FifrQzypf komentáře u knih
Tak trochu jinak napsaná kniha o hrůzách holocaustu a hlavně jeho dopadech na lidi a jejich psychiku. Při čtení mi připadalo, že je znát, že kniha byla napsáná v češtině a ne jen přeložná, a těšilo mě to. Věřím, že se jednou zařadí mezi klasiky.
Kniha plná nadčasových mouder, která nezní nepatřičně z úst starověkého Egypťana a stejně tak mají co říci v časech dnešních. Avšak která to jsou, to ať posoudí laskavý čtenář sám.
To je přesně ten druh knihy, které mám rád. Má totiž hloubku. Těžko popsat, co je tím myšleno. Když ji čtete odehrává se před vámi skvěle vyjádřený děj a fantazie sama od sebe s přirozenou lehkostí vše dokresluje. Ale navíc si čtenář odnáší něco navíc, něco skrytého mezi řádky. Když pak otočí poslední stránku a knihu zavře, nemusí vědět přesně čím, ale cítí se obohacený.
Po přečtení 1984, které se mi moc líbilo jsem čekal mnohem více. Ale Farma zvířat se pro mě omezila na popis lidských vlastností, které vídáme dnes a denně ve větším či menším měřítku kolem sebe, a alegoričnost, s jejímž vědomím ke knize každý přistupuje naočkován již ze školy. Za mě docela zklamání.
Pro mne velmi rozporuplná kniha. Po celou četbu jsem se nemohl rozhodnout jestli fandím na racionalitě postavené fungující společnosti nebo podlehnu sugestivnímu líčení ohavnosti tohoto fungování. I přes tuto rozpolcenost, nebo možná právě kvůli ní, jsem si četbu užil.
Kouzelná knížka o tom, že i všední věci se mohou stát nevšedními s tím správným přístupem. A jak velmi je takový přístup nakažlivý. Celé dokresleno malebným vyjadřováním a atmosférou doby minulé. Nemohlo to dopadnou jinak, než že jsem tohle dílko doslova hltal, možná i proto, že tak toužím patřit do třetí skupiny taxonomie lidské dle doktora Vlacha ;)
Inspirující příběh, při kterém mi na mysli vytanul jeden citát: "Naděje není to, že věříte, že věci dobře dopadnou, ale že víte, že mají smysl bez ohledu na to, jak dopadnou.".
Jako soubor myšlenek vynikající, ale jako knihu jsem si podobu scénáře divadelní hry příliš neužil. Zřejmě by bylo lepší zhlédnou v divadle, pak by to jistě byla bomba.
Pěkná knížka, u které člověk musí udělat krok vzad, aby získal odstup. Pak uvidí, že není až tak o panu Bohovi, ale o životě.
Je zde patrný Irvingův rukopis a i postavy mají povědomé charaktery, ale přesto nebo možná právě proto se kniha krásně čte a snadno čtenáře přenese v čase a prostoru, aby stanul po boku hlavního hrdiny. Velmi mě potěšilo, když jsem si několikrát během čtení říkal: "no tak tohle je jasné jak facka, to dopadne takhle...", jak to mám ve zvyku u Hollywoodských "trháků". Naštěstí tohle dílo není ani zdaleka tak prosté, takže autor vždy přišel s jiným pohledem na věc a zklamání se k mé radosti nedostavilo.
Richard Feynman nebyl jen skvělý vědec, ale také pozoruhodný člověk, s kterým trávit čas by bylo jistě velmi obohacující. A tato kniha nám to zprostředkovává alespoň formou vyprávění jeho života. Na mě zní dýchla jeho velikost a moc jsem si to užíval. Již jsem ji v minulosti četl, nedávno opět a jistě se k ní zase za čas vrátím, protože vidět svět Feynmanovýma očima je pro mě nesmírně příjemný zážitek.
Četl jsem spolu s prvním dílem najednou a nepřestával vycházet z údivu, jak mnoho mě obě knihy baví, uvážím-li , že podobný příběh by se mohl klidně odehrávat v sousedství. Není nijak zvlášť výjimečný a přesto tak poutavý. V tom se zračí autorova velikost. Jednoznačně mohu doporučit.
Již jsem četl vícero knih, od kterých jsem viděl i zfilmovanou verzi, ale tato je jediná, kde film byl lepší a to mnohem lepší. Autorův um ani zdaleka nepodnítil mou fantazii k něčemu, co by se aspoň blížilo skvělým hereckým výkonům a atmosféře filmu. Kniha je dosti průměrná, snadno zapadne mezi stovky jiných.
Rozhodně se nedá upřít čtivost, takže i poměrně hodně stránek je brzy zhltnuto. Také je zde vyjádřeno pár zajímavých myšlenek, ale větší hloubku jsem v románu jako celku bohužel nebyl schopen najít. Nelituji času stráveného čtením, ale pravděpodobně již tuto knihu do ruky nikdy nevezmu.
Námět s potenciálem, ale z mého pohledu nenaplněným a ani zvlášť umě zpracovaným. Dočetl jsem jen proto, že nemám ve zvyku knihy odkládat.
Četl jsem spolu s druhým dílem najednou a nepřestával vycházet z údivu, jak mnoho mě obě knihy baví, uvážím-li , že podobný příběh by se mohl klidně odehrávat v sousedství. Není nijak zvlášť výjimečný a přesto tak poutavý. V tom se zračí autorova velikost. Jednoznačně mohu doporučit.
Pravděpodobně není pro každého čtenáře, ale životopis jogína takové úrovně, jakým je Milarepa, může být velmi inspirativní.
To snad nemyslíte vážně je mou zamilovanou knihou a proto jsem se na toto svým způsobem pokračování těšil. Bohužel to není taková bomba, ale jsem rád, že se mi do ruky dostala a mohl jsem doplnit další střípky z obrázku tohoto pozoruhodného muže. Jen škoda, že v druhé části se vytrácí Feynmanovská hravost a děj se stává více strohým líčením vyšetřování havárie Challangeru. Pravděpodobně si knihu znovu hned tak nepřečtu zda-li vůbec, na rozdíl od prvního dílu, ale rozhodně to nebyl promarněný čas.