Florindela komentáře u knih
Mám ráda detektivky. Moje fantazie zase mohla pracovat na plné obrátky. Spokojenost.
Na prázdniny se u nás zavírala knihovna a tak jsem využila možnost mít doma knihy dva měsíce - a tak jsem se dala do Vojny a mír. Překvapilo mě, že je docela podrobně vykreslen příběh postav, vč. vztahů a lásky, jenže stejně podrobně a syrově byly vykresleny napoleonské války a v závěru knihy i utrpení zajatců... No, některé odstavce jsem přeskakovala. Ale přečetla a stálo to za to. Dokonce jsem si dohledávala informace o Napoleonovi.
Příjemné čtení pod peřinu, když nic a nikam nemusíte. Studený anglický venkov je popisován velmi sugestivně, takže ta peřina je nutná. Těším se na další díly v sérii.
(SPOILER) Nevím... V porovnání s Cizinkou byl tento díl slabý... děj se příšerně táhl, nemělo to spád a jiskru jako Cizinka. Přišlo mi, že autorka je placená od stránky, jinak přece není možné, aby děj takto natahovala.
SPOILER
Nemůžu si to odpustit, ale pokud přečtu 950 stránek, tak na ně mít názor prostě musím. Takže divoký Skot z drsné skotské vysočiny a najednou ve Versailles? Přerod v uhlazeného úředníka a účetního, spolu s Claire účastnícího se večírků a plesů u Ludvíka? Neee.... Nechce se tomu věřit. Autorka nás zkouší... A pak najednou návrat zpět do Lallybrochu a pak najednou do války..?? Při rychlosti tehdejšího cestování, no nevím jak by to všechno stíhali. A co jedli a kde spali a kde se myli? To je prostě přeskočeno. Nicméně podrobné popisy hnisajících a amputovaných končetin i jiných částí těl z nemocnice v Paříži jsou nechutně detailní. Začátek i konec knihy se odehrává v roce 1968, to znamená, že Claire žije už 20 let v současnosti a vzhledem k tomu, že existují další díly knihy, tak asi zase bude přecházet v čase. V současnosti se mi zdá ještě méně sympatická než v historii. Následující díl se jmenuje Mořeplavec. Nejsem si jistá, že to ještě budu číst. Způsob psaní autorky už jsem z obou prvních dílů poznala a asi nás čekají nekonečně dlouhé popisy toho, jak je Jamiemu špatně a jak trpí, potažmo co a jak zvrací, neboť jak jsme se dozvěděli v tomto díle, trpí mořskou nemocí jen při pohledu na hladinu rybníka, kde plave kláda.
Seriál jsem neviděla a vidět se nechystám.
Na knihu jsem se těšila a neměla jsem. Z první části, ještě americké, jsem málem dostala depresi. Druhá část, francouzská, byla o něco lepší, i když pozitivitou taky neplýtvala. Odstavce s Henrym jsem už potom natvrdo přeskakovala, někdy to bohužel byly celé stránky. Co ji vedlo k tomu, se pořád tak babrat v minulosti? Docela mi vadila i textová úroveň jako taková - některé věty mi vůbec nedávaly smysl, nevím jestli to bylo překladem?
Moc mě to nebavilo. Ale dočetla jsem, ze zvědavosti. Byla to první kniha od tohoto autora a teď nevím, jestli jsou takové všechny nebo ty jiné stojí za přečtení?
Jako vždy - kniha této autorky je pro mě vstupenka do minulých časů. Oddechová, nenáročná, s dobrým koncem. A to mám ráda.
Příběh knihy je docela zajímavý, ale... Autorka mě nedokázala nadchnout svými popisy místa, města, abych docela pochopila hlavní hrdinku, proč právě tady a tyto vinice. Přišlo mi to takové nedotažené. Konec mě mile překvapil, je úplně jiný než by člověk prvoplánově očekával.
Začátek knihy byl pomalý, po příjezdu do Paříže už se děj vyvíjel uspokojivě. Vadil mi ale slovník zúčastněných, výrazy jako: tejdny, zejtra, takovejch, přemejšlet... No, bez toho bych se obešla.
Thriller to podle mě není, napínavé a zajímavé ano. Dobře se to četlo, ten pohled dvou žen ze dvou různých stran. Kéž by i ve skutečnosti vše končilo happyendem.
Příjemná oddychovka, hlavně žádný šílený krvák, naopak vždy překvapující rozluštění záhad. Stojí za přečtení.
Tohle je opravdu velká kniha. Na čtení hodně nepraktická, je třeba několik polštářů na podložení rukou, knihy atd. Ale byl to přesně ten dárek, který jsem chtěla. Povídky mě bavily, byly stejně různé jako byli různí autoři. Všechny ovšem víceméně zachovávaly vánoční atmosféru. Skvělé.
Na knížku jsem se těšila. O to větší bylo zklamání. Nezdá se mi, že by se jednalo o humorné příběhy. Spíše zkušenosti nějakého terapeuta, upravené pro potřeby knihy. Nepředpokládám, že jsou příhody z autorova života, ale pokud ano, tak je mi ho líto. Ale moc nevěřím tomu, že by někdo něco takového dlouhodobě snášel. Knihu jsem přečetla celou, nedalo to ani tolik práce, a jediné, co mě opravdu těší je, že jsem si ji koupila s maximální slevou.
Cesty Evropou jsou vlastně 4 knihy v jedné. Čapkovy postřehy z cest a hlavně krásné popisy zemí, tak jak je viděl on. A jak už je my nikdy neuvidíme. Miluji jeho hry se slovy. Nejvíc se mi líbily Obrázky z Holandska, ale i Anglické listy a vlastně všechny. Kdo má rád Čapkův styl, doporučuji k přečtení.
Jsem spokojena. Vše opět dobře končí, opět jsem se mohla v příběhu přenést do dávných časů.
Klasická Mahlerová - příběh s komplikovaným dějem a dobrým koncem. Miluju knihy z antikvariátu a sáhnu raději po starém vydání než po novém. Baví mně tyto idylické staré časy.
Příjemné čtení. Navazuje na Oběd v Paříži, dala bych klidně další díl.