frantisek8863 komentáře u knih
Trochu zvláštní postapo pro mladé čtenáře, ale číst se to dá slušně. Je to srozumitelně podané a děj má spád. Bavilo mě odkrývání informací, jen se Skandinávskou mytologii našroubovanou do USA jsem si nemohl zvyknout. Rozhodně jsem zvědavý na další vývoj.
Dobrý nápad, podrobně popsané a slušně čtivé. Druhá polovina knihy mě osobně nesedla. Přeprogramování , telepatie a levitace telefoňáků byl na mě překombinovaný a neuvěřitelný vývoj. Taktéž, jsem postrádal pointu vysvětlení příčiny pulsu a hlavně, jak to vše dopadlo. Ale zklamaný nejsem.
Mika si opravdu moc nejde oblíbit, pěkný vořežprut a kňour, ale ke konci jsem ho částečně vzal na milost. Jen doufám, že se Mike v závěru mílí. Čtivý a víceméně uvěřitelný příběh mě celkem potěšil.
Drsné postapo vyprávěné pohledem dvou klíčových osob, které žijí v naprosto rozdílných spoolečenstvých. Skvěle se to četlo, nenudilo a dokázalo mě udržovat v napětí. Ke konci jsem si kladl otázku, jak Erikova anabáze a jeho klanu skončí, když se tak rychle blíží závěr. A konec prvního dílu rozhodně překvapil :o Poskytnuté informace dávají málo odpovědí což je jistě záměr k pokračování. Super, takže kde je druhý díl?
Osobně byla pro mě zajímavější a poutavější, než knihy českých "mistrů" fantasy, který staví děj jen na brutalitě a vulgaritě. Je dobré se trochu lišit.
Dobrý nápad spojit bojiště 2. války s upíry, ale vulgarity zbytečně zaplevelili děj, u pár hlášek jsem se zasmál. Ovšem nic co by překonalo průměr, ani nenadchlo, abych si to dal ještě jednou.
Ač nejde o nic originálního, bylo to milé setkání s posádkou Enterprise. Seriál přepracovaný do povídek, jistě málokoho překvapí, ale po dlouhé době jsem si vše opět připomenul a užil. V jednoduchosti je krása.
Jihočeské postapo s prvky sci-fi. Bez zbytečného okecávání se děj rozjíždí od prvních stránek. Autor staví na popisu všech možných druhů násilí, strádání, strachu a bojů o přežití v zhroucené společnosti. Vyprávění působilo ještě intenzivněji díky znalosti popisovaných lokalit v Budějovicích a míst na Šumavě. Jak tomu často bývá, největším nebezpečím pro člověka je člověk. Na můj vkus byl děj zbytečně překombinovaný (zombíci, mimozemské přetváření planety k obrazu svému, pyrokineze). Autor občas zmateně skáče mezi postavami. Šťastný konec se v závěru nekoná, osudy přeživších mají možná otevřená zadní vrátka na další díl? Klidně bych si dal pokračování. Autor překvapil, že začlenil do knihy zmalovanou bábu igelitku a opomněl budějckou legendu Láďu Kajbara s rádiem a skleněným okem, ale ten zřejmě dožívá v ústavu u Vimperka.
Musím se přiznat, nečetl jsem přebal a byl jsem překvapen, že nejde o další krimi, ale oceňuji zvláštní pojetí tématu o posmrtném životě. Místy byl děj předvídatelný a připomínalo mi to čínskou verzi Hladových her. Nechápu, že název knihy zůstal v originálním názvu. Vždyť název Hřiště by byl pro českého čtenáře vhodnější než Playground . Číst se to dalo a protože to je 1. díl v sérii, tak pokud budou další pokračování pokračování klidně si je přečtu.
V mládí několikrát přečtené. Na to jak je to staré, má to stále parádní pirátský příběh o pomstě šlechtice a lásce k dceři nepřítele. Setkání s upírem při stíhání guvernéra se mi tenkrát zdálo tajemné a strašidelné. Jen škoda, že jsem si nikdy nedal tu práci přečíst i další pokračování.
Čteno společně i s Barí,syn Kazanův v jedné knize. Jako kluk jsem to četl na několikrát a ke knize se vracel. Občas jsem u knihy tápal a jindy byl napnutý jak se děj posune, ohromen drsnou přírodou a jindy dojatý osudy postav.
Má nedůvěra, odkládané setkání s první severskou krimi a slušně gradující děj mě silně zasáhl . Byl sem spokojen s vyprávěním a místy překvapen zvraty. Žádná hluchá místa, každá informace má svůj smysl a důvod. Prudce čtivé.
Jelikož je kniha vysoce hodnocena, pro mě osobně byla kniha zklamáním. Vláčná a dlouhá pohádka, která mi nic nedala, ale ani nic nevzala.
Z nostalgie jsem si již dříve napsal Ježíškovi o knihu komiksů a každý rok přidal další vydání. Většinu příběhů jsem znal z dětství. Ábíčka speciály byly velmi populární a i dnes si vybavím mé první setkání s Malým bohem. Parádní počtení, jen je potřeba mít na to klid a náladu. Ten pocit z potěšení krásné kresby a příběhu má svou sílu a kouzlo.
Mé první setkání s autorem a do poloviny knihy jsem byl potěšen. Později to trochu drhlo a bylo to takové jaké to bylo. Hlavní bylo, že se to víceméně dobře četlo a zbytečně nenudilo. Odkaz knihy na ne zcela prozkoumanou Amazonii, ekologii a "lékárnu" pro lidstvo s nabaleným dobrodružným příběhem byl zajímavý nápad. Začátek mi částečně připomínal seriál Řeka, ale pak to šlo svou vlastní cestou. Jak tady někteří píší, že to je to nejlepší co autor napsal, tak jelikož si chci přečíst další knihy tak doufám, že se pisatelé ve svém hodnocení mýlí.
Má první kniha od Vaculíka. Líbil se mi zvolený styl vyprávění, valašské nářečí, navozená atmosféra a prolínání vzpomínek. I když byly mnohdy na přeskáčku nepůsobili rušivě, právě naopak příjemně doplňovali děj a někdy byly i vtipné. Možná díky jazyku a plynulosti vyprávění jsem u knihy vydržel až do konce i když to na pár místech trochu drhlo.
Už je to déle co jsem ji četl, ale kniha byla dobrá, místy surová a smutná. Zajímavý pohled na historii v několika desetiletích, lidí a společnosti tak podivné zemi jako je Afghánistán, která není tak černobílá a jednostranná jak ji dnes jednoduše prezentují v médiích. Každý nový "pán" této země přinesl nová pravidla na úkor obyčejných lidí. Hlavně na úkor dětí, kde to čtenář hodně vnímá a zamýšlí se nad osudy a pohnutkami osob z knihy.
I přes svůj notoricky známí příběh je to dnes stále klasika, která má svou temnou atmosféru. Ač jsou upíři známí hluboko do minulosti tak díky této knize, která sloužila jako nosná konstrukce mohly vzniknout další báječné knihy a filmy s upíří tématikou.
Ač mám rád žánr sci-fi, tahle kniha mě nezaujala a naprosto jsme se minuli. Zkusil jsem film, nedokázal jsem ho ani dokoukat.
Dobrý krimi thriler, ale chybí mi víc informací z předchozích dílů série. Jen se nemohu zbavit dojmu, že se pomalé vyprávění a rozplétání spokojilo s rychlým koncem. Podle mně, tam bylo dost materiálu a prostoru pro větší vyvrcholení v podivné komunitě a božstvu, než sprint k jednoduššímu a uspěchanému závěru.
Pravěké dobrodružství pro děti, setkání se Sokolím okem a Havranpírkem je něco jiného než filmová verze.