Fravra komentáře u knih
Kniha, kterou by si měli opakovaně číst všichni škarohlídi kritizující ekonomické poměry a mezilidské vztahy v dnešní době - před 150 lety bylo v Čechách vše nesrovnatelně horší. Šlo o dobu, kdy nebyly žádné státní důchody, ale staří rodiče předávali svým dospělým dětem hospodářství a za to si "vymínili" komůrku a trochu jídla z produkce statku, což bylo vše, co pro zbytek života měli. Přesto kvůli penězům a zdánlivým či reálným pocitům nespravedlnosti nebo materiální nedostatečnosti docházelo konfliktům i latentní nenávisti jak mezi starými rodiči a jejich dětmi-hospodáři, tak mezi sourozenci, či dokonce hospodáři a jejich dospívajícími dětmi. Tato kniha formou několika povídek přináší průřez na několika až neuvěřitelných příkladech konkrétních konfliktů a lidské zloby. Přesto lze mít pro aktéry jisté pochopení, neboť venkovský život bez sociálního zajištění a státních dotací byl velice těžký, proto se nelze úplně divit, že se vše točilo okolo nutnosti materiálního zabezpečení i za cenu nenapravitelných škod v rodinných vztazích.
Byť se jedná o výběr pohádkových bajek už z valné části vydaných v jiných sbírkách, přesto mnoho ze zmíněných textů není příliš u veřejnosti známo - což je nepochybně škoda, protože mnohem více než ve Fimfáru odráží do bajky zakamuflované autorovy vlastní zážitky z doby komunistické nesvobody - proto také alternativní podtitul "Bolestné báchorky a bajky".
Tak takoví jsme byli! Nebo snad stále jsme?
Rais snad nejlépe z českých spisovatelů dokáže věrně postihnout realitu života českého venkovského lidu konce 19. století. Přestože si v povídce Skleník bez servítek bere na paškál celou škálu směšných vlastností maloměstských obyvatel, je z povídky cítit, že je měl skutečně rád.
Tuto relativně hutně napsanou povídku doporučuji i čtenářům, kteří zrovna neholdují klasice, ale mají rádi humor a satiru.
Kniha je psána v klasickém stylu epické fantasy ala Tolkien nebo raný styl autora (čistě fantastkní svět bez přesahů do současnosti). Popisuje druhou válku ras, konkrétně čtyři části jejího dobrodružství (pád Paranoru, hledání černého Elfeinu, ukování Shannarova meče a bitvu o Rhenn). Ačkoliv autor používá osvědčenou dějovou šablonu, a jedná se tak de-fakto o kopii prvního dílu Shannarova meče v jiném časovém období, kniha je stále velmi příjemně čtivá. Doporučuji Shannarova prvního krále přečíst před vlastním prvním dílem série (Shannarův meč), protože tak čtenář získá kontext a lépe pochopí děj i motivace jednotlivých postav (včetně například Allanona).