Fanda74
komentáře u knih
Chladnokrevně
Robert Bryndza
Taková střední cesta - detektivka, kde už od začátku tušíte, kdo bude ten zlý, pak se to nějak rychle semele, vcelku nesympatická vyšetřovatelka (možná by nebyla, kdybych její případy četl postupně a přišel jí na chuť) a zápletka mi taky nepřipadal nijak zvlášť výjimečná. Ale pěkně se to čte.
Šílené výčitky
Liane Moriarty
Trochu mi trvalo než jsem se prokousal tak první třetinou, ale protože už jsem nějaké knihy o této autorky četl, tak jsem asi tušil, že používá opět stejný princip - čtenář se zase až na konci dozví, co se vlastně stalo. Třeba Sedmilhářky nebo Manželovo tajemství se mi líbily víc, ale tato kniha také není špatná. Jak pár vteřin může nabourat vědomí tolika lidí a přivodit jim výčitky - jestli jsme náhodou nemohli udělat něco jinak.
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Moje první kniha od Ivanky Deváté a pobavil jsem se asi tak, jako když jí slyším vyprávět v TV. některé "vtípky" jsou možná tak nějak natlačeny, ale zase třeba pobyt v blázinci popisuje vtipně, ale velmi citlivě. Ani z toho nepadá na čtenáře smutek, i když je to vlastně také kniha o stáří.
První kněžna aneb Závrať moci
Jiří Bílek
Chtěl jsem si přečíst nějakou beletrii z tohoto období, a tak jsem vlastně spokojený. Myslím, že si autor nechtěl vyloženě vymýšlet, čerpal z toho mála, co víme, a proto možná román není až tak nabitý dějem nebo jsou tam vyloženě hluchá místa, ale asi maximum z toho mála, co se ví. Je to čtivé a pro mě určitě realističtější pohled na život prvních Přemyslovců než třeba nějaké heslo ve slovníku.
Dědina
Petra Dvořáková
Takový hořký humor, i přes použity dialekt se knížka dobře čte, četl jsem už "Chirurga" a určitě se těším na další knížky autorky. Z toho je cítit život, prostě tak, jak plyne, možná žádná pozitiva, ale to je asi o úhlu pohledu.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Tady jsem byl vcelku nadšený. První kniha Jiřího Hájíčka. Ten příběh je takový v podstatě normálně obyčejně neobyčejný, asi všechny postavy jsem chápal, nic mi nepřipadalo přehnané, čtivé.
Povídky o nelásce
Michal Viewegh
Já jsem byl spokojený, docela jsem se i zasmál, i když to bylo takové hořkohumorné. Nejsem vyloženě čtenář povídek, ale toto mě zabavilo. Kromě poslední části divadelní hry, to jsem přečetl silou vůle, ale možná je to opravdu tím, že nejsem na tento žánr zvyklý. Ale povídky se mi líbily..
Nikdo neví, že jsi tady
Nicoletta Giampietro
Pěkné, takové "Musíme si pomáhat po italsku", ale obrau života lidí za 2. sv. války je mi asi z Evropy nejvzdálenější, tak se mi to román dost líbil. Knížka má napětí, inspirováno skutečnými událostmi.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Velmi příjemné překvapení - detektivka trochu ve stylu Agathy Christie ale z našeho současného prostředí. Několik postav a každá má nějaký motiv nebo škraloup a čtenář fakt neví, resp. já jsem nevěděl :-). Na rozdíl např. od severských detektivek tento román není stavěn na "extrému, krvelačnosti a nejrůznějších zvláštnostech", ale na příbězích a charakterech postav, možná i náhodách - taková detektivka po česku, ale moc pěkná.
Kolo štěstěny
Ken Follett
Já jsem spokojený - čtivé, mělo to švih, napětí, taková rodinná sága - dva pořádní "zloduši", myslím že všechno, co k tomuto typu "pokračování Dickense a Dumase" patří.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Moje první kniha autora, napínavé, čtivé, ale přiznám se, že celkově mě ten příběh až tak nezaujal a připadal mi zbytečně překombinovaný.
Pražská buzna
Jiří Markvart
Kniha se mi líbila, otevřené, bez pretvarky, myslím že realita taková je, i když je to psáno s nadsázkou a takovou lehkostí.
Mlsná huba
Magda Váňová
Taková fakt jednoduchá oddychovka, byl jsem docela zvědavý co z toho vyleze, takže jsem to dočetl, ale jednoduché a slabé.
Jiřina Steimarová - Ničeho nelituju
Kamila Čížová
Poslouchal jsem jako audioknihu a vlastně se mi to líbilo. Biografie mam rad i když Jiřinu Steimarovou jako herečku neznám, ale je to kus historie. Na me možná zbytečně krátké.
Chirurg
Petra Dvořáková
Dobře se to četlo, ze všech postav mi byl asi nejsympatictejsi syn hlavního hrdiny. Jinak všichni naštvaní a negativní... Na druhou stranu knížka která se neodklada.
Hana Hegerová - Lásko prokletá
Miroslav Graclík
Mám docela rád knihy Miroslava Graclika, ani bych je neoznacil za memoary, ale spíš kompilací lépe či měně dostupných informací. Zase mě to inspirovalo k poslechu desek Hany Hegerove - krása. Vlastně mi ani nevadil popis historických událostí jako spíš časté opakování textu, toho co již bylo napsáno například v předcházející kapitole. Na rozdíl od písní Hany Hegerove jde o výčet informací, nečekejte žádné emoce.
Přešlé mrazem
Marie Formáčková
Takové oddechové, pohodové čtení. Líbilo se mi, jak se jednotlivé příběhy prolínají.
Sestry B.
Milena Štráfeldová
Poslouchal jsem jako audioknihu a určitě se mi líbilo více než třeba film Filipa Renče. Známý příběh očima dvou sester. Osudy Zorky Janů jsem vlastně vůbec neznal.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Druhý díl rodinné ságy z Karviné musím říct, že opět jsem četl jedním dechem. Nejen, že se vrací k velmi zajímavym a ne úplně známým událostem naší historie, ale čtenář si velmi oblíbí jednotlivé postavy a vlastně je vůbec nechcete opustit. A hlavní je, že každý se snažíme nějak přežít a každý toužíme po štěstí. Kniha se mi líbila moc.
Rozhovory s přáteli
Sally Rooney
Při čtení jsem si vybavil seriál HBO Girls, ale ten mě bavil víc. Přečetl jsem, ale asi zásadní kniha to není.
