Finn69 komentáře u knih
Zábavná a povedená parodie na noir detektivky, tohle se vážně docela povedlo. Je to takový koktejl sci-fi, detektivky a humoru zhruba v poměru 1:1:1, protřepat, nemíchat!
Sir Richard Francis Burton se tentokrát vydává do Afriky, a to nikoliv hledat prameny Nilu. Jeho úkolem je najít poslední ze tří tajemných drahokamů, který má svou mocí zachránit Britské impérium před rozpínajícím se Německem. Potkáme své staré známé - Oscara Wilda, natahovacího filozofa Spencera nebo Algernona Swinburna, významnou roli má tentokrát i H.G. Wells. Ale jinak je to docela zásadní změna prostředí, navíc tu máme dvě propletené časové roviny a docela složitou zápletku - zdálo se mi to místy trošku překombinované.
Je to pořád pěkná oddechovka, i když Případ mechanického muže se mi líbil přece jen o něco víc.
Kdyby to nebylo napsané na obálce, snad bych ani nevěřil, že tohle je Boris Vian. Je to úplně jiný styl než všechno ostatní, co se mi od něj dostalo do rukou.
Obvykle se o téhle knížce uvádí, že je to parodie na americkou drsnou školu, no nevím... Mě to připadá spíše jako jedna velká provokace, což by mi k Vianovi i víc sedělo. v roce 1946 to musel být docela výbuch, však to také skončilo i pokutami a vězením.
Mě ovšem daleko víc než Chandlera či Hammetta připomíná třeba Americké psycho. Čili na můj vkus trochu moc sadismu, nic k čemu bych se ještě chtěl vracet.
Taková jednohubka - patnáct kratičkých absurdních povídek známého patafyzika, prozaika, novináře a kritika, jazzového hudebního skladatele, trumpetisty, dramatika, písničkáře, herce, malíře, překladatele a scenáristy (má toho skoro jako Jára Cimrman). Určitě pobaví, nicméně jako teenager jsem z toho byl podstatně nadšenější.
Neal Asher = 5 hvězd, tak to prostě je. Ve svém žánru snad ani nemá konkurenci, všechny ty knížky jsou nápadité, nabité akcí a hlavně dobře napsané.
Temná inteligence jen potvrzuje tohle pravidlo, těšte se na další akci kolem planety Masada, tentokrát včetně Žvatlokače stopujícího u silnice :-)
Tři z těch nejlepších klasických příběhů lorda Petera plus bonus v podobě doslovu Josefa Škvoreckého. Příjemné a kvalitní počteni, jak jinak :)
Zase jeden zapeklitý případ Petera Wimseyho, po všech stránkách je to velmi příjemné čtení. Kvůli těmto knihám se Dorothy Sayersová pořád ještě vydává - má to myšlenku, klasický anglický humor, atmosféru, zajímavý příběh i nějakou tu přidanou hodnotu v podobě zamyšlení nad vinou a trestem. Co chtít víc?
Sbírka krátkých povídek, tentokrát hlavně s Montague Eggem, ale potkáte i lorda Petera a nebo i příběhy "bez detektiva". Hezká oddychovka.
Lord Petr tentokrát musí zachraňovat vlastní rodinu - jeho bratr vévoda je obviněn z vraždy, sestra se zapletla se socialistickým radikálem, zkrátka ten chlapík se nikdy nenudí :-)
Je to vtipné a čtivé, plné zajímavých a sympatických postav; ostatně jako vždycky když vezmete něco od Dorothy Sayersové do ruky.
Paříž mě jako další z Ruthefordových románů o městech úplně nezklamala, oproti Londýnu a Dublinu je ale přece jen slabší. Nejlepší mi asi přišel úplný závěr, meziválečná doba a druhá světová válka.
Tentokrát prvek románu výrazně převažuje nad historií, připadlo mi místy, že historické exkurze jsou jen vložené jako krátké vložky mezi dvě třeskuté love story... no jo, já vím, je to Paříž a ta romantika tam asi patří.
Vůbec se nepodíváme do nejstarší historie města, ta jako by začala až někdy ve 12. století, to bylo pro mě další minus. A to poslední minus se týkalo stylu vyprávění které není lineární, ale přeskakuje ze středověku do 19. či 20. století a zase zpátky. Nic proti tomu, třeba v takovém Hawksmooru Petera Ackroyda to funguje výborně, tady ale ne.
Čili proto "jen" tři hvězdy, ono to nakonec zase není tak málo :)
Zábavná sbírka krátkých povídek, spojených prostředím Callahanova baru, místa kde je každý ztroskotanec vítaným hostem. Bez ohledu na rasu, pohlaví či planetu odkud pochází se mu dostane pochopení a pomoci - to všechno s notnou dávkou humoru.
Čtení mě bavilo, ale musím říct že cca od poloviny knížky už se mi zdálo že se autor trošku začíná opakovat, navíc mi začaly unikat pointy vtipů ... možná se něco ztratilo v překladu.
Vtipné a zábavné, něco mezi televizní "Válkou skladů" a Hellerovou knihou "Gold za všechny peníze". Je to úplně jiný žánr než "Osamělá holubice", ale o nic horší - mě to moc bavilo.
Strážce sadu mě bohužel příliš nezaujal. Je to na můj vkus až příliš roztříštěné, měl jsem zejména ze začátku docela problém se začíst. O příběhu se moc nedá mluvit, postavy nevýrazné, prostě tentokrát mi to opravdu nesedlo. Je to McCarthyho prvotina, a přestože už tam je vidět jeho typický styl, není to zatím ono...
Pořádná jízda, bavil jsem se určitě víc než u prvního dílu.
Titulní Čaroděj Ivanov nemá chybu a závěrečná povídka Kotel to definitivně zabije :-)
Poprvé jsem tuhle knihu ani nedočetl. napodruhé už jsem se ale začíst dokázal a nakonec asi dám i ty tři hvězdičky.
Není to ale už tak dobré, jako předchozí díly, přece jen Mervyn Peake už na tom nebyl zdravotně nejlíp a knížku vydavatel slepoval z různých verzí a fragmentů. Začátek se neskutečně táhne, když se ale dostanete za první třetinu, děj se slušně rozběhne a je to o hodně lepší čtení.
Trošku mi tam chyběly nějaké výraznější postavy, Titus je jako krejčovská figurína a jediný, kdo má nějakou tvář je samorostlý majitel zoologické zahrady Kušnivoj.
Celkem vzato, pokud tenhle díl vynecháte, o nic zvláštního nepřijdete.
Druhý díl je daleko čtivější než Titus Žal, je tu podstatně víc děje, napětí a místy i humoru.
Není to prostě už jen o té gotické atmosféře, bizarní postavičky obyvatel Gormenghastu ve druhém díle pořádně ožijí a dostanou se vám pořádně hluboko do hlavy. Namísto abyste to jen pozorovali, budete tak už spolu s panem Křístem pátrat po zloduchu Koncířovi v zapomenutých chodbách hradu a stejně jako mě se vás dotkne nesmyslný konec ubohé Fuchsie...
Po druhém čtení přidávám hvězdičku na rovných pět.
Asher nikdy nezklame a ani tenhle výběr není výjimka. Jsou to nápadité povídky plné akce a sympatických oblud, přesně jak jsme u něj zvyklí.
Některé z povídek už jsem sice četl jinde, to ale nebylo na závadu, třeba "Sníh na poušti" jsem si rád připomněl.
Druhý díl zavede Orma a jeho vikinské bratrstvo do Středomoří, dokonce až do Jeruzaléma a na řecké ostrovy. Není to sice taková jízda jako Velrybí cesta, nicméně pořád zaujme a pobaví.
Trošku mi lezl na nervy bratr Jan - to že je někdo kněz, přece neznamená že bude kolem sebe za každým druhým slovem házet nějaký otřepaný latinský citát typu "morituri te salutant" který pak chudák Orm musí překládat :-)
Sir Burton znovu v akci - tentokrát spolu s natahovacím filozofem Spencerem a parním vynálezcem Brunelem čelí revoluci, vyvolané duchem Grigorije Rasputina!
Výborně jsem se bavil, a je poznat že se při psaní bavil i sám autor. Oproti prvnímu (trochu kostrbatému) dílu je druhá část o třídu lepší. Nenechte si ujít, moc dobrá parodie na viktoriánskou Anglii.
Docela jsem se pobavil, je to taková steampunková parodie na viktoriánské téma. Ačkoliv, je to téma vůbec viktoriánské, když královnu Viktorii odstřelí hned na začátku?
A Hodder se nepustil jen do královny, nedělá si vrásky vůbec s nikým, známé historické postavy té doby se v knížce objevují ve velmi překvapivých podobách a situacích. A je jich tu požehnaně, potkáte spisovatele Oscara Wilda, básníka Algernona Swinburna, dobrodruha a spisovatele Richarda Burtona, ministerského předsedu Palmerstona, zdravotní sestru Florence Nightingalovovou....
Bohužel ten humor je někdy až trapný (papoušci) a příběh místy vázne, je to prostě oddechovka.
Proto "jen" tři hvězdy.