evelýny komentáře u knih
Svým obsahem a formou je to bezesporu dívčí román. A velmi poutavě napsaný. Okamžitě mě vtáhl do děje. Na krátkou dobu mi bylo 18, byla jsem v Paříži a přála jsem si potkat Étienna. Nemohu pochopit, že mě v ,,mém" věku tento druh literatury tak dostal. Ale dostal :-) O to víc, že jsem po knize sáhla omylem. Knize tleskám ve stoje.
Myslím si, že z knih, které mají jiskru, nenudí - třeba i dětských - nevyrostete nikdy.
Tak tohle mi vyrazilo dech. Možná je to reklama na Viagru. Nezkrotná touha je na každé druhé stránce. Hlavní hrdinka, která ani nepozná, že je těhotná - přivede ji na to služka - to fakt ne. Já prostě nedokážu u knihy nemyslet. Na konci erotická přesnídávka s malinami, 78% v hodnocení a na eBUXU devátá nejprodávanější kniha. Zřejmě jsou u nás maliny nedostatkovým zbožím. Přesto jsem knihu dočetla až do konce a fantazie také pracovala. POMOOOOC!!!!
Tahle kniha mě otrávila. Snůška nelogičností, primitivních, stupidních zápletek. Hlavní motiv knihy autorka odkoukala z pohádky O Smolíčkovi: ,,Jen dva prstíčky strčíme, hned zase půjdeme". Když to všechno poskládám, tak dostanu úplně zbytečnou knihu, do které nemá cenu cokoli investovat.
Tak tahle kniha mě okouzlila svou neobvyklostí. Příběh sourozenců, který vám z tvrdé reality uniká do fantazie mystična, v které se mnohdy ztratíte. Poetický příběh o lásce, přátelství, smutku, odpuštění, ale i o naději. Každý, kdo bude chtít, si zde tu svoji naději najde. ,, A bojíš - li se, že jsme se rozloučili navždy, jen zavři oči a pod víčky mě najdi."
Po dočtení mi bylo tak krásně smutno.
Příběh je tentokrát vyprávěn ze dvou pohledů - Rushova a Blaire. Opět postrádá originalitu, někdy i propracovanost, je opět vyprávěn naivně, ale najde se zde i dost pasáží, které pobaví. Musím říci, že i hlavní zápletku uhodnete již po dočtení prvního dílu. Ale opět musím říci, že mě kniha docela pobavila, i když tento fakt opět nechápu. Buhužel příběh je ve svém celku tak plochý, že děj knihy rychle zapomenete.
Co se autorce rozhodně povedlo je popis I. trimestru gravidity :-)
Na tomto příběhu mě upoutala fantazie spisovatele. Co všechno se dá pomocí e-mailů vyslovit. Musím přiznat, někdy měla moje fantazie velkou honičku, někdy jsem se ztrácela v osobách - kdo koho vlastně oslovuje, kdo komu vlastně odpovídá. Ale stejně je to originální, vtipný, ke konci i napínavý příběh. Moje srdce plesalo nad inteligentními a vtipnými dialogy, nad detailně propracovaným příběhem.
Pro mě prostě SUPER! SUPER! SUPEEEEEEEEEER!
Možná jsem si zvykla na styl, ale tento díl se mi četl lépe. Trochu mi připomíná Shakespearovské téma ,,Zkrocení zlé ženy", ovšem moderně a po americku. Ptáte se: ,,Jak toho docílit? Stačí ji oplodnit a následně opustit. No a pak již jen......ale to si přečtěte sami.
V knize se najdou hluchá místa, která přeskočíte, konec se zdá být trochu více melodramatický, ale k tomuto příběhu mi to nějak patřilo, při hlubším zamyšlení vám z toho vyjde pohádka, ale od konce se neodtrhnete, takže: Rodino promiň, oběd bude později :-)
Na obou dílech - Něco vypůjčeného - Něco modrého - musím ocenit název. Pro mě velmi vtipně zvolený.
V této knize stačí přečíst první dvě a poslední tři kapitoly. Vše mezi tím je NUDA. ,,Čas se nedá darovat. Můžeme ho ale sdílet." Velmi pravdivé a hluboké zakončení příběhu. Co je to platné, mě kniha doslova otrávila a to jsem nečekala lowestory. Dvě hvězdy dávám za poslední kapitoly, které vám hodně zvednou tlak, i když jsem toto zakončení čekala. Od autorky si ještě něco přečtu, ale již ne za každou cenu.
,Zvláštní, uklidňující ticho. Jakoby se na chvíli svět zastavil, jakoby všechno kolem nás zmizelo...." Příběh lásky, kterou skoro zničil strach - příběh přátelství, které nezničila láska. Tam, kde končí duha - tak tam začíná nekonečná láska. A i když příběh nakonec končí relativně dobře, mně po dočtení bylo opravdu smutno.
Kniha je psaná formou dopisů, mailů, chatů, telefonátů. Zpočátku mi to vadilo, ale příběh lásky, kterou nezdolá ani hloubka Atlantického oceánu, ani kaskáda fatálních chyb obou hrdinů je opravdu velmi silný a na neobvyklou formu si zvyknete. Napětí z toho, jak to všechno dopadne, vás nutí číst dál, navzdory vzteku, navzdory smutku, navzdory vlastním vzpomínkám....No nic - jdu si uvařit kafe:-)
Neodolala jsem a podívala se na film. Film je ovšem z mého pohledu o ničem.
Příběh, který mě zaujal svojí originalitou - neobvyklostí. Místy mě unikal do fantazie, které jsem zas až tak neporozuměla. Na konci jsem však cítila takový klid v duši - za klid v duši a originalitu tři hvězdy.
Přestože je děj knihy hloupý, stupidní, nepropracovaný a tím vlastně absolutně nevěrohodný, přesto jsem nedokázala nedočíst až do konce. A konec knihy mě docela bavil. Bohužel celá kniha mě spíše připomínala jakousi slohovou práci absolventa ,,základky". Doufejme, že v dalších dílech se autorka poučí. No, nevím....?
Rozmýšlela jsem nad jednou hvězdou, ale knihu jsem zdolala za jeden pracovní den, takže trochu jsem se odreagovala - tak proto dvě hvězdy, ale na vyšší hodnocení to u mě rozhodně není.
Co to bylo? Rovnice o žádné neznámé: Naivní slušňačka - blbka + drsný chlapec s několika odstíny šedi = ohraný, naivně podaný, nepropracovaný příběh z prostředí univerzity.
Kniha je plná vulgarizmů, které mě kupodivu vůbec nepohoršovaly - tak nějak k ní patřily. A rozhodně jste nějakým zázrakem byli vtáhnuti do děje, takže já opravdu nemohla přestat číst ( i když rozhodně nepatřím k cílové skupině čtenářů). Některé pasáže úplně zbytečné = zdlouhavý, rozvláčný příběh - no prostě schizofrenie :-)
Za čtivost příběhu přidám jednu hvězdu - takže u mě 60%, víc ani ťuk.
Opět kniha, která je celá spoutaná nesmyslnými předsudky, zoufalými činy. Je to příběh lásky - útěku od ní - zoufalství - nevyzrálosti - možná falešného přátelství - závisti - ale hlavně strachu. Mě příběh opravdu emočně spoutal a to, že byl zasazen do horolezeckého prostředí mně nijak nevadilo. V jednu chvíli jsem byla tak šokovaná dějem, že jsem si musela "odskočit" do jiného žánru. Ale zoufalí lidé konají zoufalé činy zvláště, když jejich rozehrávačem je válka. Někdy mně jednání postav tohoto příběhu připadalo dost nelogické, ale co je v lásce logického.
Po dočtení knihy mě pohltila lítost. Nezbývá mi než se opět zeptat: Proboha PROČ?! Ale koho se zeptat?
Z mého pohledu Simon Mawer je mistr popisu a přirovnání. A překlad knihy také dobrý. Horolezec ze mě však nikdy nebude :-(
Neříkám, že mě kniha úplně zklamala, ale já spíše čekala příběh přítomného okamžiku. Ještě jsem pochopila rozebírání minulosti formou vzpomínek, ale úplně jsem se ztrácela v úvahách Rachel ,,co by kdyby". Je to kronika jednoho přátelství od dob holčičích střevíčků až po svatební lodičky. Zde - zdá se - přátelství skončilo. A opravdu skončilo? Počkám si na druhý díl. Mně byla sympatická postava Ethana, který se tímto příběhem jenom mihnul.
Ovšem film, natočený podle knihy, je hrozný paskvil.
A obálka knihy - to je horor!