evelýny komentáře u knih

Tento autor se mnou protrpěl celou moji pubertu :-).
Příběh se opravdu četl sám a možná i díky té ,,duchařské záhadě", která z něj udělala historii skoro detektivní. A i když na konci tohoto příběhu se vše logicky vysvětlí, na napínavosti tato kniha neztratila.
P.S. Přestože jsem v mládí vlastnila kompletní sbírku knih Karla Maye, v mojí současné knihovně nenajdete jedinou knihu. Všechny totiž zůstaly ,,za drápkami" mému mladšímu bratrovi. Ale já se nezlobím. Kdykoli mohu příjít na návštěvu a knihy si půjčit.
ZAJÍMAVOST: I když jsem u bratra na návštěvě byla mnohokrát, knihy tohoto autora jsem si nepůjčila. A ani si je nepůjčím - možná ze strachu, že by se v současnosti rozplynuly krásné vzpomínky na letní večery, kdy jsem si pod světlem lampy - spolu s můrami - do hluboké noci četla o Old Shatterhandovi, Vinetouovi a o duchu Llana Estacada.
P.P.S. Čte dnešní mládež vůbec tohoto autora? Víte, že ani nevím...

60 26.07.2016

Krásný, dojemný příběh vytrvalosti, osobní statečnosti, rodinné soudržnosti, přátelství. Příběh plný naděje a očekávání. Příběh o jednom splněném snu, navzdory nepříznivému osudu. Příběh, který vás dokáže rozesmát a zároveň rozplakat. Troufnu si říci, že tento příběh je pro jeho čtenáře příběhem nezapomenutelným.
A nezapomenutelným se stal příběh obrnou postiženého chlapce i díky jeho filmové podobě, díky vynikajícímu hereckému výkonu pana Vladimíra Dlouhého, a nejenom jeho.

P.S. S tímto příběhem osobní statečnosti budete v mém srdci navždy spojen vy, pane Vladimíre Dlouhý. Snad vám to jednou na té nekonečné party budu moci říci...

53 15.07.2016

S touto knihou jsem se seznámila až v dospělosti a to, když jsem ji předčítala svoji dceři. Nádherně napsaná kniha, která zapůsobila na mě i na dceru. Užívala jsem si nádheru poeticky psaného textu. Ještě stále mi v hlavě zní večerní modlitbička, která dceru uměla dlouho krásně zklidnit před spaním.

Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.

ZAJÍMAVOST: Nevím, proč nám můj tatínek tuto knihu nekoupil v mém dětství. Možná byl opravdu zapřísáhlý ateista a tuto knihu přeci napsal farář (knihy v naší rodině kupoval jenom můj tatínek).
A víte, kdo o mnoho let později věnoval tuto knihu mojí dceři? Byl to právě můj otec.
Člověk se stále mění třeba i prostřednictvím literatury. Co na tom, že je to literatura pro děti. Dobrá literatura se vždy prosadí.
Mohu dát méně než plný počet bodů? NE...opravdu NE!

62 14.07.2016

Toto je kniha mého raného dětství, mládí i rodičovství.
V dětství mi ji četl dědeček. Mně se příběh Modrouška tak líbil, že jsem při každé procházce toužebně tohoto ptáčka hledala. A chudák dědeček trpělivě pojmenovával všechny ptáky v širokém dalekém okolí. Šlo mu to bravurně :-)
Podruhé jsem byla já předčítačkou. Knihu jsem četla mému o dost mladšímu bratrovi. Naštěstí po mně nikdy nechtěl vyjmenovat všechny ptáky v okolí.
Potřetí jsem knihu četla svojí dceři. A světe div se! I ona trvala na poznávání všech námi spatřených ptáků. Zakoupila jsem tedy atlas - s tím mi poznávání šlo dost slušně :-)
ZAJÍMAVOST: Nevím, jestli za to může tato kniha, ale já ze všech zvířat mám nejraději ptactvo (tedy kromě mého psa Yorika) :-)
P.S. Kniha stále v mojí knihovně čeká na čtvrté čtení, snad se dočká (nenápadný vzkaz pro dceru)
P.P.S. Přečetla bych ji Yorikovi, ale nějak nechce poslouchat :-)
P.P.P.S. I když se stále snažím, Modrouška jsem za celý svůj život zatím nespatřila, ale stále doufám...

46 14.07.2016

Tuto knihu bych asi nikdy nepřečetla, nebýt povinné četby ve škole. A jaké bylo tenkrát moje překapení - mně se příběh velmi líbil. Myšlenku přemisťování v čase a prostoru oceňuji v literatuře dodnes. A když nenecháte spoutat svoji vlastní fantazii, tak si vlastně přečtete možná první science fiction v české literatuře.
Mně nezbývá než udělit plný počet bodů a tentokrát to není z nostalgie. Tentokrát je to za originální nápad, ale to se musíte přenést v čase a prostoru, přesněji do roku 1888. Tehdy totiž kniha vznikla a já bych aspoň na chvilku chtěla zažít to ohromení tímto příběhem.

P.S. A když už bych byla v roce 1888, tak bych se pana Svatopluka Čecha zeptala, kdo jej inspiroval ke stvoření postavy Matěje Broučka? Mně byl opravdu odporný.

P.P.S. Promiňte pane Čechu, ale další vámi napsané knihy jsem nepřečetla, i když jsem se snažila. Opravdu. Ale neztrácejte naději, člověk s přibývajícími léty prý moudří, tak možná teď...snad...? Určitě!!! :-)))

46 13.07.2016

Tak útlá kniha a najdete v ní tolik zajímavého, tolik neznámého o tomto českém hudebním skladateli. Neznámého aspoň pro mě. Kniha je napsána velmi dynamicky, takže rozhodně nenudí. Je v ní popsán převážně Dvořákův život v Americe, ale to je to, co je pro mě neznámé a tím zajímavé.
Ani si nepamatuji, že bych se ve škole nějak podrobněji o Dvořákovi učila, přesto si mě jeho hudba našla.Rusalka je jedinou operou, kterou jsem viděla ,,živě" na prknech, co znamenají svět. A když dcera na klarinet zahraje Largo z Novosvětské, slzím.
Nejdříve jsem milovala Dvořákovu hudbu. Po přečtení této knihy miluji vás, Antoníne Dvořáku. Jaké štěstí, že jste se nestal řezníkem .-))).

Zajímavost: Přestože jsem leta pracovala v těsné blízkosti letohrádku Amerika, muzeum v něm zřízené jsem nikdy nenavštívila.

Odpustíte mi, pane Antoníne Dvořáku...?

35 12.07.2016

Opět kniha, která mně připomněla čas dětských her a malin nezralých. Nejdříve jsem viděla film a až po něm jsem dostala knihu. Za mého mládí pěkná kniha pro dospívající dívky, i když nevím, zda by je dnes - při tom množství vycházející literatury- ještě oslovila.
A protože mě v mém dětství knihami zásoboval tatínek, tak vlastně tak trochu přes knihu vzpomínám i na něj.
Snad mi pragmatici odpustí, ale já dávám plný počet bodů, i když nostalgie hraje hlavní roli.

P.S. I moje rána byla při vybíjené těžko chytatelná. Měla jsem však úplně jinou přezdívku :-)

56 11.07.2016

Kniha, která rozhodně nezarmoutí, pobaví. Já ji četla již před hodně lety, ale vždy se k ní ráda vracím. Má svoje doživotní místo v mojí knihovně.
A již natrvalo bude pro mě tato kniha spojena s hereckým výkonem Oldřicha Víznera ve stejnojmenném filmu.
Kniha i film jsou pro mě balzámem na duši, milým veselým pohlazením.

P.S. Lucii Zedníčkovou bych do role Barbory též neobsadila.

73 21.06.2016

Historický román bych toto dílo zrovna nenazvala, spíše lehce erotická romance. Někdy je opravdu těžké najít v knize nějakou myšlenku - pointu. Tak možná, že je někdy těžké opustit svůj sen z dětství nebo určité zažité stereotypy společnosti,v níž jsme vychováváni a to i když v podvědomí již víme, že takto žít nechceme. A jak je někdy dobré neházet "flintu do žita" i když situace zrovna není na vaší straně. Nad knihou jsem nemusela moc dumat, četla se dobře, z mého pohledu někdy více textu, ale dobře jsem si u knihy odpočinula. V mojí knihovně však tato kniha místo nenašla, darovala jsem ji knihovně k potěše všech :-)

29 01.06.2016

Z mého pohledu je kniha hlavně o víře v boha. První část knihy mě opravdu nebavila, ale ta druhá část mi moji trpělivost vynahradila. Jediné, co mi vadilo bylo oslovení Taťka Bůh - dost infantilní a zde mě to fakt rušilo.
Zajímavý pohled na klinickou smrt a na vše to záhadné, co kolem tohoto tématu bylo - je - a bude řečeno.

30 19.05.2016

Knihu jsem četla již hodně dávno, přesto má stále čestné místo v mojí knihovně.
Jana Lucemburského jsem vnímala spíše jako zápornou postavu českých dějin. Po přečtení této knihy jsem svůj názor na tohoto panovníka přehodnotila.
A musím se přiznat, že mě po dočtení několikrát napadla otázka: Kým by byl syn Elišky Přemyslovny a pozdější římský císař Karel IV. bez svého otce Jana Lucemburského?
Na českém trůně to byl bezesporu král - cizinec. Tak ho především vnímala česká šlechta, tím jej chtěla mít.
Pro evropské politické dění se stal králem diplomatem. Stal se jím hlavně díky sobě, svému úsilí a také díky svojí neoblibě v Čechách.
A kým byl pro mě? Pro mě to byl ve své době první rytíř evropských kolbišť i ženských srdcí. Někdy bezesporu dobrodruh, někdy rváč. Pro mě symbol statečnosti, protože:

,,Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal".

Děkuji vám, pane Spěváčku, že jste tuto knihu napsal a že jsem se aspoň na chvilku zamilovala do Jana Lucemburského. Vlastně jej miluji stále :-).

40 18.05.2016

Knihu jsem četla v dětství. Nikdo mi ji nedoporučil, nikdo mi ji ani nevnutil. Našla si mě sama. Prostě jsem sáhla do knihovny mých rodičů a pak již stačilo jen číst.
Byla jsem jen o rok starší než Nela, hrdinka tohoto putování napříč Afrikou. Prožívala jsem s ní všechna její dobrodružství. I já toužila potkat Staše - kamaráda, ochránce a později i životního partnera. A ještě po něčem jsem toužila: ochutnat ten zázračný chinin.
I když se mi příběh líbil, nikdy jsem se k němu již nevrátila. Kniha zůstala u rodičů a jen bratr ví, kde je jí konec. Někdy se ho zeptám.

Z mého pohledu velmi pěkný dobrodružný příběh spíše pro mládež, který mě přesvědčil, že se k Sienkiewitzovi mám ještě v budoucnu vrátit.

P.S. Chinin jsem nikdy neochutnala, ale také jsem neonemocněla malárií.
P.P.S. Afriku jsem také nikdy nenavštívila a ani po tom netoužím. Tato kniha mi ji ale velmi připodobnila.
P.P.S. Potkala jsem svého ,,Staše"? Kdo ví... Ale to je již jiný příběh :-)

53 18.05.2016

I já zapomněla na tuto knihu, v mém dětství tak oblíbenou. Dokonce bych řekla, že to byla první kniha, kterou mi ,,přinesl Ježíšek" a kterou jsem si sama přelouskala :-). Líbila se mi titulní obálka a vůbec ilustrace v celé knize a učaroval mi Neználkův klobouk. A kdo by nechtěl kouzelnou hůlku. A ta jména. Kvítečkov, Knoflenka, Buchtík, Krychlička, Preclík - tolik fantazie.
Moje dcera však tuto knihu neocenila. Snad v mojí knihovně čeká na moje vnuky. Doufám...

P.S. Zamýšlel autor primárně ve svém díle propagaci komunismu? Já ji rozhodně v knize v mých osmi letech neřešila. Já si užívala fantastické čtení s prvky sci-fi.

53 16.05.2016

Kniha mého dětství. Dávno, dávno již tomu, co jsem ji četla :-).
I dnes po tolika letech vidím, jak jsem si ji přinesla z knihovny a dala se okamžitě do čtení. Příběh mě tak upoutal, že jsem četla i při baterce pod peřinou, navzdory mému přísnému otci a jeho příkazům: ,,Zhasnout a spát!" Četla jsem navzdory pokročilé hodině. A když mi otec sebral baterku, četla jsem za světla pouliční svítilny. Bezstarostné mládí!
Nyní mám šest dioptrií a vlastním několikery brýle. A raduji se, že k vyvolání šťastných vzpomínek ani jedny nepotřebuji.

No uznejte, mohu dát méně než 5 hvězd? :-)))

Zajímavost: Koní jsem se bála, bojím a již na tom nic nezměním. Přesto jsem tenkrát při čtení této knihy snila o tom, jak se stanu žokejem :-))

53 12.05.2016

První dva díly se mi docela dobře četly a musím říci, že mě i bavily. Tento díl je však nuda. Nic nového, vše předvídatelné, zápletka fakt naivní - blbá. Další díl si nedovedu představit. Zklamání!!!

25 28.04.2016

Tuto knihu jsem měla v knihovně dost dlouho nepřečtenou, protože jsem viděla dříve film a myslela jsem si, že příběh znám a tudíž mě kniha nebude zajímat. CHYBA!!!!! Konec knihy mě fakt paralyzoval a jsem ráda, že jsem si na ni udělala čas.
Takže, kdo váháte s přečtením knihy, tak nekoukejte a začněte číst. Stojí to za to.

45 28.04.2016

Velmi slabý příběh o tom, jak ON touží po ní a ONA po něm - celkem ohraná písnička.
Některá pojmenování intimních partií - to je fakt fičák. Jsem ráda, že jsem toto veledílo měla jenom půjčené a je mi líto všech, kteří do něj investovali. Jedna hvězdička za snahu.
j

34 28.04.2016

Tak pro tenhle příběh marně hledám přirovnání. Na začátku rozkmotření dvojčat, poté jejich náhodné setkání a výměna se vším všudy včetně milence. Nelíbil se mi ani styl - uspěchaný, neohrabaný, začátečnický - někdy jsem měla pocit, že kniha byla napsána - fakt sorry - v nějaké léčebně . Psychologická zápletka byla zajímavá tak za ni aspoň jedna hvězda.

27 28.04.2016

Přestože jsem byla přesvědčena, že v tomto druhu literatury mě již nic nepřekvapí, tak této knize se to povedlo. I když je to pár odstínů šedi zabalených do viktoriánské doby, i když pozorný čtenář ,,detektivní zápletku" rozlouskne skoro v počátku, navzdory erotické gymnastice na konci příběhu mě kniha opravdu bavila. Do šablonovitého zpracování současných erotických románů rozhodně nezapadá. Příjemné překvapení, ale na plný počet bodů to u mě není.

30 28.04.2016

Romantická pohádka nad kterou občas uroníte nějakou tu slzu. Připomněla jsem si vlastní ztrátu maminky, svoje sny, ať splněné nebo nesplněné. Ke konci to ale na mě bylo již dost překombinované. Ale celkový dojem dobrý.

31 26.04.2016