evelýny komentáře u knih

Docela milé čtení o tom, jak si někdy zablokujeme život svými obavami. V této knize byly zablokovány všechny ženské postavy. I když na konci knihy všechny hrdinky najdou ty správné ,,betablokátory" a kniha končí velikým happy endem, tak z mého pohledu pouze průměrné hodnocení, protože knize chybí jiskra ( proto jsem si od ní v průběhu čtení na chvíli odskočila k jiné knize). Pár vtipných situací zde i tak najdete.

26 26.04.2016

Příběh, kdy se s přátel stávají milenci, z milenců přátelé. Příběh, ve kterém všichni přátelé mají svá tajemství a pro některé se ta tajemství stávají větším břemenem než pro ostatní. Tajemství jsou pomalu odkrývána formou vzpomínek všech protagonistů a tím se kniha stává napínavější. Nutí vás číst a číst, dokud neodkryjete to poslední tajemství. Ale co pak s tím, Lauro a Same? Konec knihy je tak trochu nejasný.
Kniha mě donutila přemýšlet a pro mě opravdu plný počet bodů, i když není tak zábavná jako Tajný život takové normální matky. Na tenhle příběh rozhodně nezapomenu. Nad některými rozumovými úvahami však můj rozum zůstal stát.

27 26.04.2016

Příběh, který ničím nepřekvapí. Zápletka jako by vypadla z jiné knihy (Easy), vlastně ještě než začnete číst, tak víte, jak tento příběh dopadne. Přesto dočtete, protože, co kdyby......?
Bohužel, zde se ,,co kdyby" nekonalo. Takže pro mě lehce pod průměrem.

27 26.04.2016

Neobvykle obvyklý příběh lásky. Navzdory lehce předvídatelnému konci se mi kniha velmi dobře četla. Několikrát jsem nad ní zatoužila po soukromém ostrově. Jako oddychovka dobré. Osobně bych tuto knihu ohodnotila 60%, ale moje dcera se od ní nemohla odtrhnout, takže dávám o jednu hvězdu více :-)

37 26.04.2016

Příběh trochu naivní, trochu zábavný, místy fakt hloupý. Přesto mě postupně vtáhl do děje, až jsem zatoužila si jít koupit paletu a štětce a něco namalovat. Na druhou stranu automechanik, který vyrábí růže z hedvábí - to fakt ne. Ke konci mě pobavila zápletka a skoro jsem si myslela, že kniha postoupí k vyššímu levelu. Bohužel opět stejné klišé. A chci vlastně něco jiného než happy-end?

27 26.04.2016

Po dočtení jsem cítila smutek, lítost, depresi - ještě pár takových paranoidních knih a sama vyhledám psychiatra. Nicméně děj mě pohltil, musela jsem číst dál, abych zjistila, jak příběh Kláry skončí. Když už to vypadalo, že Klára to nejhorší má ze sebou - že se snad ode dna konečně odrazí - tak přišel konec.
Nakonec jsem přemýšlela, komu se vlasně zlo sčítalo a kdo koho v tomto příběhu terorizoval. Za tu depresi a beznaděj jsem chtěla dát 4 hvězdy, ale toto je příběh, který si určitě budete dlouho pamatovat, takže dávám plný počet bodů.

29 25.04.2016

Velmi vtipně napsaná kniha s neobvyklou zápletkou, ke konci docela i napínavá. Detektivka to však není - spíše romance, oddychovka, u které se opravdu bavíte.

38 25.04.2016

Je to příběh o ztraceném a opět nalezeném smyslu života, o tom, že něco špatného je pro něco dobré - a nebo také ne, o tom, že někdy si lidé druhou šanci nezaslouží, prostě o životních zkouškách - takových palačinkách s pepřem. Zajímavé je, že mě spíše zajímal příběh "zlého muže" ing. Spáčila než hlavní hrdinky Soni.

Knihu jsem přečetla za jeden den, ale místy mě nudila, takže jsem přeskakovala. Měla jsem ji půjčenou v elektronické podobě a dost mě překvapila četnost chyb - špatný slovosled a vynechaná slova v textu, vynechaná nabo špatná písmena ve slovech. U české autorky si asi nemůžeme stěžovat na špatný překlad.

26 24.04.2016

Milé povídání o nesplněných snech, zklamání, rozchodech, ale i o druhých šancích. Jak je někdy lepší jít životem sám než žít ve vztahu, plném zloby, lhostejnosti, pokrytectví. A když neztrácíte naději, tak i o tom, že nikdy nevíte, kde si to svoje peříčko ztracených snů chytíte, byť se momentálně třepotá ve velkém průvanu.
V jednom letním dni se na jedné křižovatce propojily příběhy několika lidí, aby se definitivně rozpojily nebo naopak spojily. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne, donutila mě přemýšlet a takové knihy mám ráda.

27 24.04.2016

Takový neuvěřitelně uvěřitelný příběh ženy. I když relativně končí dobře, po dočtení mi dlouho v duši zbyla hořká pachuť.
A jak zde již bylo řečeno: po přečtení si člověk uvědomí, že vlastně opravdu není na co si stěžovat. Současně se přiznám, že vztek se do mojí mysli několikrát vkradl ve spojitosti s Anniným sebeobětováním.
A ano, je to kniha, která slovo těhotenství skloňuje ve všech pádech, ve všech podobách, které čeština nabízí. Skoro jsem při ní otěhotněla i já :-)

60 22.04.2016

Zatím nemám dočteno, ale asi jsem vyvrhel. Jsem v polovině knihy, ale absolutně nic mě nenutí číst dál. Zatím mě nejvíce oslovily poznámky chytrého bratra a příhoda se psem :-).
Na 229 straně přesně mě konečně příběh oslovil. Bohužel ne na dlouho. Dokonce jsem se dočkala i slibované zápletky, která mě překvapivě nepřekvapila. Již jsem si myslela, že dočtu. Ale když dětskou hru ,,Vole padni" hlavní hrdinové přejmenovali na ,,Býku padni", tak to jsem již nedala :-). Asi nad knihami moc přemýšlím. Já pro tuto knihu zůstávám definitivně vyvrhelem - nepochopila jsem.

Za chytrého bratra 1 hvězda.

27 20.04.2016

Babičku jsem ve svém životě četla celkem třikrát.
Poprvé pasivně v mých pěti letech, kdy nám ji četla maminkla před spaním. Strašně jsem tenkrát chtěla ochutnat pečené veverky, zaznamenala jsem, že na konci knihy babička umřela a byla jsem ráda, že to není moje babička. A ještě jsem zaznamenala, že kniha končí slovy: ,,Šťastná to žena!" Mimochodem, toto si pamatuji dodnes.
Podruhé jsem ji četla ve svých jedenácti letech jako povinnou četbu. Okouzlil mě příběh Viktorky a toužila jsem po škapulíři. Kluci z naší třídy zase na sebe chvilku pokřikovali:,,Sultáne!" ,,Tyrle!" A zažilo se u nás rčení: ,,To je radosti na Starém Bělidle!" a ,,Dobrá hospodyňka i přes plot pro pírko skočí".
Potřetí jsem knihu četla společně se svojí dcerou. To když mě poprosila, jestli bych jí s povinnou četbou nepomohla. Šťastná to žena jsem byla já, že jsem dočetla. Dcera nedočetla, ale prostřednictvím mě věděla o všech detailech knihy, takže ve škole sklidila úspěch. Dodatečně se omlouvám její češtinářce :-). A co zaujalo při třetím čtení mě? Každá žena, které umřelo dítě, by neměla konzumovat jahody před svatým Jánem.
O této knize říkají, že je národní poklad a protože já jsem patriot, nemohu zde rozebírat moje pocity. Nejsem ani odborník na povinnou literaturu ve školách, ale já již tuto knihu nikdy číst nebudu.
Omlouvám se vám, paní Boženo Němcová. A děkuji vám za pohádky. Na druhou stranu příběh babičky a potažmo tak trochu váš si budu pamatovat stále, ale nevím, zda bych četla bez přinucení. Opravdu nevím...

55 14.04.2016

Od mládí miluji verše Jaroslava Vrchlického. A po přečtení této knihy o to více.
Myslím, že kniha by mohla zajímat všechny, kteří mají rádi poezii, kterým je poezie blízká. Protože ten, kdo má rád poezii, ten miluje verše Jaroslava Vrchlického.
A souhlasím s názorem, že Vrchlickému v životě něco scházelo.Co to bylo, to by nám z největší pravděpodobností řekl on. A neřekl nám to vlastně? Vždyť:

Za trochu lásky šel bych světa kraj....

A když si představíme, že tuto báseň napsal v tom nejsložitějším období svého života, tak dojdeme k závěru, že kdyby měl tento básník v životě vše, tak by asi nebyl básníkem.
Doufám, pane Vrchlický, že jste byl aspoň trochu v životě šťastný, třeba nad svými verši.
Jak ráda bych vám chtěla pohledět do očí...aspoň jednou.

40 13.04.2016

Přestože jsem četla předchozí díly, stejně jsem měla ve jménech a postavách ,,mišmaš" - začátek pro mě byl chaotický a nudný. Opět se v knize našly velmi vtipné pasáže. Co mě překvapilo na knize: velmi dobře vykreslené strachy - frustrace Olivie (něco o nich vím, takže rozhodně toto mě v takovémto žánru fakt překvapilo). Na druhou stranu přehnaná strarostlivost otce o šestadvacetiletou dceru.....no každý jsme nějaký. A že Olivie s těmi svými frustracemi potkala Nata Sawyera - to je fakt pohádka, ale proto jsem to četla - abych se odpoutala od svých vlastních momentálních smutků. A to se povedlo.
A ještě jeden fakt mě na této knize upoutal. Mnohdy své děti v jejich dospělosti nesmyslně chráníme před jejich zodpovědností vůči životu a na druhou stranu tuto zadpovědnost u nich vyžadujeme v době, kdy by si měli bezstarostně hrát a dospívat.

37 12.04.2016

Tak tohle čtení jsem si užívala. Souhlasím s názorem, že jsou to zajeté koleje. V tomto žánru asi bylo již všechno vymyšleno a tak přijít s něčím novým, to by bylo velmi překvapující. Ale když já se chci zkrátka občas jenom vézt, nestresovat se, vyčistit si hlavu ... no prostě snít :-). A tato kniha mi to umožnila.

43 12.04.2016

Tak, jak se mi Dublin Street dobře četl, tak London Road je pro mě zklamáním, nastavovanou kaší. Dokonce mě napadlo, jestli tato dvě díla napsala jedna a ta samá autorka. Stále dokola omílající úvahy hlavní hrdinky mě ke konci již unavovaly. Jedna hvězda za to, že ojediněle se v této knize najdou vtipnější pasáže. Z mého pohledu tato kniha rozhodně punc Světového besceleru nesplňuje.

30 12.04.2016

Knihu jsem zdolala za jediný den a samotnou mě to překvapilo. Když si odmyslím ten divný - ubohý začátek a fakt , že se podobá "Padesáti odstínům" , tak skoro detektivní zápletka s deníky a zmizelou Rebbekou této knize dodává napětí. Ke konci knihy jsem se nemohla odtrhnout a jsem opravdu zvědavá na další díl. Jen doufám, že kvalita bude mít vzestupnout tendenci, i když u tohoto druhu literatury si nejsem jistá. Ale kdo ví...?

28 08.04.2016

Opravdu erotická romance s rádoby detektivní zápletkou. Několik odstínů šedi v minulosti hrdinů tam také najdete. Kniha mě nudila, zápletky byly hloupé, nepropracované, ale od tohoto druhu literatury jsem ani nic jiného neočekávala. O to více mě překvapil strhující konec, který tuto knihu v mém hodnocení posunul o jeden level výše.
Závěr: třetí díl již nedám :-)

27 08.04.2016

Knihu jsem přečetla za den. Mě tedy příběh rozhodně šokoval. Musím říci, že já Andreu nepochopila. Proč Andrea - vysokoškolsky vzdělaná a schopná žena - tak dlouho setrvávala v absolutně nefunkčním manželství, do kterého vstupovala bez lásky. Několikrát mě napadlo, jakými konvencemi musela být svázána.
Do ,,Inženýra" by se zamilovala asi každá - slušný manipulátor a dobrý herec a hodně velký narcista. Doufejme, že Romana mu to spočítá za všechny. Ne nadarmo se říká: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu....
Knihu nedoporučuji číst v depresi, mně při jejím dočítání a ještě dlouho po něm bylo fakt smutno. Někdy na mě Andrea však působila spíše jako superžena. Někdy mě napadlo, odkud spisovatelka čerpala materiál pro svoji knihu. Jenom ze svojí fantazie?

29 08.04.2016

Zpočátku jsem si myslela, že čtu spíše romantickou parodii. Když však tolerujete fantazii spisovatelky a přidáte k ní i tu svoji, tak se při čtení rozhodně nenudíte. Na některé epizody však moje fantazie nestačila. Nicméně jsem byla překvapena, že mě spisovatelka opět dokázala vtáhnout do děje. I když ke konci opět parodie

27 08.04.2016