framil komentáře u knih
Paní Betty má perfektní styl, kterým dokáže zaujmout, ať už píše o čemkoliv. Asi jsou její knihy především pro ženy, pro mě představovaly a představují takovou vnitřní pohodu. K takovým knihám je nemožné se nevracet. Nádhera, děkuji paní Betty a tiše se ukláním...
Teprve teď čtu. Ale nemůžu se do toho dostat. Mám E. Wallaceho velmi rád. Líbí se mi ta atmosféra Anglie z počátku 20. století. Ovšem čtu překlady vlastně taky z 20.století,a to má svoje kouzlo. Ten jazyk Vám řekne v jaké době se román odehrává. Ale moderní, dnešním jazykem vyprávěné, to autorovo kouzlo likviduje. Najednou necítíte to ponuré napětí, kdy ve sklepním okénku temného Londýna číha Slepý Jack na svou další oběť a naskakuje Vám husí kůže, ale uvědomujete si pouze, že vrah bude opět zabíjet . A je z toho běžná krimi. Postava Slepého Jacka je z románu "Mrtvé oči Londýna" a použil jsem jen pro porovnání. Takže si myslím, že tyto staré ronány by se neměly tak důsledně převádět do dnešní češtiny, ztrácí totiž KOUZLO. No, tak jsem si pobrečel a opět se zkusím ponořit do četby, i když to půjde hůře nebo spíše pomaleji...
Krásná kniha, trochu smutná, ale zasáhne Vaše srdce. Poprvé jsem četl v dětství a do dneška se k ní vracím. Mám ji v knihovně na čestném místě a hlavně při ruce, když se chci vrátit do ztraceného dětství...
Velmi dobře napsané krimi z prostředí hlídací agentury, kterou přepadne parta, jenž má zájem o horké zboží, které hlídají. Je tu přerod " opatrných" na hrdiny a stává se z původně jen rychlé akcičky na pořádný fičák. Ale lumpů je hodně, hlídači prakticky neozbrojeni a policie daleko... Výborná oddechovka. Doporučuji.
Tak do knihy jsem se začetl a nepustil ji z ruky, dokud jsem nebyl na konci. Je hodně knih s brutálním líčením "práce" vraha, ale tahle se mezi nimi neztratí. Zaujala mě od začátku do konce a určitě budu netrpělivě čekat na další autorčin díl. Doporučuji k četbě.
Kniha se četla jedním dechem. Výborná detektivka od výborné spisovatelky. Paní umí perfektně vyprávět. I obyčejný popis místa a života na něm, podá tak, že čtenář nemá potřebu přeskakovat odstavce, aby už už překonal hluché místo. Žádné tam není. Nemá zapotřebí se vyžívat v krvi a brutálním násilí, protože to nepotřebuje. Ona zkrátka umí psát tak, že dokáže zaujmout. A píše tak nějak žensky. Jsou tam slova a úsloví, která by muž spisovatel zkrátka nepoužil. Prostě umí a detektivka mě tak zaujala, že rozhodně jdu na všechny její jnihy. Paní Klevisová jste fantastická a děkuji Vám.
Tak to byla moje úplně první knížka, kterou jsem si přečetl. Jsem už postarší pán, ale spoustu věcí z ní si dodnes pamatuji, třeba jak si Matýsek povídal s broukem atp. To se nedá popsat. A způsobila u mě, že jsem si zamiloval knihy a miluji je dodnes. A čas od času knížku vytáhnu a některé pasáže pročítám. Doufám, že až moje milovaná vnučka ještě trochu doroste, přečteme si ji spolu. Doufám...
Kniha, kterou jsem v dětství několikrát četl, ne nečetl, ale přímo hltal. Byla perfektní, dobrodružná. Po letech jsem si ji opět přečetl a zjistil, že to kouzlo nezmizelo, ale ž mě kniha ,, bere " tak jako kdysi. Opravdu skvělý dobrodružný román.
Román jsem napřed četl jako kluk v ábíčku jako komiks nebo vlastně jako kreslený seriál, slovo komiks se v té době KSČ nesměl používat. Ten mě a moje kamarády strašně bavil. On vlastně nebyl až tak uvědomělý jako kniha. No a k té knize jsem se dostal až po dlouhé době. Začal jsem ji číst s velkou chutí, ale dočetl jsem ji tzv.,, z musu". V dětství by mě určitě zaujala, ale po letech vlastně víceméně hodnotím vysoko spíš z nostalgie. Bohužel myslím, že kniha pomalu upadne v zapomnění. U mě v knihovně ovšem, i když se k ní asi nevrátím, stále zůstává.
Podle mne je výborně převyprávěná. Dost lidí ji tady kritizovalo, ale já myslím, že knihu nepochopili a hlavně záměr pana Neffa. Jeho knihy mám léta rád a myslím, že některé jsou geniální. A toho Verna nechtěl jen převyprávět a přiblížit ji dnešním čtenářům, ale udělat nějaké pokračování Vernových hrdinů. Proto si vybral několik románů a trochu pozměnil děj, aby se jeho nejslavnější hrdinové, někdy jako jen náhodou setkali a vzájemně lehce prostoupili dějem, aby se následně všichni setkali v úplně nové trilogii Pán vzduchu, Pán země a Pán moří. Už jen ta myšlenka je geniální. A podařilo se. Bylo to důstojné pokračování a hold Julesi Vernovi. A ohledně převyprávění knih. Byla jich spousta, třeba slavný Vinnetou a další romány K. Maye. V podobě v jaké vyšly, to bylo těžké čtení. Nebo Robinsona Grusoa převyprávěl J. V. Pleva. Ale i Victor Hugo. Mám hodně knih po dědovi, který stejně jako jeho otec pracoval tiskárně a měl nádhernou knihovnu. Ale když jsem chtěl některá díla číst, nešlo mi to přelouskat, bylo tam spousta nezáživných pasáží. A i ten Verne byl v sedmdesátých letech, které asi známe nejvíc, byl trochu jiný než na začátku dvacátého století. A nikdo mi nevymluví, že se to panu Neffovi povedlo.
Kapitána Kida mám velmi rád. Jeho detektivky s Otou Finkem patří k tomu nejlepšímu u nás. Ale první díl s Augustinem Velikým mi až tak nevoněl. Je vidět, že autor měl rád češtinu a jen tak si pohrával, řekl bych geniálně, se slůvky. Ale k této detektivce mi to tak nesedělo. Proto taky se mi četla ze všech detektivek pana Velinského nejhůř. Ovšem byla by to přece nuda, kdyby se nám všem všechno líbilo. Nu, ne ? Neboli, jak prosté milý Watsone, že ?
Kniha mě svým přebalem, na kterém je jakási ponorka, dlouho lákala. Nehledě na to, že v dětství jsem četl několik scifi, právě vydaných v Románových novinkách a "baštil" jsem je. No tenkrát tolik dobrých scifi nebylo. Tak jsem se do ní pustil a bylo tam přesoudruhováno. Prostě sovětští hrdinští pracující. Jeden konstruktér chtěl vytvořit ponorný člun, který by se mohl pohbovat pod zemí, druhý chtěl zdokonalit ohromný vrták, který by uměl proniknout do velkých hloubek. První část knihy skoro až politická. V druhé části se již něco děje a člun se v poušti noří do země. Tam zažívají napínavé chvíle a nakonec jim pomůže i konstruktér velkého vrtáku a sovětští lidé jsou opět ti nej. I když je složitější se do knihy začíst, tak postupně jsem jim držel palce, aby se jim výprava zdařila. Ale vím, že již nikdy více, jednou mi to stačilo. Ovšem, když chci dílo kritizovat, musím ho znát.
Ke knize jsem se dostal v dospělosti. A líbí se mi. Pokud bych ji četl v tom správném věku asi třinácti let, tak by to byla bomba. Ale je pro mě skvělá i teď. Jsem vlastně jen velký přestárlý kluk, který pořád miluje Verna, Trosku, Flose, Burroughse, Johnse a další spisovatele, kteří nás na křídlech fantazie dokázali přenést do jiných světů. A jsem rád, že mě tato láska k dobrodružství neopustila ani po dlouhých letech, i když jsem do svého hájemství přijal spoustu dalších dospělých autorů. Čas od času je fajn přečíst si i knihu, která je určena pro mladší čtenáře. A tahle série mě chytla a hltám ji tak, jako když jsem kdysi pozdě večer četl pod dekou Vinnetoua nebo Lovce orchidejí. Proto, kdo máte rádi dobrodružství, jděte do toho. Stojí to za to.
Tak Vlčice a královna noci podruhé. Tak jsem dočetl a s klidným svědomím upravuji hodnocení a přidávám body. Sice pořád tvrdím, že mezi prvním dílem a tímto, jsou nebetyčné rozdíly. Z říše fantazie se přesuneme k historicky náboženskému románu. Ale výbornému. Nebudu nic prozrazovat, přečtěte si to sami. A je to kniha, že když skončí, tak je Vám líto, že ten konec je tady. Takže tu jednu zbývající hvězdu si schovám pro případ, že by se p. Žemličkovi zastesklo po Kroaně a ještě by něco málo přidal, aspoň jeden díl mimo sérii.
Dočetl jsem sérii "Vlčice" až k této knize. A ouvej, poslední díl jsem neměl ani v papíru a ani jako e- bůček. A začala má anabáze po Libereckých knihkupectvích. A jako první na jistotu do scifi a fantasy, kde jsem vždy vše sehnal tj. Jotunheim. Ale bohužel nic, i když pán je vždy velmi ochotný(mimochodem doporučuji). Ale přesto mě navedl"... zkuste to u Fryče...".No a tam hledám a hledám a nic. Ovšem ochotná obsluha přeci jen jeden výtisk vyštrachala. Hurá, a domu a hyjá na to. Ale tak nějak se bojím a kniha zatím leží... A najednou mě to čaplo a jdu do ní.Musím vědět jak Kroana a Siarka dopadnou. No, zatím mi to připadá slabší než ostatní díly. A spisovatel zkraje trochu přitvrdil. Prakticky na každé stránce aspoň dvě soulože. A to bývá, když není o čem psát. Ale pak se to rozbíhá, aby to opět šlo mírně až pomalu. V tomto dílu autor víc než předtím zachází do psaní o nejvyšším, tedy o víře, bozích,peklu(Gehena) atp. Je to pořád čtivé, ale trochu se to táhne. Bylo by dobré, kdyby autor přidal ještě jeden díl a trochu ho "zrychlil", protože tihle hrdinové se zaslouží pořádnou zbroj, spíš než bačkory. Ale ještě mi kousek do konce zbývá a tak nechci spoilerovat. A rozhodně si to přečtěte. Věřím, že po přečtení ještě změním hodnocení. Tak Siarko do toho...
Opět jedna z milovaných knížek mého dětství. Před časem jsem si ji poslechl jako rozhlasovou hru a rozhodl jsem do ní opět začíst.
Nádherná dobrodružná kniha. Velmi se mi líbila jako malému klukovi, který ji hltal s vykulenýma očima a i dnes ji mám, jako starší pán, velmi rád a mám ji několikrát přečtenou.
Tuhle knihu jsem četl v tom správném věku. Bylo mi asi 11-12 let. Ovšem ještě před ní jsem četl Velkou šestku. A už nic nebylo jako dřív. Dodnes je má nejmilejší z celé řady. No a po ní jsem se po shánění (bylo to v době hluboké totality) konečně dostal k Boji o ostrov. To byla fantazie. V duchu byly Vlaštovky a Amazonky moji nejlepší kamarádi. Časem se mi podařilo přečíst vše, co za komančů vyšlo. Do dnešního dne, jsou to moje z nejoblíbenějších dětských knih. Po revoluci jsem postupně sehnal vše. Mám je několikrát přečtené a rád se k nim vracím i v důchodovém věku a rád. Je velmi důležité dostat se k jakékoliv knize v tom správném věku. Třeba hodně knih z tzv. povinné četby se mi zalíbilo až v dospělém věku. Je dobré vést děti ke čtení, ale nenutit ho, jen doporučit nebo číst s ním. Jak se mu něco zalíbí, chytne se drápkem a bývá vyhráno. A pan Ransome (a nejen on) dokáže zaujmout i po skoro sto? letech. Mám ho prostě rád...
Bohužel mi připadá, jako by to bylo vydáno pouze pro spekulanty, kteří si zajistili nízký náklad jako raritu nebo pro oddíl, poté zkoupili náklad a nyní na aukru čas od času pustí kousek za zlodějské ceny.
Výborně napsaná kniha,kde se dovídáme názory pana Gotta na svět kolem nás. Ten pán měl vědomosti a zájmy, jako málokdo z nás. To je všeobecně známé, ale když to čtete tzv. v jednom tahu tak si uvědomíme, že to byl opravdu Mistr. Hluboce se ukláním a děkuji...