoho, koho znáte i teď v současnosti.

Knížka se mi moc dobře četla, použitý jazyk byl pro mě opravdu příjemný, vůbec bych neřekla, že je to napsáno už v roce 1872. Nevadilo by mi, kdyby měla knížka ještě o pár stránek víc, dokáži si představit, že bych s Tartartinem ještě nějakou tu chvíli zůstala.

Zase jedna klasika, která si mě získala.

24.10.2021

Tentokrát nás autor zavede na zaoceánskou loď, kde se dějí podivné věci. Před pár lety přišel policista Martin Schwartz o ženu a syna právě na jedné takové lodi. Už si řekl, že na ni nikdy znovu nevkročí, ale to se změnilo po záhadném telefonátu, že se na lodi objevil plyšový medvídek jeho syna.

Král psychothrillerů, Sebastian Fitzek, mě nezklamal ani tentokrát, já jsem nadšená. Drsný příběh plný tajemství a nečekaných zvratů, jak to umí jen autor. Tentokrát se mi moc líbilo prostředí zaoceánské lodi, kde jsme se ocitli a také hlavní hrdina Martin byl velký sympaťák. Do příběhu jsem se natolik ponořila, že jsem knihu vůbec nemohla odložit a přečetla ji na jeden zátah. Knížka je neskutečně čtivá, a i díky krátkým kapitolám Vám budou mizet stránky neskutečnou rychlostí.

Ač jsem si celou dobu tipovala, kdo bude zloduch, tak jsem se nestrefila a konec opravdu překvapil (a ne jednou ). Co se mi opět líbilo, tak zpracované závažné téma, na které autor díky knize upozorňuje. A nesmím zapomenout ani na grafickou podobu knihy, jako vždy je úžasně zpracovaná, jak obálka, tak i uvnitř.

Ač bych měla ke knize pár drobných výhrad, tak tím, jak je kniha čtivá, plná zvratů a to, jak mě pohltila, nemůžu jinak, než plný počet hvězdiček a opět velké doporučení.

3 24.10.2021

Kniha plná snů a hudby. Bohužel také plná Československa, kdy rozhodně nebylo jednoduché si plnit své sny. Hlavní hrdina Honza nás provede od šedesátých let až do současnosti. Ukáže nám, jak silná může být hudba i touha ji hrát a provedena nás vývojem naší země se vším, jak to tady chodilo.

Tahle kniha měla velký potenciál, téma, které mě zajímá (život v Československu), až po hudbu, kterou miluji. Bohužel, nadšení se u mě nekoná.

Ze začátku mě kniha bavila – život a hudební scéna šedesátých a sedmdesátých let v Československu. Mladý rebel Honza nás provázel svým životem a bylo to super, bohužel zhruba někde od 170 strany se to pro mě zlomilo, nebyly tu žádné velké zvraty, nechtělo se mi vracet ke čtení.

Celkově se to celé zvrhlo do manželské poradny a červené knihovny a téma možné nevěry rozebírané na x stránkách mě skutečně nebavilo. Navíc byl Honza opravdu dobrý, všechno mu až neskutečně vycházelo a tím mě neskutečně štval a byl mi celou druhou polovinu knihy značně nesympatický.

Myslím, že kdyby se ubrala polovina stránek (kniha má přes 500 stran), trošku se to „probralo“, tak by to knize jen prospělo. Takhle jsem se při čtení až trápila.

4 24.10.2021

Známý autor psychothrillerů tentokrát úplně jinak. Rozhodl se, že napíše knihu pro své děti, kde bude všechno, co by jim rád řekl. Co je v životě důležité a jak může být cesta životem šťastná.

Osobně mám ráda motivační knihy a knihy pro osobní rozvoj, tato mi však moc nesedla.

V knížce projdeme opravdu širokou škálu toho, co nás v životě potká – přátelé, láska, štěstí, odvaha, přání, závist, porovnávání se. Autor nám ke každému tématu přidává osobní zkušenost, svůj názor a radu pro své děti. V jeho výrazech je často znát, že je vystudovaným právníkem a také je tu hodně znát jeho „vypsaná ruka“, takže mu nedělá problém se o jednotlivých tématech rozepsat až románově. Ale to byl pro mě kámen úrazu….

U každého tématu bylo tolik příkladů a řečí kolem, že než se autor dostal k tomu, co nám chtěl říci, tak už mě to nezajímalo a ztratila jsem pozornost. U tohoto typu knížek mám raději kratší povídání, spíš až jen heslovité kapitoly. Ale to je můj osobní problém a věřím, že takhle obsáhlé texty mají své fanoušky.

Jedno velké moudro jsem si přece jen z knížky odnesla: „Nemůžete se zavděčit všem.“. Stará pravda, kterou je dobré si připomínat, obzvláště v dnešní době sociálních sítí.

I nadále zůstanu autorovou fanynkou, ale pouze v případě jeho skvělých psychothrillerů.

24.10.2021

Tato kniha je románovou biografií Len Howardové. Původně úspěšná houslistka, která se rozhodla pro život na venkově a téměř bez lidí. Svůj život zasvětila zkoumání ptáků, se kterými žila v neskutečné harmonii. Sepsala mnoho článků i dvě úspěšné knihy. Co ji vedlo k takovému životu a jak dokázala zpracovat ptačí výzkum se dozvíme v knize, která je napsána poutavě a citlivě.

Hned v úvodu knihy, kdy čtete o tak běžné věci, jako je stříhání živého plotu, jsem byla napnutá, plná emocí a ani jsem nedutala. Nikdy bych nevěřila, že by se mi mohla líbit kniha o ptácích. Ale to, že poznáváme Len od jejího dětství, její život, kariéru a lásky, tak mě to celé strhlo, Len jsem si zamilovala a prožívala vše společně s ní.

Kniha je napsána tak krásným jazykem, že jsem si čtení neskutečně užívala. Tolik nádherných vět a přirovnání. Původně jsem si chtěla vypsat některé myšlenky, ale pak jsem zjistila, že bych musela vypsat skoro veškerý text. Opravdu co věta, to perla.

Knížka je sice útlá, ale čtení jsem si vychutnávala, žádný spěch, celé jsem to vnímala klidně a měla jsem potřebu to klidně číst a celé si to užívat.

Rozhodně nečekejte žádnou velkou akci, ale poklidný život jedné neobyčejné ženy. Příběh plný emocí a krásného souznění s přírodou.

9 18.10.2021

Kniha nás zavede do oblasti Krušných hor, kde život nikdy nebyl jednoduchý, ale někdy byl opravdu náročný. Sledujeme hlavní hrdiny Františka a Floriána, kteří se oba díky osudu dostanou do hor, do malé vesničky Chaloupky. Téměř veškeré obyvatelstvo je německé, je zde skutečně jen pár českých rodin. Nejprve to ničemu nevadí, ale v období kolem druhé světové války začne být velký problém mezi oběma národy a vlna agrese a nenávisti celý život jen ztíží. Knížka nám ukazuje osudy lidí, jejichž život opravdu nebyl jednoduchý.

Musím říct, že příběh mě chytil hned od první kapitoly. Knihu jsem nechtěla dát z ruky, chtěla jsem číst dál a dál a měla jsem potřebu se k ní vracet a žít život společně s hlavními hrdiny. Navíc jsem se s nimi chtěla opravdu sžít, tak jsem si na mapě hledala, kde jsou jednotlivá místa a kde se tedy v knize nacházíme.

Příběh je napsán jednoduchým jazykem, i přesto jsem si dokázala barvitě představit, jak to v Chaloupkách a v okolí vypadá a měla jsem chuť se tam vydat a nějaký čas tam strávit společně s lidmi, kteří tam žili. Měla jsem pocit, že se s nimi potřebuji seznámit a užívat si krásy i nebezpečí hor.

Kniha nás provází v období od první světové války až po konec druhé a my tak můžeme pozorovat, jak se vyvíjí složitý česko-německý vztah v naší historii. Je to až neskutečné, jak se lidé k sobě mohli chovat v podstatě jen na základě myšlenky jedné osoby. Jak se dokáží lidé ovládat a zfanatizovat.

Celý příběh sledujeme prostřednictvím několika hrdinů, vidíme tak do hlavy hned několika postav a dokážeme si vše lépe představit a lépe se s nimi sžít. Kromě Františka a Floriana tu na nás čeká Rita, Pepi a rodina Grossových. Z Krušných hor si odběhneme třeba i do Rakovníka, Itálie anebo Ameriky.

Jsou zde napínavé i smutné okamžiky. Je zde láska, zrada i nenávist. Jsou tu emoce, které Vás nenechají chladnými.

Myslím si, že je tato kniha i pro ty, kteří o těchto tématech moc nečtou a chtěli by to zkusit. Ale samozřejmě je to hlavně pro ty, kteří mají rádi knihy z období kolem druhé světové války.

6 17.10.2021

Dobrodružný a romantický příběh prince Rudolfa, který se v převlečení vydává do Paříže, aby pomáhal chudým a potrestal zlo. V knize potkáme pařížské podsvětí i urozené pány a budeme si užívat intriky i rafinované plány.

Díky této knize se atmosférou přeneseme do Paříže kolem roku 1840. Ať už je to popis míst nebo lidí, ale také jazyk, jakým je kniha napsána (přeložena) na Vás přenese kouzlo té doby. Očekávejte klasického hrdinu, který bohatým bral a chudým dával. Zlo trestal a dobro odměňoval. Poznáme spletité sítě, které postupně rozmotáváme. Chvílemi je to napínavé až akční. Někdy důmyslné, jindy však často prvoplánové.

První díl mě bavil, moc jsem si užívala čtení, ale pak jsem si hned vzala do ruky druhý díl a tam už jsem trpěla a chtěla knihu odložit. Bylo tam hodně jmen, často se odbíhalo od tématu a vyprávění zdlouhavých historek mi přišlo místy až zbytečné. Konec to však trošku vylepšil, byl milý, takže jsem si ho užila.

Takovéto knihy normálně nečtu, tak se mi těžko hodnotí, ale když vezmu oba díly jako celek, tak je to příjemný průměr. A já moc děkuji skupině Klasikomilů, že jsem se do čtení pustila.

17.10.2021

V této knize sledujeme Gertu, brněnskou Němku, která, po skončení druhé světové války, je spolu s ostatními vyhnána pryč. Při dlouhém pochodu, kdy spousta lidí umře, se Gerta s několika dalšími ženami zachrání a je přidělena na nucené práce. Sledujeme situace i nálady té doby a nelehký život obyvatel Československa.

Toto je opravdu silná kniha o jedné části naší poválečné historie, o které se moc nemluví. Takováto témata mám ráda, bohužel mi však kniha nesedla tak, abych byla nadšená. I tak to ale bylo zajímavé čtení.

V první části knihy, kdy se ocitáme ve druhé světové válce, mě kniha neskutečně bavila, bylo to „akční“, text byl plný informací, pocitů, příběhů. Při některých situacích mi běhal mráz po zádech. Pak jsme se dostali do druhé části, kterou Gerta strávila na nucených pracích. Tato část mi přišla až rozvleklá, pomalá, hodně věcí se zde opakovalo a probíralo stále do kolečka. Poslední třetina, odehrávající se v komunistickém Československu až po současnost, mi přišla moc uspěchaná. Takže mé pocity při čtení byly jak na houpačce.

Ale jako celek to byla fajn knížka se zajímavých tématem a rozhodně musím vyzdvihnout jazyk, jakým autorka píše, to jsem si při čtení užívala moc.

5 10.10.2021

Autorova biografie, kdy nám popisuje, čím vším si musel v životě projít. Přežil koncentrační tábory i pochod smrti. Bohužel však přišel o svou rodinu. Tato kniha je poutavým vyprávěním, u kterého i Vy dostanete naději, že i v těch nejhorších chvílích se člověk může zvednout a jít dál.

Kniha si Vás získá hned první větou: „Můj nový milý příteli…“ a pak už čtete, jako by Vám to vyprávěl Váš známý nebo spíš dědeček. Zavede Vás do svého mládí, do Německa před druhou světovou válkou, kdy nic nebylo a celá situace se jevila zoufalá. Později se s ním dostaneme do koncentračních táborů i do doby po skončení války.

Celou knihou prostupuje spousty pocitů – od smutku, dojetí i naděje. Je zde vylíčeno nepochopitelné (ne)lidské chování a krutosti, kterými si nejen autor musel projít. Avšak všude prosvítá naděje, že může být líp. V knize najdete také několik fotografií, které Vám představí Eddieho a jeho rodinu.

Pár knih s tímto tématem už jsem četla, ale opět jsem hltala slovo od slova, nevěřícně jsem při čtení kroutila hlavou a kolikrát jsem si při čtení pobrečela, obzvláště ke konci. Je to velice silná kniha. Ač ji přečtete za jedno odpoledne, bude ve Vás rezonovat ještě dlouho po přečtení.

Co se mi moc líbilo, kromě samotného příběhu, tak to, že Vás kniha dokáže namotivovat. Najdete zde spoustu skvělých „mouder“, která Vás mohou posunout dál. Je to jedna z knih, po které můžete sáhnout, když Vám nebude nejlíp a určitě díky ní získáte novou sílu.

Ať už knihy z druhé světové války čtete nebo ne, tohle je jedna z těch, která rozhodně stojí za to. Já ji řadím mezi nejlepší knihy, které jsem četla.

3 10.10.2021

Příběh Lady, mladé dívky, která trpí poruchou příjmu potravy. Kniha nám ukazuje, jak s ní dokáže bojovat jak Lada, tak i její rodina, a to vše koncem sedmdesátých let v Československu. Ze slečny se stane ženou a my sledujeme, zda se dokáže poprat se životem.

Od autorky jsem četla její prvotinu Tapetář, která se mi moc líbila. Tato knížka si mě však nezískala. Kniha je psána „du formou“, která mi až tak úplně nesedí, ale to je můj osobní problém. Jinak jazyk, slovní zásoba, slovní obraty a krásné věty se mi v knize moc líbí. Co mě také bavilo, tak zmínky o spoustě knížek, které hlavní hrdinka čte, cituje z nich a podobně.

Děj je zasazen do oblasti odkud pocházím, tak mi to bylo bližší. Bohužel mi však vadilo spoustu nepřesností, co se týče doby, ve které se příběh odehrává. Něco bylo opravdu hodně zásadní, že mě to rušilo od čtení. Pokud se již použije konkrétní místo a doba, tak by se autorka měla držet toho, jak to tenkrát skutečně bylo. Při čtení jsem měla celou dobu pocit, že se příběh spíš odehrává v současnosti.

Téma anorexie mě v knize vcelku bavilo, pohled do duše dívky, která bojuje sama se sebou. Avšak když kniha přešla do druhé poloviny, začala jsem se ztrácet, někdy jsem asi úplně nepobrala, co tím chtěla autorka říci a čtení mě nebavilo.

Celkově za mě tedy průměrná kniha, ale pokud autorka bude psát dál, i tak si její další knihy ráda přečtu.

4 09.10.2021

V této knize najdete krátké deníkové zápisky, kdy autorka popisuje svůj život s úzkostí, panickou atakou, se strachem. Ukazuje nám na běžných činnostech, jak může být život obtížný a jak, a zda vůbec, s tím jde bojovat.

Upřímná, osobní, interní zpověď, která nám dává nahlédnout do pocitů a myšlenek autorky. Při čtení mám pocit, jak kdybych si o těchto problémech povídala s kamarádkou, a navíc jsem celou dobu měla potřebu jí nějak pomoci. Myslím, že o těchto věcech je potřeba více mluvit. Spoustu lidí si myslí, že jsou „divní“ a „jiní“, jenom proto, že prožívají paniku a úzkosti. Pokud zjistí, že v tom nejsou sami, může jim to pomoci. Můžou problém pojmenovat a pokusit se ho zvládnout.

Některé věci z knížky mě donutily se zamyslet, že jsem vlastně něco podobného také prožila, jen tím, že to nebylo tak silné, tak si to člověk ani neuvědomí. Strach a úzkosti jsou všude kolem nás. Člověk se s nimi musí naučit žít anebo s nimi bojovat, aby je zvládl.

To, čím se vyznačuje panika mi připomíná citát z jednoho mého oblíbeného filmu: „Píše deník, ale nepíše si o tom, co se stalo, ale katastrofickou vizi toho, co by se mohlo stát.“

Pokud se chcete dozvědět víc o těchto stavech a jak s tím třeba můžete bojovat i vy, přečtěte si autorčinu zpověď.

4 03.10.2021

Tentokrát královna detektivek jinak. Čeká tu na Vás psychologický román o ženě jménem Joan, která na cestě z Íráku do Anglie uvízne na několik dní v malé ubytovně daleko od civilizace. Jelikož má spoustu času, přemýšlí o svém životě, o svém vztahu k manželovi i dětem. Čím hlouběji se noří do svých myšlenek, tím bolestnější obraz uvidí.

Tato kniha, ač je z roku 1944, zpracovává téma, které je ve spoustě věcí stále aktuální. Žijeme tak, jak bychom chtěli? A pokud ne, dá se s tím něco udělat?

Celou knihou nás provází myšlenka: Na co by člověk přišel, kdyby neměl celé dny na práci nic jiného než přemýšlet sám o sobě. A kromě hlavní hrdinky to přiměje i Vás, se nad tím zamyslet.
Hlavní hrdinka Joan je celou dobu pěkně na ránu, bude Vás štvát a zároveň si oblíbíte všechny její blízké osoby. Navíc je budete obdivovat, že to s ní vlastně vydrželi. S tím souvisí i věc, která mi na knize vadila, a to, že jsou zde postavy vykreslené černobíle. Buď hodně dobré anebo špatné, nic mezi tím.

Každopádně kniha mě bavila, je skvěle napsaná, čtivá. Trochu mi připomíná knihy mé oblíbené Anne Tyler. Ráda jsem si ji přečetla. Zkuste ji také.

3 03.10.2021

Osud jedné rodiny, která to rozhodně neměla jednoduché. A hlavně ne ledajaké rodiny, ale přímo biografie autorky a vyprávění o její matce a celé rodině. To, čím si rodina prošla, nebylo rozhodně snadné, a ne každý by to dokázal ustát. Ponoříme se s autorkou do jejích vzpomínek a pocitů a budeme vše prožívat společně s ní.

Tato kniha je rozhodně jiná než ostatní knihy, které jsem od autorky četla. Tím, že je to hodně osobní, je to, jak kdyby nás pustila autorka dál, než by asi měla. Kromě vyprávění vzpomínek na svou matku nám autorka dává nahlédnout do toho, jak tato kniha vzniká, co ona sama cítí při psaní, zda to už na ní není moc, co v jednotlivých fázích knihy prožívá. To mě na tom opravdu moc bavilo.

Díky velké rodině si můžeme přečíst, jak vnímá jednu situaci více lidí, ne vždy se jejich pohled shoduje. Autorka několikrát mezi řádky naznačí, co se ještě stane, co bude následovat. Na jednu stranu jsem byla napnutá a chtěla vědět, jak to všechno bude, ale na druhou mě toto téma, nebo spíš i to, jak bylo zpracované, nenutilo číst dál a dál. Někdy jsem měla pocit, že knihu potřebuji odložit a některé situace „rozdýchat“.

Při čtení jsem každopádně měla spoustu pocitů a emocí, přišlo mi to nemožné a nereálné, pak zase šokující a neskutečně smutné. Díky tomu si mě nakonec kniha získala, neboť od knih očekávám emoce a tady se mi jich dostalo opravdu hodně.

Celkově tedy musím říct, že je to jiná kniha, než od autorky známe, ale i tak výborná. I když musím říct, že jiné její knihy jsem vždy „zhltla“ na posezení, tady jsem neměla takovou potřebu se ke knize vracet.

Pokud hledáte něco depresivního, něco pomalého, rozhodně ne lehké čtení, tak určitě mohu doporučit. Pokud s autorkou začínáte, zkuste nejprve jiné její knížky, např. Vděk nebo No a já.

3 02.10.2021

Příběh o slavné spisovatelce Agatě Christie a její velké záhadě. V roce 1926 Agatha jednoho dne prostě zmizela. Našlo se její auto na břehu jezera, ale jinak žádná stopa. Po jedenácti dnech se Agatha objeví, ale tvrdí, že si nic nepamatuje. Záhada, která dodnes nedá mnohým spát. Autorka Marie Benedict v knize ukazuje svůj pohled, jak to vlastně tenkrát mohlo celé být.

V knize sledujeme dvě časové roviny – pohledem Agathy a to od roku 1912, kdy se seznámila se svým budoucím manželem. Druhá rovina je pohledem jejího manžela Archieho a to ode dne jejího zmizení. Na konci se oba příběh prolnou a my si všechno pospojujeme a můžeme si tak na celé zmizení udělat svůj názor.

Ze začátku jsem měla trošku problém, kdo je kdo a kde se zrovna nacházíme, ale po pár stránkách jsem měla jasno a pak už se to četlo samo. Celkově to bylo hodně čtivé, poutavé, napínavé i tajemné. Díky krátkým kapitolám, text doslova mizel před očima a čím dál jsem se v knize dostala, tím větší jsem měla potřebu pokračovat, abych se dozvěděla, jak to vlastně celé bylo.

Co mě také moc bavilo, byl pohled do společnosti mezi lety 1912 až 1926. Jak to tenkrát chodilo, jaká byla výchova dívek, jak se mladí bavili a seznamovali a jak trávili svůj volný čas. Velice zajímavá byla také část o tom, jak Agatha vydala svou první knihu, jaká k tomu byla cesta a co tomu předcházelo. Zabrousíme i do její rodiny, jaké měli mezi sebou vztahy a celkově, jak Agatha žila.

Ať už se tenkrát v těch jedenácti dnech stalo cokoliv, autorka nám hezky naservírovala jednu z možností, jak to mohlo být. Sama se přitom inspirovala povahou paní Christie a zapojila tam až detektivní a promyšlenou zápletku, jakou by Agatha mohla vymyslet.

Od Marie Benedict jsem přečetla knihu Lady Clementine, která mě naprosto uchvátila a moc Vám ji doporučuji. Možná i proto jsme měla od této knihy stejně vysoká očekávání, a to je u mě někdy problém. Knížku Vám mohu s klidným svědomím doporučit, moc ráda jsem si ji přečetla, čtení jsem si užila, ale Lady Clementine je Lady Clementine .

3 30.09.2021

Příběh z období druhé světové války sledujeme pohledem tří hrdinů. Elsi, dívka žijící v polském ghettu, která se rozhodne bojovat proti nacistům do poslední chvíle. Matilda, malé děvče, které je odvedeno od svých rodičů z Rumunska. Je poslána do Německa, kde má být převychována na dokonalou Germánku. A Willem, syn vysoce postaveného nacisty, který je doktorem třeba i v Osvětimi.

Po této knize jsem se dívala opravdu dlouho, od autorky jsem četla i její další knihu Stezku v troskách, která nebyla špatná, tak jsem si nakonec koupila i tuto. Ale bohužel, nadšení se nekoná.

Knížka je sice velice čtivá, máte ji za chvilku přečtenou, ale absolutně mě to nepohltilo a při čtení mně myšlenky utíkaly pryč. Oproti jiným románům s touto tématikou, které čtu ráda, mě to neoslovilo. Postavy mi byly nesympatické, tak jsem se s nimi nemohla sžít a jejich příběhy mě tak nechávaly chladnou, i přesto, že tu bylo spoustu emočně silných momentů.

Celá kniha na mě působila nereálně, navzdory všem hrůzám to bylo přeslazené a překombinované. Celý děj byl značně předvídatelný a doufala jsem, že to autorka do tohoto konce nepovede, ale bohužel ano.

Je možné, že tato kniha sedne těm, kdo nemá knihy s touto tématikou načtené, ale za mě bohužel nemůžu doporučit.

4 26.09.2021

Příběh Alice, která se jednoho dne probere na zemi v posilovně a zjistí, že si nepamatuje posledních deset let svého života. Nechápe, že žije tak, jak současně žije a postupně dává dohromady to, jak se vlastně za deset let změnila.

Příběh nám vypráví Alice, její sestra Elisabeth a jejich babička. Sledujeme tak život pomocí třech různých pohledů a dáváme si ho do souvislostí. Stejně tak jako Alice.

Od začátku je kniha čtivá, do příběhu jsem se ponořila a vše prožívala společně s Alicí. Všechny její pocity jsem si dokázala živě představit, a hlavně příběh její sestry mě opravdu zasáhl, takže i nějaká ta slzička při čtení ukápla.

Celou dobu jsem se ke čtení chtěla vracet, abych se dozvěděla, jak se celý příběh nakonec vyřeší a zda se Alici paměť vrátí. Příběh je to ze života (i když samozřejmě ne, že by bylo běžné ztratit paměť za tak dlouhou dobu), ale hlavně to, jak Alice žila svůj život.

Je fajn zamyslet se, jak bych viděla svůj život, kdybych se na něj dívala svým o deset let mladším já.

Od autorky jsem četla knihu Manželovo tajemství, která mě úplně neuchvátila, ale zato tuhle knížku můžu jen doporučit.

2 21.09.2021

Agatha Christie jinak – její dramatická tvorba – trojice detektivních příběhu v divadelních hrách. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, ale nakonec mě to velmi bavilo.
Nečekejte klasicky napsaný příběh, ale jakoby scénář – popis místa, kde se zrovna nacházíme a kdo co říká.

Bála jsem se, že se do této formy příběhu nemohu začíst, ale opak byl pravdou. Všechny příběhy byly napínavé a do poslední chvíle jsem netušila, kdo byl v jakém příběhu vrahem. Opravdu právem se autorce říká Královna zločinu.

Po dočtení jsem si říkala, že dám 5 hvězdiček – čtivost, napětí, ponořila jsem se do toho. Ale když jsem se ke knížce vrátila po dvou dnech, měla jsem problém si vzpomenout, o čem přesně byly jednotlivé příběhy, takže jednu hvězdičku strhávám.

Ale i tak kniha, která mě bavila a kterou můžu vřele doporučit.

2 19.09.2021

Kriminální román z úžasného prostředí Rio de Janeira, kam přijíždí mladá Ellen Vargasová. Má zde pracovat na britském velvyslanectví, ale hlavně se chce opět setkat se svým otcem. To se jí ovšem nepodaří. Když přijede do jeho bytu, zjistí, že byl unesen. Bude se snažit udělat vše pro to, aby otce našla, díky tomu se dostane na povrch spousta znepokojivých informací.

Po knížce jsem pokukovala už nějakou dobu, protože si mě na hned získala úžasnou obálkou, která se prostě nedá přehlédnout. Jsem ráda, že jsem se k ní nakonec dostala a líbila se mi tak, že jsem ji přečetla za dva dny. Knížka se čte velice dobře a díky krátkým kapitolám stránky opravdu mizí před očima. Navíc mám ráda, když se děj detektivní /kriminální knihy odehrává jen během pár dnů, zde to je konkrétně 39 dnů. Díky tomu má kniha spád a nejsou tu hluchá místa.

Moc se mi líbily popisy Ria, které Vás zavedou přímo na místo. Měla sem chuť se tam hned rozjet a nějakou dobu tam strávit. V knize jsme se pohybovali ve vyšších politických kruzích, řešila se tu korupce i různé gangy. Na takováto témata nejsem moc zvyklá, nečtu o nich často, tak jsem si zde alespoň trošku rozšířila svůj čtenářský záběr.

Bála jsem se romantické linky, která v knize byla, ale nakonec mi tam pasovala a neměla jsem s ní žádný problém. Co mi ovšem vadilo, bylo spousta jmen, která se mi pletla a já se chvílemi ztrácela v tom, o kom je vlastně řeč (už jenom to, že dvě hlavní hrdinky se jmenovaly Ellen a Evelyn).

Celkově mě však kniha bavila, chtěla jsem se ke čtení vracet a byla zvědavá, jak to celé dopadne.

5 14.09.2021