Evazita
komentáře u knih

JO, tak tohle byla jízda! Kdo má rád duchařinu, tak ho to prostě musí bavit.


Ach, malá Kyo! Ještě dlouho Tě budu vidět, jak pluješ sama samotinká svou milovanou bažinou.
Úžasně napsané, nádherná kniha!


Ufff, jakožto matka s malým dítětem jsem hodně musela potlačovat slzy. Kolikrát mě napadlo, že snad autorka opravdu přišla o dítě, že tak skvěle dokázala popsat pocity zoufalé matky…
Pro mě je to jedna z knih, na kterou nikdy nezapomenu.


Hmmm, tak překvapivě jsem z četby zklamaná. Téma je samozřejmě děsivé, ale ty dlouhé proslovy pana Brenskeho mě prostě nebavily.


No ty jo! Nečekala jsem, že mě ta knížka bude tak bavit. Tak skvěle popsány myšlenkové pochody jednotlivých postav...úsměvné a tak pravdivé. Neskutečně mě to bavilo.


S těžkým srdcem dávám 3*.
Tak strašně jsem se na 3. díl těšila a prostě...nějak mě to nechytlo, sakra.
Děj mě začal bavit až s nástupem pětadvacítky, přesto však v celém příběhu bylo na mě až moc tajemství, záhad, těžce představitelných a překombinovaných výjevů. Pořád jsem se musela zamýšlet, jak to autorka myslela, a to mě nebavilo.
Závěr knihy mi však říká, že další díl bude zase jízda, takže se samozřejmě na něj už nesmírně těším!


Po první kapitole o Mandy jsem si říkala: neee, co to je za trapárnu! Ale pak se to nějak rozjelo a já četla o sto šest! Někdy mě víc bavilo číst o Nickovi, tak jsem přeskakovala kapitoly a četla pouze jeho příběh. Pak se to zase zvrtlo a četla jsem kapitoly pouze o Mandy :-D Ve finále mě to bavilo celé už jenom pro ten nápad s DNA.


Někdo tady psal, že na tuto knihu vzpomínat nebude...Tak to já musím říct, že vždy, když uslyším něco o Egyptě, vybaví se mi Sinuhet a jeho neskutečný životní příběh, Kaptah, Haremheb, Aton s Amonem, mladý chetitský princ.
A rovněž nádherná životní moudra, která jsou v knize obsažena.
“Není rozdílu mezi lidmi a každý člověk se narodí na svět nahý a srdce lidské je jedinou mírou mezi lidmi. A nelze měřit člověka podle barvy jeho pleti či podle jeho jazyka, a nelze měřit člověka podle jeho roucha či šperků, a nelze měřit člověka podle jeho bohatství či chudoby - nýbrž jedině podle jeho srdce.”


Jsem v polovině a vzdávám to. Takový hnus jsem dlouho nečetla.
Spisovatel musí být taky dobrý magor!
No dobře, dočetla jsem to...zvědavost mi nakonec nedala spát! A dokonce mi samotný závěr vyloudil úsměv na rtech :-)

Dávám 5* už jenom proto, že mu fandím od té doby, co jsem o něm poprvé slyšela!


Jááá nevím...nakonec jsem se začetla, ale skoro všichni mi lezli neskutečně na nervy. Blbka Angie s oslovením “andílku”, divná Ruby a ti dva pošuci jakbysmet. Navíc PJ, který už v šesti měsících sám seděl, sám si hrál, jedl sušenky a spal celou noc??? No jasně!


Opět přečteno jedním dechem!
4* však dávám za až moc dokonalou Ilan, která by to vše ve 13 letech prostě nedala ani boha :-)


Miluji pětadvacítku, miluji Nasterey! Ještě že existují eKnihy, takže si další díl mohu hned stáhnout...jinak bych snad běžela v tom dešti do knihkupectví :-)


Krásný příběh, který je určen těm, které fascinuje hvězdná obloha!


Mně se to líbilo, a to dost. Bylo to úplně něco jiného, než jsem zvyklá číst. Ještě že mě neodradily první stránky, po kterých jsem chtěla knihu odložit! A kdyby příběh nepokračoval epilogem, tak bych snad byla nadšená ještě více!
“Kdybych věděl, že stojím na zásadní životní křižovatce a že si mohu zvolit jinou, správnou cestu, nebyl bych člověk, ale boží syn.”


Na to, že jsem si knihu mohla stáhnout zadarmo, supr čtení.


Bohužel...nějak mě to vůbec nechytlo. Mnohdy jsem se ztrácela v tom, kdo co zrovna vypráví, život v Indii mě nebavil vůbec, takže v polovině knihy jsem čtení chtěla vzdát. Nakonec jsem knihu dočetla s přeskakováním kapitol, abych se aspoň dozvěděla, jak to celé s rodinou dopadne.


No nevím...ale po dlouhé době se mi stalo, že mě děj rozčiloval a ke konci knihy jsem už jen kroutila hlavou nad postoji a debilitou některých postav. Jak slibný byl rozjezd, tak otřesný byl konec!
