Foks
komentáře u knih

Prozatím česká detektivka roku 2019. Policista outsider, který si musí své místo na slunci obhájit svojí inteligencí. A vymyslet tu inteligenci do detektivky, aby byla něčím výjimečná a zároveň uvěřitelná, se panu Březinovi povedlo báječně.


Cíleně se vyhýbám povídkovým knihám. O to víc mi udělala radost tato paráda. Nechápu, proč jsem kolem ní chodil takovou dobu a nedal jí šanci dřív. Jestli je tu nějaký další povídkofobik, tak může být v klidu. Tady žádná nuda nehrozí. Je tu starej dobrej chytrej parchant Reacher, kterej všem už od malička nakope zadek. A pálí mu to teda pořádně.


Gratuluji autorovi k tomuto dílu. Podařilo se mu famózně popsat všechny druhy lidských především záporných vlastností. Dokázal si přitom udržet laskavě humorný nadhled, díky kterému je kniha velmi čtivá. A také dává člověku otázky, jak by se zachoval, být na místě bratrů Hadrbolcových. Přímo děsivé je, jak je jejich statečnost pomíjivá v kontextu sta let. Jak lidé rychle zapomínají a nakonec jsou pro ně jen "ti dva magoři z mlýna"... Možná by pomohlo, kdyby knih na toto téma bylo více, ale kdo by je četl? Koho to dnes zajímá? Nikdy jsem si v knihách nic nezaškrtával, ale zde jsem neodolal a červeně si vybravil tuto větu: "...tady nešlo nikdy o žádnou ideologii, ale o to, aby se uspokojily požadavky těch, co nic neměli nebo měli málo, vůči těm, kterým záviděli."


Už je to u mě pravidlem, že každé Vánoce si dopřeju nového Dána. A užívám si každé stránky. Napětí, černočerný humor, zápletka, popis lidských charakterů. Pefektní podrobné popisy policejní práce při vyšetřování podané velmi čtivým stylem. Dán je jeden z mála, u kterých bych snesl klidně pětisetstránkovou "bichli". Opět to musím zopakovat - DD je absolutní vrchol na poli československé detektivky.


Tak mám za sebou jeden z nejlepších knižních zážitků tohoto roku. Příběh tak krásný, že jsem k němu strašně rád odbíhal od toho předvánočního shonu.
Např. příhoda o omylem zbarvenému sklu zavařovaček na okurky do modra. To je prostě tak krásně vyprávěný příběh. Jak kdybych se vrátil do dětství, seděl u prarodičů v kuchyni a poslouchal dědečkovo vyprávění. Nádhera.


Pro mě tedy neúnosně dlouhý příběh. Kriminální zápletka výborná, postavy velmi sympatické, rozuzlení překvapivé, ale chvílemi mi vyprávění připomínalo mou bejvalku. Mlela a mlela a mlela... A vlastně nic neřekla. Ve vypjatých situacích předlouhé popisy reálií. Díky tomu jsem si knihu nedokázal užít. Kdyby byla o třetinu kratší, dal bych o jednu hvězdu víc.


Opět se mi potvrdilo, při vší úctě k ostatním československým detektivkářům, že Dán je o parník vepředu. A to i navzdory tomu, že toto není jeho nejlepší příběh. Není zde hluché místo, vypointované příběhy, Dánův humor, styl, nádherná slovenština, žádné gramatické chyby, žádné překlepy. Pokud chcete někoho obdarovat československou detektivkou, ať sáhnete po kterékoliv dánovce, neuděláte chybu.


Skvělá kniha ze života. Humorný příběh to je, ale po přečtení z něj moc do smíchu není. Člověk se až děsí představy, co s lidským charakterem udělá touha po dvou stovkách...


Goffa má Xfaktor. Stačí přečíst pár stránek a už v tom jedete. Je to ten spisovatel, u kterého mě už nezajímá o čem kniha je. Prostě si ji hned po vydání koupím, protože Goffa.


Původně jsem přišel do knihkupectví úplně pro jinou knihu. No ale když jsem uviděl nového Sichingera, všechny původní plány šly stranou. Nikde jsem nepostřehl sebemenší zmínku, že by měla nějaká jeho nová kniha vyjít, takže jsem nejdřív něvěřícně studoval, jestli je to opravdu novinka. Škoda, každá kravina má dnes reklamu, jak kdyby šlo o literární dílo století a můj oblíbenec potichoučku vklouzl do obchodu a čeká chudák na své nic netušící kupce. Každopádně jako vždy je to kniha svým formátem a obálkou velmi sympatická. A neméně mě potěšil i příběh samotný. Osmdesátá léta, léto, vedro, Vimperk, svazáci, stbáci, ruští vojáci, životem těžce zkoušené postavičky. Šlo by to napasovat do jakéhokoliv českého města té doby. Všude to bylo stejné. Do toho mladý kluk těsně před vojnou, který pátrá po vrahovi svého táty. Já jsem si užíval každou stránku, styl vyprávění Martina Sichingera je prostě úžasný. Moc jsem si knihu užil. Jo a to šumavské bylinné musí být opravdu síla. :-)


Nejprve chci říct, že mám v knihovně všechny Silvovy knihy. Je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů. A tato kniha je toho důkazem. Co si ale bohužel z tohoto dílu zapamatuji nejvíc je ta neuvěřitelně amatérská korektura textů. To si jako vydavatel dělá srandu? Člověk by očekával, že když je na obálce věta o nejlepším autorovi špionážních románů všech dob, bude kniha 100% po všech stránkách. Vždyť já se na ten text ani nemohl pořádně soustředit! Neuvěřitelné množství překlepů, gramatických chyb, slovosled kolikrát takový, že jsem si větu musel přečíst několikrát, abych pochopil její smysl. No prostě prasárna. Dokážu přejít hodně, ale tady by rádoby profesionálové, kteří jsou uvedeni v tiráži, měli vrátit peníze a povinně absolvovat znovu základku. Opravdu tragédie. Příběh 100%, český překlad "odpad".


Velmi věrně popsané hrůzy totalitního Československa. Čest a nehynoucí sláva všem těm, kteří se neshrbili a pozvedli zbraň i za cenu nejvyšší. Krásně popsané, jak z největších zrůd, které vraždily a mučily, systém udělal nevinné mučedníky. A z hrdiny, který bránil svůj život a život svých blízkých, obyčejného vraha nevinných chudáčků příslušníků, otců od rodin, kterým šlo jen a jen o blaho našeho pokrokového socialistického zřízení. Případní čtenáři ať se nenechají již předem ovlivnit názory srovnáváním s D. Dánem. Tento román rozhodně není klasická detektivka. Dán je špička v detektivce, Cerman v politickém thrilleru.

To tedy zase byla nekonvenční a nekorektní jízda, to vám povím. :-)


Všichni fandové československé detektivky by měli být na pozoru. Toto je nová hvězda na "vraždárskom" nebi. Postavy ze začátku nejsou vykresleny tak, že si je člověk hned oblíbí (nabízí se srovnání se stojednačtyřícítkou u kolegy Dána), ale to je spíš tím, že je to má první kniha tohoto týmu. Ke konci už byly jednotliví detektivové vykreslení dostatečně lidsky, takže si každý najde své oblíbence. Každopádně bych to s detektivkami D. Dána nesrovnával. Dán se věnuje hodně prokreslení postav, Neuer má dle mého větší tah na branku. Příběh je dostatečně vygradovaný, že čtenáře udržuje po celou dobu v napětí a na konci už je to opravdu jízda, kdy člověk nehledí na čas, dokud není přečteno. Knihu rozhodně řadím mezi špičku detektivního žánru u nás. Už se nemůžu dočkat, až sáhnu po dalším díle. Ledecký, Machrák, Koreis - 100%.


Martin Sichinger je výborný spisovatel. Jeho styl vyprávění dokáže velmi rychle zaujmout a nepustit. Četbu jsem si vyloženě užíval. Nádhera.


Už je to týden, co jsem knihu dočetl a stále jsem jí nedostal z hlavy. Už dlouho se mi nestalo, aby mě kniha dostala takovýmto způsobem a donutila mě neustále o ní přemýšlet. Klobouk dolů před tímto mistrovským dílem.


Příběh nemá hluché místo. Opět parádní detektivka. Divoké devadesátky nám Dán předkládá tak, jak umí jen on. Richard a jeho stojednačtyřicítka jsou prostě nedostižné jedničky.


Kniha přesně cílená na milovníky tohoto žánru, mezi které se řadím. Případný čtenář ať se nenechá odradit předchozími komentáři. Brad Thor je v akčně-špionážním tématu špička. Vince Flynn to není, ale knihu jsem si užil a těším se na další díl.


Pro mě absolutně nejlepší kniha od Dominika Dána. A jedna z nejlepších detektivek co jsem kdy četl. Zdánlivě nesouvisející příběhy, které se nakonec střetnou v jednom všeodhalujícím bodě. Prostě famózní!
