Fenris komentáře u knih
"Nádherná" kniha. Knihou jsem byla uchvácená, ne jen kvůli nemoci, ale i díky minulosti postavy (postav). Studovala jsem psychologii a porucha mnohočetné osobnosti je stále prodiskutovávána. Je to zajímavá porucha, fungujíci přesto jako obranný mechanismus. Lidský mozek mě nepřestává fascinovat, stejně jako tato kniha. Přečetla jsem ji na jeden nádech, nedokázala jsem se od toho odtrhnout.
Ač tam byly i velice nemilé situace, byly tam schválně!
Jen mě trochu mrzí, že kniha působí trochu lacině, navenek. Při tom v sobě ukrývá něco neskutečného.
Kniha by se určitě měla více propagovat, aspoň co se týče možné prevence.
Nádhera, naprostá nádhera. O Japosnkou kultura se sama zajímám a líbí se mi, když nějaký autor nepíše jen o "krásách" své země, ale umí ukázat, i to, co lidé jen tak vidět nechtějí.
Zvlášť, když si to autorka sama zažila a byla tam.
Krátké, ale dokáže člověka zaujmout.
Jak první, tak druhý díl nejsou náročné čtení. Byl to dobrý nápad, mě se to četlo dobře, byla to celkem fajn oddychovka a trošu mě i zamrzelo, že nebudou další díly. Na takové to odpočinkové čtení to bylo fajn.
Ale, jsou o mnoho lepší série, které se taky stoply a už dál nevychází, takže slzička smutku opravdu nepadla. :D
Čekala jsem trošku víc, námět se mi líbil a potencionál tam byl větší, než si autorka připouštěla.
Líbila se mi hlavní postava, líbila se mi i tím, že brala drogy i život, který žila. Líbil se mi svět, který autorka vymyslela, obecně se mi to moc líbilo.
Ale, všechno má své ale. Na začátku druhé knihy jsem objevila zlozvyk hlavní postavy (autorky?). Pořád dokola tam opakovala jednu věc, nevím, jestli si toho všimli i ostatní, ale mě to občas nutilo mrksnou knihou proti zdi a to jsem velký milovník knih.
Samozřejmě tam byli i další věci.
Moje asi nejoblíbenější postava tam byl Lex, dědic drogového kartelu, který tam měl být víííííííc!!! Ale každý máme něco.
Suma Sumárum, jsem se sérií spokojená a popravdě jsem i ráda, že to má jen tři díly, protože další bych už asi nezvládla.
S knihou mám svým způsobem love & hate vztah. Námět dobrý, styl psaní dobrý, potencionál to mělo taky dobrý... ale ... tak nějak se to všechno po****o. Ukrátila jsem si tím nudu během dne? Ano. Naplnilo mě to aspoň trochu tím krásný pocitem, kdy se váš mozek zaplaví dopaminem, poté, co dočtete knihu? Ne.
Čekala jsem víc, Vikingské kultury, sama jsem byla ve Skotsku a vím, že jich tam bylo hojně. Čekala jsem od čarodějky trochu víc... než jen... no.. :D Asi nemá cenu to dal rozebírat.
Bylo to zklamání, ale nebylo to úplně to nejhorší, co jsem kdy četla. Vážně. :D
Konečně konec! Poslední díl byl pro mě nejzajímavější a asi i nejlepší z celé série. Hlavní postavě Americe, jsem i tak celou dobu chtěla utrhnout hlavu a kopnout ji daleko do moře.
Maxon byl moje oblíbená postava od začátku, ne proto, že je následníkem trůnu, ale on jako jediný, tam dokázal být realistický a používat mozek. Díky bohu za ty dary a jsem vážně ráda, že už to skončilo a s Dcerou už nechci mít nic společného. Sbohem. :D
Knihu jsem si přečetla už jen kvůli kulturním prvkům, které autorka použila. Knihu jsem sice nepřečetla na jeden nádech, ale to bylo jen kvůli hlavní postavě Laye, kterou jsem na jednu stranu nemohla vystát, ale na druhou jsem ji obdivovala.
Druhá hlavní postava Elias měl také své mouchy, ale nebylo jich tolik, aby tvořili černý mrak kolem postavy a díky tomu jsem četla jeho části radši.
Jediné, co mi asi vadilo nejvíce. že nějaké to "fantasy", se tam skoro vůbec nekonalo... spíš tak nějak až ke konci, to tam nenápadně šoupnout, aby se neřeklo. Za to asi ten jeden bod dolů
Kniha byla zajímavá, moc se netáhla a já se opravu těším na další pokračování.
Začátek? Boží! První půlka? Nooo dobře, to nějak přelouskáme. Druhá půlka? Tak počkat, tady s k něčemu schyluje! Konec? CO?! Pane bože?! Jak? Oooo můj bože!
S knihou jsem měla prazvláštní vztah... hlavní hrdinku jsem na jednu stranu litovala a na druhou nesnášela, za to jejího bratra jsem zbožňovala a bylo mi líto, že jeho částí tam nebylo více.
Kniha měla strašně velký potenciál, z toho úvodu jsem měla husí kůži a strašně se na to těšila... inu... od knihy jsem si dala "pauzu", prostě mě to nebavilo, až pak jsem uviděla recenzi, kde se něco málo řeklo o konci (bez spoilerů) a já nedokázala poručit mé zvědavosti a zhltla jsem ten zbytek. Bylo to krásný, ale skoro celá ta kniha jinak byla o ničem... nic jsme se nedozvěděli a já doufám, že v druhém díle se děj začne nějak zajímavě posouvat nebo vyvíjet, protože mi toho přijde hrozná škoda.
Knihu jsem přečetla šíleně rychle. Ani jsem myslím nespala, když jsem ji četla. Hlavní postavy mě sice úplně neoslovili. Měla jsem hrozný problém se rozhodnout, jestli mám Feyre ráda nebo ne. Tak jsem nakonec skončila v neutrální zóně a bavila se vedlejšími postavami, které se mi paradoxně zdáli propracovanější, než ty hlavní.
Ke konci asi nemám výtky, věděla jsem, že tam bude něco jako happy end, ale happy end, co má pokračování. Díky bohu za ty dary. :D
Fanouškem Patricie Briggs jsem už několik let, ani tentokrát nezklamala! Byl to krásný příběh, jedna jeho část byla i zasazené v Praze *juhůů*.
Autorka sice slibovala možnou dezorientaci v příběhu, ale nic takového se, aspoň dle mého názoru, nekonalo.
Naopak, líbilo se mi, že se tam střídaly pohledy jak od Mercy, tak od Adama, dělo se tam více věci najednou, ale já se stejně těšila až zase budou spolu.
I když vím, že si ještě nějakou dobu počkáme, ale i tak se nemůžu dočkat dalšího dílu! :)
Kniha se mi líbila, byla svižná, netáhla se, pokud tam zrovna nebyly části z pohledu jisté osoby, kterou jsem si po pár kapitolách zapsala na černou listinu.
Příběh Šeherezády a Chálida se mi líbil, ale také zasmušil. Přeci jen věk postav je velice mladý a i přes to všechno se museli umět pohybovat ve světě dospělých, kteří už v životě něco zažili a znají možné triky. Naše hlavní postavy však v rukávu vlastní triky.
Příběh rychle odbýval a já s ním byla spokojená. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy, které byly dobře propracované a dokázaly pobavit.
Jediné mínus bylo střídání pohledů. Tárik jako postava mě nebavila a připomínala mi až moc Layu z Jiskry v Popelu.
Doufala jsem, že první kniha hned nebude mít happy end a ono se to vyplnilo! Takže se těším, co si pro nás Renée přichystala v dalším díle.
Velice dobrá kniha, k mému překvapení se děj vůbec netáhl a od začátku se tam pořád něco dělo. Až jsem z toho byla trošku v šoku, stejně jako ze samotného závěru, ale to vážně jen trošku. Jediné, co mi občas vadilo, bylo až moc podrobné popisování.
Celá kniha je provázána humorem, dle mého gusta a i hlavní postava si našla místo v mém imaginárním harému.
Kniha se mi líbila, nebylo to náročné čtení, ještě do toho byla vložená ruská kultura, což se až tak moc často nestává, za to určitě body plus.
Postavy mi byly vcelku sympatické, u hlavní hrdinky jsem občas měla chuť ji něčím přetáhnout po hlavě, ale to se stává.
Co se týká dějové linky... inu tam šla hvězda dolů, protože dlouho nic, dlouho nic a najednou bum bác! Ano, stává se to často, ale tady mě to z jistého důvodu iritovalo.
Co se týká asi největšího pozitiva, jedno "odhalení" mě tam trošku překvapilo a kupodivu i potěšilo.
Druhý díl už mám doma, stejně jako Šest Vran a doufám, že se v dalších dílech lehce poučí z nějakých svých chyb a bude se jen lepšit a lepšit.
Knihu jsem nedočetla... po hodně dlouhé době jsem nedočetla knihu. První díl, leč to byla rozkrádačka, co bila do očí, tak i přesto jsem ocenila, jak toho autorka využila a i tak tam přidala něco svého.
Ale tohle? Tohle už byl pro mě trošku výsměch a byla jsem hluboce zklamána, a to jsem do dalšího dílu vkládala naděje.
Možná časem trochu vychladnu a zkusím to přečíst znovu, ale teď? Ne, děkuji pěkně.
Na začátku knihy jsem byla unesená a trochu zmatená. Autorka nás vhodila do světa bez nějakého většího úvodu, což teď popravdě považuji za velice zábavné, jelikož nás to nabuzovalo číst dál, abychom se o tomhle světě dovědili další a další věci.
Nebyla tam ani nuda. Jiní to mohou považovat za překombinovanost, ale kdyby tam byly jen z dlouhavé pasáže, kde se vlastně nic neděje, nebyla by tam žádná interakce, tak bych s knihou i možná sekla. Ale to už je otázka vkusu čtenáře.
Kniha se mi velice líbila, ovšem jako každý rejpal, i já jsem si našla několik pasážích, které tam byly jen kvůli tomu, aby se kniha táhla přes 400 stran. Dle mého názoru by se ta kniha obešla bez dobrých 100 stran a stejně by to neztratilo na velice dobrém dílu. Za to musela jít jedna hvězda dolů.
Občas mě tam štvala hlavní postava, ale i v reálném světě není nikdo perfektní.
Suma sumárum, jsem s knihou velice spokojena, jako prvotina je to vydařané a
já se jdu hned vrhnout na další díl, který na mě už čeká v posteli. :D
Knihu jsem akorát dočetla a moje pocity z ní, jsou dosti rozpolcené.
Měla bych spoustu výtek, které by se autorce možná i líbili, možná by je vzala v potaz, ale na druhou stranu, kdo jsem abych soudila cizí práci, zvlášť, když ji dokázal vydat.
Knihu jsem zvládla za dva večery. Není to náročné čtení, i když jak pro koho. Lehce mě tam iritovali německá oslovení a němčina obecně. Omlouvám se všem, kteří němčinu ovládají nebo mají pro ten jazyk jakkoukoli vazbu, mě se to všechno mihlo obloukem.
Kniha byla dost často chaotická a neměnná. Ach ano, jak byla neměnná, zdálo se mi, že se vlastně celou knihu řeší jen jedna věc a to zoufalost hlavní hrdinky, dokud nenastal konec a začalo to být zajímavé nebo aspoň to čtenáře začalo více zajímat. Kdo je vlastně náš Král Duchů?
Přečtu si další díl? Pravděpodobně ano, ale určitě to nebude kvůli hlavní hrdince, ale kvůli našemu hlavnímu mučedníkovi, s kterým jsem sympatizovala asi nejvíce.
Možná jsem knihu úplně nepochopila, možná jsem náročná čtenářka (ani omylem :D ), možná jsme si s autorkou úplně nesedly, ale i tak kniha měla dost kladných bodů, které mě potěšili. Dokonce mě i konec trochu překvapil, ale nepřekvapil mě natolik, jako když jsem si uvědomila, které tři knihy mi to připomíná. Vážně, na konci jsem měla pocit, jako kdybych četla tři knihy v jedné. Což je pro mě lehké zklamání. Ale kdo dneska dokáže být originální? :)
Nejdřív jsem z toho měla trošku strach, první díl se mi sice líbil, ale neudělalo to pro mě žádné velké BUM (krom u některých vedlejších postav)! A jelikož jsem člověk pesimistický, tak jsem si v hlavě dělala různé klišoidní a tragické teorie na to, jak to bude pokračovat. Díky bohu se nic z toho nevyplnilo a já byla až skoro nadšena z pokračování, kterému se to BUM povedlo!
Knihu jsem si koupila s celkem nízkým očekáváním, s tím, že to když tak bude aspoň pohodové čtení ve volném dni. Kniha se mi nakonec zalíbila. Mám ráda silné, vtipné a sarkastické ženské hrdinky. A díky tomu všemu jsem se navezla do nové série, kterou samozřejmě musím mít doma. Inu, opět u mě nastala éra šetření a plačící peněženky. (Ta éra trvá už "pár" let xD )