Evina.Cetba komentáře u knih

Mám ráda pohled do historie, tento nadhled, mírný humor a nadsázka mi ovšem úplně nesedl. Speciálně u historických postav nemám humor příliš ráda. Poslechnout se to přesto dalo.

3 02.11.2021

Turistický průvodce o kraji Vysočina. Dobrý na plánování výletů.
Tvoří jej území býv.okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou. Rozloha: řadí se na 5. místo mezi kraji ČR, počtem obyvatel naopak patří mezi ty nejmenší. Průvodce představuje také další zajímavá města, hrady a jiné památky a prý to nejhezčí z přírody, které tvoří řeka Jihlava, Jihl.vrchy, Křemešník, Oslava, Sázava, Svratka, Žďárské vrchy. Nechybí mapy.
Máme krásnou zemi a i když jsem toho zvláště v důchodu, kdy mám víc času na výlety, docela hodně procestovala, ještě je pořád co objevovat. Letos se ještě chystám za Hliníkem do Humpolce, který zde má i maličký památník a recesistické muzeum jako nejslavnější přistěhovalec od vděčných spoluobčanů. :)

3 02.11.2021

Zajímavé. Kniha vzpomínek Karla Hvížďali (nar. 1941), novináře a spisovatele. Zaujali mě vzpomínky hlavně z dětských let, za pozornost stojí i ty z dospělosti. Setkával se s významnými lidmi. V letech 1978–1990 byl v exilu, pak zase v ČR. Poslouchala jsem jako četbu na pokračování v rozhlase. Rozhlas mi otevírá obzory a seznamuje s neuvěřitelným množstvím zajímavých lidí napříč různými kulturními i politickými spektry, ať už formou četby z knih nebo vydávání osobního svědectví (vyprávění pamětníků a osobností).

3 27.08.2021

Třetí kniha od autorky. Předešlé romány se mi hodně líbily (ta o knihovnicích na koních a Než jsem tě poznala, na ty doteď s radostí vzpomínám a chytly mě hned od první stránky za srdce). Do této jsem se nedokázala začíst. Je to o moři, žralocích, na několika stránkách jedou lidé loďkou a jen sledují racky..., děj je upozaděný, je to hodně popisné a trochu nezáživné. U moře jsem nikdy nebyla, nemám k němu silný vztah, takže jsem měla problém knihu dočíst.
S Jojo Moyes jsem ještě neskončila, věřím, že příště mi její román sedne líp.

3 20.08.2021

Kniha je psaná z pohledu nikoli slavné modelky Pavlíny Pořízkové, ale její matky Anny, která v roce 68 emigrovala s manželem do Rakouska a později do Švédska. Dceru nechali v tehdejším Československu a rodičům dalo práci si vyžádat, aby mohli žít všichni společně pohromadě jako rodina v zahraničí. To se nakonec podařilo až v roce 1975. Manželka režiséra Formana Martina Formanová vypráví o životě těchto emigrantů. Mám dojem, že autorka má jednostranný, subjektivní pohled na to, jak nesnesitelně se žilo v naší zemi před rokem 1989 (kniha vzbuzuje dojem, jako by snad všichni obyčejní lidé v Československu nadměrně strádali). Toto vyprávění mě moc nezaujalo, moc jsem se toho nedozvěděla, ani ze stylu psaní nadšená nejsem.

3 16.08.2021

Stalinské čistky v SSSR v průběhu třicátých let. Poslouchala jsem načtené a díky rádiu se dostala k další knížce, ke které bych se jinak těžko dostávala a po tomto tématu v knihovně sama ani nesáhla. Super. Rádio-četby poslouchám ráda, rádio mám puštěné celej den a nabídka je pestrá ve dne v noci. O obětech komunistů se mluví hodně, takže bych sama neměla potřebu zase něco dalšího na podobné téma číst.

Typická autorka ženské literatury. Velmi se zajímá o zevnějšek hrdinek a jejich úpravě a milostným vztahům s naznačující sexualitou. Povídky se mi líbily, jen ne do té míry, abych je přečetla úplně všechny. S několika jsem se seznámila, zabavila se jimi a to mi stačilo.
Knížka obsahuje převážně starší povídky, které už vyšly někde jinde a pak nové navíc, proto uvádím jejich seznam (obsah knihy):
Byly doby, kdy jsem se cítila skoro šťastná
Vojáček na hraní
Dávej pozor, miláčku
Kouzla pro dnešní den
Letní zahrada
Osud
Písky času
Rodinná záležitost
Stíny na ostrově
Vzdálené hlasy
Krok do jiného času

3 26.12.2020

Magda Vašáryová je úspěšná bývalá slovenská herečka, která v 90.letech byla také naší velvyslankyní v Rakousku. Tam jistě musela používat diplomatické vyjadřování a přicházela hodně do styku s různými lidmi. Společenské chování je pomůckou pro úspěšné zařazení jednotlivců do společnosti bez zbytečně nevhodných kopanců a netaktností. Magda Vašáryová dobře reprezentovala Československo a z těchto důvodů si cením jejích názorů na společenské chování. Na různých příkladech, které vychází z osobních zkušeností, které viděla u jedinců ve svém okolí, upozorňuje na různá faux pas těch, co neznají etiketu. Kniha se mi líbila.

3 08.11.2020

Prý napínavý psychologický román s detektivní zápletkou a překvapivým rozuzlením, který dává nahlédnout do dilemat, s nimiž se začínající terapeuti potýkají.
Na první pohled se zdál námět zajímavější, než jak byl zrealizovaný. Nic moc zpracování, které mi příliš nechytlo.

3 03.11.2020

Z této knížky jsem byla uchvácená. Dlouho jsem podle ní cvičila, má účinné cviky, které jsou dobře vysvětlené, jak je správně a soustředěně cvičit. Musí se cvičit každý den, aby byl vidět výsledek, nejsou těžké. Herečka radí určitý životní styl, jak si zlepšit kondici i život v jakémkoli věku. Od té doby je Raquel Welchová moje oblíbená celebrita.
S čím nesouhlasím, jsou plastické operace, o těch tady ale nic nepíše, jen o správné životosprávě, která také dovede dobře ovlivnit vzhled. Mně se to alespoň povedlo.

3 01.11.2020

Odradila mě tloušťka knihy, ovšem byl to dárek, tak jsem se do ní chtě nechtě pustila. Co se týče obsahu knihy, je tady prolínání současnosti s historií, které je spisovatelkami v poslední době hodně využíváno. Možná to někomu vyhovuje. Já ztrácela přehled. Myslím si, že větší stručnost by nebyla na škodu. Stručnost, sestra talentu. I proto jsem text nedočetla.

3 02.10.2020

Maléřová je mi sympatičtější v rozhlase. Tyto její knižní minipříběhy psané bez odstavců v jednolitém sledu se mi už tolik nelíbí. Lépe se texty pasivně poslouchají, než aktivně čtou. Když autorka přímo s hostem mluví a je to povídání proložené písničkami, je to stravitelnější, ačkoli si občas do hosta rýpne, bohužel i do jeho bolavých míst. Maléřová se snaží být i psychologická, což je snesitelné pro posluchače, ale ne pro čtenářku jako jsem já. Styl psaní mi příliš nesedl.

3 04.08.2020

Jolana V. milým způsobem vzpomíná na svůj život, od dětství po současnost. Historky z jejího života jsou spojené vždy s nějakým příběhem kolem výletu, který absolvovala. Obzvláště oceňuji, že nejezdila autem, ale dopravními prostředky, převážně vlakem, takže pro ty, co auto nemají nebo chtějí jezdit stejným způsobem (nezávisle, nemuset se vracet na stejné místo k parkovišti) je tam několik dobrých tipů. Kniha obsahuje popisy tras dvaceti výletů s vypočtenými km, zdůrazňuje jejich dostupnost veřejnými dopravními prostředky, vše včetně mapky a alespoň jedné fotografie popisovaného místa. Nenáročné a přehledné čtení s tipy pro turisty i perličkami z osobního života této známé osobnosti mě navnadilo na další výlety a připomenulo moderátorku, která nás 20 let seznamovala se zpravodajskými novinkami.

3 30.12.2019

Kultivovaný herec s tváří milovníka v této knize věcně rozebírá své jednotlivé štace, suše mluví o divadelních hrách, v nichž účinkoval a popisuje své názory na režiséry a jiné herce. Z jeho osobního života se téměř vůbec nic nedozvíme, jen něco málo z dětství. Mohl se alespoň zmínit, kolik měl dětí, něco o rodinném stavu, nějak se lidsky otevřít. Je to literatura faktu možná pro divadelníky, mně jako obyčejné divačce tam scházela alespoň malá osobní rovina. Jako mladý muž se mi líbil a tak bych bývala přivítala jaké měl názory na svět, abych ho trošku poznala.
Po roce 1948 byl brán jako buržoazní tip muže a tak nějaký čas nedostával žádné filmové nabídky. O tom zase mluví jen věcně a velestručně, nanejvýš poodkryje svůj postoj frází: "stalo se tak k mé lítosti."
P.S. Byla jsem u jeho hrobu, který má na Olšanských hřbitovech a poděkovala mu za některé pěkné role.

3 03.04.2019

Hrozně zvláštně psané, v tom negativním smyslu. Škoda, knihy o slavných lidech mám jinak ráda, ale záleží také na podání, stylu a hlavně autorovi... Tohle se prostě nedalo číst, tomuto "spisovateli" se příště vyhnu. Strašné!

3 30.03.2019

Život Lídy Baarové v letech 1934 až 1938, tedy z doby, kdy herečka natáčela a pobývala v Berlíně. Sepsáno podle deníku německé herečky Hildy Korberové. Kniha doplňuje moje informace o vztahu Goebels+Baarová, které jsem získala například z divadelní hry v Divadle Komedie. Sem tam jsem do této literatury nahlédla, o Lídě se už toho napsalo opravdu dost a kdyby mně knížku nepůjčila dcera v knihovně, už bych asi další zdroje o této hvězdě dále nevyhledávala.

3 25.10.2018

Občas jsem se zasmála pohledu spisovatele na určité situace. Celkově nic moc.

3 11.10.2018

Neprovdané starší ženy to měly těžké tehdy a nemají to lehké ani dnes, pokud nemají zázemí a nejsou dostatečně zabezpečeny. Finanční i duševní strádání, často osamocenost, opovržení společnosti. Ne každá měla to štěstí, že mohla alespoň sourozencům pomoci vychovávat děti, byla přijata širší rodinou a našla si díky tomu uspokojivou alternativu partnerství s mateřstvím. Měli jsme sousedku, která zůstala sama a věšela se na kde koho v baráku, žila drbama a prosbami o pomoc s kde čím. Zde v knize si opuštěná žena alespoň najde zájem, který jí zaměstná či za ní například chodí nezkušená mladá duše, která si chodí pro radu, podporu a sdílení. Není to zas tak smutné čtení, jaké by mohlo k tomuto tématu být. A to je dobře, že příběhy nepůsobí depresivně a beznadějně. Ne každému se holt život vydaří, není však nutné z každého selhání udělat nesnesitelnou tragédii.

3 09.10.2018

Přečetla jsem již kolem padesáti knih napsané Javořickou, možná i víc. Městská knihovna je naštěstí bohatě zásobena. Tato celá čtyřdílná série je již též přečtena. Pro připomenutí jsem si do čtenářského zápisníku napsala: hl. hrdinka Doubravka milovala statkáře. Pocházela z hospody, byla věřící katoličkou. Vzala si jiného... Toto je na dlouhou dobu již asi její poslední dílko, ačkoli pořád by bylo ještě co číst. Už se mi její velice podobné náměty omrzely, všeho moc škodí. Jako oddechovka dobré, příjemné letní čtení, ale zdolat další desítky jejích titulů... to už snad ani nemusím. Díky Vlasto, potěšila si a stačilo. :)

3 09.10.2018

Knížku mě nabídla knihovnice, když jsem se jí ptala po dobře napsaném románu pro ženy. Knihovnice, jak jsem záhy zjistila, nevypadala příliš zkušeně, ale každopádně bylo na knize vidět, že se hodně půjčuje. Romány pro ženy mají různou kvalitu, proti dobře napsanému příběhu nic nenamítám. Ačkoli hlavní hrdinka hned v prvních kapitolách vzpomíná a rekapituluje svůj život, který již končí, není román smutným čtením.

3 05.10.2018