flanky
komentáře u knih

Slabší než jsem čekal. Některé příhody zaujaly, ostatně nemusíme chodit daleko, protože se našlo (a zaznamenalo) i několik událostí z ČR, nicméně pokud psala a glosovala samotná autorka, bylo vše dobře propracované. Bohužel byly příběhy mnohdy i nudné, zvláště pak v kategorii "Tentokrát přežili", protože jsou zde často příhody formou dopisu či osobního vyprávění, kde to poměrně vázne. Vědecké vsuvky jsou loterie - tematicky nemusejí zaujmout. Nicméně musím uznat, že jsou zpracovány velmi čtivě a v drtivě většině patří k tomu lepšímu, co kniha nabízí. Shoduji se s uživatelem hellena1523, prostě takové záchodové čtení.


Nemůžete sice tvrdit, že jste tuto knihu přečetli, každopádně můžete říci, že jste se ke knize několikrát vrátili a že vás zaujala natolik, že se jí prakticky řídíte každý den. A pokud budete mít mizernou náladu či krizi ve vztahu, není nic lepšího, než vzít do ruky právě tuto knihu.


Krásné úryvky z knihy Malý princ, a k tomu i nějaké ty citáty slavných. Někdy mi ale přišlo, že vybrané citáty od slavných osob nebyly vhodné.


Nenáročný návod, jak pěstovat o bonsaje. Pro začátečníka, co má jednu dvě bonsaje asi ideální. Určitě se hodí i do začátku, protože výběr bonsaje vzhledem k podmínkám pěstování je také přehledně zobrazen, a to na konci knihy. Dá se předpokládat, že pro zaujaté bonsajisty bude tato kniha nedostatečná, nicméně do této kategorie já nepatřím.:-)


Kniha určená především pro ty, kdo si chtějí jednou za čas pochutnat na dobrém vínu. Pro takové případy není potřeba znát veškerou odbornou literaturu. I sama autorka mnohokrát nabízí čtenáři levnější a vyváženější alternativu toho či onoho vína. Určitě užitečnější příručka, než těžké a odborné knihy, které sice zaujmou, nicméně pro běžného člověka zůstanou pouze zajímavé.


Podařené dílo, které jsem si dost užil. Zjistíte mnoho informací o osobách, které byly v raném novověku dosti nežádoucí, ale dnes je přímo hlad po vyloučených komunitách v dávné době. Nezahltí vás to příliš moc, ale je možné, že to ve vás probudí touhu objevovat vyloučené skupiny lidí v raném novověku. Takže jako vhled a úvod je to úplně perfektní a zasloužilo by si to detailnější zpracování.


Příběh jednoho mlynáře, který si vytvořil na základě své četby a prostředí, ve kterém žil, svůj vlastní výklad náboženství. Autor skvěle vysvětluje Menocchiovi názory včetně prostředí, které ho značně ovlivňovalo. Nechybí ani srovnání s několika dalšími výstředními postavami tehdejší doby. Opravdu doporučuji, pokud máte zájem dozvědět se více, jak mohla přemýšlet vesnická společnost, která byla alespoň částečně vzdělaná a přijímala víru nikoli pasivně nýbrž aktivně.


V knize se dočtete mnoho zajímavých informací o rostlinách, které jsou pro Číňany a Japonce nějakým způsobem významné. Dozvíte se s jakými svátky jsou spojeny, jejich význam, kdo o nich z čínských či japonských básníků a literátů píše a jaké odrůdy jednotlivých rostlin jsou nejznámější. Nechybí ani srovnání s Evropou či základy pro pěstování určitých rostlin. Bohužel těch básníků a literátů je na můj vkus až příliš, takže proto takovéto hodnocení.


Kniha vás zasvětí do problematiky epigrafiky. Psána je spíše pro odborníky, ale rozsahem a následnými ukázkami nápisů naopak působí spíše pro veřejnost (či pro studenty).
V této knize se seznámíte s písmy, které se užívaly od středověku až po současnost. Uvážíme-li, že hlavním zaměřením epigrafiky je zkoumání nápisů především z období středověku a novověku (byť se epigrafika objevuje i dnes a v hojné míře), nejsou více rozebrány písma ve starověku (resp. ve starověku se vyskytuje kapitála, která přesahuje až do středověku a novověku).
Dále se seznámíte s tvorbou katalogu jednotlivých nápisů. Dozvíte se, co je potřeba vzít si s sebou při mapování nápisů na jednotlivých památkách. Kniha obsahuje i seznam nejpoužívanějších zkratek, se kterými se můžete v terénu setkat. Nechybí ani stručná historie tohoto předmětu. Zkrátka vše, co chcete ve stručnosti vědět o epigrafice.


Sborník několika studií (nejen českých), které se zaobírají životem, dílem i politikou Františka Palackého. Některé studie jsou zatížené dobou, jiné jsou poměrně zajímavé, nicméně bude lepší si přečíst nějaký skutečný životopis tohoto politika a historika.


Škola Annales a jejich "dějiny každodennosti" mi asi k srdci nepřirostou. Tato kniha sice zajímavě vysvětluje, proč je třeba zkoumat každodennost, ale mě příliš nezaujala.


Jelikož je poměrně složité hodnotit učebnici, a zvláště pak, jedná-li se o učebnici jazykovou, napíšu zde jen pár pozitivních a negativních postřehů, kterých jsem si jako neznalec a samouk povšiml:
+ 2 CD pro trénování výslovnosti
+ na CD jsou oba texty, dialog a také slovní zásoba
+ dva texty a dialog pro trénování výslovnosti
+ texty lineárně vyprávějí příběh
+ srozumitelně vysvětlená gramatika
+ "přílohy" - slovníček, nepravidelná slovesa
+ klíč přímo v učebnici
- trochu zamrzí, že žádná cvičení nepracují se zvukem (CD jsou pouze pro texty a slovní zásobu)
- ve slovní zásobě nejsou slovíčka seřazena podle abecedy (těžké dohledávání při cvičeních)
- v textu se objevuje i gramatika a slovní zásoba, kterou předešlé lekce ani lekce současná ještě neprobíraly
- mnoho gramatiky v jedné lekci
- méně cvičení
- některá cvičení se nevztahují k probírané gramatice, ale k látce předešlé


Kniha působí poměrně kompaktně a autor působí poměrně jako suverénní spisovatel. Povedlo se mu zpracovat krásné paměti, které zobrazují Ústí nad Labem od dob První republiky s částečnými přesahy až do tehdejší současnosti (tedy do roku 1993). Některé údaje však poměrně nudí (tak např. kapitola o sportu se stává částečně nudným statistickým výčtem výsledků sportovních zápasů). Z dnešního pohledu je také škoda, že autor nepíše více o vztahu mezi českými Němci a menšinovou skupinkou Čechů na Ústecku. Takovýto příliš velký rozhled způsobil, že jde o tuctovou knihu vybraných vzpomínek Jiřího Šosvalda.


Kniha jako taková není nijak špatná, jen je prostě znát, že vyšla před tolika lety. Proto je nutné některé rady a návody brát s rezervou. Samotný výběr je důležitý, protože v knize je plno nesmyslných statistik, které nikomu nic neříkají a často se i vylučují. To samo o sobě muselo být i velkým mínusem v roce vydání. I silně náboženský podtext je dnes již překonaný, byť se to nemusí zdát. Rozumná míra náboženství v podobných knihách je rozhodně smysluplná, ale závěrečná kapitola (a několik dosti svérázných poznámek uvnitř knihy) o konci tohoto světa je prostě něco, co by se v této knize objevovat nemělo.
